Hlavní navigace

Dejte při koupi ojetiny pozor!

26. 4. 2006
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Téměř každý desátý vůz na českých silnicích má pozměněné identifikační znaky. Každý čtvrtý vůz je úředně omlazený. Každých 25 minut je jeden vůz odcizen, což je desetkrát horší situace než v Německu. Jak při koupi ojetiny odhalíte, že je vůz kradený, popřípadě ne úplně v pořádku?

Sdružení SOVA (Sdružení na obranu vlastníků automobilů) vydalo pro zájemce o koupi ojetého automobilu příručku, která by jim měla usnadnit odhalování triků, které se při prodeji ojetin běžně používají. Na vydání příručky finančně přispěla společnost Cebia. Projekt rovněž zaštítilo Ministerstvo dopravy ČR a Ministerstvo vnitra ČR.

Sdružení vydáním příručky reagovalo na skutečnost, že počet případů, kdy kupující v dobré víře zakoupí ojetinu, která je ve skutečnosti ukradeným vozem, dosahuje vysokého počtu a má narůstající tendenci. Ze statistik například vyplývá, že každý desátý automobil má v ČR pozměněné identifikátory, což znamená, že jde pravděpodobně o kradený vůz. V absolutních číslech jde přibližně o půl milionu aut s falešnými identifikačními znaky a každoročně se tímto v ČR legalizuje kolem 12 000 kradených aut. ČR se tím řadí mezi země s nejvyšším počtem krádeží.

Na rozdíl od nás přijaly některé sousední země zákonná opatření, která rostoucím krádežím zamezila. Například v sousedním Polsku či Slovenské republice, ale i v Maďarsku, je každý nový majitel vozu povinen prověřit jeho historii. V důsledku toho snížili Maďaři počet krádeží o téměř 22 000 ročně na přibližně 8 000.

Vedle těchto nešvarů však existují i další podvody, kterými jsou ojeté vozy prodávány za vyšší ceny. Takovým podvodem je i „papírové omlazení“ vozu nebo manipulace s jeho tachometrem. Podle statistik je v současnosti na českých silnicích každý čtvrtý (!) vůz úředně omlazený.

Dalším nebezpečím, kterého by si měl být kupující při nákupu vozu vědom, je možnost zamlčených právních skutečností týkajících vozu. Jde například o nesplacený leasing, zástavní právo či možnost, že je automobil předmětem soudního sporu.

Sdružení tak v příručce uvádí informace o tom, jak zkontrolovat identifikační údaje vozidla, jak prověřit legálnost jeho původu, kde najít speciální kódy, podle kterých lze ověřit rok výroby vozu, jak odhadnout skutečné stáří vozu podle stavu jeho interiéru apod. Příručka dále obsahuje rady, jak porovnáním různých identifikačních kódů odhalit, zda bylo auto bourané nebo zda na něm bylo vyměněno větší množství dílů.

Obecně platí, že nejdůležitějším číslem automobilu je takzvaný VIN kód (Vehicle Identification Numer). Jde o jakési rodné číslo vozu, které musí souhlasit s údaji v technickém průkazu. Kód je uvedený v motorovém prostoru, na přepážce mezi motorem a kabinou, na podlaze a v zavazadlovém prostoru. Právě tento kód bývá často falšován, a proto je nutné zkontrolovat i jeho vzhled, zda není například přeražen či zda nebylo manipulováno s celým dílem, na němž je kód uvedený.

Další důležitou kontrolou je i rok výroby vozu a jeho shoda s rokem výroby uvedeným v kódech na dalších částech automobilu (sklech, bezpečnostních pásech, sedadlech, plastových dílech, klimatizaci apod.).

Kontrola technického stavu vozidla se váže jednak na stav jeho laku, originální spoje karoserie, interiér, pneumatiky, elektrické součásti, nápravy, airbagy, motor a podobně. Veškeré tyto kontroly příručka popisuje a dává typy, jak podle nich identifikovat případné nesrovnalosti.

skoleni_15_4

Právní kontrola souvisí s kontrolou technického průkazu, protože rozhodující je majitel vozu, ne jeho držitel, který se dříve do tohoto průkazu uváděl. Dále je nutné ověřit, zda vůz není zastaven, zda není předmětem exekuce či předmětem soudního sporu.

Příručku v její plné verzi lze stáhnout i na stránkách sdružení SOVA.

