Hlavní navigace

Co umožní hromadné žaloby a kdo je bude moci podávat?

24. 8. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
V Česku stále chybí možnost podat hromadnou žalobu, díky které se může větší počet lidí bránit proti nejrůznějším podvodníkům. Změnu má přinést novela zákona o hromadném řízení.

Jak je to s návrhem zákona

Návrh zákona o hromadném řízení na jaře schválila vláda, od té doby čeká na projednání v parlamentu. Poslanci by se k jejímu projednávání měli vrátit v září.

Připravovaná úprava má vyřešit problém civilních řízení s větším počtem poškozených, kterým by se jinak z časových a finančních důvodů nevyplatilo podávat žalobu. Cílem je komplexní úprava hromadného vymáhání práv v oblasti spotřebitelských sporů. Hromadné žaloby má k dispozici řada států v Evropě nebo ve Spojených státech.

Spotřebitelská organizace dTest nyní spustila kampaň s názvem Za hromadné žaloby, k níž se můžete připojit. Organizace chce kampaní přijetí zákona popohnat.

Institut hromadné žaloby může pomoc v případě: 

  • podvodných e-shopů – možnost hromadného vymáhání nároků z nedodaného zboží,
  • energetických šmejdů, kteří cílí zejména na seniory,
  • online seznamek, které neoprávněně účtují poplatky za automatické prodloužení členství,
  • hromadného postupu účastníků zájezdu při zamítnutých reklamacích a vymáhání nemajetkové újmy za narušení dovolené,
  • sporů s operátory (třeba neoprávněné aktivace služeb),
  • sporů s finančními institucemi a poskytovateli spotřebitelských úvěrů,
  • domáhání se náhrady škody a odstranění vadného plnění (př. kauza „dieselgate“).

Organizace se ve své praxi běžně setkává s případy, v nichž by bylo vhodné bránit se právě prostřednictvím hromadného řízení. Typicky v případech, kdy má skupina spotřebitelů vůči jednomu subjektu téměř totožné nároky, ale samostatně se kvůli částkám v řádech stovek či tisíců korun nechtějí soudit. Hromadná žaloba by umožnila takové spotřebitele spojit a zajistit pro ně spravedlivou kompenzaci. 

Od spotřebitelů často slýcháme, že sami nechtějí věc řešit, ale k hromadnému sporu by se přidali. Pokud by existovala možnost hromadného řízení, bylo by možné u soudu požadovat, aby konkrétní společnost s podvodným jednáním nejen přestala, ale zároveň i vrátila neoprávněně inkasované prostředky, říká ředitelka organizace Eduarda Hekšová.

Podle ní by hromadné žaloby mohly pomoci mimo jiné v boji proti takzvaným energetickým šmejdům, kteří se různými fintami snaží přimět spotřebitele, aby jim podepsal plnou moc ke změně dodavatele nebo přihlášku do energetické aukce. O tom už jsme psali například v článku Energetičtí šmejdi to stále zkoušejí.

Jen spotřebitelské spory

Návrh zákona v současné úpravě ale počítá s tím, že hromadná řízení bude možné využít jen ve spotřebitelských sporech. V jiných případech podle současné úpravy nebude jejich podání možné.

Hodilo by se to přitom například pendlerům, z nichž někteří žalují stát o náhradu škody za náklady spojené s povinným testováním na koronavirus, jak už jsme vás informovali v tomto článku. Protože nemohou využít institut hromadného řízení, žalobu musí podávat samostatně.

Bohužel, návrh zákona o hromadných žalobách se pendlerských sporů vůbec nijak nedotkne, potvrdil advokát Michal Staněk, který některé z nich ve sporu se státem zastupuje.

Kdo může podat hromadnou žalobu

  • Člen (zástupce) skupiny – osoba s nárokem, který je pro skupinu příznačný, a která podala žalobu;    
  • Zájmová osoba – nezisková organizace, jejímž hlavním úkolem je ochrana práv a oprávněných zájmů určité skupiny osob;    
  • Spotřebitelská nezisková osoba – pokud má v souladu se svým hlavním účelem oprávněný zájem na ochraně práv nebo oprávněných zájmů, o nichž se má řízení vést.

Obava ze zneužití v konkurenčním boji

Návrh zákona má řadu kritiků, ať už mezi právníky, či podnikateli.

Podle advokáta Staňka není především naše soudnictví na tuto normu vůbec připraveno. V našem právním řádu bude mít své místo možná za další dekádu, až se ještě více obmění (stále ještě poměrně zkostnatělý) soudcovský sbor, myslí si.

Podnikatelé se obávají zneužívání hromadných žalob v konkurenčním boji. Například Hospodářská komora už dříve uvedla, že se obává byznysu založeného na účelovém skupování pohledávek a následném vedení sporů. Upozornila také na to, že novela zákona se řeší v době, kdy směrnici o hromadných žalobách řeší také Evropská unie. Na směrnici, která je součástí nové koncepce ochrany spotřebitele a bude závazná pro všechny členské státy sedmadvacítky, už se v červnu shodli zástupci Evropského parlamentu a Rady EU.

Zákon a pojistky proti zneužití

Organizace dTest však upozorňuje, že návrh zákona obsahuje hned několik pojistek, které případnému zneužití předcházejí. 

Předně jde o přísné podmínky pro toho, kdo vůbec může žalobu podat. Žalobu může podat buď přímo poškozený, nebo nezisková organizace, která v oboru působí alespoň dva roky a splňuje další podmínky. Takové opatření v podstatě vyřazuje ze hry ty, kteří by chtěli použít hromadné řízení pro cokoliv jiného, než pro co je určeno. 

Další pojistkou je, že soud po podání žaloby nejprve musí zkoumat, zda jsou splněny všechny podmínky pro vedení hromadného řízení. Jednou z podmínek je pak to, že hromadná žaloba nesmí být podána ve zjevně zneužívajícím úmyslu. Na zhodnocení přípustnosti žaloby má soud celkem šest měsíců od podání návrhu a musí to udělat povinně.

Obávaná odměna pro žalobce

Kritici také poukazují na vysoké odměny žalobce (až 25 %) a obávají se, že se z hromadných řízení stane byznys založený na účelovém skupování pohledávek. dTest však poukazuje na to, že výše odměny musí být přiměřená k očekávané složitosti a délce řízení, přičemž 25 % je pouze maximální možná výše.

Zpravidla tedy bude nižší, a pokud by se soudu zdála příliš vysoká, může ji ještě před projednáváním samotné žaloby snížit. Odměna je navíc jediným prostředkem financování, který návrh zákona obsahuje. Ani tak však neřeší počáteční a průběžné náklady s hromadným řízením, jež nutně vzniknou (poplatky, administrativní náklady, informování spotřebitelů, …), a neřeší ani riziko neúspěchu v řízení. Neziskové organizace negenerují zisk, takže hledání finančních zdrojů na vedení řízení bude bez cílené státní pomoci velmi složité, a to i s případnou odměnou na konci, uvádí organizace na svých stránkách.

Autor článku

Po studiu žurnalistiky se začala naplno věnovat novinářskému řemeslu se zaměřením na ekonomiku.