Dohody o provedení práce 2025: Jak jsou zdaněny, kdy a jaké se platí pojistné odvody?

Z odměny z dohody o provedení práce se odvádí (sráží) pojistné odvody, jakmile měsíční odměna dosáhne 11 500 Kč nebo více. Pojistné se tedy neplatí (pouze daň z příjmů), pokud odměna činí za kalendářní měsíc nejvýše 11 499 Kč.

Od částky měsíčního příjmu 11 500 Kč je totiž nově od 1. ledna 2025 zaměstnanec činný na dohodu o provedení práce účastný nemocenského pojištění, a tak i důchodového pojištění, a proto je mu z odměny sráženo pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění. Pojistné platí i zaměstnavatel, ale tím se v tomto článku zabývat nebudeme.

Tabulka č. 1: Zdanění dohody o provedení práce při odměně do 11 499 Kč včetně

Tabulka č. 2: Zdanění dohody o provedení práce při odměně od 11 500 Kč (a výše)

Kdy se příjmy z více dohod o provedení práce pro účely limitu sčítají a kdy ne?

Má-li ovšem zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více dohod o provedení práce, pak se mu příjmy z nich sčítají.

Pokud z jedné dohody o provedení práce pobírá měsíční odměnu 10 000 Kč a z druhé 2000 Kč, činí celková odměna 12 000 Kč, a tak se zaměstnanci sráží pojistné odvody. Pokud by snad i součet odměn činil za kalendářní měsíc jen 11 499 Kč nebo méně, pak by se pojistné neplatilo.

Pokud má ovšem zaměstnanec sjednáno více dohod o provedení práce, ale u různých zaměstnavatelů, odměny se nesčítají. Proto když odměna u jednoho zaměstnavatele činí 10 000 Kč a u druhého 5000 Kč za měsíc, zaměstnanec pojistné odvody neplatí.

Příjmy z jiných druhů zaměstnání, tedy mzda z pracovního poměru nebo odměna z dohody o pracovní činnosti, se k odměně z dohody o provedení práce nepřičítají, takže o tom, zda zaměstnanci je, nebo není sráženo z odměny z dohody o provedení práce (nebo z více dohod o provedení práce) pojistné, rozhoduje vždy jen výše příjmu z této dohody, resp. z těchto dohod. Pokud je příjem do 11 499 Kč, pojistné odvody se neplatí. Platí se až od částky 11 500 Kč za měsíc.

Tabulka č. 3: Porovnání odvodů pojistného a daně z příjmu z odměny z dohody o provedení práce při limitním nedosažení a dosažení hranice pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění

Poznámka k tabulce

Odvod na zdravotní pojištění činí 1773 Kč namísto 518 Kč, když jde o situaci, že musí zaměstnanec doplácet odvod na zdravotní pojištění.

Pokud je měsíční odměna zaměstnance nižší než minimální mzda (a nemá dostatečně vysoký odvod na zdravotní pojištění zajištěn (doplácen) jinak, např. dalším odvodem ze samostatné výdělečné činnosti, nebo z jiného zaměstnání, nebo nemá zdravotní pojištění vyřešeno jinak, např. že je za něj plátcem stát), pak je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné prostřednictvím svého zaměstnavatele na úroveň 13,5 % z minimální mzdy.

Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.

Jestliže zaměstnancův odvod činí 518 Kč, pak musí být navýšen na 1773 Kč. 518 Kč platí zaměstnanec, 1035 Kč odvádí zaměstnavatel, to je celkem 1553 Kč a do odvodu z minimální mzdy pro rok 2025 chybí ještě 1255 Kč, o které se navýší odvod 518 Kč, a to na 1773 Kč.

Příklady

Placení nebo neplacení pojistných odvodů a daně z příjmů si budeme ilustrovat na jednoduchých návodných příkladech.

Na případu zaměstnance, který

• je bezdětný,
• není studentem,
• není invalidní,
• nepobírá starobní důchod.

