Čeká nás vypořádávání daně z příjmů fyzických osob za minulý rok. Ovlivní ho řada změn. Některé jsou nové, jiné už nějakou dobu platí, ale v ročním zúčtování daní a daňovém přiznání za loňský rok se objeví poprvé.
Změny způsobené růstem minimální mzdy
Růst minimální mzdy vstupuje do řady dalších výpočtů, z nichž některé ovlivní daně letos, jiné až příští rok.
Vyšší limit pro odečtení slevy za školkovné
Platbu za školkovné si mohou rodiče odečítat ve formě daňové slevy. Její maximální výše je navázána na minimální mzdu a odečítá se najednou až po skončení daného období (a poté, co rodiče dodají příslušné potvrzení ze školky). Pro zúčtování a přiznání za příjmy v roce 2022 je možné za školkovné odečíst maximálně 16 200 Kč (uplatnitelná je reálně uhrazená částka, toto je maximální strop). Protože minimální mzda se zvýšila, příští rok bude možné pro příjmy za letošek uplatnit tuto slevu do částky 17 300 Kč.
Vyšší hranice příjmů pro uplatnění bonusu
Od výše minimální mzdy se odvozuje také hranice ročních příjmů, od které můžete nárokovat uplatnění daňového bonusu. Ten vzniká v případě, že se odečtením slevy na děti dostanete s daní do minusu. Záporná hodnota, o jejíž vyplacení musíte požádat daný finanční úřad, je daňovým bonusem. Aby vám na něj vznikl nárok, musíte mít ale roční příjmy minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pro příjmy za rok 2022 tato hranice odpovídala částce 97 200 Kč. Pro rok 2023 činí 103 800 Kč.
Připomínáme, že výše samotného daňového bonusu už není na měsíční ani roční bázi zastropovaná.
Limit pro osvobození důchodu od daně z příjmů
Daň z příjmů platí pro pracující důchodce stejně jako pro jiné poplatníky. Přímo důchody jsou ale od daně z příjmů osvobozené. Výjimkou je situace, že roční suma všech důchodů přesáhne 36násobek minimální mzdy.
Pro důchody za rok 2022 platí, že jsou osvobozené do částky 583 200 Kč, zatímco pro rok 2023 se tato hranice zvýší na 622 800 Kč.
Limit pro nekolidující zaměstnání
Pro úplnost dodejme, že došlo i k růstu limitu pro tzv. nekolidující zaměstnání. Jde o možný přivýdělek uchazeče o zaměstnání při evidenci na úřadu práce bez nároku na podporu, který je možný do limitu poloviny minimální mzdy. Pro příjmy v roce 2022 platila částka 8100 Kč. Pro příjmy za rok 2023 platí částka 8650 Kč.
Vyšší limit pro bezúplatná plnění
Bezúplatná plnění (dary) si mohou fyzické a právnické osoby odečítat od základu daně. Fyzické osoby mohou odečíst dary, jejichž hodnota dosáhla alespoň 1000 Kč nebo přesáhla 2 % základu daně (stačí splnit jednu podmínku). Standardně podnikatelé odečítají dary maximálně do 15 % základu daně.
Pro poslední roky ale platí výjimka, která začala platit v důsledku koronavirové pandemie a později zůstala v platnosti kvůli válce na Ukrajině. Pro daňový základ za rok 2022 tedy platí, že je možné od něj odečíst maximálně 30 % základu daně.
Vláda navíc výjimku před pár dny prodloužila i pro rok 2023.
Daňová sleva na poplatníka
Pro rok 2022 byla navýšena základní sleva na poplatníka na 30 840 Kč za rok (2570 Kč za měsíc). Zaměstnancům se navýšení odrazilo ve výplatách většinou už během loňského roku. Podnikatelé si tuto výši slevy uplatní až v letošním daňovém přiznání.
Nová sleva za zastavenou exekuci
Od roku 2022 platí nová daňová sleva, kterou bude možné poprvé zohlednit až v letošním zúčtování či přiznání. Vznikla kvůli zastavování marně vymáhaných exekucí (vymáhání nebylo úspěšné ani zčásti) trvajících přes 3 roky a týkajících se pohledávek do 1500 Kč (bez příslušenství dluhu).
Věřitelé, kterým byla takto zastavena exekuce, si budou moci podle § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů uplatnit daňovou slevu ve výši náhrady za vymáhanou pohledávku (bez příslušenství). Musí jen prokázat, v jaké výši byla náhrada za zastavenou exekuci přiznána (přiznává ji exekutor při zastavení exekuce) a předložit usnesení o zastavení exekuce.
Náhrada odpovídá 30 % z vymáhané pohledávky. Vzhledem k tomu, že ta činí max. 1500 Kč, může být max. sleva za jednu zastavenou exekuci a maximální hodnota zastavené pohledávky je 1500 Kč, může tak maximální sleva za jednu zastavenou exekuci činit nejvýše 450 Kč.