Desatero nákupu ojetého auta podle SOVA

  • Prověřte, jestli auto bylo prodáno jako nové v ČR nebo jestli bylo dovezeno ze zahraničí. V tom případě by nemělo být starší než 8 let, protože jinak je možné, že nesplňuje normu EURO 2, nemůže být proto přihlášeno a může být do ČR dovezeno jen na náhradní díly jako vrak. Vůz starší 8 let lze přihlásit pouze tehdy, má-li potvrzení o globální homologaci přímo na výrobním štítku (nikoliv pouze v TP) a splňuje zároveň emisní normu EURO 2.
  • Dejte si pozor na případy, kdy má auto jen naoko připevněný katalyzátor, který je ale nefunkční a do daného typu vozidla a roku výroby nepatří! Když takové auto koupíte, neprojde následnou prohlídkou STK a nesplní emisní limity. Nebudete ho moci přihlásit a jen těžko vymůžete peníze zpátky (jinak než soudní cestou) od toho, kdo vám auto prodal.
  • Měli byste si rozhodně ověřit, zda auto není kradené. To si lze za příslušný poplatek zjistit např. u společností CEBIA. Zda auto není kradené lze orientačně ověřit také na internetových stránkách Ministerstva vnitra ČR, kde je databáze odcizených aut. Pozor, tato databáze není vždy zcela aktuální!
  • Měli byste si ověřit, do jaké míry prodejce garantuje původ automobilu, tedy jestli není auto kromě odcizení také předmětem zástavy, nesplaceného leasingu nebo exekuce. Rozhodně nestačí, pokud se vám prodejce zaručí, že nejsou pozměněné identifikační znaky a že auto není kradené. Stejně velké problémy vám totiž může způsobit právě nesplacený leasing, pak je vám totiž auto bez náhrady zabaveno leasingovou společností. Nejhorší jsou ale případy, kdy je auto předmětem zástavy nebo je součástí majetku, na který byla vyhlášena exekuce. Zde totiž neexistuje způsob, jak auto prověřit a přijdete o něj i své peníze!
  • Pozor na úskalí komisního prodeje! Autobazar je pouhým zprostředkovatelem prodeje, dává jen velmi omezené garance a v případě problémů má tendenci svalovat všechnu vinu a zodpovědnost na původního majitele auta.
  • Vždy si s sebou berte svého automechanika, kterému věříte a na jehož úsudek se můžete spolehnout. Prověřte, jestli auto nebylo vážně havarované. Zvlášť u auta z dovozu hrozí, že bylo levně koupené v zahraničí, narychlo opravené, aby se zamaskovaly následky havárie, a poté nabídnuto zákazníkovi. Bohužel tato praktika je u neseriózních dovozců a prodejců běžná a jejich zisky velké. I pokud na to vy jako zákazník nepřijdete ihned, riskujete doslova svůj život – při případné havárii je vůz mnohem nebezpečnější než nebouraný!
  • Zkontrolujte pečlivě doklady auta. Všechny identifikační znaky by se měly shodovat s těmi, které jsou vyražené na vozidle. Požádejte svého automechanika nebo jiného odborníka, aby našel na autě všechny identifikační znaky. Je jich více, než běžný motorista pravděpodobně ví, a dá se z nich zjistit mnoho důležitých informací.
  • Požadujte servisní knížku. Bez ní nemáte jistotu, že o auto bylo dobře a řádně pečováno. Pokud servisní knížka není k dispozici, vždy se ptejte na důvod!
  • Pátrejte po skutečném počtu najetých kilometrů. Rozhodně vám pomůže automechanik, který podle opotřebení interiéru i motoru pozná, jestli auto nemá přetočený tachometr (jestli opotřebení odpovídá počtu km, který je na tachometru). Mnohé zdroje z automobilového trhu naznačují, že až 95 % ojetých aut má „upravený“ počet kilometrů na tachometru!
  • Prověřte skutečný rok výroby auta. Na karoserii i v interiéru auta jsou na mnoha místech kódy, podle kterých toto lze určit. Zároveň porovnáním kódů na různých místech zjistíte, jestli byly některé díly měněny nebo jestli auto nebylo například svařeno ze dvou nebo více jiných. Pak totiž kódy nejsou všude stejné.

Provedli jste kontrolu při koupi ojetého vozu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).