Zátěžové testy (nebo jinak stres testy) evropských bank dopadly dobře. To jsme se dozvěděli v pátek odpoledne s odkazem na to, že až pondělní vývoj akciových trhů (kvůli kterým se vlastně dělal) ukáže, zdali je to skutečně tak pozitivní zpráva, jak na první pohled vypadá. Pondělí pak ukázalo, že postup, při kterém bylo přání otcem myšlenky, nebyl tím nejvhodnějším. Pozitivní výsledky zahalují pochybnosti ohledně mírných podmínek stres testu, a také tajnosti německých bank.
Naplánovaný úspěch
V červnu oznámili představitelé Evropské unie, že prověří schopnost evropského bankovního trhu odolat případné další krizi. Přesnou metodu, jak celý proces bude probíhat, jsme se nedozvěděli, zato ale byl od začátku znám účel testování – ukázat, že evropské banky jsou odolné, mají dostatek kapitálu pro případné řešení možných krizových scénářů. Víru v dobré výsledky posilovala mj. i ta skutečnost, že v době vrcholící krize byly významné evropské banky v potížích podpořeny státními penězi (i když sedmi hříšníkům nepomohlo ani to).
Plánovaný úspěch se dostavil. Alespoň podle výsledků samotných stres testů, které prováděl Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS). Z 91 testovaných bank (podíl jejich majetku na evropském bankovním trhu je 65 %; v každé zemi EU bylo pokryto alespoň 50 % trhu) neprošlo pouze sedm bank, mezi kterými nenajdete jediné překvapení. Německou Hypo Real Estate zachránilo v době finanční krize před bankrotem pouze zestátnění (stále je pod správou státu), a tak její dobrou kondici nikdo nepředpokládal. To samé platilo o malých španělských spořitelnách, kterých je mezi sedmi neúspěšnými bankami pět a na řeckou ATEbank by si většina analytiků také vsadila. Přečtěte si také: Končí kouzlo života na dluh, problémy Řecka zaplatí i Češi
Co zátěžové testy zkoumaly?
Výsledky stres testů ukazují kapitálovou vybavenost bank v jednotlivých scénářích. Vypočítána byla pomocí metody Tier 1, kterou slovníček České národní banky definuje takto:
Tier 1 je část kapitálu banky, představuje součet splaceného základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku, splacené emisní ažio, povinné rezervní fondy, ostatní rezervní fondy ze zisku (bez účel.vytvořených), nerozdělený zisk z předchozích období po zdanění, zisk ve schvalovacím řízení snížený o předpokládané dividendy, zisk běžného období snížený o předpokládané dividendy a snížený o odečitatelné položky.
Zjednodušeně lze napsat, že metodou Tier 1 se zjišťuje množství vlastního kapitálu, který banka může použít v případě hrozících ztrát.
Pro úspěšné absolvování testu musela banka dosáhnout poměru kapitálu (vypočítaného metodou Tier 1) ke svým aktivům alespoň ve výši 6 %.
Státní bankroty si Evropa nepřipouští
Již před vyhlášením výsledků se objevovaly spekulace o tom, do jaké míry budou závěry stres testů důvěryhodné (nedůvěru ekonomů vzbuzoval od začátku již ten fakt, že jde o politický projekt). A výsledky je nebyly schopné vyvrátit. Absence jakéhokoli překvapivého zjištění podle mnohých svědčí o účelovosti celého projektu. K utvrzení v této myšlence přispívá i způsob, jakým byly stres testy prováděny.
Zjednodušeně řečeno lze říci, že nereflektovaly ekonomickou realitu, a to i přes to, že první ze scénářů počítal s vývojem ekonomiky tak, jak jej odhaduje Evropská unie v příštích dvou letech (2010 – HDP poroste v EU o 1 %, v eurozóně o 0,7 %; 2011 – 1,7 %, 1,5 %). Zátěžovým testem při takovém vývoji prošlo všech 91 bank. Druhý scénář počítal s návratem recese, a tedy s často uvažovaným ekonomickým vývojem ve tvaru „W“ (2010 – HDP v EU bude stagnovat na 0 %, v eurozóně klesne o 0,3 %; 2011 – –0,4 %, –0,6 %). A právě stres testem s tímto schématem neprošlo oněch sedm bank.
Scénáře stres testů v grafu (vývoj HDP EU a eurozóny):
Vysvětlivky k legendě grafu:
EU16 = eurozóny; EU27 = celá EU; Benchmark – první scénář; Adverse – druhý scénář
Druhý scénář je dále ještě rozveden o případ, kdy by na trzích klesala hodnota státních dluhopisů (i zde je pouze oněch sedm hříšníků), vůbec však nepřipouští možnost případného státního bankrotu. Což je sice možná pochopitelné u politiků, kteří pozitivním myšlením mohou částečně dávat psychologické impulzy, důvěryhodnosti stres testů to ale nepomáhá. Ignoruje to totiž nezanedbatelný myšlenkový proud, který se mezi ekonomy a finančníky reálně vyskytuje.
Stres testy v číslech
Testováno bylo 91 evropských bank, 7 z nich testem neprošlo, v horizontu 2 let by při krizovém scénáři nemělo potřebnou kapitálovou vybavenost.
Výsledky velkých „českých“ bank při nejhorším uvažovaném scénáři:
- Société Générale (Komerční banka) 10 %
- KBC (ČSOB) 9,4 %
- Erste Bank (Česká spořitelna) 8 %
- Raiffeisen Zentralbank (RB) 7,8 %
- Unicredit (UCB) 7,8 %
Průměrný výsledek za celou EU je 10,3 %, při krizovém scénáři by klesl na 9,2 %, nebýt 170 miliard EUR státních injekcí v době krize, klesl by výsledek na 8 % (via Tomáš Machalický, společnost Cyrrus).
Hlavně, že to máme za sebou
Výčet nedůvěryhodností rozšířila během pondělí také zpráva Financial Times, která hovoří o tom, že šest německých bank odmítlo (není to jejich povinností) poskytnout údaje týkající se kapitálu uloženého v řeckých dluhopisech. To samozřejmě vyvolává řadu otazníků, které jsou hned vzápětí doplněny smrští vykřičníků. Tohle rozhodně není správná cesta, jak získat celému projektu důvěru.
Akciové trhy v pondělí mírně rostly, a byla to do značné míry i zásluha stres testů. Ale spíše šlo o to, že trhy byly před oznámením výsledků napjaté. I když se totiž tušilo, že testy budou provedeny velmi opatrně a účelově, přece jenom nějaké to zrnko nejistoty ve všech bylo. Nyní se potvrdilo, že vše proběhlo dle předpokladů, mírná nervozita spojená se stres testy bank opadla, a tak se na ně brzy zapomene a trhy si budou dále pokračovat po své kolísavé cestě.