Hlavní navigace

„Církev vždy byla znamením pokroku,“ říká šéf internetových projektů pražského arcibiskupství

1. 8. 2008
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Jak zvýšit pravděpodobnost darů od donátorů a jak stávajícím dárcům usnadnit pravidelné příspěvky? Jak se chovají banky při spouštění nových projektů v oblasti platebních karet? O novinkách v placení na internetu jsme si povídali s Mgr. Josefem Ptáčkem z pražského arcibiskupství.

Chvíli nám trvalo, než jsme se setkali na domluvené schůzce v Praze. Sraz jsme měli u jedné velké banky a ve stanovenou hodinu přišel zajímavý člověk, který měl vizuálně do manažera i kněze daleko. Oba jsme se pohledem ujistili, že na někoho čekáme, ale na můj dotaz, zda je ten, na koho čekám, odpověděl záporně. Asi po deseti minutách stání vedle sebe mi začal zvonit mobil a volal mi ten, se kterým jsem se měl sejít. Volající se mě ptal, kde se nacházím, protože on už je na místě asi 10 minut. Oponoval jsem, že je to zvláštní, protože já jsem na domluveném místě taktéž. Otočil jsem se a oba jsme pochopili. Nesmát se další hodinu během rozhovoru bylo velmi náročné.

Mgr. Josef Ptáček, *1973

Ptacek_Josef
  • Metodik informačních techologií Arcibiskupství pražského
  • Administrátor Římskokatolické farnosti Kralupy nad Vltavou
  • Okrskový vikář Podřipského vikariátu
  • Odborník v oblasti informačních technologií
  • Vášnivý radioamatér a fanda platebních karet
  • Majitel osobních stránek s příznačnou adresou kněz.cz

V květnu byl na webových stránkách Arcibiskupství pražského spuštěn nový projekt, který nabízí do té doby neexistující možnost daru prostřednictvím platební karty. Proč najednou takový odvážný krok do virtuálního světa?

Církev je již přes 2000 let znamením kultury a pokroku v dějinách. Mimochodem, Vatikán měl své webové stránky jedny z prvních po otevření této možnosti. Podívejte se do historie, na provozování významných škol, univerzit, knihoven, nemocnic či hospiců se často významně podílela či podílí církev. Ale uznávám, že se vyskytly i ojedinělé (zato pořádně medializované) kauzy, které tyto skutečnosti mohou trochu zastínit. To je škoda.

Naší novince pomohlo, že jsem fandou platebních karet – mám také v tomto oboru řadu dobrých přátel.

Aha, takže váš osobní zápal byl hnacím motorem, anebo důvody implementace platebního brány byly širší?

Inspirace vytvořit možnost darů prostřednictvím platebních karet přišla od mé kolegyně Mgr. Kristiny Poláčkové, která k nám nastoupila z Greenpeace a má nyní na starosti fundraising v rámci Arcibiskupství pražského. Všimla si, že americká pobočka Greenpeace už příjem darů kartou umožňuje a začala na mě tlačit, abychom s tím také něco udělali… A jelikož jsem to měl již také v hlavě, tak ani mě příliš přesvědčovat nemusela. Podporu pro tento projekt jsme našli také u našich představených. Dlouhodobě se totiž zamýšlíme nad tím, jak zapojit širokou veřejnost do některých našich zajímavých projektů.

Nyní jsme zprovoznili příjem plateb v základní podobě, může se případně rozvíjet dále.

Máte na mysli automatické platby příspěvků z karty?

Například. Líbí se mi platební systém Greenpeace, kdy na formuláři souhlasíte s pravidelným inkasem dohodnuté částky z platební karty jako formou úhrady členských příspěvků či pravidelných darů. Něco podobného bych si dokázal představit i u nás, je však otázkou, zda v této fázi projektu je na to vhodná doba.

Jaký hlavní význam má nová platební brána na vašich stránkách? Chápu dobře, že na pravidelné dárce asi zaměřena není?

Pravidelní dárci mohou nový způsob platby plně využívat, preferují-li platbu kartou. Platby však musí zatím zadávat jednotlivě, funkcionalitu opakované platby jsme zatím nezprovoznili.

