Příčiny současné krize na finančních trzích je však nutné hledat daleko v historii, než v loňském roce. Jednou z příčin byla hospodářská krize ve Spojených státech na začátku tohoto století. Centrální banka snížila úrokové sazby, aby tak povzbudila ekonomiku. Peníze zlevnily a nebyl problém se zadlužit v podobě získání hypotéky. V USA je zcela běžné, že se hypotéky nesplácí do konce, ale díky vysoké mobilitě obyvatel se předprodají dalšímu zájemci včetně nemovitosti. Štafetový kolík v podobě splácení hypotéky tak přebírá další zákazník.
Podloubí pro nynější stav umožnil zejména balíkový prodej hypoték amerických domácností. V praxi to vypadalo následovně. Banka prodala prostřednictvím své prodejní sítě hypotéku konečnému zájemci. Zařadila ho do jedné z několika skupin podle jeho bonity a celou skupinu prodala jiné bance nebo společnosti. Tímto způsobem se během relativně krátké doby nashromáždil dostatečně velký objem finančních prostředků, které nebyly kvalitně zajištěny.
Každý, kdo někdy žádal v bance o hypoteční úvěr, ví, že ho bankovní dům dokonale prolustruje. Kromě kladení otázek kolem příjmů se banka zaměřuje i na to, v jakém oboru dotyčný pracuje a jakou má tento obor budoucnost. Rovněž kvalitní zástava a ručení nemovitostí je důležitým ukazatelem.
Po pádu dvou největších hypotečních bank v USA – familiérně zvané jako Fannie Mae a Freddie Mac – začaly na americkém trhu skomírat i další finanční instituce. Jejich jména se postupně objevovala v denním tisku. Ve zkratce je lze připomenout: Bear Stearns, IndyMac, Lehman Brothers, Merrill Lynch nebo AIG.
Napětí na finančním trhu začaly pociťovat také evropské státy, které po vzoru americké vlády vyhlásily, že svým bankám pomohou částkou 1,5 bilionu euro. Kongres v USA schválil vládní podporu až na druhý pokus. Celkem jde o 700 miliard dolarů.
Situace v Česku
Každého však zajímá, jak se připravit na případnou krizi, která se zatím vyhýbá i České republice. Do určité míry je tento argument iluzorní. Krize postihne Česko především poklesem výkonu ekonomiky a zvýšením nezaměstnanosti. Onen pokles však neznamená v širších souvislostech nic tragického. Jedná se o návrat do „normálního“ růstu hrubého domácího produktu (HDP). V nynější situaci je tuzemská ekonomika již za svým hospodářským vrcholem a zvolňuje. Finanční krize však tempo poklesu zrychlí. Na 2 až 2,5 % HDP se tak dostaneme dříve, než bylo odhadováno. Jedná se o standardní tempo české ekonomiky. Současně se bude zvyšovat nezaměstnanost. Z nynějších zhruba 5,3 % se do roku 2009 očekává růst na 8 %.
S výše uvedeným souvisí i zpřísnění domácích bank při poskytování hypotečních úvěrů. Banky ve svých interních předpovědích počítají s různými scénáři ekonomického vývoje a zvýšení bonity při poskytování hypotéky je jedním z nich.
Nastává doba investic?
Klasickou otázku, kterou si položí téměř každý průměrný investor, zní: „Mám začít investovat více než dosud?“ Odpověď není jednoduchá, neboť část investorů se snaží najít ekonomické „dno“ a využít ho. S hledáním dna však mají problém i ekonomové. Všichni investoři, kteří se zabývají spíše spekulacemi do poklesu než pravidelným investováním, zažívají jistě bezesné noci, kdy se hrozí každého dalšího poklesu na akciových trzích. Pravidelný investor však může v klidu spát. Všem, kteří se rozhodují, zda neposílit své investice, lze doporučit, aby zkontaktovali svého finančního nebo bankovního poradce. Dobrý poradce dokáže klienta uklidnit a vysvětlit mu, jak dále co nejvhodněji postupovat.
Situace nemusí vypadat příliš optimisticky, ale současné směřování do recese je součástí standardního ekonomického cyklu, který se opakuje. Indikátory, podle kterých se jednotlivé fáze hospodářského cyklu určují, se určují s nejméně několikaměsíčním zpožděním.