Má tedy nárok

• jen na slevu na dani na poplatníka,
• ale nemusí přitom doplácet pojistné na zdravotní pojištění

na úroveň odvodu z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), protože např. odvádí zdravotní pojistné i z jiné výdělečné činnosti.

1. Odměna ve výši maxima, z něhož se neplatí odvody, při uplatnění srážkové daně

Zaměstnanec má sjednánu výši odměny v dohodě o provedení práce na maximum, ze kterého se ještě neplatí pojistné, a to na 11 499 Kč za měsíc.

Pojistné odvody neplatí, sráží se mu jen daň, a to ve výši zvláštní sazby daně (srážková daň 15 %), pokud u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení poplatníka (tzv. růžový papír). Daň činí 1725 Kč, takže čistá odměna činí 9774 Kč.

Zaplacenou daň (až do výše roční slevy na dani 30 840 Kč) má však zaměstnanec možnost získat zpět (plně, nebo částečně) po skončení kalendářního roku jako daňovou vratku na základě ročního zúčtování daně, pokud si vydělal celkově (i spolu s jinými příjmy, třeba z dohody o provedení práce u jiného zaměstnavatele) relativně málo.

2. Odměna ve výši maxima, z něhož se neplatí odvody, při uplatnění zálohové daně kryté slevou na dani

Zaměstnanec má sjednánu měsíční výši odměny na 11 499 Kč, ale podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani (tzv. růžový papír).

Zaměstnanci by měla být sražena zálohová daň (1725 Kč), ale tu pokryje měsíční sleva na poplatníka (2570 Kč).

Jelikož pojistné odvody neplatí, zůstane mu celá odměna jako čistá ve výši 11 499 Kč.

Význam podepsaného prohlášení poplatníka daně

Zaměstnanec, který u zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka daně z příjmů, má nárok na uplatnění (zápočet) slevy na dani oproti zálohové dani. Pokud je měsíční sleva na poplatníka rovna, nebo vyšší než záloha na daň, zaměstnanec daň vlastně neplatí.

Zaměstnanec může mít podepsáno prohlášení poplatníka k dani v daném kalendářním měsíci vždy pouze u 1 zaměstnavatele. Takže zaměstnanec může mít postupně během roku podepsáno prohlášení k dani u více zaměstnavatelů, ale musí být vždy odlišeno (uvedeno), za jaké měsíce. Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, podepíše prohlášení poplatníka daně nejspíš u toho zaměstnavatele, od kterého má nejvyšší příjem.

Zaměstnanec, který podepsal prohlášení k dani, pak může do 15. února následujícího roku požádat o zúčtování daně zaměstnavatele (pokud ve zdaňovacím období – kalendářním roce pobíral odměnu pouze od jednoho, nebo od více plátců daně postupně).

Pokud měl zaměstnanec více zaměstnavatelů najednou, musí si zúčtování provést sám v daňovém přiznání. To může udělat i zaměstnanec, který jinak může o zúčtování záloh na daň požádat zaměstnavatele.

Pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani, zaměstnavatel sráží srážkovou daň, nebo plnou zálohu na daň

Příjem (odměna) z dohody o provedení práce, jejíž rozhodná výše u téhož plátce daně (téhož zaměstnavatele) nedosáhne za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění (11 500 Kč), tedy pokud výdělek zaměstnance na dohodu o provedení práce činí 11 499 Kč a méně za měsíc, je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou (srážková daň).

Srážková daň činí 15 % a uplatňuje se, pokud zaměstnanec u daného zaměstnavatele neučinil (nepodepsal) prohlášení k dani.

Pokud zaměstnanec neučinil (nepodepsal) prohlášení k dani, zaměstnavatel rovnou srazí daň a zaměstnanec se už nemusí o nic starat, ani o roční zúčtování daně, ani o podání daňového přiznání (pokud ho nemusí podávat z jiných důvodů). Nicméně, jak už jsme naznačili výše, může si odvedenou srážkovou daň zúčtovat následně v daňovém přiznání a může získat vratku daně z důvodu přeplatku na dani obdobně jako při zúčtování odvedených daňových záloh zaměstnavatelem.

