Stačí, když sociálka posílá důchod na společný účet manželů. V případě úmrtí jednoho z nich, se ten pozůstalý ke svému důchodu nedostane, dokud neproběhne dědické řízení, takže až tak to ošetřeno není. Jinak až tak velké papírování mi to nepříjde, důchod na účet je mnohem lepší možnost, než každý měsíc stát frontu na poště a nebo být nutně doma, abych mohla důchod převzít. .
U mbanky, kde jsou oba manželé rovnocenní majitelé účtu Vám nic nezablokují. M.j. stát to má dobře ošetřené. Ještě ani nezaklepete papučemi a už jde ze špitálu hláška sociálce a ta zastaví výplatu důchodu. I ti nejchudší důchodci (většina národa kromě bývalých komunistů, dnes velkopodnikatelů) si mohou pořídit další bezplatný účet třeba u FIO, AIR atd. a mít tam rezervu vč, debetní karty. Je to nejen rezerva, ale také záloha když třeba nefunguje karta k základnímu účtu. Jinak článek je velké dusno o lejně. Formulář si vytisknu z netu, zajdu na pobočku, kde tam dají berana a hodím do poštovní schránky. Daleko největší časová ztráta vzniká, když si vystojíte frontu na poště na tu známku. Trafiky to už neprodávají, protože pošta jim nechce dát rabat.
jaká " sociálka " posílá důchody?
manžele nikdo nenutí,aby měli společný účet a většina těch důchodců byla zaměstnaná, plat jim chodil na účet a přechodem do důchodu tak jako tak museli na Správě soc. zabezpečení řešit svoje věci. Pokud mají společný účet a jeden zemře, tak snad druhému jeho důchod je vyplacen normálně, ne ?
Nevím to jistě, ale dnes snad pošťačky důchody vůbec nenosí, nebo se mýlím?
To jsou zase žvásty ouředníků, co si prostě musí vymyslet práci, aby obhájili svou existenci a mohli ostatní buzerovat.
slouží pro jejího poživatele jako základní prostředek obživy, navíc obvykle náleží ve vyšší výši
To snad platí pro výpatu mzdy také, a přesto pro to potvrzení nepotřebuji.
nelze vyplácet na účet, jehož vlastníkem je někdo jiný než osoba oprávněná, neboť ... u takového subjektu nelze ve všech případech garantovat, že prostředky připsané na svůj účet by využil v souladu s jejich účelem, tj. ve prospěch poživatele důchodu
dtto
Schopnost projevit svobodně a vážně svoji vůli a zajistit ochranu svých práv může být u řady poživatelů důchodů v důsledku jejich vyššího věku či nepříznivého zdravotního stavu snížena
Od toho je snad institut zbavení svéprávnosti. Nebo si snad ouřadové představují, že osoba, která ani nezná číslo svého účtu, je schopna s ním nějak bez pomoci třetí osoby manipulovat?
Jako se předmětem výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu může stát bankovní účet důchodce, mohl by se jím samozřejmě stát i účet jiné osoby, na který by byl důchod zasílán
Stejně jako s výplatou mzdy.
Takže jediný relevantní argument je, že to nařizuje zákon, žádný jiný smysl to nemá. Nebylo by tedy jednodušší těch pár slov v zákoně zrušit, než zbytečně honit každý rok statisíce lidí od četa k ďáblu?
myslílm,že zbytečně negativně reagujete. Dovedete si představit jak by se stát soudil s tisíci neoprávněnými,které by event. důchodce označil,že blabla, to asi těžko. Ouřadové si kolikrát vymýšlejí spoustu "zajišťovacích papírů,aby odůvodnili svoji existenci, ale toto nebude ten případ.
