Na tuto nezákonnou praxi ČSSZ jsem podával podnět ombudsmanovi v roce 2013, kdy moje mámá šla do důchodu a ČSSZ chtěla po ní také toto potvrzení, za která chtěla banka samozřejmě zaplatit. Ombudsman sice konstatoval, že se jedná o postup, který je v rozporu se zákonem, ale nic s tím neudělal. K čemu pak tento úřad je? Viz níže moje odpověď ombudsmanovi, tehdy JUDr. Varvařovský.
Děkuji Vám, že jste se Vy a Váš úřad zabývali mým podnětem ve věci zatěžování žadatelů o důchod vyžadováním potvrzení o existenci bankovního účtu Českou správou sociálního zabezpečení. Nemohu však nereagovat na Vaše sdělení ze dne 9.1. 2013. Jsem trochu překvapen, že i přes zjištění nesouladu vnitřního předpisu správního orgánu s právním předpisem, uplatníte postup podle § 22 zák.č. 349/1999 Sb. teprve tehdy, až se na Vás obrátí více stěžovatelů (kde je ta mez?), přestože je jasné, že ČSSZ tak postupuje vůči všem žadatelům o důchod. Kdybych byl žadatelem o důchod já a obrátil se na Vás ve své věci, muselo by po Vašem zjištění rozporu vnitřního předpisu s právními předpisy a setrvání správního orgánu na nezměnéné podobě vnitřního předpisu následovat Vaše závěrečné stanovisko spolu s návrhem, aby doložení existence běžného účtu bylo vyžádováno způsobem nezatěžujícím žadatele finančně, nestanoví-li právní předpis výslovně, že žadatel o výplatu důchodu na svůj běžný účet musí za prvé prokázat existenci bankovního účtu a za druhé, že tak musí učinit jedině předložením potvrzení banky, za který si banky ovšem účtují poplatek, bez ohledu na to, zda tuto skutečnost potvrdí na formulář ČSSZ nebo banky. Proto se divím, že nepovažujete za nutný postup podle § 22 zák. č. 349/1999 Sb., i když ČSSZ postupuje v rozporu s § 6 odst. 2 SŘ věta první a druhá (zatěžuje žadatele o důchod, žadatelé vynakládají zbytečné náklady na bankovní poplatky, potvrzení je vyžadováno, přestože tak nestanoví právní předpis) excesem v podobě vnitřního předpisu, který dopadá na všechny žadatele, nikoliv jen na případ ojedinělého žadatele, který by se náhodou ozval. Jestliže náklady žadatele o důchod vynaložené na zaplacení poplatku bance jsou zapříčiněné nesprávným úřední postupem, což patří do Vaší působnosti, potom nerozumím, proč mi sdělujete, že se nemůžete kvalifikovaně vyjádřit k účtování poplatků bankami. S podnětem k přešetření, proč banky vyžadují poplatek za vydání potvrzení, jsem se na Vás neobracel a ani nemohl obrátit.
Dovoluji si mít dále opačný názor, že důvody ČSSZ jsou logické a pochopitelné. Text § 64 zák.č. 155/1995 Sb. není nesrozumitelný či chybně formulovaný. Proto právě naopak postup ČSSZ pochopitelný není a logiku postrádá. Správnost čísla běžného účtu lze zjistit ex post tím, že bezhotovostní převod důchodu proběhl. Každý žadatel odpovídá za údaje, které pro ČSSZ v žádosti uvede. Když ČSSZ neodpovídá za nevyplacení důchodu bezhotovostním převodem v případech uvedených v 64 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., proč by měla odpovídat za chybné údaje uvedené žadatelem? Není mi znám žádný další správní orgán, který by nevycházel z informace žadatele o čísle běžného účtu, pokud by mu měl vracet či vyplácet peníze. Z potvrzení banky o existenci běžného účtu ČSSZ těžko zjistí podmínky vedení běžného účtu. Kam by státní správa došla, pokud by návratnost důchodu vyplaceného po smrti závisela na podmínkách bank? Postup navracení důchodu vyplaceného po smrti upravuje § 64 odst. 5 zák.č. 155/1995 Sb. Důchod vyplacený po smrti vrací ČSSZ disponent s účtem (což ale není banka), dále manželka, děti, rodiče či dědic. Z tohoto vymezení okruhu osob je jasné, že vyplacený důchod se nemusí vracet stejným způsobem, kterým byl vyplacen, a ze stejného účtu, na který byl vyplacen. Toto vymezení podle osob, nikoliv podle účtu, kam byl důchod posílán, má logiku, aby ČSSZ nebyla odkázána jen na prostředky na běžném účtu. Z právní úpravy běžného účtu nevyplývá oprávnění ČSSZ vůči bance a povinnost banky vrátit ČSSZ posmrtně vyplacený důchod, protože to nevyplývá z § 64 odst. 5 zák. č. 155/1995 Sb. Pokud ano, pak by v § 64 odst. 5 zák.č. 155/1995 Sb. nebyl uveden výčet osob, které mají důchod vrátit, a jako poslední záchrana, že posmrtně vyplacený důchod bude vyřešen v dědickém řízení jako pohledávka oprávněného. Proto nelze mít pochopení a mít za logický vnitřní předpis ČSSZ, která z neznalosti zákona, kterým se má řídit, ukládá povinnosti v rozporu se zákonem sledujíc tak účel zajistit si nezákonným postupem navrácení posmrtně vyplaceného důchodu. Bylo by hezké, kdyby se správní orgány řídily právními předpisy a ne tradicí, kdy Květa to dělá tak, je to před ní dělala Běta, aniž by se kterákoliv z nich podívala do zákona. Tento e-mail píši jenom proto, abyste měl zpětnou vazbu k dopisům, které jsou Vám předkládány k podpisu a které adresátům nezní moc přesvědčivě. Ze strany Vašeho úřadu další korespondenci v dané věci nevyžaduji a neočekávám.
Pane Ondřej O.
Mýlíte se. ČSSZ by si přidávala zbytečně práci. Je to Váš zájem nechat si posílat na svůj účet důchod. A ČSSZ musí dokladovat jistotu, že to posílá na účet důchodce příp.manžela-ky, se kterým též disponujete. Představte si tu agendu, aby si ČSSZ sháněla po bankách ověření, že účet je Váš. takhle jí to předložíte, ona to odkývne. Jestli pak ze svého/disponibilního účtu peníze přeposíláte, vybíráte a podporujete třeba výzkum kulturních zájmů amazonských indiánů, to je Vaše věc.
revmatik
Pane revmatiku,
bohužel dost lidí v této diskuzi včetně Vás (ale naštěstí je tu i početná opačná skupina) nepochopila princip právního státu, že povinnosti občanům lze ukládat pouze na základě zákona. Daný zákon neukládá občanovi povinnost dokládat ČSSZ potvrzení od banky, že účet, kam se má posílat důchod, patří danému žadateli o důchod. Jedná se o výmysl ČSSZ nemající oporu v zákoně. ČSSZ má občana okamžikem podání žádosti o důchod za nesvéprávného člověka, který nesmí pro výplatu důchodu samostatně určit jiný účet než svůj a navíc mu dopředu nevěří, že účet, který určil jako svůj, mu patří, dokud nepřinese potvrzení od banky, že ten účet je opravdu jeho. Vycházíte z mylného názoru, že ČSSZ musí mít jistotu, že vyplácí důchod na účet důchodce, a že ona je kontrolor mého zájmu. To je socialistický názor bez respektu k ústavnímu pořádku, podle kterého státní orgány činí pouze to, co jim zákon ukládá, a občan není nucen činit nic, co mu zákon neukládá. ČSSZ má mít pouze jedinou jistotu, a to tu, že posílá důchod na účet, který jí žadatel o důchod určil. Za určení účtu obdobně jako za bezchybný formát čísla účtu zodpovídá logicky pouze žadatel o důchod, nikoliv ČSSZ, která žádost o důchod přijímá a vyřizuje. Spoustě lidí zde v diskuzi přijde na jednu stranu normální, že nestačí určit číslo účtu pro výplatu důchodu a že je třeba ještě dalším lejstrem dokazovat, že ten účet dotyčnému patří potvrzením od banky, ale na druhou stranu jim není podivné, že jiné státní orgány tento nezákonný postup nepraktikují. Např. jsem podával daňové přiznání, do kterého jsem uvedl číslo účtu, na který má FÚ poslat přeplatek daně. Světě div se, ale i ten FÚ není tak padlý na hlavu, aby po daňovém poplatníkovi chtěl potvrzení od jeho banky, že účet, který určil v daňovém přiznání pro výplatu přeplatku, mu také patří. A to myslím, že spousta důchodců podává také daňová přiznání, a FÚ s nim nezachází jako s nesvéprávnými. Jak jsem už uváděl, i kancelář ombudsmana ohodnotila postup ČSSZ jako postup nemající oporu v zákoně. Bohužel přestože řekla A, už neudělala B. Asi proto, že když se kácí les, tak létají třísky, takže v zájmu té skupiny starších a senilních důchodců do jednoho ho pytle s nimi hodila i žadatele o důchod. Prostě dnem podáním žádosti o důchod jste všichni senilní nesvéprávní důchodci, které je třeba chránit i proti vaší vůli, ať se vám to líbí, nebo nelíbí.
Pravděpodobně myslíte odstavec Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice v České republice; je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u banky v České republice, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá na předepsaném tiskopise a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty; zemřel-li oprávněný, je manžel (manželka) povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného připsané na takový účet po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného.
Kde je tam nějaká zmínka o potvrzení banky, že účet patří příjemci důchodu?
Jenže zákon nestanoví, že ten tiskopis musí potvrdit banka, to už je jen výmysl ČSSZ a občan nemusí dělat to, co mu zákon přímo nenařizuje. To by stejně dobře mohli na tiskopise podmínit výplatu důchodů vlastnoručním podpisem prarodičů žadatele nebo požadovat jiný nesmysl.
Ostatně vzpomeňte na kontrolní hlášení - to Ústavní soud částečně zrušil, protože není možné do zákona dát jen že se něco předá ve formátu stanoveném ouřadem, aniž by zákon současně vyjmenoval, jaké všechny údaje se mají předat. Toto je narosto shodná situace.