Historie centrálních bank: od Napoleona Bonaparte po sovětskou banku v Mongolsku

Francouzskou banku zase Napoleon Bonaparte

Francouzská centrální banka Banque de France byla založena již 18. ledna 1800, a to Napoleonem Bonapartem, tehdy ještě prvním konzulem Francouzské republiky.

Maltě pomohla Velká Británie

Ostrov Malta byl dlouhou dobu britskou kolonií, a to až do 21. září 1964, kdy země vyhlásila svoji nezávislost. Maltská vláda požádala britskou centrální banku Bank of England a Mezinárodní měnový fond o technickou pomoc při zřízení maltské centrální banky. Této pomoci se ujal v únoru 1967 Dr. Philip L. Hogg, vysoký úředník Bank of England, který se později stal i jejím prvním guvernérem.

Zákon o maltské centrální bance byl přijat dne 11. listopadu 1967 a již o pět měsíců později, 17. dubna 1968, byla Bank of Malta oficiálně zřízena.

Jak se z realu stalo escudo?

Banco de Portugal emitovala peníze, zvané real (neboli česky královské). Dne 5. října 1910 proběhla v zemi revoluce, která svrhla krále Manuela II. z dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha a vyhlásila republiku. Ve snaze zrušit jakoukoli připomínku na všechno královské byl změněn název měny z monarchistického reálu na republikánské escudo (neboli česky štít).

Mnoho příběhů ale najdeme i v Asii.

Banka jako kapitalistický přežitek

Centrální banka Kambodže byla založena dne 23. prosince 1954. Dne 17. dubna 1975, tedy v době krvavé vlády Rudých Khmerů, byla centrální banka státu zrušena jako kapitalistický přežitek a její budova byla za použití výbušnin zcela zničena. Po svržení této hrůzovlády byla centrální banka obnovena již dne 10. října 1979 – bez této finanční instituce to prostě nejde…

Mongolsku pomáhal Sovětský svaz

Mongolská obchodní a průmyslová banka, neboli předchůdce současné centrální banky Mongolska, byla v roce 1924 založena jako joint venture neboli jako společný podnik Mongolska a Sovětského svazu. V tomto roce pocházeli z Mongolska pouze čtyři úředníci této banky z celkového počtu 22 bankovních úředníků, ostatní úředníci banky byli sovětskými občany. Mongolští bankovní úředníci byli postupně proškolováni svými sovětskými kolegy, díky čemuž v této době tvořili již 98 %, tedy výraznou většinu odborného personálu banky.

Ve druhé polovině osmdesátých let 20. století v centrální bance Mongolska působilo po dobu zhruba tří měsíců několik pracovníků Státní banky československé jako konzultantů při zavádění bezhotovostního platebního styku pomocí výpočetní techniky.

Thajská banka bez Japonců

Thajský národní bankovní úřad zahájil svoje operace dne 13. června 1940, a to na základě zákona z roku 1935. Již dne 8. prosince 1941 se v Thajsku vylodily japonské vojenské jednotky. Japonci požadovali, aby thajská vláda založila centrální banku, ve které by působili japonští poradci a japonští vedoucí oddělení.

Thajská vláda samozřejmě nemohla tyto podmínky v žádném případě akceptovat, a proto požádala Prince Vivanta, poradce ministra financí, aby vytvořil návrh zákona na změnu Thajského národního bankovního úřadu na centrální banku, a to s okamžitou platností. Zákon o centrální bance Thajska byl přijat dne 16. duna 1942.

Americký kontinent

Své příběhy má ale i jižní Amerika. Například v bývalé portugalské kolonii Brazílii velmi často docházelo ke změně názvu její měny. Od získání nezávislosti země v roce 1822 se brazilská měna postupně nazývala real, cruzeiro (I), cruzeiro novo, cruzeiro (II), cruzado, cruzado novo, cruzeiro (III), cruzeiro real a real.