Invalidů je více než nezaměstnaných. Co nepokryje stát, chce doplnit komerční pojištění dlouhodobé péče a invalidity

Prodlužování odchodu do důchodu problém neřeší

Ve studii Národní rozpočtové rady, kterou publikovala letos v lednu, se lze dočíst, že průměrný věk dožití ve zdraví je v Česku zhruba 77 let.

Nutnost prodlužování důchodového věku je obvykle vysvětlována souvislostí s prodlužováním střední délky života. V dřívějším zákonném nastavení byl přitom důchodový věk na dobu dožití přímo navázán. V diskuzích ohledně prodlužování důchodového věku se často objevuje argument, že by neměl být prodlužován, neboť se navzdory rostoucí střední délce života příliš nemění délka života ve zdraví. Zvyšování důchodového věku by podle této argumentace vedlo pouze k přesunu nákladů ze starobních důchodů do důchodů invalidních, případně do různých sociálních dávek a zdravotních nákladů, uvádějí autoři studie Michal Hlaváček a Lenka Lakotová. Jinými slovy, prodlužování věku odchodu do důchodu není řešením, protože ne všichni senioři budou déle zdraví a práceschopní.

Stárneme a zároveň chybějí noví daňoví poplatníci

Každý pátý dospělý pečuje o své blízké, v souhrnném čísle jde zhruba o 2 miliony občanů Česka, jde přitom převážně o ženy. Péče jim zabere 37 hodin týdně, ukazují data Fondu dalšího vzdělávání, který je připravil ve spolupráci s agenturou PPM Factum v roce 2019. O pět let později se situace nijak nezměnila, spíše naopak.

Poslední dostupná data Českého statistického úřadu z roku 2022, která sledují výdaje na zdravotní péči, ukazují na mírný nárůst zdravotní péče vlivem pandemie covid-19. Nicméně i po odečtení této anomálie jde o potvrzení trendu stále stoupajících výdajů na zdravotní péči.

Výdaje na zdravotní péči v letech 2010–2022.

Autor: Český statistický úřad

Jiný průzkum, již oborový od České asociace pojišťoven, ukazuje vážnější data, podle nichž se počet příjemců příspěvků na péči do roku 2060 ztrojnásobí. To by daňové poplatníky nemuselo příliš trápit, protože stát jednoduše bude muset poskytnout více výdajů na péči při nesoběstačnosti.

Projekce pobírání příspěvku na péči do roku 2100.

Autor: Česká asociace pojišťoven

Tady se ale dostáváme k zásadní otázce: Z čeho stát tyto zvýšené výdaje zaplatí, když mu klesá, resp. bude klesat počet daňových poplatníků (a to jak fyzických osob, tak firem)?

Odpověď na tuto politickou otázku nechme politikům, ale raději s vědomím, že garanční doba jejich slibů je jen po dobu 4letého volebního období.

Stárnutí populace totiž způsobuje pokles příjmů do veřejných rozpočtů – dnes na jednoho důchodce připadají 3 lidé v produktivním věku, v budoucnu to budou sotva dva.

Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že pro zachování současné úrovně péče bude nutné více spoléhat na individuální finanční přípravu a samostatnou zodpovědnost občana. Pro pojišťovny tato data znamenají obchodní výzvu, která je navíc v tomto případě prospěšná pro jejich potenciální klienty.

Máte několik možností, pojištění je jednou z nich

Je fér si říct, že vždy existuje několik cest, jak žít důstojně ve stáří nebo při nesoběstačnosti:

1. Buď máte štěstí a jste finančně zajištění, takže tuto otázku nemusíte řešit.
2. Nebo máte fungující rodinu, která vše finančně zvládá a postará se i o vás.
3. Nebo se spolehnete na stát a budete doufat, že se o vás nějakým způsobem také postará.
4. Anebo přijmete osobní odpovědnost za svou budoucnost a pojistíte se.

Vše je o vnímání rizika, vašich preferencí a o vašich finančních možnostech.

Příklady propadu příjmů

Riziko invalidity je v produktivním věku nejvýraznějším rizikem. Ani nezaměstnanost, ani úraz, dokonce ani úmrtí nejsou z pohledu statistických tabulek větší hrozbou než riziko invalidity. Podle posledních dat Českého statistického úřadu k 31. 12. 2023 pobíralo některý druh invalidního důchodu (ID) v tuto dobu 411 706 osob.

