Hlavní navigace

Chystané novinky, které se mají dotknout starších lidí, prošly změnou

10. 5. 2023
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Novelizace, která má přinést řadu novinek, prošla při postupu legislativním procesem částečnou změnou. Co má být jinak a se kterými změnami se počítá?

V minulosti jsme vám představili několik chystaných změn, které se tím či oním způsobem dotknou starších lidí. Předlohy však prošly změnou. Co tedy má být jinak?

Sleva místo navýšení penze pro pracující důchodce se odkládá

První chystaná zákonná novinka se ani tak nemění, jako se spíš, oproti původním plánům, odkládá na neurčito. Je jí plánovaná sleva na pojistném pro pracující důchodce, kteří si nechávají současně vyplácet penzi.

Někteří starší lidé, kterým byl přiznán starobní důchod, zůstávají dál výdělečně činní. Pokud vykonávají pojištěnou výdělečnou činnost, ze které odvádí pojistné, dojde po určité době k navýšení důchodu.

Míra navýšení závisí na tom, jestli si nechají při práci vyplácet i penzi, její polovinu, nebo zda výplatu důchodu zatím odložili a žijí jen z toho, co si vydělají.

Způsob navyšování dávky při práci v penzi stanovuje § 34 zákona o důchodovém pojištění. Pojištěnci, který vykonává výdělečnou činnost i poté, co splní podmínky nároku na starobní důchod, se zvyšuje procentní výměra:

  • o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dní této činnosti, pokud nepobírá starobní ani invalidní důchod třetího stupně,
  • o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dní činnosti, pokud pobírá starobní důchod ve výši poloviny,
  • o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dní činnosti v případě, že si nechává vyplácet starobní důchod v plné výši.

Pokud si penzi nebo její část odpustíte, pocítíte efekt navýšení výpočtového základu rychleji a více než v případě, že si necháte při práci důchod vyplácet v plné výši. V takovém případě totiž není navýšení nijak výrazné, jak už jsme si ukázali na modelových příkladech před lety, kdy se změna zaváděla.

Pracujete v penzi? Můžete si nechat zvýšit vyplácený důchod Přečtěte si také:

Pracujete v penzi? Můžete si nechat zvýšit vyplácený důchod

Tento mrzký efekt v minulosti přiznalo i Ministerstvo práce. Proto v minulosti navrhlo, aby pracující důchodci, kteří si nechávají vyplácet plnou penzi, měli nově místo mírného navýšení důchodu až po 360 dnech nárok na slevu na pojistném na důchodovém pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Výsledkem by bylo, že by zaměstnanci ze svého vlastně nedováděli zálohu na důchodové pojištění, což by pro ně znamenalo okamžitý a větší pozitivní finanční efekt.

Na stejnou slevu z pojistného měly dosáhnout i OSVČ, které dosáhly důchodového věku a mají nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. Odváděly by pak zálohu ve výši 22,7 % místo 29,2 %.

Některým pracujícím důchodcům už nebude narůstat penze. Dostanou místo toho slevu z pojistného Přečtěte si také:

Některým pracujícím důchodcům už nebude narůstat penze. Dostanou místo toho slevu z pojistného

Změna měla být platná od 1. července 2023. V poslední, vládou schválené, verzi novelizace ale tato změna chybí. Je pravděpodobné, že vláda změnu prozatím stopla kvůli dopadům na rozpočet. Podle hodnocení dopadů (zpráva RIA) u starší verze předlohy, kde se se změnou ještě počítalo, by opatření znamenalo okamžité negativní dopady do příjmů z pojistného na důchodové pojištění v rozsahu cca 4,5 mld. Kč ročně.

Znamená to tedy, že pracujícím důchodcům se budou zatím penze navyšovat stávajícím způsobem, který jsme popsali výše v článku.

Podpora částečných úvazků pro více lidí

Další změna se týká opatření, které už je v platnosti. Jak už jsme v minulosti informovali, stát se snaží podporovat zkrácené úvazky tím, že zaměstnavatelům, kteří je nabízejí, poskytuje slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Zmíněné odvody jsou nižší o 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek v rozsahu 8–30 hodin týdně.

V současnosti platí, že zaměstnavatelé na slevu dosáhnou, jen když u nich takto získají práci:

  • osoby starší 55 let,
  • pečující o dítě do 10 let (včetně pěstounů), 
  • osoby pečující o někoho blízkého, kdo je odkázán na cizí pomoc (stupeň závislosti I–IV), 
  • osoby, které se připravují na budoucí povolání studiem (dle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a § 23 zákona o důchodovém pojištění),
  • osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce,
  • osoby na rekvalifikaci (v období 12 měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupily jako uchazeči o zaměstnání na rekvalifikaci),
  • osoby mladší 21 let.

Předkládaná novelizace zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, však stylisticky mírně poupraví okruh první zmíněné skupiny, aby nevznikaly pochybnosti, kdo přesně do této skupiny spadá. Nově nemají být dle zákona takto zvýhodněné kratší úvazky pro osoby starší 55 let, ale pro osoby, které dosáhly alespoň 55 let. Bude tak na první pohled zřejmé, že do této skupiny spadají všichni od svých 55. narozenin.

