Počet lidí pracujících na zkrácený úvazek v Evropské unii rok od roku roste. Tento typ zaměstnaneckého poměru je v mnoha případech výhodný jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zejména pro mnoho žen je to jediný způsob, jak stihnout zaměstnání i výchovu malých dětí. Přesto existují v jednotlivých zemích Evropské unie značné rozdíly v nabídkách práce na zkrácený úvazek.
Ženy využívají zkrácené pracovní úvazky rády
Mladé maminky jsou mnohdy velmi rády, když mohou chodit do práce pouze na 20 hodin týdně. Neztrácejí totiž těžce nabyté pracovní zkušenosti a jsou neustále v oboru, a tak jim neujdou nové pracovní postupy. Současně mají pořád dostatek času věnovat se dětem (ve všech zemích Evropské unie je velmi málo mužů na mateřské dovolené).
Některé ženy v západní Evropě mají manžela, který dostatečně vydělává (současně je v práci až do večera), a do práce chodí pouze kvůli vlastní realizaci. Také proto jim stačí pouze čtyři hodiny v práci denně.
Zkrácené pracovní úvazky jsou rovněž rozšířené u vysokoškoláků, kteří si tak již během studia zajišťují praxi a současně potřebné finance na školu. Renomované firmy především kvůli těm nejlepším studentům zavádí zkrácené zaměstnanecké poměry. Chtějí zájemce získat již během studia, kdy poznává chod firmy, aby po dostudování rovnou naskočil do společnosti a věděl, jak celý kolotoč funguje.
Výhodou je jednoduchá administrativa
Drobní zaměstnavatelé si pochvalují jednoduchou administrativu při uzavírání pracovních smluv na zkrácenou pracovní dobu.
Zaměstnanec pracující na plný úvazek (v průměru pracuje okolo 42 hodin týdně) ve skutečnosti pracuje okolo 60 % času (zbytek pracovní doby prodebatuje, prosvačí nebo má jiné prostoje). Naopak zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek (v průměru pracuje okolo 21 hodin týdně) ve skutečnosti pracuje více než 80 % čistého času.
Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek tedy sice pracuje denně pouze okolo 4 hodin, ale zato pracuje velice rychle, přesně a soustředí se na práci po celou dobu. Produktivita práce je u zaměstnance na zkrácený úvazek mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek.
Navíc zkrácené pracovní úvazky umožňují podnikatelům vyšší flexibilitu v přijímání zakázek, současně mohou lépe optimalizovat počet zaměstnanců, čímž si snižují své mzdové náklady.
Nizozemci preferují práci na zkrácený úvazek
Nejvíce lidí na zkrácený úvazek pracuje v Nizozemí (45 %), následuje Velká Británie (26 %) a Švédsko (23,9 %). V těchto zemích je nejvíce drobných podnikatelů, kteří zaměstnávají např. administrativní pracovníky pouze na pár hodin denně, zbytek si zvládnou udělat sami, a nechtějí tedy platit někoho na plný úvazek.
V uvedených zemích nejsou výjimkou lidé, kteří pracují na zkrácený úvazek pro dva zaměstnavatele (pro jednoho ráno, pro druhého večer), kde u každého z nich vykonávají odlišnou práci a získané zkušenosti následně využijí pro získání lukrativního zaměstnání u prestižní firmy.
Naopak nejméně využívají práci na zkrácený úvazek Slováci, Řekové a Maďaři, kde tento druh práce nemá zatím tradici a není zaměstnavateli nabízen. O mnoho lépe si v tomto směru nestojíme ani v Česku, kde na částečné pracovní úvazky pracuje pouze každý dvacátý.
Země | Počet lidí (v %) |
---|---|
Nizozemí | 45,0 |
Velká Británie | 26,2 |
Švédsko | 23,9 |
Dánsko | 22,5 |
Rakousko | 21,9 |
Německo | 21,7 |
Belgie | 20,6 |
Irsko | 17,0 |
Francie | 16,6 |
Lucembursko | 13,3 |
Finsko | 12,9 |
Portugalsko | 11,8 |
Polsko | 10,3 |
Lotyšsko | 10,0 |
Malta | 9,3 |
Litva | 9,1 |
Kypr | 8,9 |
Itálie | 8,6 |
Španělsko | 8,6 |
Estonsko | 8,0 |
Slovinsko | 6,6 |
Česko | 5,0 |
Maďarsko | 4,4 |
Řecko | 4,2 |
Slovensko | 2,4 |
Zdroj: Eurostat, People in the Labour Market