Věřitelé, kteří dostávají své peníze od dlužníků zpět prostřednictvím exekutora a jím nařízených srážek ze mzdy, si stěžují, že jsou splátky dluhu rok od roku nižší. Některým věřitelům letos přestaly chodit splátky úplně.
Zatímco ještě v roce 2018 byla při čisté mzdě ve výši 25 000 Kč nezabavitelná částka 12 452 Kč, v roce 2022 už je to 21 213 Kč.
Srážky ze mzdy dlužníků klesly na historické minimum. Nejvíc na to doplácejí drobní věřitelé, jako jsou pronajímatelé bytů, matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo malí a střední podnikatelé. Podle průzkumu České asociace věřitelů přestaly srážky fungovat v 52 % řízení,
uvádí Petra Kolářová z České asociace věřitelů (ČAV).
Nezabavitelná částka pro rok 2023
Od ledna 2023 (přesněji řečeno od únorové výplaty) činí nezabavitelná částka dlužníka 13 638 Kč. Na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, se uplatní 1/4 z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tedy 3409,50 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je stanovena na 30 686 Kč.
Nezabavitelná částka je složena ze dvou složek: z životního minima jednotlivce a z normativních nákladů na bydlení. Pro letošní rok byly průměrné náklady vyčísleny v novelizovaném nařízení vlády č. 595/2006 Sb.
Nezabavitelná částka svobodného člověka je 13 638 Kč. Ženatému muži s dvěma dětmi musí zůstat částka 23 867 Kč.
Nezabavitelná částka tedy v posledních dvou letech výrazně vzrostla, protože vzrostly i normativní náklady na bydlení. Dlužníkům sice zůstává více peněz z čisté mzdy (či platu), ale věřitelům přicházejí na účet čím dál tím nižší splátky. Některým už jen desetikoruny, anebo také vůbec nic.
Trpí tím hlavně ti, kteří jsou nejvíc bezbranní. Na bezplatnou poradnu České asociace věřitelů se obracejí primárně matky samoživitelky nebo lidé, kteří se stali obětí trestného činu a nyní vymáhají náhradu škody. Měsíční srážky pro ně byly nepostradatelným pravidelným příjmem, který zčistajasna vypadl,
popisuje situaci Petra Kolářová. Tito lidé se kvůli výpadku splátek dostávají do problémů, sami mají finanční potíže.
Nechápou, proč dlužníkovi zůstává mnohem více peněz, zatímco na ně nebo jejich děti se nedostává, byť se také musejí vyrovnávat s vysokými cenami energií a potravin,
dodává Kolářová.
Mezi tzv. malé věřitele patří například:
- Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel nezaplatil výplatu,
- rodič, který od svého bývalého partnera nedostává výživné na dítě,
- spotřebitel, který neobdržel zboží či službu, za které dopředu zaplatil,
- člen rodiny, který v dobré víře půjčil peníze příbuznému a marně čeká na jejich vrácení,
- pronajímatel bytu, kterému nájemník přestal platit nájem,
- společenství vlastníků jednotek či bytové družstvo,
- živnostník, který od zákazníka nedostal odměnu za odvedenou práci.
V tabulce níže se můžete podívat, jak se v průběhu posledních 4 let snížila srážka ze mzdy u dlužníka, který má manželku a 2 děti a jehož čistá mzda činí 23 500 Kč. Výše jeho pohledávek je 50 000 Kč.
| Rok | Výše srážky |
|---|---|
| 2019 | 5820 Kč |
| 2020 | 3978 Kč |
| 2021 | 2584 Kč |
| 2022 | 1935 Kč |
| 2023 | 0 Kč |
| Zdroj: Česká asociace věřitelů | |
Když nebude co srazit ze mzdy, přejdeme k tvrdšímu způsobu exekuce
Představitelé exekutorské komory se domnívají, že je nutné výši srážek ze mzdy nově nastavit. Srážky patří mezi „měkké“ metody vymáhání a jsou pro dlužníka nejjednodušší cestou, jak splácet dluhy. Jenže právě tato metoda je kvůli zvyšování nezabavitelné částky čím dál tím méně efektivní.
Usilujeme o zakotvení nějaké formy minimální srážky, která by se dlužníkovi ze mzdy srazila vždy. Je v zájmu dlužníka i věřitele, aby se tento způsob vymáhání zachoval,
říká prezident exekutorské komory Jan Mlynarčík. Domnívá se, že pokud nedojde ke změně a soudní exekutoři nebudou moci provádět srážky ze mzdy, budou nuceni sahat k drsnějším způsobům vymožení dluhu, tedy mobiliární exekuce a prodej nemovitých věcí.