Náš nový projekt chtěl hlavně rozšířit další možnosti forem příjmu finančních darů. Nejčastěji nám dárci věnují peníze bankovním převodem nebo hotově, ale vnímáme, že současná doba přeje internetu. Když někdo brouzdá internetem, líbí se mu nějaký z našich projektů a rozhodne se na něj přispět darem, ne každého baví vyplnit příkaz k úhradě a odeslat ho přes internetové bankovnictví. Zato platební karta je hned při ruce a je velmi flexibilní. A mají ji i cizinci…

Počítáte i s dary ze zahraničí?

Naše platební brána je na to připravena a nemáme omezení jen na platební karty vydané tuzemskými bankami. Ovšem spíše než dary od cizinců očekáváme dary od Čechů žijících v zahraničí. Například od našich emigrantů, kteří se chtějí touto formou podílet na rozvoji naší společnosti. To byl jeden z důvodů, proč jsme platební bránu chtěli. Zadat zahraniční platbu každého nebaví, kdežto platební karta je opět skvělým instantním nástrojem, který se na tyto platby velmi hodí. Navíc jsou zde celkové náklady na transakci minimální.

Vaše platební brána dává dárci možnost zvolit si, na jaký účel chce svůj dar věnovat. Těch účelů tam však moc není. Budou nějaká rozšíření? V podvědomí lidí jsou některé dobré charitní projekty, veřejné sbírky apod.

Nyní jde o pilotní projekt a časem vyhodnotíme jeho úspěšnost. Dokážu si další rozšíření představit a sám bych jej podporoval, ale narážíme zde na jednu skutečnost se jménem subjektivita právnických osob. Každá organizace, i církevní, má svoje vlastní účetnictví a systém s přerozdělováním vybraných darů přes Arcibiskupství pražské by nebyl zrovna šťastný. Daleko efektivnější varianta spočívá v uzavření separátní smlouvy mezi příslušným subjektem a bankou. Navíc je zde nutné řešit i řadu procesních záležitostí jako je provázání platební brány s účetním softwarem, vystavování potvrzení o daru pro daňové účely, komunikaci s dárcem, případné řešení problémů apod. Zde musí být stanovena konkrétní odpovědnost a transparentnost.

Lidé někdy vnímají církev jako celek, ale ve skutečnosti se jedná o souhrn určitého množství různých subjektů, které spojuje jedna víra, ale např. ekonomický život mají často velmi rozdílný a jedná se o úplně odlišné právnické osoby.

Nyní jsou v systému účely (např. církevní školy, kulturní památky, komunitní centra), u kterých jsme schopni všem dárcům garantovat využití jejich daru na zadaný účel. Je pravděpodobné, že v čase se tento seznam bude průběžně aktualizovat.

Bylo těžké pro myšlenku tohoto projektu získat kvalitního bankovního partnera?

To je hodně dobrá otázka. Když jsme projekt připravovali, obeslali jsme s nabídkou spolupráce řadu bank, které dělají karetní procesing (Českou spořitelnu, tehdejší HVB Bank, Komerční banku, ČSOB a Raiffeisenbank) s návrhem nabídky a jejich technického řešení. Obratem reagovala Česká spořitelna, následně Raiffeisenbank, resp. eBanka, která však nabídla pro nás podmínky horší než ČS. Ostatní banky nereagovaly k mému překvapení vůbec. Volba tedy byla jasná, rozhodnutí padlo na spořitelnu. Pak už šlo všechno hodně rychle, zdržení bylo spíše na naší straně, museli jsme naprogramovat potřebná rozhraní, navázat systém na účetní SW, domluvit vnitřní procesy, vytvořit šablony apod.

Měl jsem z nich trochu obavy – díky ne úplně dobrým zkušenostem se Servisem 24 (smích). Dodnes však nelituji, že jsme se pro ČS rozhodli, vzali to hodně profesionálně, mají dobře zpracované manuály, jejich šablony se dají průběžně upravovat (což je mimochodem důležité, neboť jejich systém předpokládá většinou klasický e-shop a nikoli neziskové dárcovství), dobře se s nimi jedná i po lidské stránce a máme i slušné procento, které odvádíme na provizi.

