Názory k článku Buď elektřina, nebo plyn. Lidé přemýšlejí, jak se zbavit plynových přípojek
-
Osobně si myslím, že je předčasné řešit otázku odpojení odběrového místa jak elektřiny, tak hlavně plynu. Při 130-ti korunách za stálé měsíční platby bych to zatím neřešil a počkám až na vyúčtování (samozřejmě že budu šetřit kde se jen dá).
V článku chybí (nebo jsem ji přehlédl?) informace, že pokud zrušíte přípojku (hodiny), tak při znovuzapojení musíte mít novou revizní zprávu o rozvodech! A to není levné a bez této revizní zprávy Vám to nikdo znovu nepřipojí! Tak rozum do hrsti, ať neproděláte ještě víc.
P.s.: Napřed si to odpojení vyzkoušejte nanečisto zavřením kohoutu. -
Máte pravdu, revize levná není a pravděpodobně bude vyžadovat i rekonstrukci potrubí. Otázka ale je, proč plyn pro vaření paušálně platit, když indukční vařič (účinnost 90%) je teď v podstatě úspornější než plynový (účinnost 35%). V nejbližších měsících pravděpodobně plyn půjde ještě výše, ale ektřina by měla malinko zlevnit. Ono plyn dnes není úspora, bohužel.
-
Paradoxně staré smaltované nádobí funguje na indukci dobře. U novějšího je úspěšnost taky docela dobrá. Větší problém při přechodu na indukci je že reálně potřetřebujete přivod elektriky na 3 fázích, což mnoho bytů nemá. Při běžných 7,5 kW by jste při použití jedná fáze potřebovali 7500/230=32,6, tj. 32A jistič jen pro indukční desku. Pokud má byt jednu fázy, tak je běžný přivod 1x25A na celý byt.
-
Při přístupu některých dodavatelů to předčasné není. Zdědil jsem byt po otci, a protože na zemřelého nelze energie odebírat, musel jsem je převést na sebe. S pracovnicí na klientské lince Innogy jsem se domluvil, že budu platit minimální zálohu vzhledem k tomu, že byt není užíván. Tož jsem platil 200 Kč měsíčně. Před měsíce mně přišel mail, že vzhledem k zastropování cen plynu mně od Nového roku zvyšují zálohu na 380,- Kč měsíčně.
Takže pokud ji nebudou ochotni snížit, plyn v bytě zruším, pokud bude nový majitel masochista, ať si ho tam nechá znovu připojit...
-
Je-li přípojka jen pro sporák/varnou desku, tak paušální platby jsou (při očekávané spotřebě do 1,89 MWh, tedy i při nulovém odběru) 130 Kč bez daně dodavateli plynu (zastropováno vládou) + 77,36 Kč bez daně pro vlastníka trubek (regulováno ERU). Takže celkem je to (130 + 77,36) x 1,21 = cca 251 Kč paušál vč. DPH, když si neuvaříte ani kafe.
-
Jen poznámka.....Ten v článku uváděný "zastropovaný" poplatek 130 Kč "za službu dodávky" (pro dodavatele plynu) měsíčně je správně, ovšem jde o cenu bez DPH!
Vedle toho je ovšem třeba vzít v potaz též poplatek za distribuci (pro provozovatele sítě) který je např. v Praze "za přistavenou kapacitu" u mé spotřeby plynu na vaření 77,36 Kč/měs., opět bez DPH.
Takže dohromady je to za 12 měsíců 2 488,32 Kč bez daně, a tedy cca 3011 Kč/rok vč. DPH, a to si neuvařím ani jediné kafe.
To jsem si uvědomil dávno před "krizí" někdy v r. 2015, že největší položkou za plyn je u mne měsíční paušál, prodiskutoval věc s "revizákem" při revizi rozvodů zemního plynu v domě, a následně, když se děti odstěhovaly, a mé vaření se zredukovalo na spotřebu 250 - 300 kWh/rok, nechal přetryskovat sporák, odpojil se od Pražské plynárenské a přešel na PB. Neměl jsem s tím problém, protože na chalupě máme takto řešeno vaření asi tak posledních 65 let. Takže jsem měl i dostatek láhví na plyn (a přílušnou zkušenost s jejich používáním a zejména výměnou).
Nyní spotřebuji asi tak 50 Kg (pět lahví = cca 600 kWh) za dva roky, což mám aktuálně v zásobě. (Poslední náplň láhve jsem kupoval letos v říjnu za 495 Kč/10kg, což ještě jde. A jednu "flašku" mám od konce září 2021 za tehdejších hezkých 359 Kč.)
Jistě si každý celkem snadno spočte, že za ten ušetřený roční paušál mohu aktuálně koupit u levného dodavatele šest náplní 10 kg lahví PB, přičemž u velkých 33 kg by ten plyn vyšel ještě levněji (jen je tam drobný problém, že v jednom se s tou "flaškou" špatně manipuluje, a na rozdíl od té desetikilové musí být umístěna mimo budovu).