Možná mám dlouhé vedení, ale o jakých soudech tady píšete? Tady se snad stát nemá proč soudit. Poslala ČSSZ důchod na účet uvedený důchodcem? Pak je ČSSZ z obliga. Zpřístupnil důchodce ten účet podvodníkovi? Pak se snad soudí ten důchodce, co s tím má co společného stát nebo ČSSZ? A mimochodem, disposiční právo k účtu může dát ten důchodce komu chce, stejně jako může důchod trvalým příkazem přeposílat na jiný účet. Tak v čem kohokoliv ochrání nějaké lejstro, že si důchodce nechává důchod posílat na svůj účet? Nikoho a v ničem!
asi dlouhé vedení máte.
Píše se " STÁT " musí důchodce chránit!
Co si pak důchodce zaviní svou blbostí není věcí státu, ten ho chránil.
To se má asi tak, jako když se jedou zadarmo důchodci najíst, tam jim nutí koupit kastróly ( velmi výhodně ! ) a dom a pak důchodci fňukají, že si prošustrovali měsíční apanáž na kastról, který nepotřebují.
Pánové a dámy, důchodci jsou myslící tvorové tak jak ostatní a moc bych je ( pokud nejsou úplně dementní a nejsou zbaveni svých práv) neomlouvala.Všude je vidět, slyšet osvěta, denně se o tom píše, v TV to určuitě taky vidí a sociální pracovníci jim vysvětlují.
Ano, jedině na účet a svůj. Za 1/ vám případní zloději, a podvodníci, nemohou nic ukrást - jak je často v TV, že přišli o 400-800 tisíc, za 2/ můžete platit kartou a nemusíte přemýšlet, kam jste si ty peníze dal :-) :-), ....dobré ovšem je založit vkladní knížku na toho, co vám bude zařizovat pohřeb, a dědictví - aby to měl z čeho zaplatit, kdyby neměl žádné peníze svoje, nebo měl zablokované konto :-) :-)
vkladní knížku na jinou osobu než na sebe nezaložíte, musí být na toho kdo jí zakládá a maximálně určit si disponenta, ale když zemřete stejně jí zablokuje notář a disponent to už třeba vybrat nestihne před blokací kvůli úmrtí. Pak se knížka potáhne dědickým řízením a ještě z našetřených peněz zaplatíte notáři .
Tak to děkujte přírodě, že jste nafasoval rozumného notáře. Známému se stalo, že notář při dědickém řízení nechal zablokovat všechny účty všech účastníků dědického řízení. Neměl na to právo a byl pak po zásluze potrestán, jenže než se ty účty odblokovaly, bylo 6 rodin s malými dětmi dva měsíce bez prostředků k obživě.
Pokud mě paměť neklame, před několika desetiletími bylo nemožné nechat si posílat důchod na účet. A ČSSZ argumentovala tím, že když pošťačka předá důchod osobně, tak tím současně zkontroluje že dotyčný stále žije. Byl to velký boj v 90. letech prosadit, aby bylo možné posílat důchody na účet.
Takže "několik desetiletí" v ptydepe ČSSZ znamená maximálně dvě.
V současné době mají banky povinnost informovat ČNB o účtech fyzických osob. Tedy ˇVNB má databázi všech bankovních účtů fyzických osob v Česku. Není nic jednoduššího, než aby ČSSZ si vyjednala přístup do tohoto registru a tam si ověřila, že skutečně daný bankovní účet ptří fyzické osobě, která na něho chce posílat jakýkoli důchod. Je to jednoduché, jedno rozhraní mezi systémem ČNB a ČSSZ. Výhodou je nižší byrokracie, ale to se úředníkům samozřejmě nelíbí.
