Hlavní navigace

Dožijeme se důchodu?

12. 4. 2007
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Chcete vědět, jakou máte šanci, že se dožijete důchodu? Je-li vám třicet a jste-li průměrný muž žijící v Praze, čeká vás nejspíš dalších 45 let života. Pokud by nedošlo ke změně podmínek, budete si užívat důchodu zhruba dvanáct let. Všechno ale také pro vás může dopadnout úplně jinak.

Osudu neunikneš!

Touha znát svůj osud, vědět, co mě čeká a kdy zemřu, je stará jako lidstvo samo. Už od starověku na tom staví svůj byznys vědmy, kartářky, astrologové a spousta jiných šarlatánů. Ostatně i dnes lze bez problémů nalézt spoustu lidí, kteří vám za nějaký ten peníz rádi prozradí, co pro vás osud nachystal. Ať už k předpovědi použijí tarotové karty, siderické kyvadélko, astrologické mapy nebo něco úplně jiného, značná část úspěchu vždy závisí hlavně na vaší ochotě jejich věštbě bezvýhradně uvěřit.

Jste-li poněkud více materialisticky zaměření a k tajemným metodám máte nedůvěru, možná by vás v této souvislosti mohly zajímat spíše úmrtnostní tabulky, které v těchto dnech zveřejnil Český statistický úřad. Romantické tajemno v nich sice nenajdete, ale zato jsou dostupné zdarma a hlavně vycházejí z exaktních údajů. Z tabulek, které jsou vedeny zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže, lze snadno vyčíst statistickou prognózy délky života člověka určitého věku nebo třeba pravděpodobnost úmrtí v určitém roce věku.

Úmrtnostní tabulky ČR v období 2001 až 2005
Věk Pravděpodobnost dožití (px) Počet dožívajících (lx) Naděje dožití (ex) Věk dožití
Ženy
0 99,67% 100 000 78,72 78,72
15 99,98% 99 458 64,13 79,13
30 99,96% 99 019 49,38 79,38
45 99,83% 97 790 34,88 79,88
60 99,25% 92 268 21,42 81,42
70 97,96% 81 880 13,41 83,41
75 96,29% 71 693 9,94 84,94
80 93,12% 55 988 6,98 86,98
85 87,21% 34 988 4,62 89,62
Muži
0 99,57% 100 000 72,31 72,31
15 99,97% 99 303 57,8 72,8
30 99,89% 98 018 43,45 73,45
45 99,60% 95 239 29,45 74,45
60 98,23% 83 083 17,43 77,43
70 96,03% 63 912 11,02 81,02
75 93,86% 50 176 8,33 83,33
80 90,22% 34 047 6,07 86,07
85 84,45% 18 080 4,26 89,26

Vysvětlivky:
Pravděpodobnost dožití (px) vyjadřuje pravděpodobnost, že osoba ve věku x let v daném období nezemře a dožije se věku x+1 let.
Počet dožívajících (lx) je hypotetický počet osob, které se dožijí věku x let ze 100 tisíc současně narozených při úmrtnosti ve sledovaném období.
Naděje dožití (ex) neboli střední délka života udává počet let, která má naději prožít osoba právě x-letá při úmrtnosti ve sledovaném období.
Věk dožití udává věk, kterého se osoba právě x-letá má naději dožít.

Zdroj: Český statistický úřad

Z úmrtnostních tabulek tedy například vyplývá, že chlapec narozený v Česku v letech 2001 – 2005 by se měl – statisticky vzato – dožít věku 72 let, holčička pak 78 let. Věku 60 let by se mělo dožit zhruba 92 % českých žen a 83 % mužů, věku 85 let pak 35 % žen, ale jen 18 % mužů. Pravděpodobnost, že se muž dožije vždy dalšího roku, přesahuje 99 % od narození až do jeho 53 let věku. Potom tato pravděpodobnost zprvu zvolna, po dosažení sedmdesátky pak stále strměji, klesá. U žen je tento průběh zhruba o 10 let posunut.

Správně interpretovat!

Snad jediné, co mají věštby i statistické tabulky společného, je potřeba správně je interpretovat. Už když poražený lýdský král Kroisos reklamoval v delfské věštírně Pýthiino doporučení dobývat Persii, dostalo se mu odpovědi, že věštba byla správná, jen si ji špatně vyložil. Překročením řeky Hálys totiž, zcela v souladu s věštbou, zničil velkou říši – tu svoji.

U statistických tabulek se sice jejich dvojznačnosti obávat nemusíme, ale jejich správné interpretaci je také třeba věnovat náležitou pozornost, aby se předešlo zbytečným nepřesnostem a omylům.

Především je třeba si uvědomit, že statistika pracuje s velkými soubory čísel a na základě jejich analýzy například dokáže říci, kdy daný jev s určitou pravděpodobností nastane. To ale rozhodně neznamená, že ve všech případech jev nastane právě v tento okamžik. Jedná se o průměry pro každou tabulkovou generaci, takže ne každý dnešní český třicátník se nutně musí dožít 73 let. V jednotlivých případech o délce jeho života nerozhoduje jen zdravotní stav, životní styl nebo místo bydliště. Zdravý sportovně založený vegetarián jezdící po Praze na kole totiž může svůj život skončit pod koly auta dřív než obtloustlý kavárenský povaleč.

