Hlavní navigace

Důchodový věk poroste. Možná ale jinak, než se předpokládalo

13. 6. 2024
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos/AndreyPopov
Důchodový věk se na úrovni 65 let nezastaví. Podle jakých pravidel se má zvyšovat? Ve Sněmovně leží jeden návrh, ministerstvo práce ale zvažuje i jinou verzi.

Podle poslední Zprávy o stavu důchodového systému bude lidí v penzi nakonec více, než se předpokládalo. Ministerstvo práce (MPSV) v dokumentu naznačilo i alternativní postup, jakým by mohl růst důchodový věk.

Změna způsobu stanovování důchodového věku

Současný systém zvýhodňuje ženy kvůli výchově dětí nižším důchodovým věkem. To se ale pozvolna mění tak, aby v roce 2030 došlo u obou pohlaví ke sjednocení důchodového věku na 65 letech (ženám s vychovanými dětmi proto roste kvůli sjednocování důchodový věk rychleji).

Kvůli stárnutí populace se ale bude muset systém změnit, což bylo jasné už ve chvíli, kdy se návrh na zastropování důchodového věku na 65 letech schvaloval.

Novela zákona o důchodovém pojištění, která je nyní ve Sněmovně, už počítá s konkrétním postupem, jak současné zastropování důchodového věku zrušit a navázat ho na naději dožití. Z analýz důchodového systému, je zřejmé, že ukončení zvyšování důchodového věku by vedlo k enormnímu nárůstu finanční zátěže, kterou by důchodový systém vytvářel v rámci státního rozpočtu, vysvětlují plánované změny autoři novely v důvodové zprávě s tím, že očekávaná doba dožití ve zdraví měřená tzv. indikátorem HALE, vzrostla jen od roku 2000 o 3 roky. Ministerstvo práce zároveň poukazuje na to, že je zvyšování důchodového věku citlivě vnímanou otázkou v rámci sociálního dialogu. S ohledem na to resort navrhuje ukončit zvyšování důchodového věku o pevně stanovený počet měsíců za rok a nastavit automatický mechanismus, který prováže důchodový věk právě s nadějí dožití.

Podle výše odkazovaného návrhu, který má vejít v účinnost od příštího roku, se má věková hranice 65 let prolomit v roce 2031 u osob narozených po roce 1965. Důchodový věk se bude navyšovat postupně s tím, jak poroste průměrná doba dožití. Rozdíl mezi jednotlivými ročníky má být ale nejvýše v rozsahu dvou měsíců. Může se stát, že v některých obdobích se důchodový věk navyšovat nebude. Třeba za roky 2020 a 2021, kdy se kvůli důsledkům pandemie koronaviru doba dožití oproti předchozím letům zkrátila.

Při výpočtu průměrného věku dožití se započítávají všichni lidé. Tedy i ti, kteří zemřou dříve, než dosáhnou důchodového věku. Počet let strávených v důchodu se týká jen lidí, kteří dosáhli důchodového věku.

Údaje o naději dožití pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ) na základě dat o střední délce života v 50 letech u mužů a žen. Důchodový věk bude stát určovat vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou 50 let (např. statistické údaje za rok 2024 budou použity pro stanovení věku osob narozených v roce 1974) a to tak, aby v penzi s ohledem na předpokládanou naději dožití strávily zhruba 21,5 roku.

Generace dnešních padesátníků se přesný důchodový věk dozví kvůli přechodu na nový systém později než s 15letým předstihem. MPSV v minulosti odhadovalo, že by se kvůli tomu jednorázově přesný věk sděloval najednou asi sedmi či osmi ročníkům.

Jak na to

MPSV na základě statistik stanoví naději dožití bazické generace (generace narozená v roce 1965), a každé následující, jak budou pojištěnci průběžně dosahovat 65 let. Důchodový věk každé další generace bude stanoven prováděcím předpisem tak, aby jeho výše odpovídala 65 letům a přírůstku naděje dožití v 50 letech mezi generací, která aktuálně dosáhla 50 let věku, a generací, která 50 let věku dosáhla v roce 2015. Důchodový věk
bude stanoven s přesností na měsíce, změna mezi dvěma po sobě jdoucími ročníky může být nejvýše 2 měsíce.