Od roku 1994 jsem pobírala vdovský důchod a sirotčí důchody k rukám matky, do věku 18 let svých dětí. Nejprve jsem si pro ty důchody chodila na poštu, kde jsem vždy vyslechla závistivé připomínky poštmistrové. Okamžitě, kdy Česká pošta zřídila Poštovní spořitelnu, nejprve pod Investiční bankou, pozdějí pod ČSOB, jsem si zařídila účet, na který mi od té doby přicházel vdovský důchod i výplata od zaměstnavatele. Když jsem požádala o svůj starobní důchod, současně s tím jsem požádala o výplatu důchodu na účet. Nechala jsem si na poště potvrdit, že jsem majitelkou účtu číslo XY, to jsem odevzdala spolu se žádostí o starobní důchod a pokoj. Nevidím v tom žádnou zbytečnou administrativu. Představte si, že by ten starobní důchodce požádal, aby jeho důchod, na který je finančně a potažmo životně odkázán, chodil na účet jeho syna nebo dcery nebo vnoučete. To by bylo postižených, kteří by nakonec žádné peníze nedostali. Je to dobře, že jsou poživatelé důchodů takto chráněni. Nehledě k tomu, že starobní důchod se vyplácí "dopředu". Když starobní důchodce zemře a má svůj vlastní účet, stává se tento účet automaticky předmětem pozůstalostního řízení. Důchod poukázaný "dopředu" se potom musí ČSSP vrátit. Kdyby starobní důchod "dopředu" byl poukázán na účet nějakého příbuzného toho seniora, ČSSP by měla hodně práce z toho dotyčného pak peníze vymoci zpět. Podle mne je tento systém v naprostém pořádku.
Představte si, že by ten starobní důchodce požádal, aby jeho důchod, na který je finančně a potažmo životně odkázán, chodil na účet jeho syna nebo dcery nebo vnoučete.
V první řadě, proč by to ten důchodce vůbec dělal? Pokud je svéprávný a má trochu zdravého rozumu, tak si samozřejmě nechá posílat důchod na svůj účet, aniž by ho při tom musela ČSSZ vodit za ručičku. A pokud už svéprávný není, tak ho ten syn, dcera nebo vnouče zcela lehce zmanipuluje, aby s jeho účtem mohl nakládat, jak chce, a žádné lejstro pro ČSSZ mu v tom nezabrání.
Takže znovu. K čemu to lejstro vůbec je zapotřebí?
pokud už svéprávný není, má stanoveného opatrovníka - ten ze zákona obhospodařuje buď účet dotyčného, případně ten důchod spravuje na jiném účtě (obdoba je i u různých soc. ústavů) a i tyto účty podléhají obdobnému režimu, tedy v případě přeplatku vzniklému důsledkem úmrtí v době probíhajícího převodu finančních prostředků, je tu to právo požadovat po bance návrat financí na účet u ČNB
Na tuto nezákonnou praxi ČSSZ jsem podával podnět ombudsmanovi v roce 2013, kdy moje mámá šla do důchodu a ČSSZ chtěla po ní také toto potvrzení, za která chtěla banka samozřejmě zaplatit. Ombudsman sice konstatoval, že se jedná o postup, který je v rozporu se zákonem, ale nic s tím neudělal. K čemu pak tento úřad je? Viz níže moje odpověď ombudsmanovi, tehdy JUDr. Varvařovský.