Vyšší limit příjmů pro aplikaci progresivní sazby
Na poplatníky s vysokými příjmy se vztahuje druhé pásmo daně z příjmů ve výši 23 %. Vyšší sazba se však aplikuje pouze na část příjmů nad stanovenou hranici. Ta je určena jako 48násobek průměrné měsíční mzdy. Na příjmy pod tento limit se vztahuje 15% sazba daně.
Vzhledem k úrovni minimální mzdy v roce 2022 byl tento roční limit loni ve výši 1 867 728 Kč a měsíční ve výši 155 644 Kč.
Elektronické podání daňového přiznání
Od letošního roku se rozšířil okruh subjektů, jež mají datovku zřizovanou ze zákona. Nově do této skupiny spadají i nepodnikající právnické osoby a všechny podnikající fyzické osoby, jež mají IČO. Stát jim během prvního kvartálu postupně založí datovou schránku, kterou nebude možné na žádost deaktivovat. (U nepodnikajících občanů zůstávají naopak datovky na bázi dobrovolnosti).
Podnikatelé si zřízení datové schránky mohou ověřit na webu Mojedatovaschranka.cz.
Podnikatelé, kterým stát zřídí datovku, musí formulářová podání (hlavně daňová přiznání), která se aspoň částečně týkají podnikatelské činnosti, provádět elektronicky. To neznamená, že by vše do budoucna museli posílat přes datovku, mohou využít i jiné elektronické cesty, např. portál MOJE daně nebo aplikaci EPO. Rozhodným okamžikem, od kterého pro ně tato povinnost platí, je zpřístupnění datové schránky (nepleťte si se založením schránky).
Pokud se tedy chcete ještě naposledy vyhnout elektronickému podání daňového přiznání, musíte stihnout podat přiznání dříve, než dojde ke zmíněnému zpřístupnění vaší datové schránky. Tato aktivace nastává vaším prvním přihlášením, nebo patnáctým dnem po doručení dopisu s přihlašovacími údaji (podle toho, co nastane dříve).
Rozšíření okruhu poplatníků, kteří nemusí podávat přiznání
Pro letošní rok se zvýšil limit pro zdanitelné příjmy, které už zakládají povinnost podat daňové přiznání. Od roku 2023 vzrostl z původních 15 tis. Kč na 50 000 Kč.
Kromě toho se zvýšil také limit pro vznik povinnosti podat přiznání, jež platí pro zaměstnance s vedlejšími příjmy dle § 7 – § 10. Z původních 6000 Kč vzrostl na 20 000 Kč.
Tyto změny zasáhly i do oblasti paušální daně. Podnikatelé v jejím režimu nemusí podávat daňové přiznání, pokud jejich příjmy, které nepochází ze samostatné výdělečné činnosti (např. příjmy z nájmu či kapitálového majetku), nepřesáhly 50 tis. Kč.
Když už jsme u paušální daně, připomeňme, že od letošního roku došlo k navýšení maximálního limitu pro roční příjmy podnikatelů, kteří chtějí vstoupit do režimu paušální daně, a to z jednoho milionu na dva.
Změna je důsledkem letošního navýšení ročního limitu pro výši obratu zakládajícího povinnost registrace k DPH (opět z jednoho na dva miliony Kč). Růst limitu pro paušální daň dává logiku, protože jednou z podmínek pro vstup do paušálního režimu je fakt, že podnikatel není plátcem DPH.
Daňová podpora nízkoemisních vozidel
Novela č. 142/2022 Sb. přeřadila v rámci zákona o daních z příjmů do 2. odpisové skupiny dobíjecí stanice elektromobilů a plug-in hybridních vozidel a snížila také hodnotu nepeněžního příjmu zaměstnance, jenž využívá nízkoemisní vozidlo i pro soukromé účely. A to z 1 % vstupní ceny na 0,5 % vstupní ceny.
Podrobnější informace najdete na webu Finanční správy. Ačkoli účinnost změny nastala až 1. července 2022, dle přechodných ustanovení ji lze využít za celé období roku 2022.
Mimořádné odpisy hmotného majetku
Zákonem č. 609/2020 Sb. byly opětovně zavedeny mimořádné odpisy. Změna byla schválena nejprve jako podpora poplatníků v době pandemie koronaviru. Novelizace však prodloužila možnost využití tohoto institutu také u majetku, který byl pořízen od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023, a to za stejných podmínek.
Změna platí pro hmotný majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině. Majetek zařazený v první odpisové skupině bude moci být odepsán ze 100 % za 12 měsíců (místo 3 let). Majetek ze druhé odpisové skupiny pak bude možné odepsat za 24 měsíců (místo 5 let) s tím, že během prvního roku podnikatelé mohou odepsat 60 % vstupní ceny a během druhého pak zbývajících 40 % vstupní ceny majetku.
Jak podáváte své daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob?