Vlákno názorů k článku Dožijete se důchodu? od petr - Ten kdo na to přišel,to je ale NEGRAMOT....

Ten kdo na to přišel,to je ale NEGRAMOT. Potřeboval by pověsit!!!!!!!!!­!!!!

No konečně máme jasno!Jedině tak stát několikrát ušetří!Čím méně lidí se dožije,tím lépe.A ti,co budou mít to štěstí,budou důchod pobírat pět let a stát zase ušetří,že?Hezky je to naplánované.Jistě jsou tyto fantasmagorické představy naší garnitury již zahrnuty do jejich pomatených "balíčků" aby se mohli chlubit vyrovnaným rozpočtem!Jenže kdo zaměstná ty shrbené a roztřesené 70ti leté?
Jistě,ono jít do důchodu třeba v těch 70ti,když člověk spí léta v poslanecké sněmovně,sedí u Ústavního soudu nebo v dozorčí radě....Ale co fyzicky pracující?V 70ti řídit autobus nebo se hrbit nad soustruhem?A proboha,co takový třesoucí se chirurg?!Tady se holt žije v domění,že život je jak v reklamě.Vysmátí manažeři a asistentky se prohánějí ve sporťácích,volné chvíle tráví na nákupech a golfu a pak si jdou zas "ničit" záda v gelových kancelářských židlích za 50tis.,nikdy nemarodí(zobají přeci pilule z reklamy),nikdy nepřijdou o práci,prostě všichni jsou happy a cool,že?

Jakkoli Emerovou nemusím, v tom, co řekla má pravdu. Věk dožití nemá nic společného s věkem upotřebitelnosti, který po padesátém roce rapidně klesá. Fyziologie se prostě očůrat nedá. Mě je něco málo přes čtyřicet a už sakra cítím, jaká to ve třiceti byla pohodička. A byl jsem upozorněn, že v padesáti to bude mnohem horší. Samozřejmě jak kdo, genetika je taky mocná, ale nedokáže všechno. Obecně si myslím, že těch 65 let je maximální a nejzažší limit, za který nelze jít. NELZE. A nic na tom nezmění řeči padákového chemika ani zmutovaného feudála. Ty se totiž nikdy nepředřeli. Jde o to, že nejenomže starší lidé nebudou mít schopnosti jako mladí, ale on je taky nikdo nezaměstná. A co pak? Zkuste kolem padesátky jenom tak z legrace hledat místo! Nenajdete. A kolem šedesátky? Ano, v Bohnicích možná, za těmi zavřenými vraty. Ale z druhé strany. Takhle to nejde a mě by zajímalo, kdy už to všichni pochopí. Taky mi bylo dvacet, měl jsem sílu a schopnosti jako lev, dělat 18 - 20 hodin jsem zmáknul v pohodě. Ale teď? Je mi dvojnásobek a nevydržím už ani polovinu. Lidi neblbněte. Takhle to nefunguje.

Upotřebitelnost zůstává stejná, dožití se prodlužuje, demografický vývoj není kdoví co. Takže těch co důchod pobírají (neupotřebitelných) bude čím dál víc, těch co platí (upotřebitelných) čím dál míň. Jak z toho ven? Protože nelze dlouhodobě vyplácet víc než vybírat, tak se bude muset buď zvyšovat odvody těm co platí nebo snižovat důchody nebo upravit poměr platících vůči vypláceným, tj. zvýšit věk odchodu. Nebo ty prachy vzít na úkor něčeho jiného. To je prostě matematika, z toho se nejde nějak vymluvit nebo vylhat.

No, jeste muzeme penize natisknout...

Nu, ne tak docela. Věk dožití má lokální extrém, a ten teď jako jediná plní generace s kódem 194X. TY předtím už jsou mimo a nebo mrtví a ti potom už začnou umírat dříve. Jedinci s kódem výroby 197X, tedy ony proslavené Husákovy děti budou mít věk dožití kolem 60 let a upotřebitelnost kolem 50 let a legální důchod kolem 65 let. Generace 20XX bude mít věk dožití 55 let, upotřebitelnost 45 let a důchod 70 let. Takže se jej vcelku logicky dnešní mladí lidé nedožijí vůbec. Dnešní důchodci prožívají v mnohém idilické časy. Mají všude slevy, když pracují, mají nárok na souběh, jsou všude chránění a protěžovaní. To už třeba já nebudu. Myslím, že stresy ve spojení s problémy které přicházejí, budou zabíjet velkém a docela efektivně.

Je mi 50 pryč, mám zdravotní problémy, ale protože nepracuji manuálně, práci zatím zvládám.
Do práce cestuji kolem 7.30, do autobusu se derou jak o život děti a mládež, aby obsadili místa. Nikoho středního věku sednout nepustí, babičku ještě pustí, ale neochotně. Zatím mám naštěstí dost sil probojovat se k volnému místu. Také důchodci ode mne automaticky čekají, že jim uvolním místo, protože pro ně jsem mladá a zdravá.
Ale nevím, jak na tom budu po 60, to mě už mládež hravě odsune, takže veškerou sílu a energii vyčerpám už během cesty do práce, pokud během cesty nezkolabuji v uličce. Tím se to aspoň vyřeší.
Moje pracoviště tvoří dvě budovy od sebe dost vzdálené. Během pracovní doby se musím denně přesunout z jedné do druhé. V dešti nebo mrazu je to dost náročné, navíc se léčím na plicním, i když jsem nikdy nekouřila. Naštěstí je to mírně z kopce a potom odcházím z té druhé budovy domů.
Dneska mě ale vedoucí požádal, abych se z té dolní budovy kvůli nějaké záležitosti vrátila ještě do té horní a navíc během velmi krátké časové doby. Upozornila jsem ho, že na takové výkony už nemám fyzickou kondici. Řekl mi, ať si najdu něco, kde budu moci celý den sedět.
Jednalo se jen o banální personální přestřelku, nad kterou jsem nejdřív mávla rukou. Ale teď si říkám, aby se takové jednání nakonec nestalo standardem. Když někdo přestane stačit pracovnímu tempu, tak mu prostě řeknou nazdar, najdi si něco jiného, za dveřmi čeká fronta mladších a výkonnějších. Což bude jistě pravda, protože mladí mají už teď problém sehnat místo. A co si asi bude schopen najít vyhozený šedesátník pětašedesátník s klesající výkonností a přibývajícími zdravotními problémy?

Holt, nová doba si žádá nového člověka.

To je fakt,dneska neseženou práci mladý,natož mi v 50-60 i více.Dělat můžou ty co jsou ve vládě,stejně tam nic nedělaj jen sedí