Děkuji Vám, že jste se Vy a Váš úřad zabývali mým podnětem ve věci zatěžování žadatelů o důchod vyžadováním potvrzení o existenci bankovního účtu Českou správou sociálního zabezpečení. Nemohu však nereagovat na Vaše sdělení ze dne 9.1. 2013. Jsem trochu překvapen, že i přes zjištění nesouladu vnitřního předpisu správního orgánu s právním předpisem, uplatníte postup podle § 22 zák.č. 349/1999 Sb. teprve tehdy, až se na Vás obrátí více stěžovatelů (kde je ta mez?), přestože je jasné, že ČSSZ tak postupuje vůči všem žadatelům o důchod. Kdybych byl žadatelem o důchod já a obrátil se na Vás ve své věci, muselo by po Vašem zjištění rozporu vnitřního předpisu s právními předpisy a setrvání správního orgánu na nezměnéné podobě vnitřního předpisu následovat Vaše závěrečné stanovisko spolu s návrhem, aby doložení existence běžného účtu bylo vyžádováno způsobem nezatěžujícím žadatele finančně, nestanoví-li právní předpis výslovně, že žadatel o výplatu důchodu na svůj běžný účet musí za prvé prokázat existenci bankovního účtu a za druhé, že tak musí učinit jedině předložením potvrzení banky, za který si banky ovšem účtují poplatek, bez ohledu na to, zda tuto skutečnost potvrdí na formulář ČSSZ nebo banky. Proto se divím, že nepovažujete za nutný postup podle § 22 zák. č. 349/1999 Sb., i když ČSSZ postupuje v rozporu s § 6 odst. 2 SŘ věta první a druhá (zatěžuje žadatele o důchod, žadatelé vynakládají zbytečné náklady na bankovní poplatky, potvrzení je vyžadováno, přestože tak nestanoví právní předpis) excesem v podobě vnitřního předpisu, který dopadá na všechny žadatele, nikoliv jen na případ ojedinělého žadatele, který by se náhodou ozval. Jestliže náklady žadatele o důchod vynaložené na zaplacení poplatku bance jsou zapříčiněné nesprávným úřední postupem, což patří do Vaší působnosti, potom nerozumím, proč mi sdělujete, že se nemůžete kvalifikovaně vyjádřit k účtování poplatků bankami. S podnětem k přešetření, proč banky vyžadují poplatek za vydání potvrzení, jsem se na Vás neobracel a ani nemohl obrátit.
Dovoluji si mít dále opačný názor, že důvody ČSSZ jsou logické a pochopitelné. Text § 64 zák.č. 155/1995 Sb. není nesrozumitelný či chybně formulovaný. Proto právě naopak postup ČSSZ pochopitelný není a logiku postrádá. Správnost čísla běžného účtu lze zjistit ex post tím, že bezhotovostní převod důchodu proběhl. Každý žadatel odpovídá za údaje, které pro ČSSZ v žádosti uvede. Když ČSSZ neodpovídá za nevyplacení důchodu bezhotovostním převodem v případech uvedených v 64 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., proč by měla odpovídat za chybné údaje uvedené žadatelem? Není mi znám žádný další správní orgán, který by nevycházel z informace žadatele o čísle běžného účtu, pokud by mu měl vracet či vyplácet peníze. Z potvrzení banky o existenci běžného účtu ČSSZ těžko zjistí podmínky vedení běžného účtu. Kam by státní správa došla, pokud by návratnost důchodu vyplaceného po smrti závisela na podmínkách bank? Postup navracení důchodu vyplaceného po smrti upravuje § 64 odst. 5 zák.č. 155/1995 Sb. Důchod vyplacený po smrti vrací ČSSZ disponent s účtem (což ale není banka), dále manželka, děti, rodiče či dědic. Z tohoto vymezení okruhu osob je jasné, že vyplacený důchod se nemusí vracet stejným způsobem, kterým byl vyplacen, a ze stejného účtu, na který byl vyplacen. Toto vymezení podle osob, nikoliv podle účtu, kam byl důchod posílán, má logiku, aby ČSSZ nebyla odkázána jen na prostředky na běžném účtu. Z právní úpravy běžného účtu nevyplývá oprávnění ČSSZ vůči bance a povinnost banky vrátit ČSSZ posmrtně vyplacený důchod, protože to nevyplývá z § 64 odst. 5 zák. č. 155/1995 Sb. Pokud ano, pak by v § 64 odst. 5 zák.č. 155/1995 Sb. nebyl uveden výčet osob, které mají důchod vrátit, a jako poslední záchrana, že posmrtně vyplacený důchod bude vyřešen v dědickém řízení jako pohledávka oprávněného. Proto nelze mít pochopení a mít za logický vnitřní předpis ČSSZ, která z neznalosti zákona, kterým se má řídit, ukládá povinnosti v rozporu se zákonem sledujíc tak účel zajistit si nezákonným postupem navrácení posmrtně vyplaceného důchodu. Bylo by hezké, kdyby se správní orgány řídily právními předpisy a ne tradicí, kdy Květa to dělá tak, je to před ní dělala Běta, aniž by se kterákoliv z nich podívala do zákona. Tento e-mail píši jenom proto, abyste měl zpětnou vazbu k dopisům, které jsou Vám předkládány k podpisu a které adresátům nezní moc přesvědčivě. Ze strany Vašeho úřadu další korespondenci v dané věci nevyžaduji a neočekávám.
Pane Ondřej O.
Mýlíte se. ČSSZ by si přidávala zbytečně práci. Je to Váš zájem nechat si posílat na svůj účet důchod. A ČSSZ musí dokladovat jistotu, že to posílá na účet důchodce příp.manžela-ky, se kterým též disponujete. Představte si tu agendu, aby si ČSSZ sháněla po bankách ověření, že účet je Váš. takhle jí to předložíte, ona to odkývne. Jestli pak ze svého/disponibilního účtu peníze přeposíláte, vybíráte a podporujete třeba výzkum kulturních zájmů amazonských indiánů, to je Vaše věc.
revmatik
Pane revmatiku,
bohužel dost lidí v této diskuzi včetně Vás (ale naštěstí je tu i početná opačná skupina) nepochopila princip právního státu, že povinnosti občanům lze ukládat pouze na základě zákona. Daný zákon neukládá občanovi povinnost dokládat ČSSZ potvrzení od banky, že účet, kam se má posílat důchod, patří danému žadateli o důchod. Jedná se o výmysl ČSSZ nemající oporu v zákoně. ČSSZ má občana okamžikem podání žádosti o důchod za nesvéprávného člověka, který nesmí pro výplatu důchodu samostatně určit jiný účet než svůj a navíc mu dopředu nevěří, že účet, který určil jako svůj, mu patří, dokud nepřinese potvrzení od banky, že ten účet je opravdu jeho. Vycházíte z mylného názoru, že ČSSZ musí mít jistotu, že vyplácí důchod na účet důchodce, a že ona je kontrolor mého zájmu. To je socialistický názor bez respektu k ústavnímu pořádku, podle kterého státní orgány činí pouze to, co jim zákon ukládá, a občan není nucen činit nic, co mu zákon neukládá. ČSSZ má mít pouze jedinou jistotu, a to tu, že posílá důchod na účet, který jí žadatel o důchod určil. Za určení účtu obdobně jako za bezchybný formát čísla účtu zodpovídá logicky pouze žadatel o důchod, nikoliv ČSSZ, která žádost o důchod přijímá a vyřizuje. Spoustě lidí zde v diskuzi přijde na jednu stranu normální, že nestačí určit číslo účtu pro výplatu důchodu a že je třeba ještě dalším lejstrem dokazovat, že ten účet dotyčnému patří potvrzením od banky, ale na druhou stranu jim není podivné, že jiné státní orgány tento nezákonný postup nepraktikují. Např. jsem podával daňové přiznání, do kterého jsem uvedl číslo účtu, na který má FÚ poslat přeplatek daně. Světě div se, ale i ten FÚ není tak padlý na hlavu, aby po daňovém poplatníkovi chtěl potvrzení od jeho banky, že účet, který určil v daňovém přiznání pro výplatu přeplatku, mu také patří. A to myslím, že spousta důchodců podává také daňová přiznání, a FÚ s nim nezachází jako s nesvéprávnými. Jak jsem už uváděl, i kancelář ombudsmana ohodnotila postup ČSSZ jako postup nemající oporu v zákoně. Bohužel přestože řekla A, už neudělala B. Asi proto, že když se kácí les, tak létají třísky, takže v zájmu té skupiny starších a senilních důchodců do jednoho ho pytle s nimi hodila i žadatele o důchod. Prostě dnem podáním žádosti o důchod jste všichni senilní nesvéprávní důchodci, které je třeba chránit i proti vaší vůli, ať se vám to líbí, nebo nelíbí.
Pravděpodobně myslíte odstavec Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice v České republice; je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u banky v České republice, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá na předepsaném tiskopise a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty; zemřel-li oprávněný, je manžel (manželka) povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného připsané na takový účet po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného.
Kde je tam nějaká zmínka o potvrzení banky, že účet patří příjemci důchodu?
Jenže zákon nestanoví, že ten tiskopis musí potvrdit banka, to už je jen výmysl ČSSZ a občan nemusí dělat to, co mu zákon přímo nenařizuje. To by stejně dobře mohli na tiskopise podmínit výplatu důchodů vlastnoručním podpisem prarodičů žadatele nebo požadovat jiný nesmysl.
Ostatně vzpomeňte na kontrolní hlášení - to Ústavní soud částečně zrušil, protože není možné do zákona dát jen že se něco předá ve formátu stanoveném ouřadem, aniž by zákon současně vyjmenoval, jaké všechny údaje se mají předat. Toto je narosto shodná situace.
Ano, máte pravdu nikdo mu účet nenutí. A co je komu do toho na čí účet si nechám já posílat důchod ???? Můžu ho nechat posílat Zemanovo, Trumpovo nebo Putinovo rodině nějaký správě důchodů od nás je do toho šumák !!!
Tohle už mi připadá jako omezování člověka v nakládání s vlastnim důchodem... vlastně tenhle orgán dělá to, co se jakoby na oko snaží "nedopustit" v rámci péče o důchodce.
"Tohle už mi připadá jako omezování člověka v nakládání s vlastnim důchodem..."
Ale no tak, tomu přeci sám nevěříte ;-). Jádrem problému je, že ten důchod se stává VAŠÍM až okamžikem kdy jej převezmete od pošty, nebo kdy je připsán na Váš účet. Do té doby jde o státní "peníze na cestě" proti Vaší pohledávce za ČSSZ, respektive státem.
Proto je celkem pochopitelná snaha ČSSZ zajistit, aby se každá splátka důchodu nepopiratelně dostala z vlastnictví státu do Vašeho vlastnictví, čímž zanikne Vaše pohledávka (a závazek státu).
Připsáním na cizí účet (s výjimkou účtu, na který se vztahuje SJM) se tak nestane. Peníze by se staly majekem vlastníka účtu, kterému by vůči důchodci vznikl závazek. (A státu komplikace, pokud by došlo ka jakémukoli zadrhnutí, neb dvoustranný vztah by byl rázem třístranný.)
A proč toto neplatí třeba při vrácení přeplatku daně? Tam přece také mám pohledávku vůči státu, která se musí vyrovnat, a při tom je v tomto případě státu naprosto fuk, komu patří účet, kam přeplatek vrací. A stejně tak ve všech ostatních případech vyrovnání pohledávek občana vůči státu. Proč je ausgerechnet tato jedna jediná pohledávka vůči státu tak výjimečná, že je jen pro ni zapotřebí honit věřitele pro nějaká lejstra?
Když se vyrovnává jakákoliv pohledávka, tak je vyrovnaná okamžikem, kdy ji splatíte způsobem stanoveným věřitelem. Pokud věřitel stanoví, že ty peníze máte hodit z Petřínské rozhledny, tak to uděláte, seženete si k tomu pár svědků pro případ sporu, a tím jste pohledávku vyrovnal.
Jen mě ještě napadlo, jestli ČSSZ požaduje stejná potvrzení o účtech, na které posílá výplaty svým zaměstnancům. Protože všechno, co ta tisková mluvka tvrdí o důchodech, platí i pro výplaty zaměstnanců ČSSZ. A když čtu ty vejšplechy tiskové mluvky, tak včetně jejich snížených mentálních a kognitivních schopností.
V podstatě říkáte, že člověk v důchodu je omezený blb, který není schopen se o sebe sám postarat a učinit kvalifikovaná rozhodnutí. Nebylo by rozumnější míti na formuláři upozornění, zdůrazňující možná nebezpečí, pokud se osoba rozhodne udat ne vlastní účet. To by ale znamenalo s člověkem komunikovat. Připomíná mi to dopravku v Českých Budějovicích, kde mají úředníci za sklem ceduli s nápisem: PLATBU V HOTOVOSTI HLASTE PŘEDEM, namísto toho, aby se vás prostě zeptali jak budete platit. Úředník s vámi prostě nechce komunikovat a proto musíme mít takovéto, pro někoho ponižující, zákony.
V podstatě říkáte, že člověk v důchodu je primitiv, který není schopen se o sebe sám postarat a učinit kvalifikovaná rozhodnutí. Nebylo by rozumnější míti na formuláři upozornění, zdůrazňující možná nebezpečí, pokud se osoba rozhodne udat ne vlastní účet. To by ale znamenalo s člověkem komunikovat. Připomíná mi to dopravku v Českých Budějovicích, kde mají úředníci za sklem ceduli s nápisem: PLATBU V HOTOVOSTI HLASTE PŘEDEM, namísto toho, aby se vás prostě zeptali jak budete platit. Úředník s vámi prostě nechce komunikovat a proto musíme mít takovéto, pro někoho ponižující, zákony.
Nechápu, proč nás důchodce s tím otravují.ČSSZ přeci ví, kam na účet posílá důchody, takže není nic jednoduššího než se tam zeptat, čí je to účet. A protože info podá nestranná banka, nepotřebuji žádný podpis od důchodce. Je to zase lenost 160 000 úředníků. NY má cca 15 mil obyvatel , chtěl bych vidět, jak je řídí 100 00 lidí , bez federálů!!
P.S. tady byl odkaz na jeden formulář ČSSZ .Ale pokud má manželka společný účet , je na to jiný papír!!!
Absolutní většina pisatelů celou záležitost překroutila a obrátila o 180 stupňů.
Toto opatření je hlavně o vymahatelnosti případného přeplatku vzniklého v době převodu, tj. čas mezi zadáním příkazu a převodem z účtu státu na účet osobní, pokud dojde k úmrtí příjemce v této době a tudíž na důchod není právní nárok (důchody se vyplácení na rozdíl od mzdy/platu předem!!!), ale i ten zaměstnavatel by měl mít někde písemně, že Vy chcete zasílat na účet číslo ....., protože jde o Váš příjem a pokud si ho necháte posílat na účet někoho jiného (toto je Vaše rozhodnutí), ale může nastat situace, že zůstanete bez koruny, což v dnešní době není nic neobvyklého, jsou podobných případů plná media. A vůbec nerozhoduje, zda jde o životního partnera případně dospělé děti atd.
V dnešní době plné exekucí, insolvencí atd., je to ani se jeden nenaděje a pak až začne uvažovat, co si to vlastně sám nadrobil.
Tato společnost má obrovský problém v tom, že velká většina lidí uvažuje přesně takto, nebo taky vůbec.
A vy zaměstnanci, teď se asi bude divit, ale teď uvidíte, co všechno a všude (včetně u toho zaměstnavatele budete muset dávat písemně - podepisovat. A nejen ten účet - už se těšte tanečky právě začínají, platit bude GDPR od 25. tohoto měsíce (nic na tom nemění, že zatím žádný zákon nemáme, ale postihy jsou již jasně stanoveny.
Když důchodci přijde na účet důchod po jeho smrti, tak může třeba trvalým příkazem zaplatit nájem, SIPO si stáhne platby za energie, ... a až se ČSSZ vzpamatuje, tak na tom účtu už stejně nic nezbude. Tak jak a v čem to koho chrání? Od to jsou v tom zákoně ustanovení, že neoprávněne vyplacené důchody se vyrovnají z děditství.
A zaměstanavatel sice má ode mě potvrtzeno, že mi má posílat mzdu na účet, ale nepotřebuje k tomu (narozdíl od ČSSZ) štempl z banky.
Mě osobně se zdá, že jste nepochopila ani čárku.