Stejně tak ceny vzrostly jen minimálně oproti prosinci. Růst o desetinu procenta je nepatrný a pro spotřebitele zanedbatelný. Jenže jde o průměrný spotřební koš. U jednotlivých položek jsou změny mnohem výraznější. Potvrdilo se totiž to, že ceny hlavně elektřiny, ale i plynu výrazně ovlivní celkový výsledek inflace. Ceny v obou případech klesaly téměř o desetinu, a to se projevilo jak na celkové inflaci, tak na peněženkách spotřebitelů. Pro běžného spotřebitele je to velmi pozitivní zpráva po dlouhé době, kdy byli spotřebitelé už zvyklí na pravidelné zdražování energií. Pokles cen elektřiny i plynu byl tentokrát největším hybatelem inflace v meziročním i meziměsíčním srovnání.
Oblastí, kde ceny klesaly, je ale více. Je to například vybavení domácností, kde ceny klesají dlouhodobě. Přispělo k tomu i zrušení poplatku za pobyt v nemocnici. Pokles cen v oblasti komunikací je výrazný již z loňského roku, a letos by jeho vliv na inflaci měl pozvolna končit. Oproti těmto poklesům stojí téměř osamocen růst cen potravin a nápojů. Ty zdražily o 3,9 % a alkohol s tabákem potom o dalších 3,8 %. Prakticky jen díky cenám potravin se ekonomika nedostala do deflace. Pokračuje tak situace z loňského roku, kdy při celkově nízké inflaci výrazně rostly ceny potravin a nápojů.
Dnešní výsledek není velkým překvapením. Pokles cen elektřiny i plynu byl známý i dlouhou dobu, stejně jako jeho vliv na celkovou inflaci. Proto nečekám, že by na tento výsledek reagovala centrální banka změnou cílového kurzu koruny k euru. I při změně by totiž cena elektřiny okamžitě nevzrostla, a tím pádem by dopad nebyl tak účinný. Předpokládám, že ještě v únoru bude pokračovat velmi nízká inflace na hranici nuly, a pak postupně po desetinách bude růst.
ČLÁNKY DO MAILU