Názory k článku Dobrovolné sociální pojištění aneb způsob, jak nepřijít o důchod, a ještě si jej navýšit

Upřesnění: Odstavec "Pokud nedosáhnete v době důchodového věku na potřebných 35 let pojištění, je možné dosáhnout s dobrovolným sociálním pojištění na dobu 30 let, ale bez započítání náhradních dob. Podobně vám pro odchod o 5 let později stačí 15 let pojištění bez započítání náhradních dob oproti potřebným 20 rocích. " By mohl být špatně pochopen. Dobrovolné důchodové pojištění lze použít i pro získání 35 let pojištění pro odchod v důchodovém věku.

Snad srozumitelněji napsané:
"Pokud nedosáhnete v době důchodového věku na potřebných 35 let pojištění, je možné dosáhnout s dobrovolným sociálním pojištění. Dále můžete splnit dobu 30 let, ale bez započítání náhradních dob. Podobně vám pro odchod o 5 let později stačí 15 let pojištění bez započítání náhradních dob oproti potřebným 20 rocích. ""

Neexistuje žádné dobrovolné "sociální" pojištění. Existuje dobrovolné důchodové pojištění a pokud autor nezná rozdíl, nemá o tomto tématu psát.
Autore, víte jaký je rozdíl mezi sociálním a důchodovým pojištěním?

Ano, vím, jak předefinovává tyto pojmy stát.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o pojištění a tedy i o "sociálním" i "důchodovém" přívlastku by se dalo polemizovat, necítím se povinen používat tyto zmatečné pojmy. Ale máte pravdu, jedná se o "dobrovolné důchodové pojištění" dle označení zákonem.

Troubo......

O co vám tedy vlastně jde, o pojem pojištění, nebo o princip důchodového a sociálního zajištění. Tak tomu raději říkejte daň. A podejte návrh do parlamentu na změnu. Vy jste tedy chytrolín a navrch statečný ochránce milionářů.

Nemohu mluvit za komentátor. Nevím, o co mu jde trváním na pojmu důchodovém pojištění.

Fakt je ten, že pojem sociální a důchodové pojištění je často zaměňován, např. na stránkách jak podnikat.cz (třeba http://www.jakpodnikat.cz/socialni-pojisteni-a-nizky-zisk.php).

Z mého úhlu pohledu je důležité použít pojem tak, aby čtenáři pochopili o čem mluvím. Měl jsem krom všeobecně používaného pojmu sociální pojištění použít i přesný pojem dle zákona č. 155/1995 Sb. "důchodové pojištění".

Je smutné, že na takto odborném webu nedokážete používat správné pojmy.
Tedy pro autora: Sociální pojištění se skládá ze tří částí:
1. důchodového pojištění,
2. nemocenského pojištění,
3. příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Už chápete, proč je pojem "dobrovolné sociální pojištění" nesmysl? Dobrovolně si můžete platit jen důchodové pojištění (nepočítám-li nemocenské pojištění OSVČ), nemocenské pojištění ani "na podporu v nezaměstnanosti" si připlácet nemůžete.

Podle mne má zákon o důchodovém pojištění dvě velké hrozby pro budoucnost a hodně lidí se bude při žádosti o důcod moc a moc divit. První hrozbou je, že tomu, kdo je často v evidenci ÚP, se doba nezaměstnanosti počítá jen po krátkou dobu. .Jednoduše řečeno: sezónní pracovník, který v létě maká a přes zimu je na ÚP, se při výpočtu důchodu podiví, protože doba evidence, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebyla vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let. Doba tří let se přitom zjišťuje zpětně od vzniku nároku na důchod s tím, že z doby, která byla získána před dosažením 55 let lze brát jen jeden rok.
A druhým velkým překvapením bude nutnost důchodového pojištění po dobu nikoli 25 let, jako tomu bylo dříve, ale 35 let. Což podle mne m.j. znevýhodňuje migraci a příchod zahraničních pracovníků, např. Ukrajinců. Pokud se sem totiž přistěhují ve věku cca 40 let, budou mít co dělat, aby tuto dobu splnili. Přesně to by byl případ i iráckých křesťanů (https://jihlava.idnes.cz/iracti-krestansti-uprchlici-nejsou-u-jihlavy-spokojeni-p2a-/jihlava-zpravy.aspx?c=A160331_171725_jihlava-zpravy_mv - pokud si ještě pamatujete na kauzu přemalovaného kravína). Ti sem údajně přijeli pracovat, ale první, co mne napadlo, bylo, že i kdyby tu nakrásně pracovali hned od příjezdu až do důchodu, tak nesplní povinnou dobu důchodového pojištění 35 let, protože těm chlapům mohlo být od pohledu 40+.