Důchodový věk pro narozené v roce 1966 by se tedy měl určil jako důchodový věk narozených v roce 1965 + průměr střední délky života mužů a žen v 50 letech v roce 2016 (tj. v roce, kdy dosáhli 50 let věku). To by znamenalo zvýšení důchodového věku pro ročník narození 1966 o 5 měsíců (65 + 30,56 − 30,13 = 65,43 roku). V tomto případě by se ale uplatnilo omezení tak, že by se důchodový věk stanovil na 65 let a 2 měsíce.

Důchodový věk pro osoby narozené v roce 1967 by se určil jako důchodový věk narozených v roce 1965 + střední délka života v 50 letech v roce 2017 – střední délka života v 50 letech v roce 2015, tj. 65 + 30,51 − 30,13 = 65,37 roku, po zaokrouhlení na celé měsíce na 65 let a 4 měsíce.

Aby na sebe stávající a nová úprava navazovaly, navrhuje MPSV rozšířit stávající tabulku upravující důchodový věk v příloze k zákonu o další řádek a změnit hodnoty důchodového věku pro ročníky 1966 až 1972, aby poslední generací uvedenou v tabulce byla ta, která dosáhla 50 let v roce 2022. Pro ty další (dosáhnou 50 let v roce 2023 a později) bude důchodový věk stanovován prováděcím předpisem a nebude už v zákoně.

Pro muže narozené v roce 1966 a ženy téhož ročníku, které vychovaly 0, 1 a 2 děti, bude už důchodový věk sjednocen a bude růst stejným tempem podle navržených pravidel. U žen narozených v letech 1966 až 1969, které vychovaly 3 a 4 děti, a u žen narozených v letech 1966 až 1972, které vychovaly 5 a více dětí, poroste důchodový věk v zásadě stejným tempem jako dle stávající právní úpravy (o 6 měsíců za rok) a ke sjednocení důchodového věku s ostatními dojde poprvé u žen, které vychovaly 3 a 4 děti, narozených v roce 1970 a u žen, které vychovaly 5 a více dětí, dojde ke sjednocení až u ročníku narození 1973.

Zdroj: MPSV

Důchodový systém nám vybouchne do tváře. Které ročníky na tom budou nejhůř? Přečtěte si také:

Důchodový systém nám vybouchne do tváře. Které ročníky na tom budou nejhůř?

Více důchodců a alternativní návrh

Ačkoli výdaje na důchody v poměru k HDP po roce 2013 postupně klesaly v důsledku ekonomického oživení v kombinaci s tehdejší nízkou inflací, mzdovou stagnací a dočasně sníženým zápočtem růstu cen u valorizačního vzorce, o šest let později přišlo skokové zvýšení související s růstem základní výměry důchodu, dodatečným zvyšováním penzí a s růstem v roce 2022 kvůli inflaci.

VIDEO: O důchod je možné žádat i online

Zdroj: YouTube

Podle Zprávy o stavu důchodového systému, která vzniká každých pět let, ministerstvo práce předpokládá, že do roku 2030 podíl výdajů na důchody na HDP bude opět mírně klesat. Hlavně kvůli faktu, že do roku 2029 (kdy dojde k vyrovnání poklesu reálných mezd v letech 2022 a 2023) budou penze valorizovány jen o růst cen. Poté budou výdaje na důchody v poměru k HDP postupně růst. Tempo má zrychlit po roce 2037, kdy do penze začnou odcházet silné ročníky.

Vrcholu (cca 11,8 % HDP) bude podle MPSV dosaženo těsně před rokem 2060 a následně dojde k poklesu, kdy nejpočetnější skupinou starobních důchodců budou osoby z populačně slabších ročníků.