Daň se vyplatí zúčtovat především tomu, kdo má příjmy nižší, nebo nepracoval po celý rok, to bude často případ studentů, a nevyužil za rok celou daňovou slevu.

Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v ust. § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů (tedy příjem z dohody o provedení práce) do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.

Může tak příští rok získat zpět zaplacenou daň, i když byl příjem zdaněn zvláštní sazbou daně, a nebyl tedy zdaněn zálohově.

Zaměstnanec tedy podá daňové přiznání. Vlivem uplatnění slev na dani a nezdanitelných částí základu daně bude často při zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání výsledkem přeplatek na dani. Požádáte příslušný finanční úřad o jeho vrácení. Za účelem zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání je třeba si vyžádat od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech.

Pokud příjem (odměna) z dohody o provedení práce dosáhne 11 500 Kč a více a zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka, pak zaměstnavatel sráží zálohy na daň, které nesnižuje o slevu na dani.

3. Sčítání odměn u jednoho zaměstnavatele a uplatnění slevy na dani

Zaměstnanec má sjednánu dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Pojistné neplatí. Platí jen daň.

Pokud podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka, potom je měsíční sleva na poplatníka vyšší než záloha na daň, takže zaměstnanec dostane celých 10 000 Kč. Hrubá odměna se svou výší rovná čisté odměně.

Pokud zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka k dani, je mu srážena srážková daň ve výši 15 %, takže z hrubé odměny 10 000 Kč obdrží 8500 Kč.

Po nějaké době zaměstnanec uzavře další dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Zaměstnanec tak má u jednoho zaměstnavatele 2 dohody o provedení práce. 

Odměny se proto budou sčítat a dohromady celková odměna činí 20 000 Kč. Zaměstnanci vedle daně, resp. zálohy na daň, bude sráženo i pojistné.

Uplatnění srážkové daně nepřichází v úvahu, protože celková odměna je vyšší než částka zakládající účast zaměstnance z dohody o provedení práce na nemocenském pojištění (11 500 Kč za měsíc).

Pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani, nemá nárok na slevu na dani na poplatníka.

Bude mu z měsíční hrubé odměny sraženo:

• 1420 Kč pojistné na sociální zabezpečení ve výši 7,1 %
• 900 Kč pojistné na zdravotní pojištění ve výši 4,5 %
• 3000 Kč záloha na daň

Odvody tak celkem činí 5320 Kč, takže čistá odměna je 14 680 Kč.

Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, má nárok na slevu na dani ve výši 2570 Kč, proto na záloze na daň odvede jen 430 Kč, což spolu s pojistnými odvody činí 2750 Kč, takže čistá odměna činí 17 250 Kč.

4. Odvody z celkové odměny za více měsíců

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na 2 kalendářní měsíce, celková odměna za odvedenou práci je stanovena na 20 000 Kč celkem za oba měsíce, a tak nelze počítat tak, jakoby šlo o dva měsíční příjmy po 10 000 Kč.

Výplata odměny za provedenou práci ve výši 20 000 Kč bude zaměstnavatelem provedena až po skončení práce za oba měsíce ve výplatním termínu pro mzdy a odměny za druhý měsíc.

I když se jedná o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce a zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, nelze tyto příjmy zdanit srážkovou daní. 

Úhrnná výše příjmů u téhož zaměstnavatele – 20 000 Kč – přesáhla totiž za kalendářní měsíc částku 11 499 Kč.

Z odměny 20 000 Kč zaměstnavatel srazí zálohu na daň a pojistné odvody stejně, jako je uvedeno v příkladu č. 3. Pokud by zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka, bude mu zohledněna sleva na dani.