Ano. V prvém případě lze i mnoho let zpětně naštěstí situaci dořešit tím, že si dobu na ÚP doplatí pomocí dobrovolného pojištění.

A kolik je ta castka dobrovolna platba duchodoveho pojisteni???

Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.

V roce 2018 tedy 2 099 Kč měsíčně nebo vyšší..

A nepočítá se cizincům důchod jinak??

Možná, já měla na mysli cizince, kteří by se chtěli přistěhovat a posléze požádat o české občanství.

Tak hlavně každý stát to řeší jinak, ale pokud pracujete celý život, tak není problém mít nakonec důchody dva.

Pokud se nepletu, s Ukrajinou je uzavřena příslušná smlouva, díky které se započte pro získání nároku v obou státech součet let pojištění. A ten kdo pracoval nějakou dobu na Ukrajině a nějakou dobu zde bude mít tzv. "dílčený" důchod podle odpracovaných let z každé země. Zjednodušeně - když bude mít Ukrajinec 20 let odpracováno doma a 20 let v ČR, bude mít uznáno celkem 40 let pojištění ale z ČR dostane (dle zdejšího výpočtového základu) důchod jen za 20 odpracovaných let a a z Ukrajiny obdobně též za 20 let podle tamních předpisů.

Článek je poměrně zmatečný, celý je zřejmě o sociálním pojištění (alespoň dle názvosloví v něm použitého), ale data používá z důchodového pojištění (redukční hranice, doba pojištění), což jsou ale dvě v zásadě zcela nesouvisející věci.

Dočetl jsem to sice až nakonec, ale nic si z toho nevzal - jen že autor je ignorat, který tomuto pojištění (reálně jde o daň) opakovaně říká výpalné, což by bylo trapné i na puberťáka (což možná autor je, takže pak beru zpět, ovšem nevím jaká je cílová skupina, protože puberťáci asi Měšec nečtou).

"což jsou ale dvě v zásadě zcela nesouvisející věci" versus např. https://www.mpsv.cz/cs/1349 (stručně řečeno: platba sociální pojištění v sobě obsahuje platbu důchodového pojištění, která tvoří většinu platby.)

Váš komentář mi osobně nic nepřinesl, za ostatní čtenáře nemohu mluvit. Obsahuje jen chybný názor a osobní útok.

Prosim autora clanku aby si HRUBOU nepresnost v clanku opravil!! Studentum od 18let se studium na vysoke skole nepocita do duchodu jako vyloucena doba. Od rokz 2010tomu tak je

Lidé, kteří odcházejí nebo budou odcházet v blízké době do důchodu, se jim doba studia počítá (dokonce do roku 1996 ještě úplně jinak).

Ano lidem, kteří studovali po roce 2010, se doba studia do důchodu vůbec nepočítá.

Nicméně tato informace je v článku uvedena: "Lze si zaplatit zpětně období, kdy jste studovali a nepracovali. Starším ročníkům se započítá částečně do tzv. náhradní doby (prvních 6 let z 80 %). Po roce 2010 se studium vůbec nepočítá do důchodu, nicméně lze ho zpětně zaplatit právě zmíněným dobrovolným sociálním pojištěním."

Vámi uvedená informace je, myslím si, poměrně špatná. V praxi totiž ČSSZ toto doplacení odmítá jako neoprávněné. Můj případ - od roku 2008 jsem OSVČ, toho času ještě na střední škole, později na vysoké. V roce 2008 a znovu v roce 2010 jsem se ucházel o možnost z mé (tou dobou vedlejší) činnosti doplácet právě dobrovolný příspěvek státu, aby se mi doba studia počítala do odpracovaných let. V prvním roce mi bylo sděleno, že doba se počítá automaticky a přeplatek, který jsem odvedl, jen navyšuje můj budoucí důchod.
V roce 2011 při snaze o zaplacení odpovídající částky za rok 2010, kdy jsem jako primární činnost uvedl studium jako nezaopatřená osoba a mé podnikatelské příjmy nedosáhly dostatečně výše, aby se podnikání přehouplo na hlavní činnost, jsem chtěl rovněž dobrovolně jednak doplatit a za druhé začít dobrovolně platit pojištění, abych se vyhnul "promrhanému" času na škole. Místní OSSZ mi ovšem peníze vrátila s tím, že podle zákona tento postup není možný a že se pojištění doplatit nedá. Tolik tedy praxe...

