Hlavní navigace

Co dělat, abyste zvládli daňovou kontrolu co nejlépe?

 Autor: Depositphotos
Daňová kontrola prověřuje plnění vašich daňových povinností, správnost daňového přiznání nebo okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Jak se na ni připravit a co dělat, když vám „něco najdou“?
Gabriela Hájková 27. 7. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Subjekt daňové kontroly se dnes už téměř nevybírá namátkou. Pokud se vám tedy ozvou z finančního úřadu, s velkou pravděpodobností to bude kvůli nějaké konkrétní nesrovnalosti. Správce daně vám nemusí sdělovat důvod, proč kontrolu zahajuje. S ohledem na to, jaké dokumenty byste si podle něj měli připravit, ale můžete usoudit, co bude chtít prověřovat.

Samotný průběh daňové kontroly jsme nastínili v předchozím článku. Dnes poradíme, jak se průběžně chovat, abyste na ni byli dobře připravení, a jak se bránit, když s postupem finančního úřadu nesouhlasíte.

Co dělat, aby nebyla kontrola noční můrou?

Dozvíte-li se, že se k vám chystá finanční úřad, měli byste se na kontrolu pečlivě připravit. Součástí tohoto procesu je například vyřešení otázky, kde přesně bude kontrola probíhat (zda za tímto účelem máte vhodný prostor, nebo se domluvíte, že se vše odehraje přímo na úřadu). Dále byste si měli ujasnit, zda a kdo vás bude při kontrole zastupovat. Mohou to být vaši interní pracovníci, kteří mají potřebný přehled, znalosti v daňové oblasti a ideálně jsou ve firmě už delší dobu a mají potřebné povědomí o firmě i pár let zpátky. Při kontrole vás ale může zastupovat například i externí daňový poradce nebo advokát. Samozřejmostí je pak příprava a shromáždění relevantních dokumentů za období, které se chystá správce daně kontrolovat.

Úschova dokladů

V souvislosti s přípravou dokladů je namístě zmínit, jak byste je měli průběžně uchovávat.

Právě archivace dokladů se řídí různými pravidly, která se odvíjí od jejich obsahu. Například zákon o účetnictví určuje lhůty pro úschovu dokladů takto: 5 let pro účetní doklady, knihy, inventurní soupisy a další přehledy, a to od konce účetního období, kterého se týkají, 10 let pro účetní závěrku a výroční zprávu. Zákon o DPH nařizuje uschovávat doklady 10 let. Zde lze doporučit úschovu elektronickou, doklady digitalizovat, radí daňový poradce Vlastimil Sojka ze společnosti Kodap, podle kterého byste kvůli případné kontrole měli uchovávat veškeré účetní písemnosti, smlouvy, evidenci apod. Důkazem se podle něj může stát i e-mailová komunikace, evidence příchodů a odchodů do firmy a z ní, různé objednávky či poznámky z jednání a další obchodní korespondence. Veškerou dokumentaci a smlouvy sepisujte písemně. Některé smlouvy se dají platně uzavřít i ústně. Jako důkaz vám pak ale neposlouží.

Kontrola jako argumentační ping-pong

Jak jsme zmiňovali, finanční úřad v současnosti už téměř nevybírá subjekty ke kontrole nahodile. Do hledáčku se můžete dostat například kvůli odvětví, ve kterém podnikáte, protože na ně správce daně zaměřil svou kontrolní činnost. Upozornit na vás může i systém analyzující data, která má finanční úřad k dispozici, nebo např. nesrovnalost v daňovém přiznání.

Správce daně musí každou svou pochybnost přesně zformulovat a vyzvat vás k jejímu odstranění. Na vás je, abyste reagovali a předkládali argumenty na svou obhajobu. V této chvíli leží důkazní břemeno na vaší straně. Kromě již předložených dokladů můžete během kontroly navrhovat další důkazní prostředky ve váš prospěch (např. doplnit vyjádření o další listiny vaše či dalších osob, navrhnout výslechy svědků apod.). Měli byste se snažit takto vyjádřit ke každé nesrovnalosti.

Důkazní břemeno v průběhu daňové kontroly přechází z daňového subjektu na správce daně a zpět. Tento proces se může v rámci daňové kontroly několikrát opakovat. Je to takový ‚ping-pong‘, uvedl  Martin Bortlík ze společnosti Apogeo s tím, že otázka unesení či neunesení důkazního břemene (daňového subjektu i správce daně, či jeho přechod na jednu či druhou stranu) bývá sporem, často řešeným až v rámci soudního přezkumu.

