Vlákno názorů k článku ČSSZ: „U přezkoumávání invalidního důchodu vás lékař vidět nemusí“ od Jižan - Nedá mi, abych nepřispěl trochou do mlýna kauzálních...

Nedá mi, abych nepřispěl trochou do mlýna kauzálních podivností a nespravedlností. Nebude se to sice týkat plně tohoto tématu, ale zkušenosti s úřednickým šimlem slujícím právem posuzovat druhé nějaké mám. Tak se pěkně usaďte, a čtěte, je to poučné.
Kdysi, za dob privatizačních v roce 1992 jsem se nachomýtl k situaci, kterou nyní řeší soudy a vypovídá tam jistý pan premiér stran horníků a jejich bytů. Jsa zaměstnanec jistého podniku, oznámil jsem tuhle věc samému GŘ a poté, když se nic nedělo a započal tlak z lidí od jisté modré strany, i zkoušel oznámit tento trestný čin v přípravě na tehdejší SNB ( nyní Policii ), avšak bezúspěšně. Místo toho mne v noci počali navštěvovat v uzamčeném pokoji firemní ubytovny nějací cizí pánové, ve kterých jsem po letech poznal pány, kteří to dotáhli až do BIS. V dubnu jsem měl již těch špinavostí tak akorát, a protože mi navrhli, že zařídí že mne někam zavezou, souhlasil jsem s tím, že jsem věděl, že za podmínky schůzky se soudním úředníkem ničeho neriskuji, že mne musí vyslechnout, sepsat a pak holt opustím onu firmu. Nicméně, zaonačili to tak, že z toho byla neoprávněná hospitalizace, kde i ve zdravotní dokumentaci byl na příjmu konstatován normální a orientovaný stav. Nenechali mne oznámit domů kde jsem, a nasadili šílenou "léčbu" po které - kdo to nezažil - byl div, že jsem si vůbec něco pamatoval. Poté, co jsem ztropil povyk, nechali mne zatelefonovat domů a po návštěvě rodiny koukali, koho vlastně ulovili. Chtělo by se říci Chocholoušek jako vystřižený. Ale. Podle dnes již neplatného zákona mi na soudu vystavili rozhodnutí o zastupování soudním úředníkem téhož soudu, které mi ani nedoručili. Ouvej, chtělo by se říci. Však mne jednou pustili. Po pár letech, když jsem pracoval jako specialista u jisté a.s. nám za ředitelem přišla návštěva a poté ředitel celý vyděšený mne zavolal na kobereček. Prý jsem kdovíjaký lump, a kdovíco, a že mne hodlá propustit. Inu, neví jeden, kdo mu štěstí kazí, že. Tak jsem - znaje úsloví o tom, že všude krajíc o dvou kůrkách - sebral fidlátka, a jal se podnikat a souběžně i pečovat o rodinného příslušníka. Díky tomu, že jsem měl dostatek času ( ono dostat zakázku od podobných lidí, která by nesmrděla, není až tak běžné ) jsem se věnoval proběhlé kauze našeho rodinného jmění, a zjistil, že pár lidí z prostředí těch "dobráků" privatizačních zlodějů spolu s pár lidmi z naší známé a.s. a jejich komunálních šéfů se podílelo na lumpárně, kdy pěkně zaonačili manipulaci s restituovaným majetkem a "za hubičku" si vyrovnali potřebu veřejnou. A navíc jsem náhodně - díky dotazu a návštěvě nemocnice obdržel i podklady a "utajované" rozhodnutí. Před měsícem jsem napsal milému Okresnímu soudu dopis, kde je žádám o vysvětlení a uvedl jsem tam celé toto personální propojení, včetně propojení na milou paní soudkyni, která byla rodina s mým přímým vedoucím v oné první firmě, kterému jsem zahlédl červený služební průkaz se státním znakem v šuplíku v pracovně. Doufám, že ze mne nebudou chtít dělat dál "vola", ale již fakt, že proběhla podivná skartace spisu žijící osoby omezené na svobodě a já je požádal o jeho rekonstrukci ukazuje, že věc bude mít ještě vývoj. Tak takhle pracují úřady pod novým vedením.
Nu, a k těm zkušenostem. Být poctivý je horší, nežli být tzv. invalidní. Mne to stálo cca přes desítku milionu Kč, a když se s modrými, oranžovými, žlutými, a jinak duhovými zloději někde potkám, zjišťuji, že jsou to právě oni, kteří demonstrují svojí nechuť věc solidně řešit. Inu, privatizační kauzy se zametají pod koberec, a pamětníci nejsou v oblibě. Na druhou stranu, toto jejich konání odhadem stálo náš stát cca 200 mil v neodvedené práci a cca 20-30 mld v nepřipravených investicích. Samozřejmě z toho daně a samozřejmě i nerealizované pracovní příležitosti. Zaměstnat se už u podobných nenechávám, vím proč. Říká se tomu profylaxe.
Všem zdravotně postiženým přeji, aby měli kolem sebe lékaře, kteří si váží lidí a chápou potíže nemocných i kompenzovaných. Žel, přístup mnohých ( i mnohých zákonodárců ) ukazuje, že vládnou ti s jiným názorem. Lidské zdroje jsou. A jsou nahraditelné, a když se vyčerpají, vezmeme jiné. Tak se projevuje pseudoranný kapitalismus.
Na počátku se stačilo jen "trochu vlídně zeptat". Ale to se právě nechtělo. Neděje se to tak trochu i Vám, milí pacienti ?

Zvonili jsme klíčema, a místo kapitalismu tu máme komunistické kapitalismus!!!
Jsme z toho rozčarovaní všichni, hlavně mi restituenti!!