DESETNÍK 13/2003 (15.6.2003–29.6.2003)
Snižování úroků pokračuje
Centrální banka 25. června trochu zaskočila finanční trhy, když snížila základní úrokové sazby. Mezibankovní reposazba klesla na 2,25 %, diskontní sazba na 1,25 % a lombardní na 3,25 %. Co z toho plyne pro běžné klienty?
Další snížení sazeb znamená hned několik věcí – když je možné snižovat sazby, pak jsou inflační tlaky tak malé, že se inflace asi nemusíme bát. Přímým důsledkem pak jistě bude další snížení sazeb vkladů, možná ještě trochu poklesnou sazby hypoték a s největší pravděpodobností se ani nehnou sazby spotřebitelských úvěrů, u nichž je známé, že jsou vůči zlevňování poměrně rezistentní. Úroková marže tuzemských bank zase o něco naroste.
Problematická pomoc
Některé banky však mohou mít starosti s Evropskou unií. Konkrétně s Evropskou komisí, která teď požaduje přezkoumání oprávněnosti státní pomoci zdejším bankám – především České spořitelně, ČSOB, Komerční bance a Agrobance. V EU je totiž státní pomoc soukromým subjektům zakázána a od roku 2000 pravidlo platí i u nás (navíc komisaři argumentují tím, že důsledky pomoci budou zvýhodňovat zadotované subjekty ještě po vstupu do Unie). Pokud se nepodaří prokázat, že pomoc byla oprávněná, banky budou muset finanční injekce v řádu desítek miliard vracet, alespoň to tvrdí Lidové noviny.
A zase reforma
S financováním veřejných programů to nikdy není jednoduché. Vláda už schválila hrubé rysy reformy veřejných financí, o níž bývalý ministr financí Mertlík tvrdí, že je sice vyvážená, ale málo odvážná. Jeho slova nepřímo potvrzují odboráři, kteří se u nás, na rozdíl od západní Evropy, neumějí dát pořádně dohromady, aby jejich případný protest skutečně za něco stál. Zdá se tedy, že reforma je skutečně málo odvážná a že tedy vlastně není moc proti čemu protestovat.
Reforma je také poněkud chaotická, lépe řečeno její příprava. Vždy se objeví nějaký nápad, o němž je těžké říci, zda je míněn vážně nebo zda se jedná o momentální záchvat inspirace nějakého ministerstva.
A zase se neví, jak to bude se stavebním spořením
Například, tak dlouho se v souvislosti s reformou stavebního spoření hovořilo o tom, že je administrativně nesmírně náročné oddělit ty, kteří ho využívají na bydlení, a na ty, kteří jen výhodně spoří, a že tedy musí všichni mít stejnou státní podporu, až na poslední chvíli vláda oznámí, že státní podpora bude dvojí – kdo investuje do bydlení, dostane prý více. Pikantní je ještě to, že dosud nikdo neví, jak konkrétní nastavení bude vypadat.
Zdá se, že českým úředníkům bude muset cestu ukázat slovenská reforma, resp. už ji začíná ukazovat. Například ministerstvo zdravotnictví začíná uvažovat, že stejně jako na Slovensku zavede poplatek za recept předepsaných léků. Na Slovensku se už za recept platí 20 Sk, u nás se teprve uvažuje o částce někde mezi 5 Kč až 20 Kč. Jakmile se však udělá první krok, k dalším není daleko (na Slovensku pacienti platí i za pobyt v nemocnici a návštěvu lékaře). Dalším zlepšovákem by mělo být zmrazení platů politických činitelů až do 2006, o kterém by se mělo hlasovat v nejbližší době.
Není nad ekonomické experty
Ovšem, kam se vládní úředníci hrabou na fantazii opozice. Ekonomický „expert“ (sic!) ODS Vlastimil Tlustý přišel s nápadem zrušit všechny sociální dávky (ano, úplně všechny, tedy důchody, nemocenské atd. atp.) a nahradit je plošným příspěvkem mezi 3 a 4,5 tisíci korunami, které by od 18 let dostával každý občan bez rozdílu věku a výše příjmu. S touto částkou by pak každý naložil, jak by uznal za vhodné.
Ten nápad někdo označil za populistický, přiléhavější by však bylo říci, že jde o pitomost. I kdybychom podobnou tezi připustili, vskutku není jasné, proč by stát měl na daních vybírat sumu, kterou by pak všem občanům zase vracel. Navíc, plošná „pomoc“ ve stejné absolutní výši pro všechny by ukončila i tu nejmenší známku sociální solidarity, na níž je postavena celá poválečná Evropa. Podobným směrem jde i projekt rovné daně, ovšem tam by se snad počítalo aspoň s nezdanitelným základem, který by trochu ulehčil sociálně nejslabším.
Civilka skončí spolu s vojnou
Naštěstí lepší nápady dorazily na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Až dosud totiž ministerstvo dělalo všechno pro to, aby civilní služba neskončila stejně jako služba vojenská. Jenže před pár dny došlo k obratu o sto osmdesát stupňů a zázrak je na světě – ministr Škromach prohlásil, že prý dvě alternativy služby vlasti skončí současně. Mladí muži však konečné vítězství budou moci oslavit až ve chvíli, kdy příslušné změny zákonů podepíše prezident.
