Hlavní navigace

Jak funguje islámské bankovnictví?

Autor: Dalibor Z. Chvátal
Zbyněk Kalabis

Islám nemá žádné morální nebo jiné výhrady proti rozmnožování majetku, resp. proti zisku, tj. jakákoli forma legitimního příjmu je tedy přijatelná. Islámské právo šaría se dotýká i tak „přízemní“ činnosti, jakou je bankovnictví.

Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Hlavní zásady islámského bankovnictví jsou vysvětlovány islámským právem šaría. Šaría celou oblast vztahů mezi lidstvem a Bohem pojímá jako „smluvní vztah“. Je nutné zdůraznit, že se jedná o právo lidí určitého vyznání, nikoli o právo konkrétního státu. Islámského právníka a islámského teologa je možné chápat jako jednu osobu.

Během historie islámu vznikly čtyři právnické školy neboli mazhaby, což má za následek existenci odlišných interpretací islámského práva. Potřebný výklad v případě nové skutečnosti nebo sporu poskytují vedoucí představitelé náboženské obce (muftí), jejichž stanoviska se mohou různit podle toho, kterou ze škol islámu vyznávají.

Banka s duchovními

Každá islámská banka má výbor složený ze zástupců bankovních úředníků a duchovních, kteří posuzují, zda jednotlivé obchody odpovídají liteře šaría. Každý výbor si formuluje vlastní názor na přijatelnost konkrétního obchodu, což v praxi znamená, že konkrétní obchod může být jednou bankou schválen, ovšem druhou bankou posouzen jako neakceptovatelný.

Klientem bank, obchodujících na islámských principech, nemusí být jenom muslimové, ale i lidé jiných vyznání, pokud ovšem respektují muslimská pravidla.

Islámské bankovnictví, resp. islámské banky nejsou ovšem teritoriálně spojeny pouze se státy, obývanými muslimy – např. ve Velké Británii působí obchodní „islámská“ banka.

Vedle arabských zemí, které jsou tradičně spojovány s islámem, působí „islámské banky“ např. také v Malajsii nebo Somálsku. I v těchto zemích však mohou podnikat i „tradiční“ banky, pokud ale obchodují podle pravidel islámu (např. Deutsche Banka, HSBC nebo Citigroup).

Běžné účty

Islámské běžné účty fungují na 2 základních principech, a to

  • jako bezvýnosové půjčky kard hasan, kdy klient umožňuje bance s těmito prostředky nakládat bez nároku na výnos, nebo
  • jako vklad al-wadi’a neboli svěřenecký účet. Klient uloží peníze bez nároku na výnos, který banka obdrží při investování prostředků na vlastní riziko.

Banka může klientovi poskytnout benefit za uložení peněz. U obou modelů mohou klienti neomezeně nakládat s vloženými prostředky, a to stejně jako u „našich“ bank (např. pomocí přímého bankovnictví nebo debetních karet).

Mešita v obci Džalka. Čečensko, Rusko (43°18'58.7"N 45°59'35.9"E) (07/2013, iPhone 4S).
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Ilustrační foto. Mešita v obci Džalka. Čečensko, Rusko (43°18'58.7"N 45°59'35.9"E) (07/2013, iPhone 4S).

Spořicí účty a termínované vklady

Existují 3 modely.

Wadi’a. Klient zmocní banku nakládat s jeho penězi, právo na odměnu není uvedeno ve smlouvě. Klient má nárok na benefit, je-li na účtu minimální zůstatek. Vlastní odměna závisí na získaném výnosu a na uvážení banky. Používán je především v jihovýchodní Asii.

Mudáraba. Klient jmenuje banku „poradcem“ pro investování prostředků. Podíly na zisku se vypočítávají na základě minimálního zůstatku, který je zachován pro určitou dobu (např. měsíc) a jenž představuje výši vlastní investice na dané období. Minimální zůstatek musí být zachován, jinak klient ztrácí nárok na podíl zisku.

Model al kard al hasan. Používají jej nejvíce íránské banky. Je to bezúročná půjčka klienta bance. Ačkoliv vkladatel nemá nárok na žádný výnos, obdrží řadu výhod, včetně mimosmluvních benefitů.

Islámské úvěrování

Úrok (zvaný ribá), tedy odměna za poskytnutí úvěru, je ovšem podle islámských zvyklostí zakázán, protože je chápán jako garantovaný příjem. Všechny bankovní operace musí být proto „zahrnuty“ pod pojem „obchodní činnost“. Institut úroku je proto nahrazen jinými instituty, odpovídajícími islámskému právu.

