Spočítejte si...

Zavřít

Penzijní fondy vám na penzi nenašetří, úrok dávají horší než banky

Vysoké náklady a malý zisk. To je výsledek většiny penzijních fondů za loňský rok. Jen dva fondy se mohou chlubit spokojenými klienty se slušným připsaným úrokem.

Během května a června oznámilo zhodnocení všech deset penzijních fondů, u kterých si Češi mohou spořit na bohatší důchod. Většinou tak bylo učiněno v tichosti. Našly se však i výjimky, které i přes krizové období vyhlásily slušné výsledky. Jako poslední, proti dřívější tradici, vyhlásili výsledek roku 2009 představitelé PF Allianz. Podařilo se jim tak naplnit okřídlené rčení – to nejlepší na konec. 3 % jsou letošním maximem, naopak minimum je jen těsně nad nulou. Čtěte také: Důchodová reforma zachrání státní rozpočet, ale vaši penzi ne

Zhodnocení na úrovni spořicích účtů

I penzijní fondy tak potvrzují celkovou ekonomickou kondici a kopírují všeobecně nízké úrokové sazby. Maximum dosažené v minulém roce je nejnižším maximálním zhodnocením za 15letou historii penzijního připojištění v Česku. I v roce 2008, kdy vrcholila krize, bylo maximum výše než loni, Aegon PF tehdy vykázal 3,5 %. Byl však výrazně mimo trh, protože rok 2008 znamenal pro klienty sedmi z deseti penzijních fondů menší než 1% zhodnocení. Celkové srovnání tak vyplývá lépe pro rok 2009, i když průměrný výnos kolem 1,5 % stačí tak tak na pokrytí inflace. Kdo ví, jak by na tom byl bez štědré podpory akcionáře, který musel dosypat peníze.

Nad průměrem loňského roku skončily pouze 4 fondy, které tak lze vyhlásit za úspěšné. Kromě již zmíněného premianta, dosáhly ještě další tři fondy alespoň 2% zhodnocení (čili úročení slušného spořicího účtu). Jsou to AXA PF (v roce 2008 0 %), Generali PF a Aegon PF. Naopak na chvostu se již druhý rok v řadě drží ING PF, který po nule v roce 2008 připsal loni 0,1 %.

Hlavním důvodem byl ztrátový odprodej akcií, které během krize hluboko propadly. Nově přijatá strategie však slibuje výrazný obrat k lepšímu a naznačuje, že ING Penzijní fond by mohl překonat stanovený cíl pro letošní rok, totiž zisk ve výši 500 milionů korun, až o 10 % a opět se zařadit mezi penzijní fondy s nadprůměrným zhodnocením, slibuje ING PF obrat k lepšímu v červnovém tiskovém prohlášení.

Za zmínku stojí také neúspěšná strategie skupiny ČSOB. U té si můžete na penzi spořit u dvou fondů. Stabilita měla, věrna svému názvu, nabízet pravidelné a tomu přiměřené zhodnocení, což se vcelku daří. Druhý fond ČSOB Progres měl být naopak jakýmsi vlčákem, který rizikovějšími investicemi přinese v delším časovém horizontu vyšší zhodnocení. Když se ale podíváte na průměr za poslední 4 roky, zjistíte, že rozdíl mezi fondy je minimální a Stabilita má dokonce lepší zhodnocení. Průměrný výsledek za 14 let fungování obou fondů ale ukazuje, že potenciál Progres má (5,55 % Progres, 4,63 % Stabilita). Kdyby se tyto fondy sloučily v jeden, nikdo by to ani nepostřehl.

Zhodnocení penzijních fondech v minulých letech
Penzijní fond/rok 2009 2008 2007 2006 Průměr 2006 až 2009
Aegon PF 2,1 3,5 4,5 3,37
Allianz PF 3 3 3 3,11 3,03
Axa penzijní fond 2 0 2,2 2,5 1,68
ČSOB PF Progres 1 0,6 2,4 2,3 1,58
ČSOB PF Stabilita 1,4 0,4 2,4 2,8 1,75
Generali PF 2,4 2,3 4,1 3,74 3,135
ING penzijní fond 0,1 0 2,5 3,6 1,55
PF České pojišťovny 1,2 0,2 2,4 3,3 1,78
PF České spořitelny 1,28 0,5 3,1 3,04 1,98
PF Komerční banky 0,24 0,58 2,3 3 1,53

Nízké náklady a eliminace rizika, takový je vítězný recept

Když se podíváme, jaká strategie vedla k nejvyššímu zhodnocení v roce 2009, pak zjistíme, že úspěch slavila maximální eliminace rizikových investic a minimální náklady. Oběma statistikám totiž Allianz PF vévodí. Na 100 uložených korun, se náklady tohoto fondu pohybují na 92 haléřích. Nejhorší v tomto srovnání je Aegon PF, který na 100 uložených korun vynaloží koruny 3.

