Vlákno názorů k článku Fondy životního cyklu vs. penzijní připojištění od pičmen - Zásadní výhodou pp ve srovnání s fondy je, že...

Zásadní výhodou pp ve srovnání s fondy je, že člověk bude mít na účtu pp vždy alespoň tolik peněz, kolik na něj vložil
Za předpokladu, že fond nezkrachuje, klienti Multi, Vyšehrad, Renta a dalších by mohli vyprávět. Proto se, stejně jako u fondů, plánuje, že bude penzijním fondům umožněno vykazovat i záporné zhodnocení (lepší to, než krach ze dne na den).
A když se vklad na pp prožene ještě spořicím účtem, tak už je i to zhodnocení o něčem jiném (třeba kombinace Axa spořáku a Allianz penzijního fondu dává zhodnocení nějakých 5 % ročně, plus k tomu ta státní podpora pp).
To ovšem platí vždy jen pro první rok, protože z PF nelze peníze vybrat, otáčet je na spořicím účtu a zase je tam vrátit. A kvůli státní podpoře je třeba platit v měsíčních intervalech (nebo předplatit dopředu), protože nelze, tak jako u stavebního spoření, dostat státní podporu za celý rok zpětně.
A i tak nelze rozhodně mít na PF 5 % ročně, alespoň ne za současných podmínek, peníze jsou úročeny buď na spořicím účtě, nebo v penzijním fondu (podle toho kde zrovna jsou), ne na obojím najednou.

A proč by to jako nešlo? Při založení si přeplatíš pp na rok (případně vůbec nepředplatíš, ta státní podpora není tak závratná, aby ji nebylo možno oželet), během toho roku ukládáš další peníze na spořák (2 %), ty se po roce převedou na pp (3 % + sp) a tak to jede dokola. Stejně se dá vyhrát se stavebkem.
Ale ta částka může být úročena v jednom okamžiku buď na jednom účtu (spořicí) nebo druhém (penzijní fond). Tedy pokud např. budu mít peníze 11 měsíců na spořicím účtu s 2,5 % a následně 1 měsíc na penzijním fondu se zhodnocením 3 %, tak budou mít průměrné zhodnocení 2,55 % p. a. (ve skutečnosti méně, po odečtení zdanění) a ne 5,5 %.
Srovnávat uvedené penzijní fondy s pf Allianz, Axa, Ing atd. je opravdu úsměvné. Až ti krachne najednou KB, Spořka a kampeličky, tak klienti kampeliček neuvidí ze svých peněz ani prd.
Zkrachovat může jakákoliv banka, záložna, penzijní fond. Zkrachovaly (v zahraničí) i mnohem slavnější s mnohem delší historií. Rozdíl je v tom, že peníze ve fondech a pojišťovnách nejsou kryty ničím, zatímco v bankách a kampeličkách fondem pojištění vkladů. Aktuálně je to tak, že co se záložen týče, je fond pojištění vkladů schopen „zalepit“ krach jakékoliv (jedné) záložny, s bankami by to bylo horší. Co by se stalo, pokud by došlo k nějakému řetězovému krachu, těžko říct. Do určité části by to bylo možné řešit půjčkami FPV, no a dokud máme vlastní měnu tak třeba i „natištěním peněz“, což by samozřejmě v důsledku zaplatili všichni, bez ohledu na to, kde by ty peníze měli.

Plánované oddělení majetku fondů je něco trochu jiného i když důvod je stejný – ochrana klientů. V současné době před sebou penzijní fondy tlačí velký balík nákladů příštích období – jsou to hlavně provize (ať již vyplacené, nebo ještě nevyplacené) které se postupně rozpouštějí (ze zisku fondu). Problém by mohl nastat v případě velkého odlivu účastníků, kdy by tyto náklady musel nést nižší počet klientů, který by to neufinancoval a tím pádem by hrozil krach. Stejně tak chybné hospodaření samotného fondu (např. vysoké administrativní náklady jako náklady na reklamu, provize, tad) nebude mít vliv na majetek účastníků.
Možnost záporného zhodnocení je právě opatření proti krachu – pořád lepší roční pokles třeba o 10 %, než dlouhodobé nabíhání dluhu a následný krach ze dne na den.