Jste si jisti, ze nelze exekuovat zivotni pojisteni, tedy jeho "nasilne" zruseni? Setkal jsem se s pripadem, kdy si klient nechal vydat kreditni kartu a jako zaruku proti ni dal svoji zivotni pojistku. Protoze dluznou castku nesplacel, pojistovna pojistku zrusila a pouzila na uhradu dluhu. Ale je pravda, ze oba produkty byly v ramci jedne spolecnosti.
Je třeba zásadě odlišit dvě situace:
(a) pohledávka a životní pojištění spolu jinak nesouvisí - tam skutečně není podle platného práva jak postupovat
(b) existuje nějaká souvislost - pak tam třeba může být zajišťovací převod práva nebo něco podobného; i tak se to ale právně pohybuje na hodně tenkém ledě.
Ten prispevek mne vcera take docela zaujal, respektive, jsem zatouzila vedet vice.
Tak nejak mne napadl pripad osobniho bankrotu u pracovnika v restauraci, kde dela za minimalni mzdu, na ruku pak dostane dvojnasobek a jeste si privydela na dyzku.... to je pak osobni bankrot celkem pohodicka...
V kazdem pripade jdu si o osonich bankrotech precist vic... :)
Nejde jen o to, že se dlužník snaží nevydělat si. Státem posvěcená zlodějina je už v tom, že dlužník nemusí soudu uvést své věřitele. Tj. vyhlásí osobní bankrot a kdo se nepřihlásí, má smůlu. Jenomže je v praxi naprosto nemožné lustrovat pravidelně všechny své dlužníky. Velké firmy na to možná mají svoje nástroje, ale jednotlivci? bytová družstva?....
Jako dlužník nejste ve stejné pozici. Víte od koho jste si půjčil a co máte vracet. A pokud se ke svému dluhu stavíte odpovědně, tak se Vám nemůže stát, že se něco ztratí. Soud posílá vše do vlastních rukou a pokud to nedoručí, vyvěsí to na úřední desku. Stačí tedy svým věřitelům oznamovat změny, přebírat si poštu a případně sledovat své věci na úřední desce.
A pokud narazíte na neseriózní firmu, tak pak se můžete bránit.
Jako u blbejch na dvorečku. Dluh nevzniká pouze tím, že si někde půjčíte.
Dluh může vzniknout z jakéhokoliv smluvního vztahu a může vzniknout (a běžně) vzniká, aniž by si ho byl dlužník vědom.
Nemluvě o tom, že i když vy si třeba myslíte, že máte přehled o všech svých závazních, tak v principu může kterýkoliv váš věřitel kteroukoliv vaši pohledávku komukoliv postoupit - a jak rychle se vy dozvíte, že se tak stalo, to vůbec nezáleží na vás.
Je videt ze jste jeste nemel tu cest se osobne s takovym pripadem setkat. Pak se budete hodne divit jak to v tomto "pravnim" state funguje.
Nikdy jsem si nepujcil ani korunu ani vedome nezahodil zadnou platbu. Bohuzel ani to nestacilo, abych nahodou nezjistil ze mam u jiste instituce udajny dluh 0.80 Kc (slovy osmdesat haleru) pri pravidelnych platbach v hodnotach tisicu Kc. Nastesti jsem se o to zacal zajimat vcas, ztratil tim jeden den a z "dluhu" 0.80 Kc se razem vyklubal preplatek 700 Kc. "Chyba se stava, prominte". Co by se asi stalo se o tom nedozvedet a nechat byt par let ?
„Státem posvěcená zlodějina je už v tom, že dlužník nemusí soudu uvést své věřitele.“
Ale houby. Věřitelé si sami vylobovali, že nemusí dlužníka upomínat a rovnou z něj ždímat exekucí.
Dlužník své věřitele ani nemusí znát. Ostatně mnoho lidí (podle statistik asi milión) je překvapeno tím, že někde nějaký věřitel roky čekal a udělal z koruny dluhu šedesát tisíc.
Tudíž by byla skutečná státem posvěcená křivárna, kdyby dlužník musel udat své věřitele. Odkud by je měl také zaručeně znát?