Z hlediska počtu starobních důchodců nyní podle resortu práce zažíváme stagnaci, která má pokračovat do poloviny třicátých let. Poté nás čeká dynamický nárůst na hodnoty těsně pod 3,2 mil. starobních důchodců. Oproti předpokladům, se kterými kalkulovala předchozí Zpráva z roku 2019, má být počet starobních důchodců dlouhodobě zhruba o 200 tisíc vyšší, hlavně vlivem poklesu úmrtnosti a růstu střední délky života.

Zelená křivka naznačuje odhad, se kterým kalkulovala Zpráva před pěti lety

Autor: MPSV: Zpráva o stavu důchodového systému

Pojištěnci, kteří nyní odchází do starobního důchodu v penzi stráví průměrně 21,8 roku. Tento průměr před rokem 2030 mírně klesne kvůli rychlejšímu růstu důchodového věku u žen a následnému sjednocení důchodového věku u obou pohlaví. Poté bude postupně narůstat v souladu s očekávaným růstem střední délky života a v horizontu projekce dosáhne necelých 25,9 let, tj. vzroste o zhruba 4,1 roku, odhaduje MPSV v aktuální Zprávě.

Jak se připravujete na důchod? (lze volit více možností)

Dokument kromě řady projekcí obsahuje také alternativní návrh, jak zvyšovat důchodový věk, aby v něm pojištěnci ve věku 25 – 54 let (tedy narození mezi roky 1970 a 1999) strávili čtvrtinu života.

Pro osoby narozené v roce 1970 je věk naplňující podmínku na úrovni 65,3 roku
a postupně se zvyšuje a u poslední generace osob narozených v roce 1999 činí tento věk podle zprávy Českého statistického úřadu 68 roku, tj. o zhruba 3 roky více než je jejich současný důchodový věk,
konstatuje Zpráva, podle které vychází věk, jenž splňuje podmínku čtvrtiny života strávené v penzi u stejných generací pojištěnců, vyšší než u předchozí Zprávy a postupně dál roste. (U lidí narozených v roce 1970 je rozdíl asi 0,1 roku a u narozených v roce 1994 je rozdíl více než 0,4 roku.)

Podle alternativního návrhu by u mužů a žen (s výjimkou žen, které vychovaly 5 nebo více dětí) došlo ke zvýšení důchodového věku zhruba o 3,1 měsíce. Poté by se u dalších generací tempo růst důchodového věku postupně snižovalo tak, že by každý ročník měl zhruba o měsíc vyšší důchodový věk, než ten předchozí (z 1,3 měsíce u ročníku 1971 na 0,98 měsíce u ročníku 1999).

Úprava důchodového věku je koncipována tak, že u žen, kde je ještě diferenciace dle počtu vychovaných dětí (tj. 5 nebo více), je zachováno tempo zvyšování o 6 měsíců až do dosažení věku naplňujícího podmínku čtvrtiny života a dále pokračuje stejně jako u mužů, upřesňují autoři dokumentu s tím, že u osob narozených po roce 1999 by byl důchodový věk stejný jako pro ročník 1999, tedy 68 let.

Stanovení důchodového věku podle alternativní varianty

Stanovení důchodového věku podle alternativní varianty

Autor: MPSV: Zpráva o stavu důchodového systému

Nastavení věkové hranice pro odchod do důchodu, při jejíž aplikaci by důchodci trávili v důchodu v průměru čtvrtinu života autoři Zprávy odvodili z demografické prognózy ČSÚ z října 2023.

Posun důchodového věku by samozřejmě ovlivnil průměrnou dobu strávenou v penzi. Rozdíl by se při aplikaci alternativního scénáře začal objevovat po roce 2034 a s růstem rozdílu mezi důchodovými věky by se zvětšoval, až do roku 2067, kdy dosáhne důchodového věku ročník 1999, který by měl důchodový věk posunutý o tři roky.

Vývoj výdajů na důchody v poměru k HDP – porovnání současného stavu a alternativního návrhu

Autor: MPSV: Zpráva o stavu důchodového systému

Kompletní znění aktuální Zprávy o stavu důchodového systému najdete na webu MPSV.

ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).