Idžára je forma leasingu. Banka nakoupí a pak pronajme určité zboží svému klientovi. Doba pronájmu a poplatek za pronájem jsou dohodnuty dopředu. Zařízení zůstává majetkem banky (neboli pronajímatele), která usiluje o navrácení vloženého kapitálu a dosažení zisku z plateb za pronájem zařízení. V zásadě existují dva typy idžáry, které lze přeložit jako operativní leasing (idžára) a finanční leasing (idžára wa iqtiná).

Mudáraba je vlastně dohoda o podílu na zisku. Vztahuje k investici, kterou provádí ve prospěch klienta nějaká zkušenější osoba. Bere na sebe podobu smlouvy mezi dvěma stranami, z nichž jedna zajišťuje prostředky a druhá zajišťuje odborné expertízy, souhlasí s rozdělením předpokládaných budoucích zisků a v případě ztráty si za svoje služby neúčtuje žádné poplatky. Expert, který řídí investici a v případě potřeby poskytuje také pracovní sílu, se nazývá mudarib. Vytvořený zisk je rozdělen podle předem připraveného klíče. Případné ztráty jdou na vrub poskytovatele kapitálu, který ale nad ním nemá v podstatě žádnou kontrolu. Obchodní partneři se mohou domluvit pouze na poměru podílů na zisku, ne na konkrétních částkách.

Platnost mudáraby je ohraničena vrácením poskytnutého kapitálu a výnosu z jeho využití investorovi. Může také skončit výpovědí mudaríba během její platnosti, smrtí nebo ztrátou způsobilosti k právním úkonům jedné ze smluvních stran. Pokud se stane mudarába z jakéhokoli důvodu neplatnou, má mudaríb nárok na odměnu za již vykonanou práci. Tento způsob financování se v současnosti používá především ke krátkodobému financování (např. nákupu zboží).

Způsob financování Murábaha (Cost-plus financing) lze definovat také jako „Nákup s odloženou splatností“ (ba´j mu´džal). Jedná se o třístrannou smlouvu, kde obchodní banka plní roli pořizovatele zboží a zákazník překlenuje momentální nedostatek peněz na nákup zboží (od třetí strany vztahu). Zboží zůstává majetkem obchodní banky, dokud není zákazníkem vyplaceno. To klientovi umožňuje nakupovat, aniž by musel platit úroky z úvěru. Banka si k ceně zboží připočte svoji ziskovou přirážku. Zákazník tak zaplatí prodejní cenu a dostává úvěr bez nutnosti zaplatit z něj úrok.

Pod pojmem Musharaka (Partnership Financing) se rozumí partnerství. Klient investuje svoje prostředky do nějakého podniku a proporcionálně (v závislosti na výši vloženého kapitálu) se podílí na zisku nebo ztrátě z dané investice. Je velmi podobná společnosti s ručením omezeným.

Quard hasan (Free loan) je bezúročná půjčka zákazníkům, kteří se ocitli v nouzi. Tyto půjčky jsou poskytovány proti zástavě, někdy je klientovi také účtován administrativní poplatek. Občas banka tuto půjčku poskytuje podnikatelskému subjektu, např. jako provozní kapitál. V tomto případě se může banka s klientem dohodnout na kapitalizaci klientova dluhu formou kapitálové účasti banky v daném projektu.

Islámské obchodní banky se z náboženských důvodů nepodílejí na financování některých oborů, jako je např. výroba či prodej alkoholu, vepřového masa nebo tabáku.

Investiční účty

Existují 2 základní typy investičního účtu.

Běžný investiční vklad, kdy klient neovlivňuje, kam budou jeho prostředky investovány. Banka klientovi nabízí vyšší výnos než u spořících účtů, ale existuje zde teoretická možnost ztráty. Banky vyžadují určitou výši minimálního vkladu a též minimální dobu, po kterou přenechá klient vložené prostředky bance k dispozici. V případě předčasného výběru musí klient zaplatit bance daň.

speciálního investičního vkladu může klient rozhodnout, kam budou jeho prostředky investovány. Minimální výše investice se pohybuje v řádech stovek tisíc dolarů. Způsob rozdělení výnosu i doba trvání investice se vždy stanovuje individuálně.

Investiční vklady lze dál dělit na vklady s omezenou a neomezenou dobou vkladu. Vklady s omezenou platností jsou přijímány na dobu určitou. Smlouva končí na konci stanoveného období, zisk je počítán a rozdělen na konci účetního období. V opačném případě se vklady automaticky prodlužují, event. výpovědní lhůta bývá tříměsíční.

