Pokud bude finanční poradenství postaveno na externím prodeji a provizích, nemůže se z podstaty nic změnit. Aby se poradce uživil, musí prodávat vždy produkt s nejvyšší provizí bez ohledu na jeho vhodnost pro konkrétního klienta. Druhou složku jeho příjmu tvoří přetáčení produktů, opět podle stejného klíče. Loajalita vůči klientovi a poradenské firmě je obecně nulová. To jsou tři základní pilíře tohoto businessu.
Poradce nemůže být k firmě loayální, protože firma sama ho drbe, kde se dá, a poradce je pouze zdrojem příjmu. Pokud nebude poradce pro firmy, jejichž produkty zprostředkovává, brán jako partner, tak nemá smysl o té práci ani uvažovat, natožpak ji dělat. Problém je v tom, že poradce sice produkt zprostředkovává, ale nadále je jeho klient klientem bankovního ústavu. Pokud má nějaký problém, neobrací se na poradce, ale na finanční instituci. Situace je pro poradce natolik "férová", že se ani nedozví, zda klient produkt uzavřel nebo ne - to mu banka neřekne, to mu musí říct sám klient. Banka to poradci prý říct nemůže, protože by porušila práva třetích osob a další bla bla bla. Hlavně, že za pomoci poradce ulovila klienta, že.
Takže pindy o férovosti finančního poradenství jsou jen zbožné přání zakladatele firmy, který se trhnul od jiné poradenské společnosti a potřebuje si vybudovat tým poradců a získat klientelu. netvrdili ostatně Partners při svém vzniku něco podobného?