Názory k článku Stávky i mimo kolektivní vyjednávání jsou legální, ale bez pravidel

Ktery konkretni zakon jeste upravuje pravo na stavku nez vyse zminovany o kolektivnim vyjednavani? Pokud sem Vas clanek dobre pochopil tak vsechny ostatni zminky o pravu na stavku umoznuji pracujicim stavkovat, ale v souladu se zakonem. Tak by mne zajimalo v souladu s kterym konkretnim jinym zakonem muze byt stavka, nez se zakonem na kolektivni vyjednavani?

Mě by třeba zajímalo, jestli mají třeba stávkující právo na § 23 Odpovědnost za škody. Jestli by třeba zaměstnavatel neměl mít právo vymáhat škody.

Ǔstavní pořádek dává obecné právo na stávku, které má v podrobnostech upravit zákon. Zákon upravuje jen stávku v rámci kolektivního vyjednávání, jiný zákon vláda nenavrhla a Parlament nepřijal, ale to neznamená, že stávkovat nelze. Analogické teoretické situaci, kdy jsou silnice a auta, ale nejsou dopravní předpisy. Stejně se jezdí, jen se nemohou dávat pokuty za překročení rychlosti, špatné odbočení, vjezd do jednosměrky v protisměru atp. (Analogie je samozřejmě nepřesná, jejím smyslem je obrazné zvýraznění situace.)

Příklad je to celkem dobrý. Znamenáto, že jezdit po takové silnici není nezákone, ale co když někdo do někoho naboura? Co potom?

No právě! S největší pravděpodobností soudy v každém jednotlivém sporu a postupné vytváření "precedenčních pravidel" (vím, že u nás není precedenční systém jako v USA, ale podle rozhodnutí nejvyšších soudů fakticky rozhodují nižší soudy v obdobných případech) za současně probíhající hysterie bulvárních médií a silných demagogických prohlášení z politických stran (odborářští šéfové na straně socialistů). Téhle štrapáci by měl předejít včas přijatý dobře formulovaný zákon (obecný, nedvojsmyslný, pokud možno neužvaněný). Pokud není, vláda (vlády) a parlament(y) neodvedly svou práci.

Ve státě převážila naprostá nenažranost, kdy občané mají více odvádět, ale toho, co za to dostanou, je stále méně a méně. Vláda i Klaus proto hledají kdejaké obezličky o "nezákonnosti stávky". nějak hoši zapomněli, že stávka nespokojených může přejít i v revoluci, a ta se bohužel neptá.
Komunisti taky pořád bojovali za mír a neustále směřovali ke komunismu, už už jsme stáli na jeho prahu, a co čert nechtěl, nějak se to lidu obecnému přestalo líbit a stál v ulicích a zvonil. A to ještě nebyli tak zdaleka rozežraní, jako současná garnitura.

Revoluce meni politicky system (režimy - ve vyznamu politicky system) pani Jarmilo. Jenze tady nikdo jiny politicky system nechce (az na asi 11% komunistu).

To je mimochodem taky duvod proc mne tato stavka stve a prijde mi neopodstatnena. Kdyby chteli vymenit system tak bych to chapal (i kdyz treba nesouhlasil), jenze oni chteji pouze zvratit vysledek voleb a system ponechat. Proste se jim nelibilo ze ostatni lidi si v systemu zvolili strany, ktere je zastupuji a delaji zakony jake delaji. Ano spravne, je to v podstate stavka proti politickemu systemu , ale neni to revoluce a revoluce to taky nikdy nebude, protoze ten system nezmeni a ani nevim jaky jiny by chteli nastolit.

Já se obávám, že to bude mít naprosto stejný průběh, jako měly všechny revoluce, počínaje husity. Nejprve proběhla samotná revoluce a měla podporu obyvatelstva. Posléze nesplnila očekávání a navíc došlo k majetkovým zvratům, přesněji řečeno k přesunu majetku od jedněch ke druhým. V další fázi se nově vzniklá vrstva zbohatlíků částečně požrala mezi sebou a šla velice tvrdě po tom, co ještě nebylo rozkradeno, načež si potřebovala upevnit moc a zajistit majetek. My se nacházíme v té fázi, kdy se jde po tom, co ještě nebylo rozkradeno, proto u nás v současné době vládne exekutorská mafie. Když se podíváte do minulosti, tak stejný průběh byl i v 50.letech. Lidově se to nazývá obdobím, kdy "revoluce požírá své vlastní děti". Situace se uklidní až po této fázi. Pak by mělo následovat období relativně klidné, a to až do dalšího převratu.
Přečtěte si k tomu knihu českého historika Miroslava Hrocha "Buržoazní revoluce v Evropě" (1981). Prakticky všechny revoluce mají stejný průběh, ani ta sametová se nijak neodlišuje. Akorát ta kniha je trochu těžší na čtení.