Město Machačkala. Dagestán, Rusko. (07/2013, iPhone 4S)
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Ilustrační foto. Město Machačkala. Dagestán, Rusko. (07/2013, iPhone 4S)

Islámské dluhopisy

SUKUK je islámský dluhopis, který nepřináší úrok, ale fixní podíl na zisku. Jeho koncepce vychází z toho, že každá operace musí být podložena reálným aktivem. Firma vytvoří speciální účelovou část podniku (SPV – Special purpose vehicle) a do ní od „původní“ firmy „nakoupí“ majetek, který pravidelně generuje hotovost.

Firma GE např. takto vytvořila SPV na leteckých motorech. Proti tomu vydala sukuk. Majitelé Sukuku inkasují podíly ze splátek od kupců kompletního letadla s jejich motory.

Systém platebního styku „hawala“

Systém hawala byl vyvinut již ve staré Číně a teprve později byl přejat arabskými obchodníky, kteří se jeho pomocí snažili minimalizovat důsledky možných přepadení na cestách. Hawala tedy svým vznikem nesouvisí s islámem – jinou věcí ale je, že je v současné době často používána muslimy.

Princip hawaly spočívá v převodech finančních prostředků bez fyzického pohybu peněz a bez využití služeb obchodní banky. Zjednodušeně je možné jej definovat jako postoupení pohledávek nebo závazků. Místo v „našem bankovnictví obvyklých“ záznamů o jednotlivých transakcích jsou využívány nejrůznější zástupné symboly nebo hesla. Jediné pečlivě vedené záznamy v systému se týkají vzájemné bilance hawalerů, tj. salda mezi „odeslanými“ a „přijatými“ peněžními částkami.

Systém hawaly je tvořen „páteřní sítí“ hawalerů (tedy „zprostředkovatelů plateb“), mezi kterými probíhají časté a mnohonásobné bezhotovostní operace. Na vstupu a výstupu ze systému se uskutečňuje množství drobných hotovostních operací mezi klienty a jednotlivými hawalery. Takovýchto „páteřních sítí“ působí několik vedle sebe.

Hawalové operace probíhají následujícím způsobem. Dělník, který pracuje v USA, chce poslat svůj výdělek svojí rodině domů do Pákistánu. Proto se obrátí na „specializovanou agenturu“, požádá ji o převod svých finančních prostředků, sdělí jí informace o adresátovi (neboli o příjemci peněz) a současně jí finanční prostředky předá. Zároveň od hawalera obdrží jedinečné heslo operace, které sdělí příjemci platby. Pracovník této agentury ihned kontaktuje (např. telefonicky, prostřednictvím SMS zprávy nebo e-mailem) svého partnera v Pákistánu a sdělí mu heslo operace a jméno osoby, které má příslušnou finanční částku předat. Potom příjemce vyhledá hawalera v místě výplaty, sdělí mu heslo a obdrží peníze. Za provedení operace si hawaler účtuje přibližně jedno procento převáděné částky. Hawalové operace probíhají v reálném čase, většinou do 24 hodin.

Obrovskou výhodou hawaly je skutečnost, že klienta ani hawalera nijak (zejména časově) nezatěžuje následné vzájemné účetní vypořádání transakcí, které byly provedeny mezi jednotlivými hawalery. Saldo platební bilance mezi nimi bývá obvykle vyrovnáváno jednorázovým fyzickým přesunem hodnot. Konkrétní forma tohoto vyrovnání může být různá – lze se setkat např. s tím, že se jedná o komoditu, která v malém množství akumuluje velkou hodnotu (např. drahé kovy nebo drahokamy) nebo že jsou nedofakturovány nebo naopak přefakturovány dodávky běžně obchodovaného zboží.
Provozování hawaly se opírá o zlatý standard – např. směnné kurzy jsou stanovovány podle hodnoty tohoto kovu. Zlato je totiž v zemích, ve kterých je hawala „doma“, považováno za základního a nejdůležitějšího „uchovatele hodnot“.

FIN19

Využívání hawaly je pro její klienty výhodné také proto, že obvykle bývá výrazně rychlejší, spolehlivější, dostupnější a také levnější než tradiční služby obchodních bank v oblasti mezinárodního platebního styku.

Vedle toho je pro uživatele hawaly výhodná skutečnost, že hawaleři jsou svým klientům „blíže“ než pobočky obchodních bank, a to nejenom z hlediska vzdálenosti nejbližšího obchodního místa banky od klientů, ale také z hlediska jejich pracovní doby.