Co je psáno, to je dáno. Kdy však nemusíte podepsanou smlouvu dodržet?

Stará, ale klíčová, osvědčená a asi nejznámější právní zásada (a proto ji zmíníme v originále, byť latina je mrtvý jazyk) již z doby antického Říma „pacta sunt servanda“, totiž že „smlouvy mají být plněny“, je výslovně zakotvena i v českém občanském zákoníku. Ten říká, že jedním ze základů soukromého práva je pravidlo, že „daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny“. 

Jde však především o dodržování ujednaných smluv. Pokud jde o slib, jde spíše jen o morální apel na jeho dodržování a na poctivost jednání celkově.

Sliby zavazují spíše v morální rovině, ale veřejný příslib je právně závazný a odměna vymahatelná

Úprava občanského zákoníku (ust. § 3 odst. 2 písm. d) kodifikuje právní zásadu pacta sunt servanda římského práva, na níž je založeno především fungování závazkových právních vztahů. Smyslem je zajistit i v obecné rovině, aby povinnosti, k nimž se strana smluvně zavázala, byly plněny. 

Doplňující formulace, že daný slib zavazuje, je pak určitou proklamací, z níž nelze dovozovat konkrétní právní důsledky. Zákon totiž výslovně stanoví případy, kdy jednostranné jednání (tedy navenek projevená vůle) skutečně zavazuje v tom smyslu, že nesplnění povinnosti je provázeno nepříznivými právními důsledky. 

Má tedy význam spíše morální, neboť spojovat vznik právní povinnosti bez dalšího, s jakýmkoliv jednostranným prohlášením ve formě slibu, by odporovalo systému vzniku závazkových právních vztahů a vedlo by k závažným důsledkům. Porušení slibu daného mimo právně relevantní rámec proto nepředstavuje porušení zákona (ve smyslu ust. § 2910 o. z.) a nezakládá ani povinnost k náhradě újmy (citováno z rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 25 Cdo 5765/2017, ze dne 31. 1. 2019.)

Jestliže obsahuje projev vůle (např. vyhlášení, prohlášení, výzva) slib plnění za určitý výkon nebo výsledek, pak se jedná o veřejný příslib (což vyplývá z ust. § 1733 věty první o. z.). Příslib odměny za nějaký výkon učiněný vůči osobě blíže neurčené zavazuje podle ust. 2884 přislibujícího (tj. toho, kdo jej činí) tehdy, byl-li příslib veřejně vyhlášen. 

Splní-li podmínky veřejného příslibu několik osob, náleží (podle ust. § 2886 odst. 1 o. z.) odměna tomu, kdo výkon provedl nejdříve, ledaže by z veřejného příslibu plynula jiná vůle přislibujícího.

Nedodržení závazků se sankcionuje

Vůči tomu, kdo smlouvu neplní, pak lze uplatnit různé sankce vyplývající z ujednání ve smlouvě nebo ze zákona. 

Je např. třeba nahradit škodu, zaplatit smluvní pokutu, uhradit úroky z prodlení, poskytnout odstupné, které má spíše charakter odbytného. Jen je nutné odlišit odstupné v občanskoprávních vztazích od odstupného, na které má nárok za určitých podmínek zaměstnanec, s nímž je rozvazován pracovní poměr (podle ust. § 1992 o. z. věty první): Ujednají-li si smluvní strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy.

Přečtěte si také:

Smluvní pokuta už není, co bývala. Dlužníci se jí teď nemusí tolik bát

Už dříve jsme v článcích varovali, že smlouvu někdy můžete uzavřít, aniž si to uvědomujete a aniž byste něco podepsali. A splnit podmínky musíte, i když se vám to později nelíbí.

Ani v případě, že se po uzavření smlouvy změní okolnosti do té míry, že se její plnění stane pro některou ze stran smlouvy obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. Tedy to, k čemu se zavázala. Existují však výjimky. 

Výklad příslušných ustanovení občanského zákoníku, kdy jde o výjimky ze zásady, že smlouvy zavazují k jejich dodržení, podává rozsudek Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 28 Cdo 2989/2022, ze dne 1. 2. 2023.).

Při podstatné změně objektivních nepředvídatelných okolností máte nárok na nové jednání o podobě smlouvy

Dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna zvlášť hrubě znevýhodní jednu ze smluvních stran, například neúměrným zvýšením nákladů, nebo třeba snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě. 