Bohužel jedna věc, může být text zákona a něco jiného může být výklad OSSZ.
Mám podobnou zkušenost s jiným problémem. Na tolik nepochopitelného, nelogického, že jsem po poradě s právníky i do soudu a v průběhu let i na ústavní soud...
Není to rada jít do soudu (a když tak po poradě s právníkem specializovaným na správní právo a připravit se na na několikaletý proces s nejistým výsledkem).
Nicméně co můžete je např. datovkou komunikovat a nechat si to vysvětlit a paragrafy, které použijí prověřit a případně zahájit správní řízení, případně odvolání (to vše je "zdarma", placené daňovými poplatníky, i soud by měl zdarma, ale platíte právníky, např. před lety to bylo 7500Kč/úkon).
Pokud se nejedná o pochybení dané pobočky či úředníka OSSZ, vidím to i když vyhrajete jako ztrátu času, nervů a peněz.

"mé podnikatelské příjmy nedosáhly dostatečně výše, aby se podnikání přehouplo na hlavní činnost" - těžko takhle říkat neznaje všechny okolnosti případu (přesně to znamená kopírovat text zákona, zjednodušeně mi tu budou psát, jak se pletu) - takže jen: byl jsem v podobné situaci (nedostatečný příjem, z kterého se platí sociální výpalné alias pojištění, aby se započetla doba), dobu jsem si s podáním přehledu za daný rok doplatil.

Měl bych takovou na první pohled zřejmě absurdní otázku. Pomůže si člověk s vysokými příjmy nějak tím, že bude déle (např. 5 let) dobrovolně odvádět sociální pojištění s tím, že do doby, než požádá o důchod by žil z úspor? Nebo je to nesmysl a prodlužování doby, kdy odvádí nízké sociální pojištění si může naopak pohoršit?

Může si i pohoršit, ale ve většině případů kvůli redukčním hranicím si polepší, záleží na příjmech, době, prostě historii daného člověka. Přesněji, zatím jsem se nepotkal s případem, že by to vyšlo hůře, ale nemohu to vyloučit vzhledem ke způsobu výpočtu a množství výjimek.
Slůvkem "déle" myslíte co? Dobrovolně se nelze pojištovat po důchodovým věku. Pokud myslíte jít do předčasného důchodu nebo si platit dobrovolné a jít v důchodovým věku, obvykle vyjde lépe odejít později - nejlépe vychází často třetí varianta být na ÚP, pokud člověk si nevyčerpal tuto dobu už.

Děkuji za odpověď. Měl jsem právě na mysli placení sociálního/důcho­dového pojištění v důchodovém věku, abych si takto uměle prodloužil počet "odpracovaných" let, aniž bych pracoval. Takže pro mě vyčerpávající odpovědí je, že "Dobrovolně se nelze pojišťovat po důchodovým věku".

Po překročení důchodového věku sice nemůžete být účasten dobrovolného důchodového pojištění, nicméně kdybyste potřeboval nějakou dobu získat navíc (třeba ke získání dalšího celého roku pojištění, nebo si prostě jen chtěl zvýšit důchod "prací na procenta"), není až takový problém se "dobrovolně" účastnit v zásadě "povinného" pojištění OSVČ, tím že jednoduše požádáte o živnostenské oprávnění a zahájíte samostatnou činnost. Jen je třeba si vše řádně spočítat, protože bude nutno platit též zdravotní pojištění, a patrně i daň z příjmu.

Doplácet dobrovolné důchodové pojištění nelze po vzniku nároku na starobní důchod, což se u mnoha lidí nerovná dosažení důchodového věku a je to zásadní rozdíl. Kdybyste si místo blábolů o výpalném radši nastudoval zákon a byl fakticky přesný.
Jak těžké je stát se autorem na Měšci? To šéfredaktor vyběhl z budovi a dotáhl do kanceláře prvního člověka, kterého potkal?

* budovy - automatická oprava na mobilu.

Děkuji za upřesnění. :-)

Prosím o věcné komentáře. Děkuji.

