Odejít do důchodu není vždy snadné
Většina lidí se již v předstihu těší na to, jak budou v penzi a budou mít konečně klid a čas na své koníčky. Přesto je odchod do starobního důchodu velkým životním zlomem a každý člověk jej nese jinak.
Současným trendem v Evropě je ovšem dřívější odchod do důchodu, než činí státem stanovená hranice, která je ve většině evropských zemí 65 let. Jedním z hlavních důvodů je i pracovní stres v dnešní na výkon orientované společnosti. V průměru za EU-25 odchází muži do důchodu v 61,4 letech a ženy v 59,6 letech.
Ve všech členských zemích Evropské unie se ženy dožívají v průměru vyššího věku než muži, rozdíl za celou EU je více než 6 let. Což při stejném důchodovém věku znamená, že si ženy také déle užijí penze.
Zákonné podmínky pro nárok na klasický starobní důchod
Pojištěnec má nárok na normální starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění
- nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nebo
- 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku.
Důchodový věk se v Česku v současné době zvyšuje tak, aby v roce 2012 byl potřebný věk pro odchod do důchodu pro muže 63 let. U žen věk odchodu do důchodu závisí na počtu vychovaných dětí:
- 63 let pro ženy, které nevychovaly žádné dítě
- 62 let pro ženy, které vychovaly jedno dítě
- 61 let pro ženy, které vychovaly dvě děti
- 60 let pro ženy, které vychovaly tři nebo čtyři děti
Tyto věkové hranice pro nárok na starobní důchod tedy platí pro všechny občany narozené po roce 1959.
Jak se postupně zvyšuje důchodový věk?
Ještě před 30 lety byl státem stanovený nižší věk pro odchod do důchodu pro ženy v Evropě samozřejmostí a závisel především na počtu vychovaných dětí (čím více, tím nižší důchodový věk). Postupně však docházelo, i vzhledem k několika rozsudkům Evropského soudního dvora, k vyrovnávání důchodového věku a nyní je ve většině západoevropských zemí důchodový věk jednotný. Celkem ve dvanácti členských zemích Evropské unie je v současné době státem stanovená věková hranice pro odchod do důchodu u žen stále nižší než u mužů (Belgie, Bulharsko, Česko, Estonsko, Itálie, Litva, Malta, Polsko, Rumunsku, Slovinsko, Slovensko a Velká Británie).
Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 činila věková hranice pro nárok na starobní důchod u mužů 60 let. U žen 53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí, 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti, 55 let, pokud vychovaly 2 děti, 56 let, pokud vychovaly 1 dítě, a 57 let, pokud nevychovaly žádné dítě.
V letošním roce se důchodový věk pojištěnce stanoví tak, že se ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl výše uvedené věkové hranice, přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dosažení výše uvedené věkové hranice.
Potřebné doklady si zajistěte včas
První krok, který by měl člověk udělat, pokud se chystá do důchodu, je, že si v dostatečném předstihu požádá o tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP). Není to ovšem nutnost. Na základě této žádosti, kterou adresuje na Českou správu sociálního zabezpečení, bude pojištěnci zaslán nejpozději do tří měsíců výpis dob jeho pojištění z evidence ČSSZ.
O IOLDP může pojištěnec dle § 40a Zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v platném znění, požádat jedenkrát ročně. Proto mohou žádost uplatnit i mladí lidé a mít tak jistotu, že mají vše v pořádku. Důležité je to především z toho důvodu, že ne každý zaměstnavatel musel zaměstnance k sociálnímu pojištění přihlásit. Pokud se o tom pojištěnec dozví v dostatečném předstihu, má možnost si chybějící dobu „vydokladovat” – zajistit potvrzení od organizace nebo doložit zápočtový list na chybějící dobu. Chybějící dobu mu potvrdí i průkazka ROH, pokud jsou v ní vylepené známky a pokud si ji schoval. Pokud si nebude vědět rady, získá na ČSSZ potřebné informace.
Důchodový věk není výpovědní důvod
V případě, že už se člověk rozhodl odejít do důchodu, měl by udělat druhý krok - domluvit se se svým zaměstnavatelem na odchodu do důchodu. Důchodový věk není žádný výpovědní důvod. Člověk nemusí do důchodu odejít, je to jeho svobodné rozhodnutí.
Při odchodu do důchodu musí zaměstnanec ukončit pracovní poměr. Pokud se se zaměstnavatelem domluví, tak obyčejně dohodou o ukončení pracovního poměru. V případě, že by zaměstnavatel nechtěl na dohodu přistoupit, musí dát zaměstnanec výpověď. Výpovědní doba je klasická dvouměsíční a začíná běžet následující měsíc od podání výpovědi. Zaměstnavatel bude muset podle § 83 Zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v platném znění, skutečnosti o ukončeném pracovním poměru a další skutečnosti (jako například zda nevyplácí nemocenské dávky nebo nejsou-li z výplaty prováděny srážky) potvrdit na předepsaném tiskopise.
Jaké doklady potřebujete?
Nakonec se žadatel o důchod s potřebnými doklady dostaví na podle místa trvalého bydliště příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení k sepsání žádosti o důchod. Doklady, které je nutné donést, jsou:
- občanský průkaz žadatele a manželky (manžela), případně si jen stačí poznamenat rodné číslo
- všechny doklady o studiu (výuční list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom)
- u mužů vojenská knížka (pokud byli na vojně)
- u žen rodné listy všech vychovaných dětí, prozatím pořád mají ženy snížený odchod do důchodu podle počtu vychovaných dětí
- všechna potvrzení úřadu práce o evidenci
- informace o průběhu všech zaměstnání, tedy od kdy – do kdy a kde byl žadatel zaměstnán (toto nahrazuje IOLDP)
- potvrzení zaměstnavatele dle § 83 zákona č. 582/1991 (buď ho zaměstnavatel vystaví dopředu nebo si o ně OSSZ požádá sama)
Na příslušné OSSZ si žadatel sepíše a podepíše žádost. Pak už jen bude čekat na její kladné vyřízení a pravidelné měsíční zasílání důchodu.
ČLÁNKY DO MAILU