Co jsou „fondy fondů“ v investičním světě?

Nákup podílových listů vybraného podílového fondu je trochu jako najmutí někoho, kdo opraví brzdy na našem autě. Můžeme se na to samozřejmě podívat sami, koupit si nástroje na opravu a opravit si to nakonec bez cizí pomoci, ale často je nejen snadnější, ale i bezpečnější nechat nějakého odborníka vyřešit tento problém. Mechanici u aut či podílové fondy při investování nás sice mohou stát o něco více na poplatcích, ale z podstaty věci není nic špatného na tom, abychom si extra zaplatili za vlastní klid na duši.

Podílové fondy zpravidla umožňují investorům, aby přeskočili pro některé nejasný a matoucí svět selekce akcií. Co když pro nás ale nejsou akcie tím, co nás v tomto směru zajímá? Hedge fondy byly kdysi exkluzivními investičními strukturami bohatých a mocných s jejich nebezpečnou pověstí, ale nyní mají běžní investoři také možnost se do těchto struktur dostat přes takzvané fondy fondů.

Fond fondů (Fund of funds) je investiční produkt, který může být tvořený například různými hedge fondy. V zásadě je to podílový fond, který investuje do různých hedge fondů (fond fondů však může být zaměřený také na investování do podílových fondů či private equity fondů; zpravidla však investuje vždy jen do jednoho konkrétního schématu kolektivního investování a nemíchá vše navzájem do sebe).

Často je tato možnost využívána investory, kteří mají menší majetek k zainvestování, omezenou schopnost diverzifikovat uvnitř „arény“ jednoho hedge fondu, nebo prostě jen nemají zkušenosti s touto oblastí. V tomto článku proto budeme zkoumat výhody a nevýhody fondu fondů při napojení na oblast hedge fondů.

Fondy fondů versus hedge fondy

Jednotlivé hedge fondy se často zaměřují na určité strategie nebo segmenty trhu, takže si „přivazují“ své výnosy právě na tyto oblasti. Fondy fondů na druhé straně sbírají peníze investorů a nakupují jednotlivé hedge fondy do svých portfolií, takže drží řadu různých hedge fondů s různými strategiemi. Fondy fondů poskytují okamžitou diverzifikaci pro investory v rámci alokace aktiv a přináší příležitost ke snížení rizika spojeného s investováním jen do jednoho konkrétního fondu. Většina hedge fondů se prodává prostřednictvím soukromých investic, což znamená, že jsou jim uložena speciální pravidla, která musí dodržovat. Těmito pravidly může být třeba maximální počet investorů, kteří mohou do hedge fondu zainvestovat, nebo minimální výše investice, která se obvykle pohybuje v nižších řádech milionů korun.

Sbližování mezi odvětvím hedge a podílových fondů bylo dosaženo díky poptávce investorů, aby poráželi trh. Hedge fondy tradičně sloužily spíše bohatým. Ale s mezerou na trhu, kterou zaplnily tisíce fondů, se noví investoři hledají stále obtížněji. Proto snižují hedge fondy svá investiční minima, stávají se masovější záležitostí a snaží se hledat kreativní cesty, aby se i méně bohatí dostali k jejich investičním produktům. Na rozdíl od podílových fondů zde však neexistuje sekundární trh, takže nemusíme být schopni prodat snadno a rychle naši investici.

Poplatky a náklady

Hedge fondy si obvykle účtují fixní poplatky založené na aktivech, které se pohybují v rozmezí 1–2 %, ale tato čísla mohou klidně vystoupat i výše na roční bázi. Poplatky za výkonnost mohou být také součástí balíčku poplatků a můžou se pohybovat na úrovni desítek procent z jakéhokoliv kapitálového zisku.

Poplatky za výkonnost jsou často strukturovány tak, že je zajištěno, aby manažer fondu nedostal tuto kompenzaci do té doby, než budou případné předešlé ztráty vyrovnány.

Investor kupující fond fondů musí vlastně platit dvě úrovně poplatků. Vedle poplatků za správu a výkonnost, které jsou účtovány na úrovni jednotlivých hedge fondů, jsou zde také dodatečné poplatky, které si účtuje samotný fond fondů jako zprostředkovatel.

Jako jakýkoliv jiný individuální fond si fond fondů může účtovat poplatek za správu nebo i další, pokud je začleněn poplatek za výkonnost, i když ten je zpravidla nižší, aby reflektoval skutečnost, že je většina aktivního řízení fondu delegována na samotné vybrané podfondy.