Důchody přiznávané od příštího roku porostou pomaleji. Podívejte se na příkladech, o kolik to bude

Nově přiznávané důchody porostou od příštího roku pomaleji. Změna je  důsledkem jednoho z opatření, která byla schválena v rámci tzv. důchodové reformy.

Jak se stanovují starobní důchody

Důchody se skládají ze dvou složek, základní výměry a procentní výměry.
Základní výměra je solidární složkou penze. Je tedy pro všechny stejná a představuje 10 % obecné průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. Procentní výměra je zásluhovou složkou a každý pojištěnec ji má jinou v závislosti na dosažené celkové době pojištění a výši příjmů (přesněji výši vyměřovacích základů) během produktivního života (rozhodné období trvá cca od 15 let a končí rokem, jenž předchází roku, kdy žádáme o starobní penzi).

Při výpočtu důchodu se stanovuje osobní vyměřovací základ (OVZ), tedy měsíční průměr indexovaných hrubých výdělků dosažených v započítávaných letech. Tento průměr ale do výpočtu penze nevstupuje celý, upravuje se pomocí redukčních hranic na tzv. výpočtový základ (VPZ), přičemž:

• první redukční hranice odpovídá 44 % průměrné mzdy,
• druhá redukční hranice odpovídá 4násobku průměrné mzdy.

OVZ se nyní do výše první redukční hranice započítává v plném rozsahu (ze 100 %), zatímco částka, o kterou OVZ první redukční hranici přesahuje, se hodnotí jen v rozsahu 26 %. V případě, že OVZ přesáhne také druhou redukční hranici ve výši 400 % všeobecné průměrné mzdy (maximální vyměřovací základ pro platbu pojistného na důchodové pojištění), k částce nad tuto hranici už se nepřihlíží.

Redukovaný průměrný příjem (výpočtový základ) pak násobíme počtem získaných let důchodového pojištění (každý celý rok získaného pojištění násobíme také 1,5 %). Tím získáme výši procentní výměry.

Podrobnější návod, jak přesně se důchod počítá, najdete v samostatném článku.

Přečtěte si také:

Jak na výpočet starobního důchodu v roce 2021?

Od roku 2023 se však přičítá ještě tzv. výchovné (500 Kč za každé vychované dítě pro toho z rodičů, který se na výchově podílel více). Výchovné se pak stává součástí procentní výměry starobního důchodu.

Zpomalování růstu nově přiznávaných důchodů

Na základě schváleného opatření tedy začne stát od příštího roku postupně upravovat parametry pro stanovení výše nově přiznávaných penzí, aby zpomalil jejich růst. Cílem je snížení úrovně nově přiznávaných důchodů proti vývoji podle současného stavu o 8 %, což odpovídá přibližně snížení náhradového poměru o 3 % průměrné mzdy, uvádí důvodová zpráva novely zákona o důchodovém pojištění.

Parametry budou upravovány postupně po dobu 10 let, v letech 2026–2035. Od roku 2026 se každý rok sníží zápočet osobního vyměřovacího základu ze současných 100 % na:

• 99 % průměrného měsíčního výdělku v roce 2026,
• 98 % průměrného měsíčního výdělku v roce 2027,
• 97 % průměrného měsíčního výdělku v roce 2028,
• 96 % průměrného měsíčního výdělku v roce 2029,
• 95 % průměrného měsíčního výdělku v roce 2030,
• 94 % průměrného měsíčního výdělku v roce 2031,
• 93 % průměrného měsíčního výdělku v roce 2032,
• 92 % průměrného měsíčního výdělku v roce 2033,
• 91 % průměrného měsíčního výdělku v roce 2034,
• 90 % průměrného měsíčního výdělku v roce 2035.

Zároveň postupně klesne procento z výpočtového základu, kterým se násobí osobní vyměřovací základ za každý rok pojištění získaného do vzniku nároku na penzi. A to ze současných 1,5 % na:

• 1,495 % v roce 2026,
• 1,490 % v roce 2027,
• 1,485 % v roce 2028,
• 1,480 % v roce 2029,
• 1,475 % v roce 2030,
• 1,470 % v roce 2031,
• 1,465 % v roce 2032,
• 1,460 % v roce 2033,
• 1,455 % v roce 2034,
• 1,450 % v roce 2035.

Ve výsledku tato opatření znamenají, že se získané příjmy a odpracované roky budou zhodnocovat o maličko méně, než tomu je nyní. Vzhledem k tomu, že se každý rok parametry pro výpočet důchodu mění podle vývoje průměrné mzdy a inflace, tak lze předpokládat, že důchody nadále porostou, jen o trochu pomaleji, shrnula vliv úprav na výši nově přiznávaných důchodů Jiřina Holubová ze společnosti Freedom Financial Services.

Připomněla také, že změna se od příštího roku projeví na všech nově přiznaných důchodech, tedy i na invalidních a pozůstalostních. Invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně se bude počítat obdobně jako starobní důchod. Z tohoto invalidního důchodu se budou počítat zbylé invalidní důchody (pro 1. a 2. stupeň invalidity), a také pozůstalostní důchody, řekla nám expertka na oblast penzí.

Modelový příklad

Holubová vliv úprav pro server Měšec.cz zapracovala do modelového příkladu pojištěnce, který dosáhl doby pojištění 45 let a měl průměrný příjem cca 25 tis. Kč měsíčně. Mezi jednotlivými roky příklad uvažuje růst průměrné mzdy vždy o 4 %.

Tabulka ukazuje výše důchodů přiznané v následujících letech podle současných pravidel a podle pravidel zavedených reformou.

Výpočty: Jiřina Holubová (ID = invalidní důchod)

Z tabulky je vidět, že důchody mezi jednotlivými roky i nadále rostou, růst je ale kvůli úpravám pomalejší. U vyšších důchodů je nominální částka, o kterou se růst zpomalí, vyšší, ale v procentech to u testovaných příjmových skupin vychází podobně, komentuje výsledky Holubová a připomíná, že výpočty nejsou přesné, protože do nich vstupují faktory, které nyní nelze přesně kvantifikovat. Jde tedy o naznačení principu a přesnou kalkulaci.