Vlákno názorů k článku „Češi zvládnou pracovat déle, musíte je nalákat,“ myslí si experti od kk - Po 12ti hodinových šichtách u pásu či jinde...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 12. 10. 2015 9:16

    kk (neregistrovaný)

    Po 12ti hodinových šichtách u pásu či jinde je člověk rád, že vidí hranici důchodu. Úředník na ministerstvu nebo experti, jako tento, budou sedět na židli ještě v 80ti. Minulý rok jsem viděl, jak pan ing., jméno si nepamatuji, pracoval na MPSV ještě v 90ti a s velkou slávou už šel do důchodu. Určitě našemu státu moc pomohl, protože pracoval, bral plat a ještě důchod. Doufám, že si důchodu stále užívá.

  • 12. 10. 2015 10:41

    tomtom (neregistrovaný)

    Když se podívám na svou výplatní pásku prducha (pracující důchodce, dnes spíš prase = pracující senior), tak konstatuji, že dotyčný bral důchod tím způsobem, že při výplatě mzdy mu ho strhli ve formě sociální daně a při výplatě důchodu mu část poslali zpět. Za dobu odpracovanou v důchodu mu nenáleží žádné zvýšení důchodu resp. jeho vyměřovacího základu. Současně si platil zdravotní daň ve výši několika tisíc měsíčně, místo toho, aby za něj stát platil 100,- Kč měsíčně.
    Jinak stačí dávat ve škole pozor a učit se a nemusím skončit u pásu.

  • 12. 10. 2015 11:50

    rybka (neregistrovaný)

    Učit se lépe někdy nestačilo!!Za vlády komančů byly i jiná kritéria než prospěch ve škole.!Stačilo když rodiče nebyly dělníci a Dítě nebylo v pionýru

  • 12. 10. 2015 14:22

    * (neregistrovaný)

    No to nám pověz, co to bylo za kritéria.

    Václav Havel si udělal maturitu, poté dělal na vojně zástupce politruka. Následovalo studium první vysoké školy, VŠCHT. Ta ho, dle vlastních lov, nebavila, tak šel studovat DAMU, divadelní fakultu. Tu dokončil a stal se dramaturgem divadla Na zábradlí.

    Nebo pravičák největší, Václav Klaus. V 60-tých letech pobyty v Itálii a USA, a v 80-tých letech opět časté cesty na západ.....

    Povídej mi o kritériích.

  • 12. 10. 2015 20:34

    vasa (neregistrovaný)

    ... hmmm treba ma sestra nemohla studovat v rodnem krajskem meste a musela dojizdet do okresniho, protoze ji na zadnou jinou stredni skolu odmitli vzit prihlasku a moje malickost mela smulu se studiem na veterine, protoze bez doporuceni bylo zbytecne se na tu skolu hlasit (jinou skolu jsem nechtel) ... a vyjezdy do zahranici? I do NDR s problemy. A to vse jen kvuli rodicum vyskrtnutym z KSC po 68. Tolik k tem kriteriim. :-/

  • 12. 10. 2015 21:03

    xf (neregistrovaný)

    Odmítli vzít přihlášku? Jako že ji pošta odmítla převzít? Co to vyprávíš?
    V té době byl jiný problém. Školy byly výběrové, a nebrali každého. Trojkaře ne, několik dvojek. Do toho byl ještě jiný problém: směrná čísla. Takže se stávalo, že třeba člověk chtěl jít na strojní průmyslovku, ale toho roku bylo pro kluky z tohoto okresu směrné číslo nula. Nu, musel jsi se přihlásit na gympl.

    No vidíš. Ty jsi to nezkusil ani na zcela apolitický obor, jako je veterina, protože prý "to stejně nemělo cenu". Na takový obor stačila maličkost: jít na rok do výroby, a doporučení bylo. Spolužákův otec to takhle udělal s právy.
    Ono jít na rok do výroby, to tehdá vypadalo jako rok ztraceného času. Ale dnes, když člověk vidí dnešní management, těm by to prospělo. Hezky po Baťovsku, či po komunisticku, jak kdo chce. Ono je to stejné. Začít od píky, projít všechny pozice ve fabrice, aby člověk věděl co kdo dělá, aby nekladl nesplnitelné požadavky, a aby ho ani nikdo neoblbnul kecama. (Jan Baťa, ne ten gauner "Junior", co už firmu skoro zavřel.)

    A Václav Havel, Klaus... jakpak ty to udělali? Ještě na obory jen pro prověřené kádry. Co myslíš?

  • 12. 10. 2015 20:59

    rintintin (neregistrovaný)

    Děd byl kulak, tak strejc nesměl ani na tu chemii, kam chtěl. Byl rád, že ho vzali na hnojárnu. V osmdesátejch, pár roků před koncem, po velký rodinný radě vlez do strany – aby to jeho kluci měli snazší. To jsou paradoxy.

  • 13. 10. 2015 9:56

    * (neregistrovaný)

    Takže vnuk kulaka směl na vysokou školu, a tu také vystudoval. Co nedává smysl je domněnka, že někdo z ideologických důvodů bránil jít na apolitickou chemii, a nebránil jít na apolitickou hnojárnu. Takže hádám, že ten důvod byl jiný: omezený počet míst, aktuální větší potřeba agronomů, nežli chemiků. Stejně jako dnes, když firmy volají po učních.

    Paradoxy? Ve straně bylo kolem 1 miliónu lidí. Teď z hlavy nevím, jestli v rámci ČR, tedy z 10M lidí, nebo včetně SR, tedy 15M lidí. Takže zjevně zcela formální záležitost. Prakticky to chodilo tak, že v každé dílně, oddíle atd. někdo musel být na vyšší pozici ve straně, tak lidi přemlouvali i slušné lidi, třeba toho syna kulaka, aby to vzal on. Úplně stejně, jako ve filmu Marečku podejte mi pero, kde přemlouvali, aby si tu průmku udělal, aby toho mistra nedostal Hujer.
    A naopak, na každém okrese byl jeden ředitel podniku, který ve straně nebyl, aby bylo kam vodit zahraniční delegace. Sám jednoho takového znám, a ten to sám říkal. Mimochodem, i dnes dělá ředitele, tedy pokud už není v důchodu, nějaký čas jsem ho neviděl.
    Srandovní bylo, že se do té strany tehdá nedostali (občas) kariérní pitomci. Třeba taková Zdena Horníková, ta se do KSČ hlásila, ale nevzali jí. To vím od člena komise, tehdá ředitele školy (jiné než učila), že pro blbost. Hloupá, neschopná, ambiciózní učitelka. No, později ji do ODS vzali, pro poslancování to nevadí, i trafiku v NKÚ dostala.

    Ale paradoxy? To má své důvody, ty mechanismy jsou předvídatelné.

  • 12. 10. 2015 17:45

    Pavel (neregistrovaný)

    Viděl jsem to , seděl 50 let na jedné židli a seděl by tam doted' .

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).