Mnozí věřitelé přijali jako svou taktiku snažit se, aby dlužník o dluhu nevěděl a dozvěděl se o něm až když mu exekutor zaklepe na dveře, ideálně po letech. Případně si dluh vymyslí.
Státem posvěcená zlodějna by naopak byla, kdyby dlužník musel kdekoli uvést své věřitele. Protože věřitelé si lobováním v zákoně zvolili cestu, že nedají dlužníkům dluh vůbec najevo a budou to tajit aby mohli dlužníka více dojit.
Ale plačte za to, co jste si jako věřitelé vylobovali v zákoně, je to stejně upřímné jako když jedno etnikum volá rásysmus.
P.S.: Nikdy jsem nikomu nic nedlužil.
Ale no tak, drtivá většina lidí ví, že si půjčila a pokud háže složenky do koše, ignoruje upomínky, tak ať se pak nediví. Většina lidí ne finančně negramotná a myslí si, že se na dluhy zapomene. Když je k tomu veřejně navádí nejvyšší politici (Jyrka), tak to už je vrchol.
Pokud někdo řeší to, že se věřitel ozval po letech, na to je jednoduchá obrana, a to promlčecí lhůta.
Bydlím v domě, kde se jeden rozhodl pronajímat byt, peníze si nechávat a neplatit ani vodu, ani teplo. Odpojit mu to nemůžete (stoupačky nejsou přístupné), žaloby řeší liknavý soud několik let bez výsledku a borec se jen směje, jak se na něj ostatní skládají. Aby se báli, aby nevyhlásil bankrot.
Chtěl byste platit někomu bydlení a zisk z pronájmu?
"Pokud někdo řeší to, že se věřitel ozval po letech, na to je jednoduchá obrana, a to promlčecí lhůta."
Aha, takze vsichni ti po kterych vymaha napriklad Dopravni podnik udajne pokuty za cernou jizdu az po deseti letech (!) a zaroven k tomu uz nema zadne dukazy, to jsou jen hlupaci kteri zapomneli poukazat na promlceci lhutu ?
Pokud se o něm fikcí doručení dozvíte.
Pokud náhodou nejste někde na cestách.
Zkrátka v této republice bude brzy vládnout zákon džungle a bude se střílet.
Nicméně původní problém, tj. že dlužník nemusí o dluzích ani vědět, je zde stále.
Proto bych považoval za nelogické, kdyby dlužník musel své věřitele hlásit, když recipročně věřitelé nemají za povinnost dlužníka upomínat a z důvodů velké vyčůranosti tak často ani nečiní.
Melete nesmysly, platební rozkaz se fikcí nedoručuje, ale vždy pouze osobně do vlastních rukou (= 1. kontaktování dlužníka). Když není doručen, soud jej zruší a nařídí jednání. Na jednání je dlužník soudem pozván (= 2. kontaktování dlužníka). Pak teprve soud vynese rozsudek (= 3. kontaktování dlužníka).
Ve všech soudních řízeních je dlužník soudem obesílán nejméně třikrát. (To platí samozřejmě, pokud si nepřevzal platební rozkaz. Pokud si jej převzal a nepodal si odpor, tak platební rozkaz po 15 dnech nabude právní moci a tím řízení pro soud končí.)
Ano, to bývá občas problém. Soud si má ověřovat v centrální evidenci aktuální bydliště, ale občas se stává, že to soud neudělá. Skutečně občas soudy doručují na adresu uvedenou v žalobě, nikoli na aktuální bydliště, pokud se dlužník mezitím přestěhoval.
Ale není to zase tak časté, z mých asi 20 žalob (kdy já jako žalobce nemám šanci zjistit z veřejných zdrojů aktuální bydliště - pokud dlužník není živnostník, kterého mohu lustrovat přes ŽR) se ale jen jednou stalo, že by soud neprověřoval adresu bydliště, dnes totiž soudy i ověřují, jestli účastník nemá datovou schránku a doručí do ní.
Vracíme se ale k jádru problému - každý je odpovědný za své jednání, stát nikoho nebude vodit za ručičku. Každý má možnost do evidence obyvatel nahlásit tzv. adresu pro doručování, pokud nežije na adrese trvalého bydliště, a soudy, úřady či policie budou doručovat primárně na doručovací adresu. Pak se nikdo nemůže vymlouvat, že o soudní obsílce nevěděl.