V tabulkách, o nichž je řeč, je kromě pohlaví jediným rozhodným parametrem věk. Úmrtnost však může mít v různých skupinách obyvatel zcela jiný průběh. Má na ni vliv zdravotní stav, životní styl, profese, ale třeba i výše příjmů nebo dosažené vzdělání dané skupiny lidí.

Tabulky se také mohou v průběhu času dost výrazně měnit. To, co platilo pro jednotlivé věkové skupiny obyvatel v letech 2001 – 2005, může být za dvacet let úplně jinak. Lékařský pokrok může výrazně prodloužit lidský život. Nedostatek financí pro zajištění odpovídající lékařské péče ho zase naopak může výrazně zkrátit.

<calculator id=„16“></cal­culator>

Dožijeme se důchodu?

K tomu, aby se člověk dožil důchodu, nestačí, aby prostě jen žil dostatečně dlouho. Na to, aby bylo možno důchody vyplácet, jsou potřebné dostatečné zdroje. Těch se však s prodlužováním lidského života bude stále víc nedostávat. Současný český důchodový systém stojí především na státním, průběžně financovaném důchodovém pojištění. Soukromé důchodové připojištění má stále jen doplňkový význam a trpí řadou neduhů (zejména nízké úložky i výnosy, špatná věková skladba účastníků, preference jednorázových výběrů úspor před vyplácením dávek atd.).

Naprostá většina důchodců tak spoléhá, že se o ně postará stát. Problémem je, že průběžně financovaný důchodový systém není do budoucna udržitelný. Efekt rostoucího počtu důchodců je kvůli nízké porodnosti umocněn poklesem lidí v produktivním věku, z jejichž daní a odvodů mají být důchody placeny. Podíl obyvatel v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel v Česku nyní klesá zhruba o 2 % za pět let. Pokud vloni na jednoho starobního důchodce přispívalo 2,43 poplatníka pojistného, za dvacet let by mohli být.důchodci v přesile. To by znamenalo buď radikální růst daní, nebo pokles důchodů, resp. nejspíše obojí.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácela v roce 2006 starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod 2 683 784 důchodcům. Z toho starobních důchodců bylo 1 995 350. Průměrná výše starobního důchodu činila 8 187 Kč měsíčně. Nejvíce důchodců (703 688) pobíralo důchod mezi 7 000 a 9 000 Kč měsíčně. Nejvyšší starobní důchod vyplácený ČSSZ dosahoval výše 55 000 Kč měsíčně. Naopak s důchodem nižším než 2 800 Kč měsíčně muselo vyjít 8 304 důchodců.

Zdroj: ČSSZ

Reforma důchodového systému je zjevně nezbytná. Už podle stávajících předpisů se důchodový věk postupně zvyšuje na 63 let pro muže a 59 – 63 let pro ženy podle počtu vychovaných dětí. Otázkou je, zda to bude stačit. Stále se ještě diskutuje o posunutí věkové hranice o další dva roky. Zároveň má dojít k posílení významu soukromého důchodového připojištění nebo jiných forem zabezpečení se na stáří.

Co z toho vyplývá? Hlavně to, že dožít se důchodového věku a přitom se spoléhat jen na státní důchod nemusí být žádná velká výhra.

Jak přežít důchod

Nechci, aby tento článek končil vyloženě morbidně, ale nedá mi to, abych se nezmínil ještě o jedněch statistických tabulkách. Jsou v nich shrnuty údaje o počtech sebevražd. Podle údajů Českého statistického úřadu nejvíce sebevražd v období let 2001 – 2005 v Česku na sobě páchali lidé mezi 45 a 55 lety věku. Potom počet sebevražd vztažený na počet obyvatel dané věkové kategorie zvolna klesal, avšak od 65 let věku u mužů i žen opět strmě rostl. V případě seniorů se přitom zpravidla jednalo o tzv. bilanční sebevraždy, tedy dobře promyšlené a dopředu naplánované činy.

dan_z_prijmu

Důvodů, proč k sebevraždám seniorů dochází, bývá vždy několik. Většinou je to chatrný zdravotní stav (na jednoho seniora nad 60 let věku připadají v průměru tři chronická onemocnění) a špatná sociální situace související s pocitem vlastní nepotřebnosti a ztráty smyslu života. Lze však očekávat, že k těmto důvodům brzy přibudou i důvody ekonomické. Nárůst výše starobních důchodů bude stále více pokulhávat za tempem růstu cen, a prohlubovat se tedy bude i propad příjmů při odchodu do důchodu.

Dožít se důchodu a prožít spokojené stáří bude stále více znamenat dvě naprosto odlišné věci. Chcete-li si svůj důchodový věk skutečně užít, nezbude vám nic jiného, než se začít na odchod do důchodu připravovat nejpozději ve středním věku. Znamená to mj. vytvořit si dostatečné finanční rezervy, které utlumí propad vaší životní úrovně a zároveň vám umožní věnovat se koníčkům a aktivitám, které jste si vždy přáli provozovat a neměli jste na ně čas. Skvělou investicí také jistě bude průběžná péče o svůj zdravotní stav začínající u vytvoření zdravých životních návyků.

Čekáte, že se o vás stát v důchodu postará?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).