Takže i propan-butan může být alternativa pro toho, komu vyhovuje vaření na plynu. -
propan butan je vůbec dneska aktuálně nejlevnější zdroj, mám na něj auto, a je za hubičku, ale asi by mě nebavilo tahat ty láhve.
Osobně teda jedu na indukční desce, vaří úplně stejně rychle jako plyn a je super, dokonce jsem zrušil i rychlovarnou konvici, protože na indukční desce ohřeju vodu stejnou rychlostí.
-
S tim lze souhlasit,ikdyz nektere pojmy vysvetlujes nespravne.Ten poplatek 130Kc je za to,ze mas nainstalovany plynomer a 77Kc platis za rezervovany prikon.To je v pripade bytu,nebo rodinneho domu.Provozovny a fabriky to maj jinak a plati vic.Vztazeno k rozdilu zem.plynu a propanu je zrejmy,kdo umi pocitat.A kor v dnesni dobe ikdyz to platilo vzdy.Z 10kx PB lahve se odpari cca 5,5m3 plynu.Varime na PB taky,jsme dva vari se denne.Ta 10Kg lahev mam vydrzi 3 mesice.Kdyz to srovnam bez DPH tak pri cene zem.plynu 30Kc/m3 tak za 3 mesice komplet s poplatky zaplatim 1070Kc, bez DPH a kdyz provozuju sporak na PB tak za 3 mesice vydam castku max 400Kc bez DPH.Z toho je zrejme,ze vareni na PB se vzdy vyplati ikdyz mas do bytu ci domu zaveden plyn a pouze na nem varis.
-
Pokud člověk není lempl, tak je propan-butan stejně bezpečný, jako zemní plyn, případně jako natankování benzínu do nádrže auta nebo mopedu :-). Samozřejmě k plynu musíte mít respekt, hlavně při výměně "bomby". Tedy mít neporušné těsnění, já je měním i když je jen více omačkané (sada stojí pár korun), a vždy odzkoušet mýdlovou vodou nebo zkušebním roztokem, zda po výměně někde neuniká. Dále je vhodné mít hadice dlouhé jen tak jak to je nezbytné (a nikoli staré) a pořádně udělané spoje. Ideální je, když je v rozumné vzdálenosti od kuchyně zastíněný balkon (jižní strana není dobrá :-)) mít v nějaké skříňce láhev tam. A do kuchyně vést plyn nepřerušenou řádně upevněnou plynovou trubičkou, s tím že hadice dáte jen tam a tak dlouhé, jak je nezbytně nutné. Takto (potrubím) to mám od plynaře udělané na chalupě. Jinak doma, když v našem SVJ dělá revizní technik kotroly v bytech na rozvodu zemního plynu (objednáváme s tím i kontrolu sporáků a jejich připojení), tak jej vždy odlovím, aby mi udělal i kontrolu toho propan-butanu. Zatím nikdy nebyl problém.
-
Myslíte koupit detektor jako SVJ, nebo já jako osoba? Společenství má nějaké revizní povinnosti a ty plní. Vlastní detektor to nezachrání, při případných problémech potřebuje pro pojišťovnu a pod. revizní zprávu. A požádat revizáka o kontrolu mého vlastního sporáku na PB mne nestojí ani těch "pár stovek" a není to problém, když mu ve finále podepisuji za dům protokol, přebírám revizní zprávu a proplácím fakturu...
Jinak v té revizní zprávě máme vzdy napsané zjistěné závady a termín, do kdy mají být odstraněny. Takže u něčeho to bývá v řádu jednoho až dvou měsíců, a v jiných případech (třeba nahrazení kuželových ventilů kulovými) až při rekonstrukci rozvodů plynu v domě.
To, že něco v době instalace "odpovídalo normě" neznamená, že to je v současné době bezpečné. A to se týká třeba právě hadic. Třeba u těch na PB se uvádí provozní životnost max. 10 let od data výroby (i když konstruční se u vícevrstvé uvádí 50 let), ale přesto výrobci spotřebičů, kde může být hadice více namáhána, doporučují výměnu po podstatně kratší době (i po dvou až pěti letech) třeba u kempových vařičů, nebo zahradních grilů. -
A současně také bylo větší než malé množství případů, kdy došlo v domech k výbuchu zemního plynu, či v minulosti svítiplynu, či třeba par ředidel nebo i prachu, mouky a pod. Že je propan-butan (i každý z těch plynů samotný) těžší než vzduch je obecně známá věc. Proto třeba vozidla na LPG nesmějí do podzemních garáží (na rozdíl od CNG) a i umístění PB lahví a větrání místností, kde se používá, má svá pravidla. Já mám třeba docela malou kuchyň. Dokud jsem měl zemní plyn, tak při revizi bylo vždy dostačující větrání u stropu. Když jsem přecházel na PB, chtěl revizák ještě přidat větrání u podlahy ( o průřezu alespoň 85 až 100 cm2), směrem do volného prostoru, nebo do místnosti přímo větrané ven.
ČLÁNKY DO MAILU