A pokud se stane chyba - vždy je tu možnost namítnout neplatnost doručení, pokud se dlužník o dluhu dozví až od exekutora. (Toto se ale stává jen v jednotkách případů ze stovek tisíc exekucí, které ročně probíhají.)
Tak možná se dneska něco rozhýbalo a funguje to jinak. Ale ještě před pár lety rozhodně neplatilo, že doručování na neplatnou adresu nebyly jednotky případů ročně, ale nesrovnatelně více.
Možná máte na mysli, že jednotky případů jsou ty situace, kdy někdo namítne tu neplatnost doručení. Logicky - pokud je na mne vedena exekuce na 500 Kč, takže to mám s příslušenstvím něco pod 10 000 Kč - a pokud si nejsem 100% jistý, že jsem schopen prokázat, že je to neoprávněné (což často nejsem schopen i když to skutečně neoprávněné je), tak nemá cenu to prodražovat dalšími obstrukcemi a nejlevnější je to rovnou zaplatit.
Je to prostě tak trochu podobný argument, jako když se ptají bači, jestli ta cesta na vysokou horu je bezpečná a bača říká, že ještě nikdo si mu nepřišel stěžovat, že by se mu tam něco stalo.
Cituji: "Každý je odpovědný za své jednání, stát nikoho nebude vodit za ručičku" - takové kydy v tomto bezprávním státě miluju. Ptala jsem se na exekuce v souvislosti s pokutami za dopravní přestupek, kde se ani nemusím dozvědět, zda mne někdo pokutoval např. za nesprávné stání. Policie nemá povinnost Vám cokoli doručit.
Odpověď odborníka: "Jste zodpovědná sama za sebe. Pokuty evidují obecní úřady, ptejte se tam". Dovedete si představit, že se 1x ročně ptáte dvaceti nebo třiceti obecních úřadů, jestli Vás náhodou nemají v databázi pokut? Co takový řidič z povolání, kolika úřadů by se měl ptát? Už mi ten náš nový systém leze krkem, zlatý komunisti, ti měli v mnoha věcech větší pořádek než naše novodobá demokracie.
Milá paní Jarmilo, demokracie stojí a padá s osobní odpovědností každého člověka (naopak v diktaturách odpovědnost není vyžadována, o všecho se postará diktátor/strana/stát).
Mně zase "lezou krkem" (to je nadsázka) lidé, kteří řvou, že mají práva, ale nejsou schopni přijmout své povinnosti.
Vy nemáte co nesprávně stát a porušovat dopravní předpisy. Pokud je ale porušujete, no tak pak se musíte smířit se sankcí. Je vidět, že jste byla vychovávána v komunismu, já už naštěstí tuto dobu nepamatuji a nemám pokřivené vnímání světa.
"O všecho se postará diktátor/strana/stát".
Takže diktátor/strana/stát hlídá složenky.
Diktátor/strana/stát obesílá místní úřada a zjišťuje, zda občan nedluží.
Diktátor/strana/stát doručuje upomínky.
Diktátor/strana/stát se stará, aby je měl občan z čeho zaplatit.
Něž zase příště plácneš nesmysl, který do tebe nacpali na ideologiškolení, zkus se poprvé v životě zamyslet.
"lidé, kteří řvou, že mají práva, ale nejsou schopni přijmout své povinnosti."
To je sice hezké, ale celou dobu je řeč o něčem jiném: že s současnými zákony není možné s jistotou povinnosti, skutečné i domělé, dodržet, protože jsou úmyslně často tajeny.
Až ty vyrosteš, a dostaneš rozum, tak si sám sobě dáš pár facek.
Děkuji, táto, za lekci života.
Asi jsem tedy divný, když mám přesný přehled o svých věřitelích, vím, u koho mám telefon, internet, elektřinu, plyn, kreditku.... Jsem divný, když jsem všem věřitelům po přestěhování nahlásil novou adresu a raději obeslal či obvolal ty věřitele, se kterými jsem smluvní vztah ukončil, zda u nich nemám nějaký nedoplatek (skutečně jsem u UPC nedoplatek 120 Kč našel a ihned zaplatil).
Jsem tedy divný, když se aktivně zajímám o své dluhy a okamžitě je platím.