Jenze vsechny drivejsi uspesne revoluce vychazely od inteligence (husitska od cirkevni, i komunismu nase inteligence z prvu verila a podporovala ji. I nacismu v nemecku tehdejsi inteligence verila). Kdezto dnesni stavky nevychazeji od inteligence. Dokonce se da rict, ze proletariat jde revoluci primo proti stranam ktere si inteligence zvolila. Obavat se toho ze studneti vyrazi do ulic, protoze jim stat slibuje ze budou mene platit dnesnim duchodcum (ano o tom je ta reforma, ze se realne duchody, nejblizsi doby, snizi) se moc neda ocekavat.

Omyl, ony nevycházely z inteligence, ale z jiné třídy, ideologie je jen berličkou, o kterou se musí opřít.
A v současné době nejde o studenty, kteří by vyšli do ulic. Jde o ukončení všech předchozích revolučních fází.
--
A na závěr ještě bonmot:
Česká republika je velmi stabilní země.
Stabilně rostou ceny, stabilně se krade, stabilně se po chvíli nadšení každá vláda ztrapní, ...

Kde jste přišla na to, že jsme stáli na prahu komunismu? Vždyť ten byl minimálně na desetiletí vzdálen (pokud by vůbec bylo teoreticky možné, abychom ho dosáhli).

No komunismus byl uz vazna na obzoru. (Obzor - pomyslna cara ktera deli zemi od neme, ktera se od nas vzdaluje stejne rychle jako se k ni priblizujeme)

Kde jsem na to přišla? To přece tehdy žvatlali komunisti, to už si nepamatujete? Velice trefně to říká sociolog Jan Keller: vláda musí zajistit blahobyt svých voličů. Někdy k tomu stačí pouhý slib. Jenže sliby komunistů nejenže nezajistily chleba dnes, ony k tomu slibovaly ještě marmeládu na zítra. A protože marmeláda se stále více vzdalovala, a i toho chleba dnes bylo stále méně, vyšli lidi do ulic a nastolili jiný režim.
.
O tom, jestli bude možno někdy nastolit komunismus, jsme tu už debatovali ( u článku p.Chrze - viz http://www.mesec.cz/clanky/chteli-byste-zit-v-bezpenezni-spolecnosti/ ). Myslím, že jsme se shodli na tom, že ta myšlenka je neuskutečnitelná a asi ještě hodně dlouho bude.

V onom rozsudku "21 Cdo 2104/2001" jsou další podstatné věty, které autor neuvedl: "I toto právo (na stávku mimo kolektivní vyjednávání) musí však být vykonáváno způsobem, který šetří jak práva osob na stávce nezúčastněných, tak práva zaměstnavatele. Jinak řečeno, ani skutečnost, že se někdo zúčastní stávky, jej neopravňuje k tomu, aby nad míru nezbytnou pro realizaci práva na stávku omezoval práva jiných osob."

A co vím, soud se otočil právě na tomto - jelikož stávka zásadním způsobem zasáhne do možnosti pohybu ostatních občanů, měli jim odboráři dát více času se na to připravit. Limit ze Zákona o kolektivním vyjednávání použil pouze jako měřítko, ne to ustanovení samotné.

Všechny nejasnosti by mohl vyřešit zákon o stávce mimo kolektivní vyjednávání (jehož existenci ústava nepřímo předpokládá). Vláda jej chce připravit, ale vypadá to, že levice chce zachovat stávající právní nejistotu...

A k politické stávce ještě jednu věc k filozofickému zamyšlení: Jak se slučuje demokratický princip "jeden muž jeden hlas" s právem na politickou stávku, kde jsou váhy hlasů ("vydírací potenciál") jednotlivých občanů diametrálně rozdílné?

Lze uplatnit na stávku mimo ZoKV § 23? Já myslím, že nelze. Takže až bude někdo po politický stávkujícíh vymáhat škody způsobené stávkou, tak aby se nedivili

Jasně, ti jsou vidět. Na rozdíl od těch, kteří republiku rozkradli a jejich poskoci chtějí po lidech, aby to zaplatili...