Strana tzv. v problémech tedy má nárok na nové jednání o smlouvě, jejíž podoba odrazí změnu okolností. Je však třeba druhé straně prokázat, že „dotčená strana v problémech“ změnu okolností nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou.

Soud může smlouvu zmírnit, nebo dokonce i zrušit

Nedokážou-li se strany v přiměřené lhůtě na změně smlouvy dohodnout, lze se obrátit na soud. Soud pak k návrhu kterékoli ze stran může rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. 

Obrátit se na soud je třeba v přiměřené lhůtě po zjištění okolností významně ovlivňujících možnost plnění smlouvy, nejpozději však do 2 měsíců. 

K takovému postupu, aby dotčená strana dosáhla změny smlouvy, a to nejspíš její zmírnění vůči sobě, musíte splnit několik podmínek současně: 

• Podstatná změna okolností, 
• nepředvídatelnost a neovlivnitelnost této změny, 
• vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran důsledkem zvýšení nákladů plnění či snížení hodnoty předmětu plnění, 
• příčinná souvislost mezi změnou okolností a vzniklým zvlášť hrubým nepoměrem mezi právy a povinnostmi. 

Zdrojem změny okolností pak mohou být nejrůznější vnější faktory, ať již přírodní, technické, právní a právně-politické, či společensko-ekonomické povahy. Musí vždy jít o zásadní a nepředvídatelné změny vnější povahy, tedy objektivní, ne subjektivní. Jde primárně o skutečnosti, které nastaly až po uzavření smlouvy.

Výjimečně omlouvá i neznalost

Výjimečně lze zohlednit i změny a skutečnosti nastalé již před okamžikem uzavření smlouvy, to však pouze tehdy, pokud se dotčené straně stanou známé až po uzavření smlouvy. V těchto případech, kdy skutečnosti vyvolávající podstatnou změnu okolností, existovaly již při uzavření smlouvy, je ale třeba vždy pečlivě uvážit, zda lze opravdu připustit, aby se těchto skutečností dotčená strana dovolávala, zda je znát neměla a zda počáteční nevědomost nemá jít k její tíži.

S předvídatelnými změnami musejí ovšem účastníci smlouvy počítat dopředu

Dotčená strana má právo dovolávat se změny okolností totiž jen tehdy, pokud prokáže, že změnu nemohla rozumně předpokládat. Předvídatelné změny mají strany zohlednit při sjednávání smlouvy. Proto se kupříkladu sjednává inflační doložka. 

Proto také u smlouvy o dílo může za podmínek stanovených zákonem požadovat zhotovitel navýšení ceny do 10 %. Musí tak ovšem učinit bez zbytečného odkladu, co se o navýšení nákladů dozvěděl. Pokud zhotovitel navýší cenu o více než 10 %, máte právo od smlouvy odstoupit.

Pro obnovení jednání o podmínkách smlouvy je třeba nepoměr sjednaných závazků

Podmínkou práva domáhat se obnovení jednání o smlouvě, případně změny smluvního závazku rozhodnutím soudu je tedy i skutečnost, že nepoměr v právech a povinnostech smluvních stran byl zapříčiněn podstatnou, stranami smlouvy nepředvídatelnou a neovlivnitelnou změnou okolností vyvolanou vnějšími faktory: 

• např. působením přírodních sil, 
• vlivem nemoci, 
• zdravotním poškozením či úmrtím,
• selháním techniky nebo škodní události způsobené třetí osobou, 
• anebo změnou legislativy, společenských či politických poměrů,
• nebo obecných poměrů hospodářských a ekonomických (výrazné zvýšení míry inflace, narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů apod.).

Změna závazku uzavřít budoucí smlouvu

Otázka změny nebo zrušení závazku občas vyvstává, když je uzavřena smlouva o smlouvě budoucí. Podstatou smlouvy o smlouvě budoucí je závazek uzavřít určitou smlouvu v ujednané lhůtě. A toho se lze domoci i soudní cestou, pokud některý z účastníků dohody odmítá slíbenou smlouvu uzavřít. 

I tady zákon však výslovně předpokládá a upravuje možnost vyvázání se z povinnosti uzavřít smlouvu: Změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu dle ust. § 1788 občanského zákoníku zaniká. 

Zánik povinnosti uzavřít budoucí smlouvu vyžaduje, aby došlo ke změně okolností, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely. Změna musí být natolik intenzivní, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela. 

Jde o okolnosti, k nimž jedna nebo obě strany přihlížely při uzavírání smlouvy. Skutečnost, že určité okolnosti měly význam pro rozhodování smluvní strany, musí být z procesu uzavření smlouvy zjevná (tak vyložil Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 33 Cdo 1762/2022, ze dne 29. 11. 2022).