A kolik to je?

Nezlobte se, ale to by nebylo férové zveřejňovat, navíc je to předmětem obchodního tajemství. Jedná se však o velmi přiměřenou částku a navíc vnímáme ochotu k dalšímu snižování.

Jak dlouho trvala samotná příprava projektu?

Jeden rok. S přípravami jsme začali loni v květnu a letos v květnu byl projekt spuštěn. Je zajímavé, že od chvíle spuštění nás oslovilo několik dalších neziskových institucí, abychom jim pomohli vybudovat podobný systém. Je vidět, že je to krok správným směrem, i když důvěra ve využívání platebních karet na webu roste velmi pomalu.

Myslím, že dobrou službu osvětě využívání platebních karet poskytují mimochodem také České dráhy, které vedou cestující používat karty na internetu při nákupu jízdenky eLiška, a tím je zbavují strachu. Upřímně řečeno, daleko větší obavy mám někdy z neprofesionálního chování obsluhy v některých restauracích při platbě kartou než na internetu v solidním e-shopu.

Jak je vaše platební brána zabezpečena proti zneužití a co všechno vidíte, když držitel karty platí?

Jde o standardní platební bránu zapojenou v systému 3D Secure. Jedná se o poměrně silné zabezpečení, tato technologie však umožňuje ještě více. Jedná se zvláště o využití doplňkového systému „MasterCard SecureCode“ či „Verified by Visa“, který umožňuje vygenerovat další bezpečnostní prvek na webu banky či asociace. Což zatím plně nevyužívá žádná česká banka – alespoň, pokud je mi známo. Zde je to však nejenom záležitost bank, ale i obchodníků.

My v pozici „obchodníka“ vidíme pouze jméno, e-mail, částku, účel a typ použité karty. Veškeré citlivější údaje k vlastní platbě se již zadávají přímo na stránkách banky a my dostaneme od banky pouze informaci v reálném čase, zda je platba autorizována či zamítnuta.

Dobrovolně lze uvést i poštovní adresu, kam zašleme po vyžádání písemné potvrzení o daru, ale o něj je možné požádat i zvlášť. To je dobré např. pro finanční úřad, kdy si dárce může snížit za určitých podmínek svůj daňový základ o výši poskytnutého daru.

Je nějak omezena samotná hodnota karetní transakce daru?

Ne, můžete nám věnovat dar v hodnotě 0,01 Kč (prakticky ověřeno) i milion, pokud to vaše karta a účet snese (smích).

Dobrá, ale není to pak do jisté míry riziko, že si na vaší platební bráně mohou kriminální živly zkoušet, zda je odcizená karta krytá?

Rizika jsou všude a je věcí bank, aby se proti nim bránily. Když budete online nakupovat u jiného obchodníka či přispívat na jiném webu, riziko je totožné.

Na závěr mi dovolte soukromou otázku. Stále mi nejde dohromady vaše nasazení pro platební karty, technická řešení a to, že jste zároveň katolický kněz s vlastní farností.

skoleni_15_4

Mně to také někdy nejde dohromady. Vystudoval jsem nejdříve SPŠ elektrotechnickou (na tu dobu velmi rád vzpomínám, zvláště radiotechnika patří mezi moje zájmy stále), později Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy, chvíli jsem i samostatně podnikal v oblasti informačních technologií a v roce 2001 jsem přijal svátost kněžství. V mém životě se stále prolíná řada oblastí, ale přál bych si, aby to všechno bylo nejenom úspěšné, ale především smysluplné. A pro mě tím největším garantem smyslu lidské existence je Bůh, bez kterého by lidské snažení mělo pouze velmi omezený význam i dosah.

Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho zdaru v dalších projektech.

Jak nejraději posíláte své finanční dary?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje publikační činnosti v oblasti osobních financí. Specializuje se na finanční produkty, spotřebitelská témata a oblast dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).