Také Česká asociace věřitelů doporučuje, aby se chyba v systému srážek upravila, a navrhuje stanovení minimální výše srážky, která by byla pro dlužníky únosná.
Variantou je i stanovení minimální výše srážky, která by byla pro dlužníky únosná a současně motivační, tj. 1750 Kč, což je na úrovni 10 % minimální mzdy,
říká Petra Kolářová.
Je také otázkou, které dluhy by měly být spláceny prioritně. Podle ČAV i některých exekutorů by pohledávky státu neměly mít přednost před pohledávkami malých věřitelů, kteří jsou v mnohem slabší pozici než stát a úhrada peněz, které jim náleží, je pro ně životně důležitá.
Přednostně by se jistě mělo srážet na výživné nebo na odškodnění pro oběti trestných činů. Absolutně ale nevidím důvod pro to, aby mezi prioritní patřily pohledávky státu – třeba daně nebo sociální pojištění. Moderní stát by měl hledět především na to, aby dostali zaplaceno ti nejslabší, tedy malí věřitelé. Až poté by se měly uspokojovat dluhy na nedoplatcích vůči státu,
myslí si soudní exekutor Jaroslav Kocinec z Exekutorského úřadu Frýdek-Místek.
Exekucím na výživné pomohla možnost sebrat „řidičák“
Počet exekucí u fyzických osob v roce 2022 ve srovnání s rokem předchozím poklesl, a to o víc než 300 tisíc. Ke konci roku 2022 bylo podle statistik Exekutorské komory ČR (EK) v exekuci o zhruba 30 tisíc lidí méně. Soudním exekutorům se podařilo ukončit rekordní počet cca 960 tisíc exekucí, což je oproti roku 2021 více než dvojnásobek.
Naopak se lehce zvýšil počet exekucí na výživné, kterých bylo v roce 2022 celkem 4750. Podle členky prezidia EK Venduly Flajšhansové je za nárůstem zákon o náhradním výživném a možnosti vymáhání, které exekutoři mají.
Můžeme lidově řečeno zabavit řidičský průkaz, jen v loňském roce exekutoři vydali 1200 takových exekučních příkazů. Většinou pak dlužník najde poměrně rychle nové zdroje na uhrazení výživného,
uvádí Flajšhansová.
Exekutoři odhadují, že rok 2023 přinese naopak zase nárůst exekucí, i když spíše jen drobný, a to kvůli nepříznivé ekonomické situaci a všeobecnému zdražování.
Přesunou se zadlužení dohodáři do hlavního pracovního poměru?
Od příštího roku by se teoreticky exekutoři mohli dostat k penězům dlužníků, kteří se doposud vyhýbali exekučním srážkám ze mzdy tím, že pracovali na dohody o provedení práce (DPP) u několika zaměstnavatelů. Jejich mzda totiž u každé jednotlivé DPP nepřesáhla zabavitelné minimum, protože na dohodu zaměstnavatelé vyplácejí mzdu do 10 000 Kč (mohou samozřejmě mzdu určit vyšší, pak už ale tento příjem podléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění).
Zároveň si tito dlužníci často nechávají posílat mzdu na bankovní účet někoho jiného, protože mají dost často zároveň exekuci na svůj bankovní účet. Děje se tak například v rámci rodiny, kdy si třeba zadlužená manželka nechává posílat mzdy od zaměstnavatelů na manželův účet, nebo jiného blízkého příbuzného. Exekutor pak nemá příliš šanci se k těmto penězům dostat.
Jenže od začátku 2024 podle návrhu zákona o konsolidaci veřejných financí budou dohody o provedení práce podléhat registraci u České správy sociálního zabezpečení a při překročení mezd u všech zaměstnavatelů v souhrnné částce cca 16 tisíc Kč z nich budou muset všichni zaměstnavatelé odvádět za dohodáře sociální pojištění. A to se většině zaměstnavatelů moc líbit nebude.
Je tedy otázkou, jak si firmy vyhodnotí další zaměstnávání lidí na DPP v budoucnu a jestli už pro ně nebude ekonomicky únosnější vzít raději méně zaměstnanců, ale zato na hlavní pracovní poměr (HPP). V takovém případě je možné, že se dlužníci už nebudou mít jak před exekutorem schovat, pokud tedy nepůjdou pracovat vyloženě na černo s výplatou na ruku. Mzda z hlavního pracovního poměru už pak podléhat srážkám ze mzdy bude (záleží samozřejmě na výši mzdy), o což se postará mzdová účtárna.
ČLÁNKY DO MAILU