Hlavní navigace

Co dělat, když jste několik let nepodali přiznání k dani z nemovitosti?

12. 10. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Pokud několik let nepodáte přiznání k dani z nemovitosti, určitě budete platit úroky z prodlení za pozdní platbu. Sankci za pozdní podání přiznání vám ale úřad může odpustit.

Přiznání k dani z nemovitosti se podává vždy v lednu toho roku, který následuje po roce, kdy jste nabyli vlastnictví nemovitosti. Rozhodující je přitom zápis do katastru nemovitostí. Pokud podáte návrh na změnu zápisu v jednom roce a zápis bude proveden až v roce následujícím, pak se vám povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitosti posouvá o tři měsíce po měsíci zápisu. Kompletní obecná pravidla tohoto procesu naleznete v článku Daň z nemovitosti 2011: Víme, jak na ni.

Dnes si popíšeme situaci, kdy jste sice daňové přiznání měli již v minulosti podat, ale z jakéhokoli důvodu jste tak neučinili. Za jaký rok daňové přiznání máte podat? Jaké vás čekají sankce?

Tři roky zpět

První co budete řešit v případě, že zjistíte, že jste daňové přiznání k dani z nemovitosti zapomněli v některém z již uběhlých roků podat, je, za jaký rok tedy vlastně máte daňové přiznání podat. Za ten aktuální? Za první rok, ve kterém vznikla daňová povinnost? Za všechny uplynulé roky?

Nejprve odpověď nalezneme v příslušných paragrafech s Janou Kaslovou z Generálního finančního ředitelství. Podle ustanovení § 148 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), činí lhůta pro stanovení daně tři roky počínaje dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, avšak počátek běhu lhůty se v daném případě ve smyslu přechodného ustanovení § 264 odst. 4 daňového řádu stanoví podle § 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“), tj. od konce zdaňovacího období, na které vznikla povinnost podat daňové přiznání.

Nyní si řeč paragrafů přeložíme do praxe pomocí konkrétního příkladu, kdy se i podle zápisu v katastru nemovitostí někdo stal novým vlastníkem nemovitosti v roce 2006, avšak až do dnešních dnů zapomněl podat daňové přiznání k dani z nemovitosti.

Protože se v daném případě stal daňový subjekt vlastníkem nemovitosti v roce 2006, vznikla mu povinnost podat za ni daňové přiznání na zdaňovací období roku 2007. Ze zmíněných paragrafů ale vyplývá, že lhůta pro stanovení daně z nemovitostí na rok 2007 již uplynula na konci roku 2010. Nyní (v roce 2011) má tedy daňový subjekt povinnost podat přiznání k dani z nemovitostí na rok 2008.

Zároveň platí, že pokud v následujících letech (po roce 2008) nedošlo ke změnám skutečností rozhodných pro stanovení daně (takovými skutečnostmi jsou například provedení přístavby nebo nástavby stávající stavby, případně demolice stavby, naopak sem nepatří změny sazeb či koeficientů), pak nepodáváte daňové přiznání k dani z nemovitosti za žádný další rok.

Výše daně se přitom bude počítat vždy podle podmínek platných v daném roce. Pokud tedy například obec, ve které se nachází vaše nemovitost, zavedla v roce 2010 místní koeficient, budete výši daně tímto koeficientem skutečně násobit až od roku 2010. Přesněji řečeno tím, kdo bude násobit a dovyměřovat daň z nemovitosti, bude daňový úřad. Dojde-li k výše uvedeným změnám (např. od 1.1.2010 se změnila většina sazeb daně), správce daně je při vyměření na jednotlivá zdaňovací období zohlední a výši daně sdělí daňovému subjektu platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem, upřesňuje pro server Měšec.cz Jana Kaslová.

Sankce podle předchozích pravidel

Od začátku roku 2011 platí nový daňový řád, který zpřísnil sankce za pozdní podání daňového přiznání. Zatímco dříve platilo, že správce daně (tedy příslušný daňový úřad) může (ale nemusí) vyměřenou daňovou povinnost zvýšit až o 10 %, podle současných pravidel se pokutě nevyhnete. Platí to v případě, že daňové přiznání podáte o více než pět pracovních dnů po lhůtě. Výše pokuty přitom činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení. Maximální výše pokuty je limitována 5 % stanovené daně, nově je ale definované také minimum – vždy tak zaplatíte alespoň 500 korun.

Jaká pravidla by tedy platila v našem předešlém příkladě? Jestliže lhůta pro podání řádného daňového přiznání uplynula před 1.1.2011, uplatní se ve smyslu přechodného ustanovení § 264 odst. 12 daňového řádu zvýšení daně podle ustanovení § 68 zákona o správě daní a poplatků, odpovídá Jana Kaslová.

Zmíněné paragrafy ve zkratce říkají, že pokud jste měli daňové přiznání podat před rokem 2011, pak se sankce za pozdní přiznání řídí pravidly platnými před účinností nového daňového řádu. Váš finanční úřad vám tak může (ale nemusí) zvýšit vyměřenou daň až o 10 % (doporučujeme tedy posypat si před úřednicí/úředníkem hlavu popelem).

skoleni_15_4

§ 264 odst. 12 daňového řádu

Uplynula-li lhůta pro podání daňového přiznání nebo hlášení, nebo dodatečného přiznání nebo hlášení o dani do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní se zvýšení daně podle dosavadních právních předpisů.

§ 68 zákona o správě daní a poplatků

Nebylo-li daňové přiznání nebo hlášení, nebo dodatečné daňové přiznání nebo hlášení o dani, podáno včas, může správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 %, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Další sankcí, na kterou se v případě pozdního podání daňového přiznání musíte připravit, je úrok z prodlení, který se počítá za každý den prodlení po dni splatnosti daně (u nového daňového řádu a tedy u prodlení platby daně souvisejících s daňovými přiznáními za rok 2011 a pozdějšími se úrok z prodlení počítá od pátého pracovního dne prodlení). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, k ní se vždy přidává 14 procentních bodů, v současnosti tak roční sazba úroku z prodlení činí 14,75 %. Zákon dále říká, že úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.

Nemusíte se však obávat toho, že byste úrok z prodlení museli sami vypočítávat. Úrok vzniká ze zákona, takže jej správce daně nevyměřuje, ale platebním výměrem vyrozumí poplatníka o jeho předpisu, uzavírá Jana Kaslová.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).