Číst bulvární tisk nebo raději obezřetně vydělávat?

Je velice zajímavé, jak se bulvárnímu tisku v naší zemi daří. Tedy finančně daří. Paparazzi se mohou přetrhnout, aby tu či onu celebritu přistihli pokud možno v co nejchoulostivější situaci. A český čtenář září blahem, když si takovouto fotografii může „prohlédnout“. 

Chudák „známá tvář“

Zajímá vás, kdo z celebrit nosí jaké značkové oblečení? Kdo se s kým zase rozešel? Která mediálně známá žena to na večírku s drinky přehnala? Pak bulvární tisk je tou studnou „vědění“ pro vás. A že těchto tiskovin je požehnaně. A stále přibývají… možná přímou úměrou, jak se objevují nové a nové známé tváře v show byznysu. Celebrity mají, díky svému „profláknutému“ obličeji, mnohdy jistotu, že na jejich soukromém životě vydělávají druzí – tedy „novináři“. Někdo se s bulvárním tiskem soudí, někteří uspějí více, někteří méně a někteří vůbec. Díky „rychlosti“ mnohých soudů, mnozí „poškození“ raději případnou žalobu na bulvární tisk předem vzdají. Což je fakt, který bulvár pozitivně kvituje a dodává mu tím více sebevědomí a „odvahy“.

Čti bulvár jako správný Čech

Nevím, zda český národ je více čtivější „drbů“ než jiní Evropané či lidé kdekoliv jinde, ale každopádně bulvární byznys stále „sype“. Kdo je cílovou skupinou bulváru? Jaký segment trhu je tedy oslovován? Je čtenářem některý z českých miliardářů či multimilionářů? Nebo snad makléři sledující burzovní akcie firem, pohyby zlata, ropy, obchodníci na FOREXu, bankovní analytici či odborníci z IT? Přečtou si bulvár důchodci, lidé s nižším vzděláním anebo nezaměstnaní? Kdo zde (i jinde ve světě) tedy přispívá do kasičky takovýmto vydavatelům (nejen) tiskovin?   

Vyhrává bulvár nebo finanční tisk?

Zda vyšší účetní obrat mají finanční vydavatelství či bulvární tiskoviny by bylo třeba zajímavé „tvrdými daty“ porovnat. Takováto „aktivita“ by byla však časově hodně náročná, třeba by to bylo zajímavé téma pro někoho jako diplomovou práci… Možná, že je dobré ještě podotknout, že účetní obrat rozhodně nic nevypovídá o tom, kolik ve finále ten či onen daňový subjekt na daních zaplatí. Vydefinovat počet čtenářů podle výše vyinkasovaných tržeb a cenou jednotlivých tiskovin by vlastně „pouze“ zobrazilo ty, kteří si „plátek“ koupili. Ale jak je známo, zakoupený jeden kus časopisového bulváru jde poté „z ruky do ruky“ a ve finále si jeden zaplacený výtisk přečte i třeba deset lidí (na pracovišti, doma, mezi známými…).  U finančních novin či časopisů tak „masová předávačka“ z ruky do ruky rozhodně není. Proč tedy konzumenty tiskovin více zajímá soukromý život celebrit než vlastní finanční život čtenáře? A jak pak takovýto čtenář na finančním poli dopadne? Mají finanční žraloci vyšší šanci ulovit bulvárního nebo finančního čtenáře? Čtěte také: Jak se vyhnout osmi investičním chybám?

Nesmyslný úrok a přesto zabere

Finanční žraloci využívají neznalosti a naivity potencionálních klientů.  Je čtenář bulvárního tisku dostatečně „svými médii“ vyškolen, aby si ho finanční žralok „nedal k obědu“? Vezměme si pro ilustraci jeden finanční produkt za všechny, který před ne příliš dávnou dobou se na investorech „aplikoval“, a to sice vkladové (investiční) produkty s „nereálnými“ vysokými úroky. Pokud sliby, že úrok z vložených peněžních investic vám u neznámého zhodnotitele na počátku 21. století přinese více než 15 % p.a., je asi tak stejná realita slibu, jako že vám spadne na střechu domu kus vesmírné stanice „ISS“. A světe div se, jsou tací, kteří své finance do takovéhoto „projektu“ vloží. Ano, ti, co jsou mezi prvními vkladateli, skutečně se mohou úroku dočkat. A pokud své peníze (jistinu) včas vyberou, pak finance skutečně zhodnotí. Pokud se podíváme do devadesátých let, kdy úroky i u bank byly poměrně vysoké, byl úrok více jak 20 % p.a. stejně nereálný jako „dnešních“ např. 10 % p.a. 