Další změna upřesňuje, že u studentů je zvýhodněna skupina osob, které jsou mladší 26 let.

Dále novela upřesňuje zákon a zaokrouhlování v části, která vyjmenovává situace, kdy sleva z pojistného za zaměstnance nenáleží, pokud (nové části opět zvýrazňujeme):

  • a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy; tato částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé Kč nahoru,
  • b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy; úhrn vyměřovacích základů připadající na 1 hodinu a tato částka průměrné mzdy se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Za odpracovanou hodinu se považuje též hodina, za kterou podle zvláštních právních předpisů náleží náhrada mzdy nebo platu, a hodina, za kterou náleží započitatelný příjem poskytnutý za dobu pracovního nebo služebního volna, který nahrazuje ztrátu příjmu ve výši průměrného výdělku nebo ve výši mzdy nebo platu, které by náležely za dobu tohoto volna,
  • c) odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f) ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby podle zákoníku práce nebo právních předpisů upravujících služební poměr, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce netrvalo-li zaměstnání celý kalendářní měsíc, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru.

Další změna stanovuje, že sleva na pojistném naopak zaměstnavateli náleží, jen pokud před nejpozději s uplatněním této slevy oznámil ČSSZ záměr uplatňovat ji za daného zaměstnance. Oznámením se rozumí okamžik jeho doručení ČSSZ. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance dle zákona o nemocenském pojištění. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance zaměstnavatel oznamuje nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu podle § 9 odst. 2 za kalendářní měsíc, za který slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňuje. Jestliže chce za téhož zaměstnance uplatňovat slevu na pojistném více zaměstnavatelů, pak ta náleží tomu, který oznámí ČSSZ tento záměr jako první.

Tyto úpravy by měly začít platit od července 2023.

Jaké další změny přinese novelizace

Novelizace přinese i další změny zákonů, o kterých jsme již informovali.

Změny v termínech výplat a výplatním období

Jde například o změnu v termínech pro výplaty důchodů. Výplatní termíny penzí, které bývají v drtivé většině přidělené, jsou nynístanovené na sudé dny v měsíci od 2. do 24. dne (nebo 15. den v měsíci, je-li penze zasílána do zařízení sociálních služeb). Důchody se vyplácí předem v určený výplatní den na tzv. klouzavý měsíc. Máte-li tedy stanovené datum splatnosti ke 14. dni v měsíci, náleží penze vyplacená 14. 11. 2022 na období od 14. 11. 2022 do 13. 12. 2022.

Ministerstvo práce navrhuje od 1. července 2025 sjednotit výplatu dávek důchodového pojištění pro všechny důchodce. A to tak, že by se výplatní období změnilo z klouzavého na kalendářní měsíc (od prvního dne do posledního).

Důchody se budou vyplácet v jiných termínech a za jiné období. Jak to bude vypadat? Přečtěte si také:

Důchody se budou vyplácet v jiných termínech a za jiné období. Jak to bude vypadat?

O penzi půjde požádat online

Nyní je možné o důchod požádat jen tak, že osobně zajdete na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a vyplníte tu papírovou žádost. Členské státy EU by ale měly umožnit svým občanům, z titulu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1724, požádat nejpozději do 12. prosince 2023 o penzi i prostřednictvím elektronické žádosti. Tu by bylo možné podat přes ePortál ČSSZ.

Podmínkou pro elektronické podání žádosti o penzi bude využití nějaké z forem digitální identity kvůli ověření (např. eObčanka, NIA ID, MojeID, Bankovní identita, datová schránka). Ostatně, jinak se na ePortál ani nepřihlásíte.

Žádost by mělo být možné adresovat přes ePortál na kteroukoli okresní správu, která vám na základě toho musí vystavit potvrzení o přijetí. Elektronický formulář by měl být částečně předvyplněný daty z evidence ČSSZ, která by ale v případě chyb bylo možné i doplňovat nebo rozporovat.

Prostřednictvím příslušné aplikace by mělo být možné podat tzv. I. část žádosti o důchod vč. příloh.

Stát umožní o všechny druhy důchodů požádat i přes internet Přečtěte si také:

Stát umožní o všechny druhy důchodů požádat i přes internet

OSVČ, rodičák a vedlejší činnost

Stejná novelizace má změnit i pravidla pro vedlejší činnost u OSVČ, které pobírají rodičovský příspěvek. Vedlejší činnost by v takovém případě vznikala z titulu péče o dítě do 4 let, a ne z titulu pobírání rodičovského příspěvku. Podrobněji jsme o změně informovali v níže odkazovaném článku.

Vedlejší činnost OSVČ už nebude podmíněna pobíráním rodičáku, ale péčí o malé dítě Přečtěte si také:

Vedlejší činnost OSVČ už nebude podmíněna pobíráním rodičáku, ale péčí o malé dítě

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).