Podrobně to ukazuje tato tabulka včetně meziročního srovnání:

To znamená, že v Česku máme přes 400 tisíc invalidních důchodců, ale zhruba 300 tisíc nezaměstnaných ke konci roku 2024 (viz data ČSÚ). V praxi se tak zhruba každý 5. Čech během produktivního života stane invalidním.

Že nejde jen o problém seniorů, ukazují podrobná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky v publikaci Zdravotnická ročenka České republiky 2021 (novější data ještě nejsou zveřejněna). Podle tabulky níže je vidět, že mezi příjemce invalidních důchodů patří nemalé číslo mladých osob a lidí v produktivním věku.

Invalidita má přitom ještě vážnější finanční dopady než úmrtí, a to z hlediska nákladů i propadu příjmů. Riziko invalidity by proto mělo být základem životního pojištění pracujícího člověka. Když nám začne ve výkonu práce bránit špatné zdraví, čeká nás dramatický propad příjmu. Ten bude o to citelnější, o co vyšší byl náš příjem, vysvětluje expert na životní pojištění z NN Životní pojišťovny Michal Korejs.

Jak takový propad příjmů vypadá, ukazuje tabulka níže na ilustrativních příkladech.

Vysvětlivky k tabulce:
Jde o ilustrativní příklad. Pro výpočet byl použit příklad zaměstnance s dobou pojištění 40 let, včetně dopočtené doby. Jako hrubá mzda byl použit průměrný vyměřovací základ.

Dopočtená doba v praxi znamená, že se při výpočtu invalidního důchodu zohledňuje nejen doba pojištění získaná do vzniku invalidity, ale i doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku. Zjednodušeně řečeno doba, kterou by hypoteticky mohl člověk získat, pokud by se nestal invalidním.

Komerční pojištění jako doplněk státního sociálního systému

Všechny pojišťovny se při plnění řídí i podle pravidel státu pro přiznávání invalidity. A tady nastává prostor pro obchodní dovednosti pojišťoven, protože u kvalitního životního pojištění se pravidla a podmínky platné při uzavírání smlouvy v budoucnu nesmí změnit. Takže i kdyby stát v budoucnu změnil režim přiznávání invalidity nebo příspěvku na péči v případě nesoběstačnosti, u dobré pojišťovny se bude v pojištění postupovat podle původních pravidel.

Samotný stát si přitom uvědomuje, že svoji sociální odpovědnost nezvládne plně na svých bedrech, proto kromě dalších produktů na zajištění stáří od loňska nabízí daňovou uznatelnost i na pojištění dlouhodobé péče, navíc k již dříve uznatelnému investičnímu životnímu pojištění.

Každý může zhodnotit rozsah veřejných sociálních systémů ze své perspektivy. Pro oblasti, kde se bojí, že je pomoc státu nedostatečná, může najít v soukromém pojištění vhodné doplnění. Obecně lze říct, že každému se hodí doplňková krytí pro situace, které mohou dlouhodobě zasáhnout do života a rozpočtu domácnosti. Jsou jimi invalidita, a to všech tří stupňů, samozřejmě riziko smrti a také riziko vzniku závažných onemocnění. V něm pojišťovna vyplatí peníze ihned po diagnóze, zatímco v pojištění invalidity trvá její přiznání zpravidla déle, komentuje pro Měšec.cz Michal Korejs z NN Životní pojišťovny.

Pojďme se ale podívat ještě na čtvrtou a nejmladší možnost zajištění vašeho života, kdy vlivem vašeho zdravotního stavu můžete ztratit soběstačnost a potřebovat dlouhodobou péči. 

Myslíte na sebe se slevou na dani

Od roku 2024 lze nově odečíst od daňového základu i pojištění dlouhodobé péče. Limit je celkem 48 000 Kč a je společný s finančními produkty pro důchodové spoření, v celkovém součtu jde tedy o úsporu na daních z příjmů max. 7200 Kč.