-
- Referent rozpočtu a controllingu
- Účetní junior
- Práce v Kanceláři Španělština/Portugalština/Po maturitě
- Marketing & Brand Master pro Jobs.cz
- Product Manager pro Seduo
- Účetní
-
- Kritické myšlení 4 - Rozhodování za nejistoty
- Anglická frázová slovesa II
- Finanční a investiční gramotnost
- Jak získávat nové zákazníky navoláváním 1 - praktická příprava
- Trello I - Rychlý start do organizace projektů
- Práce s informacemi ve výrobě I.
Bankovní novinky
ČSOB jako druhá banka po Komerční bance zavedla čipové karty VISA Electron. Konkurenční výhodou karet ČSOB by mělo být D.A.S. pojištění právní ochrany, které umožňuje získat právní pomoc v událostech běžného soukromého života.
Komerční banka od 1.7. do 1.10. pořádá „soutěž“ pro studenty, majitele konta Gaudeamus. Každý, kdo v daném období nejméně 15krát zaplatí platební kartou (počítají se jen platby od 200 Kč výše), vyhrává jednoho volňáska do sítě vybraných kin. Hodně nepraktické však je, že si lístek musíte nechat potvrdit osobním poradcem na pobočce.
Modrá pyramida dopředu oznámila, že k 31. červenci ukončí prodej svého tarifu Profit, v němž jsou vklady úročeny 3% sazbou (více v článku Snižování úroků v Čechách).
Naopak Stavební spořitelna Wuestenrot přišla s celkem atraktivní nabídkou stavebního spoření pro děti do 15 let. Nový produkt se jmenuje Kamarád a výjimečný je tím, že se za něj neplatí žádný zřizovací poplatek. Kromě věkového omezení je však omezena i cílová částka, která je pro všechny stejná – 150.000 Kč (za poplatek tedy ušetříte 1.500 Kč).
Spořitelna produkt de facto dotuje a bude tak činit až do té doby, než utratí všechny prostředky na dotaci určené. Lze předpokládat, že nabídka vydrží až do konce roku, protože o nejmladší klienty se teď vede nejtvrdší boj – po Novém roce totiž děti do 15 let nebudou moci dostávat státní podporu (jak děti lákají ostatní spořitelny si můžete přečíst v článku Novinky stavebního spoření).
Raiffeisenbank v posledních dnech v několika krocích snížila úrokové sazby svých hypotečních úvěrů. Kromě toho však od července zvyšuje poplatek za poskytnutí úvěru ze současných 0,7 % (min. 4.000 Kč) na 0,8 % (min. 4.000 Kč, max. 30.000 Kč).
Česká spořitelna založila Realitní společnost ČS, která se má věnovat komplexním službám v oblasti prodeje nemovitostí. Nová realitka má nejdříve působit jen v Praze, postupně se však rozšíří do všech krajů. Spořitelna chce navíc využít svých zahraničních kontaktů k tomu, aby poskytla své dceřinné firmě zázemí k obchodování s nemovitostmi po celé Evropě. Konkurenční výhodou nového subjektu by mohlo být snadnější a efektivnější využití bankovních služeb při pořizování nemovitosti.
Pojišťovna České spořitelny de facto potvrdila, že bude prodávat svůj neživotní kmen (vyhlásila výběrové řízení na strategického partnera a případného kupce). Stávající klienti by však neměli propadat panice – nový majitel bude muset respektovat již uzavřené smlouvy a plnit stávající pojistné podmínky. Ovšem je pravděpodobné, že po vypršení smlouvy bude nový majitel chtít podmínky starých smluv upravit tak, aby odpovídaly jeho standardu. Klienti buď nové podmínky přijmou, nebo si vyberou novou pojišťovnu.
Zajímavosti
Říká se, že peníze nesmrdí. Zato obsahují kokain. Alespoň o bankovkách eura to prohlašují experti – prý je stopami tvrdé drogy kontaminováno až 90 % papírových nosičů tvrdé měny. Zdrojem jsou prý narkomani, kteří ke šňupání kokainu používají srolované bankovky, na nichž prý některé částečky zůstanou a postupně se přenesou na další kusy. Pochopitelně, zbytková část drogy je tím dražší, čím vyšší nominální hodnotu má příslušná bankovka.
V předminulém Desetníku jsme psali o fiktivním hypermarketu Český sen, který lákal na nevídaně nízké ceny základních potravin. O několik dnů později však byl sen překonán realitou – 26. června totiž řetězec diskontních prodejen LIDL otevřel své první prodejny v České republice a ve svých reklamních letácích avizoval ceny opravdu snové: např. banány za 11,90 Kč, rajčata za 7,90 Kč, pivo za 2,70 Kč… No, nekupte to!
Od 3. do 13. července si budeme moci na Pražském hradě prohlédnout po dlouhých letech české korunovační klenoty. Expozice ve Starém královském paláci se uskuteční u příležitosti zvolení nového prezidenta, k 10. výročí samostatné ČR a 85. výročí založení Československa.
14. července bychom se pak měli sejít u dalšího Desetníku. Do té doby se mějte hezky.