Z příslušného judikátu jsem vybral jen tzv. právní věty s obecným významem, citovaná ve sbírkách nebo přehledech judikatury. Jinak ale samozřejmě, jakkoliv straním spíše odborům, připomínku beru, uznávám a souhlasím. Nicméně je třeba si uvědomit, že aby stávka měla smysl, opravdu musí bolet, jakkoliv je to nepříjemné - i mně zkazila čtvrteční program (včera by mi nevadila...). K otázce, že stávka ne vždy bolí toho, proti komu je namířena, což je právě typické pro stávky mimo kolektivní vyjednávání, jsem se vyjadřoval již, myslím, v předchozích materiálech, proto se touto otázkou již nezaobírám.

Autore, ten vas vykrik je vystrikem. Zkuste si prostudovat Ustavu CR vcetne listiny, viz:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/pravo-politickou-stavku-odboru-ustava-nepripousti-fyc-/p_politika.asp?c=A110613_224653_p_politika_wag

Politicka stavka by mela byt akvalifikovana jako vlastizrada!

A ve kterém zákonu je kodifikováno právo na revoluci?

Zd. Altner je advokát, který úspěšně zastupoval ČSSD v na první pohled beznadějném majetkovém sporu se státem, pak se s ní ve velmi zlém rozešel kvůli nevyplacení slíbené velkolepé odměny a kvůli tomu málem (?) zbankrotoval. Asi nemá ČSSD & spol. ze zcela pochopitelných důvodů rád.

Řada jiných právníků tvrdí, že stávkovat lze. Včetně učitelů z právnických fakult. S plnou vahou to může rozhodnout jen Ústavní soud, ale stejně se bude ta strana, která prohraje, domnívat, že se ÚS mýlí. ;)

Na přihlouplé reakce neodpovídám, ale bez urážky a při vší úctě - ta Vaše je natolik hloupá, že výjimečně zareaguji: A proč bych se měl řídit takovými názory a ne platným právním řádem a judikaturou? Stávka jako vlastizrada? Pravicový bolševismus? Netvrdím, že Vámi odkazovaný autor jím je, ale povšiml jste si, že právnická veřejnost - kupř. děkan PF UK Gerloch - je značně rezervovaná k rozhodnutí MS v Praze a víceméně tvrdí to, co já? Výjimkou jsou samozřejmně hradní nebo vládní nohsledové, ale ti jsou placeni těmi, jejichž názory papouškují... Relavantní jsou především názory nezávislých právníků. Mne neplatí ani odbory, ani vláda, ani Hrad. A mohl byste čtenářům i mně blíže objasnit, jaký výstřik - čeho a z čeho máte na mysli? Možná byste nás pobavil.

Vážený pane Autore. O výkladu zákonů rozhodují soudy, nikoliv žádná právnická veřejnost.

A mimochodem, jak je to s tím paragrafem 23. Na to evidentně právnická veřejnost nemá odpověď. A přitom je to podle mě klíčové.

Milý Ondro, měl byste vědět, že kde jsou dva právníci, tam existují tři právní názory. Právo je v tomto banánovém státě jako gumový obušek, dá se ohýbat všemi směry. Když jsou naši poslanci nachytáni na švestkách, plácají naučenou mantru o tom, jak "o věci rozhodne nezávislý soud". Tím mi vždycky připomenou Old Shatterhanda, jak volal na desperáty, ať se vzdají, že jim zajistí řádný soud. Oni ne a nechtěli a radši bojovali do posledního muže. Pročpak asi?
Nezlobte se, ale vláda, která nechce vládnout a místo vládnutí se jen dohaduje, kdo na jaké sesli bude sedět a jestli v partě kluků, co spolu mluví, musí být Franta, ale Pepu tam nechceme, to kvůli němu přendáme sesličky, protože z naší party tam musí být čtyři a jinak s Vámi nemluvíme a máte na to čas do posledního června, jinak jdme z vlády a jak si bez nás pak poradíte, tak taková vláda si nezaslouží nic jiného, než stávku a nespokojenost lidu obecného. Lid obecný by bral i reformy, ale to, co se lidu v tomto pimprlovém divadle předvádí, je bída a ubohost vládnoucí garnitury. A pokud mne paměť nešálí, tak po podobných excesech obvykle nastávala pevná ruka totality. Jestli se teda milá pravice včas nevzpamatuje (a to nám asi nehrozí, protože naprosto stejně se hádala i vláda Topolánkova) a nezačne konečně rozumně vládnout, máme se na co těšit.

