Důvěra v Kalouska přesouvá peníze z fondů do dluhopisů

Ani srpen si fondy za rámeček nedají, a celé prázdniny se tak podepsaly půlmiliardovým odlivem. Po červencových 100 milionech z fondů totiž odešlo v srpnu dalších téměř 400 milionů korun.

Pokračuje rovnováha mezi odlivem z fondů peněžního trhu a přílivem do dluhopisových, jen se tentokrát nepodařilo akciovým fondům ani zdaleka vyrovnat půlmiliardový úbytek zajištěných fondů. Ty se přitom nejeví nijak bídně, když průměrný výnos těch od lídra ČSOB za poslední rok (červenec 2009 až červenec 2010) dosáhl 6,65 %.

Že se akciovým fondům příliš nedařilo, není se co divit. Zatímco červenec byl ještě nadějný, srpnových 130 milionů je v té pohřební náladě vlastně úspěch.

Vláda šetří. Hurá, na dluhopisy

Léto obecně nebývá pro investice nijak úrodnou sezónou, ale letos se k nepříznivé atmosféře na světových trzích přidala navíc ještě řada domácích jobovek – od úsporných opatření vlády po lokální záplavy.

Situace zadlužení státu také nikomu nesvědčí, proto je snad až šokující, že největší důvěře z naší vlády se v srpnovém průzkumu Sanep těší právě ministr financí Kalousek – ten, kdo natvrdo slibuje jen další poplatky, nižší mzdy i dávky, vyšší daně, oškubání stavebního spoření – a vlastně oškubání všeho. Že by lidé skutečně natolik ocenili zodpovědného a racionálně hovořícího politika? Anebo si jen neuvědomují přesně, co je čeká?

Jak si asi budou aplikovat zodpovědnost na své rodinné rozpočty a zejména na vlastní úspory. Zatím volí likviditu běžných účtů, relativní jistotu jednorázových pojistek a z fondů preferují ty dluhopisové. Opatrnost je nepochybně matkou moudrosti, jenže většina z nich stále zřejmě žije v iluzi, že se bude opakovat 10% výnos za uplynulých 12 měsíců. Jako by zapomněli na ošklivý pokles po krizovém podzimu 2008 a jejich mnohaprocentní pokles. Takže nyní jej vlastně jen „odpracovávají“ a za poslední dvouleté období mají výnos jen kolem 4 %.

Mnoho lidí si stále neuvědomuje, že dluhopis má obvykle předem danou nejen splatnost, ale zejména definované kuponové platby. Když tedy úroveň úrokových sazeb klesá, klesá i tržní výnos státního dluhopisu. A protože výše kuponu se nemění, musí růst cena dluhopisu. Naopak když úrokové sazby (požadované výnosy) rostou, cena dluhopisu klesá třeba i pod jeho nominální hodnotu.

Například státní dluhopis se splatností v roce 2016 má sice pěkný kupon 6,95 %, ale jeho cena proto vylétla přes 120 % jeho nominální hodnoty. Tržní výnos z něj tak klesl na 2,61 %. To však nebude trvat věčně, a jakmile začnou ceny dluhopisů klesat, promítne se to zejména do výkonnosti dluhopisových fondů.

V Evropě stejně jako v Americe

Další okolností je současná obrovská poptávka bank a pojišťoven, která dál žene ceny dluhopisů do rekordních výšin, čímž klesá jejich tržní výnos naopak rekordně nízko.

U kratších peněz je situace ještě horší: výnos v aukci ročních pokladničních poukázek klesl na 1,30 %. Banky však musí někam peníze ukládat, když si od nich nikdo nechce půjčovat, takže poptávka v aukci byla skoro dvojnásobná. Ať si tedy nikdo nedělá iluze, že úroky z vkladů něco reálně (po odečtení inflace) vynesou. Totéž platí o fondech peněžního trhu.

Dluhopisová bublina však nehrozí jen u nás nebo v Evropě. Například i americké domácnosti mají v současnosti 10 % bohatství uloženo v dluhopisech, což je nejvíc od roku 1970 – to souvisí i se silnou nedůvěrou v růst akcií, kdy v jejich růst v následujícím půlroce podle posledního průzkumu věří pouhých 21 % amerických drobných investorů.

Říci něco rozumného o akciích není snad nyní ani možné, takže snad jen připomenutí, že existují také tzv. defenzivní a zejména dividendové tituly, tedy akcie firem, které vyplácejí pravidelně dividendy (podíly na zisku). U nás jde kromě Phillip Morris (780 Kč) hlavně o Telefonicu O2, která je právě ještě poslední týden k mání s nárokem na 40korunovou dividendu (kolem 8% výnosu).

Sympatické 53 koruny na akcii vyplatil nedávno ČEZ (cca 6% výnos) a výplatu dividendy skutečně (jak se spekulovalo) obnovuje i NWR. Kdo bude 15. září vlastnit akcii, tomu vyplatí v říjnu pololetní dividendu 0,21 eura (5,20 Kč) hrubého na akcii, což dává anualizovaný dividendový výnos 4,8 %. Dividendy vyplácí v jarních termínech i Komerční banka, Erste či VIG. Také mezi akciemi lze tedy zvolit strategii, která není tak riskantní a není proto ani překvapivé, že právě dividendové akcie jsou v současnosti nejoblíbenější skupinou i na světě.