Doplácet dobrovolné pojištění nelze třeba ani více než 15 let, když upřednostňujete přesnost před stručností/jed­noduchostí, očekával bych přesnost i ve vašich komentářích.

Stejně tak je třeba získat alespoň rok doby pojištění, aby bylo možné se k pojištění bez udání důvodu (§ 6 odst. 2 zdp) přihlásit. Zatímco vy mě nyní pouze doplňujete, já jsem opravoval vaši věcnou chybu - vaše informace nebyla stručnější, ale opět chybná.

Jen polemický názor - nemyslím si, že by po světě běhalo nějaké mimořádně velké množství lidí, kteří dosáhli důchodového věku, ale nemají potřebné roky pojištění (nyní 34 let, od příštího roku 35 let) .

Alespoň tak soudím podle sebe (a svého okolí). Do dosažení důchodového věku mi zbývají 2 roky a 9 měsíců a dobu pojištění (již po redukcích náhradních dob na 80 %) mám o tři měsíce delší, než 44 let. Tedy o deset let více, než je nyní požadované minimum. K datu dosažení důchodového věku to bude 47 let pojištění (pokud nepřijdu o práci), tedy o 12 let více, než bude potřebné minimum 35 let.

I já hodím do placu polemický názor: my jsme z generace, která začínala pracovat za komunismu, kdy nebyli nezaměstnaní a na všechny se vztahovala pracovní povinnost. I tehdy byli lidé, kteří odpracované roky neměli v plné výši, jako třeba ženy, které zůstaly s dětmi doma (já jsem třeba ze střediskové obce. V okolních vesnicích nebyly školky, takže ženy byly běžně doma do 6 let věku dětí, pak šly děti do školy a ženy do práce. Pokud měli doma prarodiče, ochotné děti hlídat, mohla žena do práce i dřív), dále třeba lidi, co byli ve výkonu trestu. Byť byla všeobecná pracovní povinnost, tak pro vězně nemusela být vždycky vhodná práce, tudíž neměli odpracované roky. Dále ženy, které se staraly o staré a nemohoucí rodinné příslušníky, protože doba péče se v té době do odpracovaných let nezapočítávala (to mám přímo z rodiny, teta měla kvůli 10 letům péče o rodinného příslušníka o dost nižší důchod). Ale protože se započítávala doba studia po 18.letech věku, prakticky všichni lidi měli na důchod odpracované roky, i proto, že tehdy bylo třeba na základní výměru důchodu odpracovat 25 let. Jenže za 25 let byl malý důchod, to nebylo ani k přežití, důležité byly roky nad 25 let, kdy se pracovalo tzv. na procenta, tedy za každý odpracovaný rok určité procento k důchodu navíc.
Po r. 1989 po nějakou dobu platilo, že OSVČ nemusela platit důchodové pojištění, řada z nich to taky využila (třeba můj brácha, taky se pak před důchodem divil). Když ale stát přišel na to, že tito budoucí důchodci spoléhají na to, že sice budou mít malé důchody, ale dorovnají to sociálními dávkami, tak tuto praxi zatrhnul a nařídil povinné sociální pojištění i pro OSVČ. Dneska to ještě není žádná katastrofa, do důchodu odcházejí lidé, co ještě pracovali 10-15 let za komunismu a nemají tudíž neodpracované doby. Horší to bude za nějakých 10-15 let, kdy budou do důchodu odcházet ti, co byli po r. 1989 častěji nezaměstnaní, zaměstnavatel za ně třeba někdy ani neplatil sociální pojištění, OSVČ si neplatily to svoje, jednu dobu nepovinné, někdo si třeba vyjel za hranice a mimo EU, přičemž se zpočátku o nějaké důchodové pojištění ani nezajímal, prípadně osoby ve výkonu trestu, pro které práce prostě nebyla... K tomu všemu tu byla mediální masíérka, proč že mají mladí lidé vlastně odvádět na důchody, když se svých ani nedožijou nebo dostanou jen pár šušňů. Pro tyto lidi to bude následně tvrdý pád na hubu, protože na budoucí důchod se fakt musí myslet už v okamžiku vstupu na pracovní trh a odvody je třeba si systematicky každý rok hlídat. Ona to není jen otázka starobních důchodů, ale třeba situace, kdy rodič od malých dětí přijde o život, ale jeho děti dostanou malý sirotčí nebo polosirotčí důchod, protože rodič nepracoval a neměl odpracovaná léta.

Takovou snůšku blbostí a nesmyslů, jako je v tomto článku, jsem už dlouho nečetl. Všem zájemcům o problematiku vřele doporučuji nastudovat příslušný zákon včetně změn, které v něm od roku 1996 proběhly. Na Netu je dostatečný výběr. Je to pro každého občana tohoto státu alfa a omega jeho budoucí existence. Doporučuji toto studium již v mladém věku , né až 5 let před důchodem. To už je s křížkem po funuse. Také je pak možno sledovat jak ve své době daná politická reprezentace ,se snaží tento důchodový systém rozkrást. To ale musíte být v obraze. Je to sice trochu náročnější čtení, ale každému se určitě vyplatí. Když se to rozloží do delšího časového úseku tak se to dá vstřebat. Např. https://business.center.cz/business/pravo/zakony/duchodpoj/ Varuji však - nestačí přečíst jen poslední znění. Probíhají neustálé změny, kde většina není retroaktivní a tak co platilo v určité době, kdy se vám daná skutečnost přihodila platí podle tehdy platného znění - většinou :-) . Proto je nutno celou problematiku sledovat celoživotně. Nedá se to vměstnat do jakéhokoliv článku sebelépe napsaného. Zkrátka co si neuděláte sami, to za vás nikdo jiný neudělá.

Jestli chcete přečíst další snůšku blbostí a nesmyslů, přečtěte si znovu svůj příspěvek.

Je tu obří problém nízkých důchodů žen, které zůstaly doma načas s dětmi a k tomu ještě musely v době krize odejít do předčasných důchodů. K nízkým přepočteným celkovým příjmům tak přibývá ještě nemalé krácení za odchod zejména v době krize a vysoké nezaměstnanosti. Do funkcí ministrů práce a sociálních věcí jsou jmenovaní politici a političky, které problémům resotů nerozumí a tak důležité věci neřeší. Není to jen problém předčasných důchodů ale i třeba společného pojištění manželů, které by tak bez nároku na státní rozpočet zajistily ženám alespoň fiktívní příjem v době, kdy z nich většina zůstává doma s dětmi na rodičovské dovolené. Za sebe bych uvítal možnost si doplatit počet měsíců krácení u zkráceného důchodu tak, abych dosáhl přepočtení důchodu bez krácení. Ovšem daleko lepší by bylo, kdyby vláda rozhodla třeba svým nařízením, že po dosžení věku třeba 65 let budou důchody vyrovnány na nekrácenou výši.

Copak předčasný důchod, v řadě případů se tak řeší problém, kdy člověk v předdůchodovém věku přijde o práci a jinou nesežene, protože zaměstnavatelé hledají pracovníky mladé a dynamické. Starší člověk už může mít už zdravotní problémy a nemůže třeba dělat každou práci, zvláště ne více fyzicky namáhavou.
Zaměstnávání žen je další problém. Nejsou kratší úvazky, řada žen musí brát co je s ohledem na péči o rodinu a děti. Sice se to o něco lepší, ale pořád nic moc.

No právě, nejhorší je, že když žena či muž zůstanou několik let doma s dětmi a na stáří nemyslí, tak se jí sice léta započítavají ale příjmy se rovnají 0, to pokud si na důchod neplatí dobrovolně. Navíc na stáří se pak mohou sejít nemoci a zdravotní omezení a problém najít práci, což se týká zejména těch co odcházeli do důchodů v dobách krize a vysoké nezaměstnanosti. Přiznávané důchody pak jsou poměrně nízké a navíc se propadají oproti nově přiznávaným důchodům v době, kdy mzdy a platy rostou i přes 10%. Důchodců je přes 2,8 mil. ale jejich zájmy nikdo nehájí. Svaz důchodců s Pernesem v čele jsou už starci nad hrobem a jsou schopni prosadit snad jen snížení jízdného na železnici. Ale třeba přiměřenou valorizací důchodů. minimální důchod při splnění kriterií a další věci týkající se třeba nízkých důchodů žen už ne !

Nás starších se to už tolik netýká, ale když Kalousek prováděl kejkle s prodlužováním věku odchodu do důchodu a upravoval parametry důchodů, tak mu naše "zlatá mládež" freneticky tleskala, jakej je kabrňák. Jsem zvědavá, jestli mu budou tleskat stejně, až budou mít sami odcházet do důchodu a teprve pak jim dojde, čemu že to vlastně tleskali.