Jako kontrolovaný máte také právo vznést případné výhrady přímo k průběhu procesu kontroly a správce daně je musí vzít v úvahu. V průběhu kontroly lze namítat nesprávnost či nezákonnost postupu správce daně, pokud neexistují jiné prostředky ochrany. Uplatní se zde i správní žaloby, vysvětlila Jana Janoušková, daňová specialistka ze společnosti Kodap. Kromě postupu správce daně můžete podat stížnost i pro nevhodné chování úředních osob.

Výsledek kontrolního zjištění a zpráva o kontrole

V případě, že dokážete odstranit všechny vznesené pochybnosti, měl by správce daně ukončit kontrolu bez nálezu. Nedokážete-li vyvrátit důkazy svědčící o vašem pochybení, vyhotoví pracovník úřadu tzv. výsledek kontrolního zjištění, kde zformuluje a vyhodnotí důkazy jím získané i vámi předložené.

Výsledek kontrolního zjištění dostanete k vyjádření a na vaši žádost správce daně stanoví lhůtu pro vyjádření. Ještě v této fázi můžete vyjádřit nesouhlas, argumentovat, žádat o doplnění. Pokud se vám nijak nepodaří vyvrátit formulované pochybnosti, dojde k sepsání zprávy o daňové kontrole, která obsahuje zjištěné nesrovnalosti a hodnocení. Úřad by v ní měl reagovat i na vaše vyjádření k výsledku kontrolního zjištění. Pokud by se s vašimi argumenty nevypořádal, mohli byste napadnout platnost platebního výměru. Po sepsání zprávy o kontrole vás správce daně vyzve k jejímu projednání.

Tento dokument je zároveň podkladem pro doměření daně a stanovení penále a úroku z prodlení. Penále činí 20 % doměřené daně nebo sníženého daňového odpočtu (příp. 1 % snížené ztráty) a úrok z prodlení, který se stanovuje od původního dne splatnosti daně,  odpovídá repo sazbě stanovené ČNB a navýšené o 14 procentních bodů.

V případě, že jsou závěry ve zprávě o kontrole shodné s výsledkem předcházejícího kontrolního zjištění (na základě vašeho vyjádření ke kontrolnímu zjištění tedy už nedošlo ke změně jeho výsledku), nemůžete už v rámci projednání zprávy navrhovat další doplnění či důkazy. Můžete jen vyjádřit nesouhlas s jejím zněním.

Po podpisu zprávy od úřadu získáte stejnopis a tím kontrola končí. Vyhýbat se podpisu, převzetí nebo projednání zprávy nemá cenu, protože na její platnosti se tím nic nezmění a finanční úřad vám ji nechá doručit poštou.

Máte-li stále výhrady, zbývá vám ještě jeden opravný prostředek – odvolání. Můžete ho podat do 30 dnů od doručení platebního výměru. Během odvolacího procesu opět můžete předkládat další důkazy a znovu obhajovat svá tvrzení. V rámci daňového řízení je to poslední možností obrany, pak už zbývá pouze správní žaloba.

KL20

Tápete? Nechte si pomoci

Ačkoli by poctivý poplatník neměl mít kvůli daňové kontrole špatné spaní, jistá obezřetnost je na místě. Kontroly finančního úřadu jsou legitimním nástrojem státu, ovládány jsou rozsáhlou zákonnou úpravou a k jejich procesu existuje rozsáhlá judikatura. V praxi je ale má v rukou konkrétní úřední osoba, která může do daňového řízení a sporu promítat vlastní názor, někdy i nesprávný. Při délce trvání opravných prostředků a čekání na rozhodnutí správních soudů tak může být silně postižen už samotnou délkou řízení i ten, kdo se ničeho nezákonného nedopustil, upozornil Vlastimil Sojka, podle kterého se občas stává i to, že si během kontroly situaci zkomplikuje poplatník sám, když z neznalosti sdělí pracovníkům finančního úřadu neúplné nebo zkreslené údaje.

Pokud si tedy na kontrolu úplně nevěříte, zvažte, zda si nenajmout daňového poradce, který by vás celým procesem provedl.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).