To je zajímavé zejména pro zaměstnavatele a jejich nabídku firemních benefitů. Velkou výhodou pro firmy je, že si příspěvky poskytované zaměstnancům na toto pojištění mohou započítat do daňově uznatelných nákladů – do výše 50 000 korun ročně jsou osvobozené od daně i od povinných odvodů, komentuje slevy na dani u životního pojištění Michal Korejs.

Jak jsme si popsali, v obou případech jde o celkové roční limity společné pro všechny státem podporované produkty zajištění na stáří – spoření na penzi, DIP, investiční životní pojištění a pojištění dlouhodobé péče. 

V případě příspěvku na pojištění dlouhodobé péče to dokonce platí nejen při pojištění pro samotného zaměstnance, ale i jeho blízké. Kromě daňového zvýhodnění je to pro firmy také způsob, jak nepřijít o zaměstnance, kteří by často v případě nesoběstačnosti blízké osoby opustili svou práci, když by bylo zapotřebí celodenní péče. Pojistné plnění ve formě doživotní renty umožní rodině najít novou rovnováhu s pomocí odlehčení v podobě profesionální péče, často v kombinaci s domácí péčí, uzavírá expert NN Životní pojišťovny.

Profesionální péče zaplacená z vaší pojistky

Pojištění dlouhodobé péče je z praktického pohledu dobrým doplňkem pojištění invalidity. Obvykle totiž ve většině případů jako první dochází k jednorázovému pojistnému plnění z titulu přiznané invalidity, když jste vlivem nemoci nebo úrazu pracovně omezeni, ale ještě se o sebe doma dokážete sami relativně dobře postarat.

Dále vám ale za stejných podmínek běží dříve sjednané pojištění dlouhodobé péče, které vám pomůže v případě následného zhoršení situace a nástupu vážné nesoběstačnosti – pokryje potřebu péče, ať už v domácím prostředí, nebo v pobytovém zařízení.

Jak to funguje v praxi?

V případě přiznání těžké nebo úplné závislosti na péči, nebo také ztráty soběstačnosti III. nebo IV. stupně, vyplácíme měsíční rentu až do konce života pojištěného, vysvětluje Michal Korejs z NN Životní pojišťovny.

Tabulka: Příklad kombinace státního sociálního systému a komerčního pojištění

Klient si při sjednávání pojištění podle svých představ zvolí výši pojistné částky, tj. měsíční renty v případě vážné nesoběstačnosti, a právě na ní, na jeho věku i na době pojištění pak závisí výše pojistného, vysvětluje Korejs s tím, že v rámci NN Životní pojišťovny je stávající průměrné pojištění dlouhodobé péče s pojistnou částkou zhruba 15 000 Kč a průměrný člověk za něj platí 360 Kč měsíčně.

Zdraví nevrátí, ale pomůže udržet životní úroveň

Kvalitní životní pojištění s krytím velkých životních rizik vám zajistí jistotu, že kdyby se ve vašem životě něco pokazilo, vy, resp. vaši blízcí si udržíte životní úroveň, na kterou jste zvyklí.

Každý třetí člověk v průběhu svého života onemocní zhoubným nádorem. To se přesně odráží i ve zkušenostech pojišťoven v oblasti krytí závažných onemocnění. Právě nádory jim hlásí klienti nejčastěji. Časté jsou i nemoci oběhového ústrojí, mrtvice a infarkty, které stojí nejčastěji i za hlášenými pobyty v nemocnici. Pozitivní zprávou ale je, že se zlepšují vyhlídky na přežití i takových zdravotních problémů.

Pro pojišťovny však už dnes ani prodělané onkologické onemocnění není samo o sobě rozhodně překážkou, vyléčené pacienty umí posuzovat jako všechny ostatní osoby. Důležitá je vždy aktuální zdravotní kondice. Jen v závažných případech se proto stává, že vám pojištění nabídnout nedokážou.

Disclaimer:

Partnerem článku je NN Životní pojišťovna. To znamená, že partner dodal data pro výpočty pojištění a citace z praktických zkušeností experta na životní pojištění. Ostatní data, texty a forma zpracování obsahu jsou plně redakční, tj. bez jakéhokoli obchodního nátlaku. Autor životní pojištění a k němu návazná připojištění osobně považuje za velmi vhodný finanční produkt pro ekonomicky aktivní osoby.