Co se směru investic penzijních fondů týče, tam drží Allianz PF prim v procentuálním zastoupení celkových aktiv v dluhopisech. Na konci prvního čtvrtletí roku 2010 měl fond více než 98 % prostředků investovaných v dluhopisech. Ty samozřejmě musí rozkládat průběžně v čase, tak aby v případě potřeby klientů nepřicházel o plánované zhodnocení. Fondy celkově drží většinu svých investic v dluhopisech, zvláště v době stále více nervózních světových trhů jsou státní cenné papíry vítanou jistotou. Průměr trhu se pohybuje na hranici 80 %.

Struktura aktiv jednotlivých penzijních fondů (v %)
Penzijní fond Podíl dluhopisů na celkových aktivech fondu Podíl akcií a podílových listů na celkových aktivech fondu Podíl pokladničních poukázek na celkových aktivech fondu Podíl peněz na účtech a termínovaných vkladech na celkových aktivech fondu Podíl nemovitostí na celkových aktivech fondu Ostatní
AEGON PF 72,6 0,0 5,3 8,0 0,0 14,1
Allianz PF 98,3 0,0 0,0 1,3 0,0 0,4
Axa PF 73,1 6,0 0,3 12,0 5,3 3,4
ČSOB PF Progres 88,0 3,3 0,0 3,0 0,0 5,7
ČSOB PF Stabilita 89,7 3,6 0,0 2,9 0,0 3,8
Generali PF 88,5 4,7 0,0 3,0 0,3 3,5
ING PF 84,8 0,0 4,3 8,0 0,0 2,9
PF České pojišťovny 87,3 6,3 0,0 1,4 0,0 4,9
PF České spořitelny 55,6 8,5 0,0 35,3 0,0 0,6
PF Komerční banky 90,6 0,0 0,0 6,8 0,0 2,6
Celkem 80,4 4,4 0,6 10,4 0,9 3,4

Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR

Fondům pomáhá stát a jeho příspěvek

Když píšeme o zhodnocení penzijních fondů, nesmíme zapomínat na to, že výhodnost penzijního připojištění výrazně vylepšuje státní příspěvek. Průměrná měsíčně ukládaná částka na penzijní připojištění přesahuje podle statistiky ministerstva financí hranici 500 Kč jen těsně. Právě za měsíčně odložených 500 Kč přispívá stát maximálním měsíčním příspěvkem 150 Kč, což dělá zhodnocení rovných 30 %. Spořicí účet s takovým úrokem nedostanete ani v pohádce.

Nezapomeňme ale na to, že 500 Kč naspořených měsíčně vám v důchodu trn z paty na dlouho nevytrhne. Pokud měsíčně naspoříte 650 Kč (500 Kč vašich + 150 Kč státní příspěvek), pak za 35 let nastřádáte jako přilepšení ke státnímu důchodu 273 000 Kč (bez těžko předvídatelného zhodnocení). Dejme tomu, že měsíčně si budete chtít k důchodu čtyřmi tisíci z penzijního připojištění přilepšit, pak vám naspořená částka vydrží zhruba 6 let. To není mnoho, a rozhodně to nebude na užívání si podzimu života na cestách kolem světa.

I proto se obecně volá po navýšení průměrně naspořené měsíční částky. Například Bezděkova komise dala návrh, který by k tomu přímo motivoval. Dnes stát přispívá, pokud střadatel posílá na penzijní připojištění alespoň 100 Kč měsíčně a maximální příspěvek dává za měsíčně naspořených 500 Kč. Návrh počítá s posunutím hranice pro získání státního příspěvku do rozmezí od 300 do 700 Kč. Čtěte také: Konečně objevená naděje budoucího důchodce

Zachována by naopak měla být další výhoda penzijního připojištění, a sice daňová odečitatelnost. Platit by měla podle současného nastavení, kdy od daní lze odečíst maximálně 12 000 Kč ročně, a zároveň pouze ty příspěvky, které překračují hranici 500 Kč měsíčně.

Anketa

U kterého penzijního fondu si spoříte na důchod?

44 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 8. 2010 19:32