Přirozeně, zatím tu však konečné rozhodnutí ve věci nemáme. Povaha předběžného opatření je zřejmá již z jeho názvu. Diskuse je snad esenciálním znakem demokratické společnosti, anebo už demokracii nemáme? Proč ji odmítáte? Proč nepřipustíte odlišný názor? Ona zpochybňovaná právnická veřejnost však poukazuje právě na judikaturu soudů, především vrcholného orgánu soustavy obecných soudů, tedy Nejvyššího soudu, s nímž je patrně (nemám k dispozici písemné vyhotovení příslušného rozhodnutí Městského soudu v Praze, a proto se nehodlám blíže vyjadřovat k tomuto rozhodnutí, vycházím z informací běžně dostupných ve zpravodajství sdělovacích prostředků) v rozporu, to zřejmě vyplyne v dalším řízení. Každopádně s politováním zjišťuji, že kritici stávky a odpůrci odborů nemají (především zde na Měšci.cz a serverech, na které se odkazuje) zájem o kultivovanou a věcnou diskusi (ačkoliv zájemce bych na sofistikovanou debatu právníků na jednom odborně zaměřeném serveru odkázat mohl), ale jen o dehonestaci protivníka, proto ironicky uzavírám, že "největším nepřítelem vlády a reforem, a naší krásné vlasti vůbec, jsou tedy odbory, jaro, léto, podzim, zima" - s těmi prvními se lze vypořádat (prozatímně) vadnými rozhodnutími soudy nižších stupňů, ale co zatraceně s tím ostatním, že?

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Usneseni_1Nc_13_2011_5.pdf

I mistr tesař (fundovaný právník) se někdy utne (a dopustí se nesprávné, zkratkovité a dokonce až žlučovité argumentace - samozřejmě je to mé subjektivní hodnocení, na které mám právo jako má jiný autor právo na svůj názor), to se může stát i panu Altnerovi, zřejmě (nevím, nechci mu to podsouvat, ale působí to tak na mne) vedenému až paranoidní záští vůči odborům. Se spikleneckými teoriemi (a právním rozborem opomíjejícím aktuální a plně použitelná stanoviska soudů vrcholných stupňů) nelze smysluplně polemizovat, tím spíše ještě na jiném serveru (tedy zde), než na kterém byl zmíněný článek publikován. Ale pozornost si jistě zaslouží..., aby bylo viděno, kam až lze zajít.

V šedesátých letech min. století byl na většině veřejných záchodcích a i v hospodách na zdi nápis : Servít je vůl.
Dnes je aktuální nápis: V současné vládě sedí sami Servití.

stávkujte si jak chcete, vyjadřujte své názory, ale nelzete do práv a svobod druhejch

Dobry den, chtel bych pozadat o vysvetleni. V clanku pisete, ze stavka mimo kolektivni vyjednavani je legalni i tehdy pokud zamestnanec haji sve hospodarske nebo socialni zajmy U ZAMESTNAVATELE. Neni mi jasne, jak do teto kategorie spada tvorba zakonu, jiz se tykala nedavna stavka v DP. Chapal bych, ze sem muze patrit aplikace nejakeho zakona zamestnavatelem, ale tezko jejich tvorba. Spojeni "u zamestnavatele" si vykladam tak, ze zamestnavatel muze situaci nejakym zpusobem ovlivnit, napr. ze zamestnavatel muze, aspon v principu, stavku odvratit splnenim podminek stavkujicich. To u nedavne stavky dopravaku zcela zjevne mozne nebylo. Prosim o vysvetleni.

Tak takovouhle (věcnou, odbornou, jen výkladově konfliktní - jinak zdvořilou) připomínku oceňuji! I já shledávám rozdíl, pokud jde o stávku mimo kolektivní vyjednávání, v protestu proti APLIKACI určitého (jsoucího) pravidla u zaměstnavatele a v protestu proti NORMOTVORBĚ určitého pravidla, které teprve bude resp. má event. být aplikováno u zaměstnavatele. Nicméně s ohledem na judikaturu k problému, jakož i mezinárodněprávní úpravu problematiky se přikláním k extenzivnímu výkladu, tedy lapidárně řečeno, že "lze stávkovat i proti teprve chystaným změnám v oblasti sociálních a hospodářských práv zaměstnanců, jestliže má dojít ke snížení jejich standardu u zaměstnavatelů". Je to velmi zkratkovité, zjednodušené, samozřejmě, ale Měšec.cz není server, kde by snad měla být detailně rozebírána právní úprava, natož pak zde v rubrice čtenářských reakcí, takže to snad jako příspěvek postačuje.

No na tom je prave zabavne, ze listina prav a svobod o stavce mluvi strasne obecne. A treba neidentifikuje proti cemu a proti komu se da stavkovat. Treba muzu stavkovat proti tomu ze ma soused psa? Nebo stavkovat proti tomu ze muzi nemohou odnosit deti?