Ke změně okolností může dojít i tím, že se po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí pouze zjistí, že okolnosti, z nichž strany při uzavírání smlouvy vycházely, byly nepravdivé nebo neúplné. Jenže někdy se stane, že účastník smlouvy o smlouvě budoucí plnit nechce, aniž by došlo k podstatné změně okolností, která by toto zdůvodňovala a ospravedlňovala.

Specifika smluv a jejich závaznosti, jejichž důsledky nedomyslí někdy ani právník

Na okraj si dovolujeme upozornit na zajímavý případ a z něho vzešlé rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Šlo o posouzení smlouvy, která byla současně jak smlouvou o smlouvě budoucí, tak zároveň již i finální smlouvou. Neobvyklé, pravda, ale právě proto zajímavé. 

Fakt, že jediná listina může obsahovat vícero smluv, se podává výslovně z ust. § 1727 o. z. Zákonu nikterak neodporuje ani taková smluvní konstrukce, kdy jediná listina obsahuje jak smlouvu o smlouvě budoucí o převodu družstevního podílu, tak i ujednání o převodu družstevního podílu, jehož účinnost je vázána odkládací podmínkou na skutečnost, že do určité doby nebude uzavřena realizační smlouva ze smlouvy o smlouvě budoucí (smlouva o převodu družstevního podílu). 

Jinak řečeno, skutečnost, že jediná listina zahrnuje nejen smlouvu o smlouvě budoucí o převodu družstevního podílu, ale i ujednání o převodu družstevního podílu (převodní smlouvu), jejíž účinnost je podmíněna tím, že do určité doby nebude uzavřena realizační smlouva, není sama o sobě způsobilá založit neplatnost právních jednání obsažených na oné listině (podle rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 27 Cdo 1858/2022, ze dne 16. 2. 2023).

Odpovědnost je i za neférové jednání při vyjednávání o smlouvě a jeho ukončení třeba z rozmaru

Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě, a to i při jednání o uzavření smlouvy. 

• Ust. § 1728 o. z. dopadá na případy, kdy strana zahájí jednání a pokračuje v něm, aniž by vůbec měla vůli smlouvu uzavřít, 
• ust. § 1729 o. z. se týká případů bezdůvodného přerušení jednání o smlouvě poté, kdy je u druhé strany vyvolána představa, že smlouva bude uzavřena. 

Prioritou je vždy svoboda smluvního vyjednávání, která je prolamována pouze tehdy, odporuje-li její prosazování principu poctivosti jednání. 

• Povinnost k náhradě škody způsobené porušením smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí oproti tomu spadá pod ust. § 2913 o. z., neboť tento nástroj k uzavření zamýšlené smlouvy je již sám o sobě smlouvou.

Přečtěte si také:

Cukli jste od podpisu dohodnuté smlouvy na poslední chvíli? Kdy musíte druhé straně zaplatit?

Náhrada za porušení smluvní povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí

Poslední zmíněné ust. § 2913 o. z. upravující odpovědnost za škodu vzniklou porušením smlouvy dopadá i na porušení smluvní povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí. Obecná ust. § 2900 a § 2910 o. z. se pro posouzení nároků z porušení smluvní povinnosti nepoužijí, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 25 Cdo 3788/2019, ze dne 27. 8. 2020).

Jestliže se zavázaná strana dostane do prodlení s uzavřením smlouvy, oprávněná strana se může domáhat splnění smlouvy u soudu, může se rovněž domáhat náhrady újmy pro porušení smluvní povinnosti. 

Zanikla-li smlouva o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění z důvodu ležícího na straně druhého účastníka, nelze se z objektivních důvodů domáhat uzavření kupní smlouvy nahrazením projevu vůle (podle výše zmíněného ust. § 1787 o. z.), avšak lze (podle § 2913 o. z.) požadovat náhradu škody, která porušením smluvní povinnosti vznikla.

Smlouvy nemravné, s nemožným plněním, založené na vydírání

Také není třeba plnit z neplatného právního jednání, které se příčí dobrým mravům, stejně tak i právního jednání, které odporuje zákonu nebo narušuje veřejný pořádek. 

Podobně je také neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. Pokud jste byli k podpisu smlouvy přinuceni hrozbou tělesného nebo duševního násilí, které ve vás vyvolalo strach, nejste povinni smlouvu plnit.