Zato vy jste kabrňák: když vám přijde upomínka, hodíte ji do koše a po pěti letech křičíte, že porušují vaše lidská práva, protože věřitel chce své peníze zpět.
Kdo že z nás potřebuje pár facek? Máte z toho komunismu poněkud překroucené chápání lidské morálky.
Divný jste hlavně v tom, že přes to všechno co víte, pořád tvrdíte, že máte přesný přehled o všech svých věřitelích - tedy, že něco takového je možné.
Jak víte, že nemáte nedoplatek u mobilního operátora u kterého jste před časem ukončil smlouvu? To, že jste tam volal a že vám řekli, že tam nedoplatek není - to není jistota. To, že nějaký systém vyplivne nedoplatek až po půl roce, se stává. Osobní zkušenost v rodině.
To, že někde sloučí databáze a u vašeho zákaznického účtu vypadne nějaká platba, to se taky stává. Jistě, kdy máte všechny doklady o zaplacení, tak můžete doložit, že se u nich stala chyba. Ale pointa je v tom, že vaše pohledávka může vzniknout i poté, co jste se tam telefonicky ujistil, že tam žádnou nemáte. Osobní zkušenost na vlastní kůži.
To, že jste všem svým smluvním partnerům poslal novou adresu je velmi chvályhodné. A opravdu jste jim všem po několika měsících také volal, jestli tu změnu také zaregistrovali a posílají vám poštu na novou adresu? Moje osobní zkušenost je taková, že z těch soukromých subjektů, kterým jsme po přestěhování nahlásil novou adresu, tak asi 30% (včetně jedné velké pojišťovny) tu změnu "neakceptovalo" - prostě se změnový požadavek někde zasekl/ztratil/nedorazil, byl omylem zpětně přepsán starým údajem...
O tom, že pošta vám běžný dopis vůbec doručit nemusí - a že někdy a někde se to stává častěji, než zřídka - to už vám tu také psali.
A vy se přesto napíšete, že máte přesný přehled... Nejsi divný asi, jste divný určitě.
Já osobně odpovědná jsem. Ale krká mne, když mne někdo potají vyfotí (když jedu autem, nemám vždycky na kraji obce 50-ku, ale nechávám rychlost snížit bez brždění, takže mám třeba 55-ku. Kamera mne vyfotí, ale já se to nedozvím. To mám za 20 let čekat exekuci?). Osobně se snažím, ale nedám ruku do ohně za to, že si stát vymyslí nějakou buzeraci, o které se třeba nedozvím, protože si musím vydělat na živobytí a obstarat rodinu a nemám čas sledovat změnu kdejaké hovadiny v našich zákonech. Takže mne za neznalost může někdo klidně i nachytat, třeba i finančně. To nemá s komunismem nic společného.
Vy máte v pořádku absolutně všechno? Tak to doma dost ušetříte za elektřinu, když si večer svítíte svatozáří.
Není časté? Z dvaceti žalob jednu nedoručili správně - to je 5%! U nás jsou ročně stovky tisíc exekuci, to znamená, že desítky tisíc můžou být špatně doručené. To vám připadá málo?
Navíc, o tom jednou případu jste se dozvěděl asi proto, že se dlužník přestěhoval. Víte s jistotou, že u těch žalob kde se dlužník nepřestěhoval, soud ověřoval adresu v centrálním registru? On se taky mohl trefit jen náhodou, takže těch případů, kdy soud nic neověřoval mohlo být i mnohem více!
No to víte, někdo v tom umí chodit. Z těch známějších například pan Pomeje nebo pan Hulán.
Papírově zcela nemajetní lidé, kteří jezdí cizím drahým autem, bydlí v cizím velkém domě a pracují za minimální mzdu jen pro zábavu. Nejsou sice nikde napsaní, ale navenek zcela veřejně vystupují za různé firmy.
A věřitelům nezbývá, než na to jen valit oči.
Dobrý den pane Lazareviči,
ráda bych Vám poděkovala za takto pěkný a přehledný článek. Tohle je způsob, jak my, kteří jsme se nemohli konference zúčastnit se dozvíme, co hlavní se probíralo. A hlavně jste superman, jak jste to mohl stihnout tak rychle sepsat? Máte můj obdiv!!!