Pokud je investor (věřitel) lákán na vysoký úrok, pak ho musí jeho event. dlužník přesvědčit, že zhodnocení vložených investic má reálný základ. Reálnost projektu, který bude následně odrážet úspěšnost ve vyplácení slíbeného úroku, je na posouzení mnohdy dosti odborně složitý. Takováto složitost zpravidla stoupá s výší slibovaného úroku. Dokáže čtenář bulvárního tisku posoudit reálnost investičního projektu lépe než čtenář finančních periodik? Kdo byli oni investoři, co o své mnohdy celoživotní úspory z části či úplně přišli, když svěřili své peněžní prostředky do bank, kampeliček či různých investičních společností, které díky slibovaným vysokým úrokům a „skryté“ nákladové nehospodárnosti zkrachovaly. Četli tito věřitelé převážně bulvár a o možnostech reálných alokačních investičních příležitostech vlastních vydělaných peněz se adekvátně ve „finančních tiskovinách“ neinformovali, resp. nevzdělávali?   

Jsou samozřejmě investice, které vám mohou přinést vyšší úrok, než jsou úroky v bance. Ovšem za každý vyšší úrok nesete vyšší investiční riziko. Pokud chcete úrok vyšší než 10 % a hledáte-li ve správnou chvíli a na správném místě, lze takovéhoto úroku (či vyššího) jistě dosáhnout. Rozhodně zde nechci tvrdit nereálnost „bezpečného“ vysokého zhodnocení financí v „dnešní volatilní době“.

Předražené nádobí či vysavače 

Je tedy opravdu pro finančního žraloka čtenář bulváru „neškodná bezzubá rybička“, zpravidla lehce ulovitelná? Postačí dobře promyšlená (zpravidla masová či masážní) reklama, nepřesné pojmenování produktu, sporné výpočty či statistika a komplikovaný nebo nesrozumitelný ceník, tradiční „malá písmenka“ (o právech, povinnostech a o řešení sporů…), přehnané sliby „čehokoliv“…  a je poté bulvární čtenář lapen? A co teprve předváděcí akce na různé spotřební zboží! Psychologicky promyšlené prodejní postupy, zde zpravidla starší lidé, nával informací a rádoby pozitivních emocí z nákupu „neustojí“ a nakupují. Mnohdy i třeba nevýhodně. A opět se dostáváme k základní otázce, a to, kdo je konzument bulváru? A je opravdu lepší „vzdělávat se“ v tom, co v soukromí dělají či nedělají herci, zpěváci, moderátoři nebo jiní „mediální oblíbenci“, anebo je užitečnější raději sledovat hospodářskou (potažmo politickou) situaci „doma i ve světě“?! Čtěte také: Dovolená zadarmo. Vyzkoušeli jsme předváděcí akci na vlastní kůži

Co tedy mám číst?

Někdo by řekl, že „zlatá střední cesta“ je vždy tou nejlepší. Znamenalo by to tedy, že onou „cestou“ je číst napůl jak bulvár, tak i finanční tisk? Obecně vzato, dělat však cokoliv napůl může být i horší než nedělat nic. Čili není možná lepší vzít pouze bulvár jako jisté koření čtiva? Co tím myslím? Pokud „zvídavý Čech“ si nedovede představit život bez informací ze show byznysu a má tedy stálé neukojitelné nutkání vědět, kdo s kým, a to nejlépe kdy a kde (vč. fotodokumentace)… pak nechť si občas nějaký bulvár koupí. Ovšem takovéto informace či sháňku po nich nechť čtenář bere skutečně spíše jako určité „koření společenského vědění“ nikoliv jako základ relevantního čtenářského portfolia.     

Jistě, že samotné čtení finančních tiskovin, časopisů a internetových serverů, samo o sobě, na 100 % nikoho nemůže ochránit před případnou ztrátou v investičních rozhodnutích. Ti, co vydělávají „velké peníze“, se zpravidla o tom s druhými, a to ani ve finančních médiích, příliš strategicky nepodělí. Navíc hodně „různých analytiků“ se ve svých predikacích, které veřejně hlásají, občas zmýlí. Přesto se domnívám, že bulvární tisk nedá čtenáři tolik „životně důležitých“ informací jako finanční média. A pokud si také zároveň uvědomíme jednu finanční pravdu, a to, že „s penězi jsou sice starosti, ale bez nich jsou větší“, pak hospodářské informace mohou vaše peněžní starosti, v jakémkoliv ohledu, snížit.