Hlavní navigace

ČNB zvýšila úrokové sazby, zdraží úvěry, ale zlepší se spoření

23. 6. 2021
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Česká národní banka podle očekávání zvýšila základní repo sazbu z 0,25 % na 0,50 %. To by mělo přinést výhodnější podmínky při spoření, naopak to bude zřejmě znamenat další zdražování hypoték.

Česká národní banka (ČNB) současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 25 bazických bodů na 1,25 %, diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 24. června 2021.

Jde o první zvýšení úrokových sazeb od vypuknutí současné koronavirové pandemie. ČNB je zároveň jednou z prvních centrálních bank na světě, které ke zpřísnění své měnové politiky přistoupily. Ke zvýšení sazeb se včera odhodlala i maďarská centrální banka.

Centrální bankéři zvýšením sazeb vytáhli proti inflaci, která se pohybuje nad dvouprocentním cílem ČNB už dva roky, což může mít negativní vliv na inflační očekávání. Déletrvající růst spotřebitelských cen kolem 3 % by mohl prodejce zboží a služeb utvrdit v tom, že mají své ceny zvyšovat právě v tomto rozsahu, a nikoliv o centrální bankou cílená dvě procenta, vysvětlil ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Vyšší sazby mají korigovat realitní bublinu

Dá se očekávat, že banky a záložny zvýší úročení u depozitních produktů. Na to by měly zareagovat zejména na spořicích účtech, následně na termínovaných vkladech.

Špatnou zprávou je, že zvýšení základní úrokové sazby se pravděpodobně promítne do růstu úrokových sazeb úvěrů, zejména těch hypotečních. Ty budou tak dále pozvolna růst, což už se v posledních měsících děje. Banky zvyšují úrokové sazby hypoték napříč trhem, jak už jsme psali například v tomto článku. Zdražování hypoték bude korigovat konkurenční boj mezi bankami.

ČNB nemůže donekonečna pomáhat ekonomice snižováním sazeb a je potřeba, aby pomohla vystřízlivět hlavně lidem, kteří si půjčují za historicky nejlevnější úrokovou sazbu na nákup nemovitosti, kde neplánují bydlet, čímž výrazně přispívají k nafukování realitní bubliny. Jejich počínání je přitom s ohledem na rostoucí inflaci celkem logické, snaží se zachránit naspořené peníze v době, kdy centrální banky globálně tisknou nové a nové peníze a neřeší měnovou stabilitu, uvedla ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.

Snížení úrokové sazby podle ní mělo své opodstatnění v době největší pandemické krize, kdy bylo potřeba povzbudit utlumenou ekonomiku. Vrchol pandemie jsme ale s postupující vakcinací úspěšně překonali. Zvýšení úrokové sazby je tak přirozeným krokem centrálních bankéřů, kteří se nyní snaží stabilizovat zejména úvěrový trh a zabránit krizi podobné té v USA, která byla spojena s lákavě nízkými úrokovými sazbami a nekontrolovatelným růstem cen, doplnila.

dan_z_prijmu

Podle Martina Gürtlera z Komerční banky dnešní zvýšení úrokových sazeb plní především signalizační úlohu, kdy dosavadní jestřábí rétoriku bankovní rada doplnila reálnou akcí, která potvrdila její odhodlanost dostat inflaci zpět ke dvěma procentům.

Pro druhou polovinu roku očekáváme další jedno či dvě zvýšení úrokových sazeb, a to v závislosti na dalším vývoji pandemie. Dvoutýdenní repo sazba by tak koncem roku neměla přesáhnout 1 %. Ke zpřísnění měnové politiky totiž přispěje pokračující posilování české koruny, jejíž kurz vůči euru očekáváme koncem roku pod 25 CZK/EUR, doplnil.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Po studiu žurnalistiky se začala naplno věnovat novinářskému řemeslu se zaměřením na ekonomiku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).