Hlavní navigace

Bitcoiny a právo: do jaké škatulky kryptoměnu zařadit?

Autor: Depositphotos
Gabriela Hájková

Bitcoin už se rozšířil natolik, že ho stát nemůže jen tak ignorovat. Co je vlastně bitcoin zač, když není měnou? Podléhá platba jeho prostřednictvím EET? A co když vám ho ukradnou?

Přestože bitcoin ve virtuálním prostoru nekoluje zas tak dlouho, má dost pestrou historii. Jeho obliba časem zesílila natolik, že už ho státy nemohou ignorovat jako módní výstřelek geeků s jepičí životností. Přesto si s ním příliš neví rady. Jak se na bitcoiny dívají právníci a centrální banka?

Ani měna, ani investice

Česká národní banka (ČNB) bitcoiny dosud za alternativní měnu neprohlásila. Podle dokumentu na jejím webu pro obchodování s bitcoiny nebo jejich směnu není potřeba povolení ČNB.

Data evidovaná v protokolu bitcoin nemají charakter pohledávky držitele bitcoinů za jinou osobou, nejsou tedy bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze (§ 4 zákona o platebních službách – ZPS), resp. peněžní prostředky ve smyslu ustanovení § 2 odst.1 písm. c) ZPS, vysvětluje ČNB s tím, že nákup či prodej bitcoinů na vlastní účet není žádnou z platebních služeb (dle § 3 odst. 1 ZPS) ani bezhotovostní obchod s cizí měnou (§ 2 odst. 1 písm. e) ZPS). Stejně tak podle centrální banky nepředstavuje platební službu ve smyslu provedení transakce (např. zaslání bitcoinů jinému uživateli) ani vedení účtu v bitcoinech (kdy bitcoiny za vlastníka spravuje, typicky v rámci „virtuální peněženky“ na internetové stránce, jiná osoba). Směnou bitcoinů nejsou naplněny ani znaky směnárenského obchodu (§ 2 odst. 1 ZSČ) a kryptoměna nevykazuje podle odkazovaného dokumentu ani znak investičního nástroje (s výjimkou obchodování s deriváty na bitcoiny).

Bitcoin je nehmotná věc

Oficiálně tedy bitcoin není měna. Obchodování s bitcoiny v jejich základní podobě nepodléhá povolení, regulaci a ani dohledu centrální banky. Pokud se tedy takového obchodu účastníte, nemáte žádnou ochranu či garanci ze strany právních předpisů a státu. Všechna rizika nesete sami. 

Podrobnější zákonná úprava tzv. virtuálních měn tedy chybí. Jak ale upozornila Karin Pomaizlová, právní expertka advokátní kanceláře Taylor Wessing, definici bitcoinu jako virtuální měny zavedl zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění ve svém ust. § 2 odst. 1 písm. l): Virtuální měnou je elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.

Z náležitostí a způsobu fungování bitcoinu Pomaizlová vyvozuje, že se jedná o věc v právním smyslu, jak ji specifikuje ust. § 489 a násl. občanského zákoníku: Jedná se o věc nehmotnou ve smyslu ust. § 496 odst. 2 téhož zákona, kterou mohou být vedle práv též různá plnění, upřesnila Pomaizlová.

Jen pro ty s chladnou hlavou

Kontinuální existence bitcoinů a stabilita bitcoinového platebního systému je podle Pomaizlové odvozena a závislá na víře zúčastněných osob v tento systém a jeho fungování podobně, jako tomu je při obchodech se zlatem či diamanty. Bitcoiny jsou věcí univerzálně směnitelnou, fungující na jedné straně na základě důvěry nakupujících osob v to, že je budou moci směnit za pro ně užitečné věci či práva, a na druhé straně na základě důvěry platbu akceptujících osob, že přijaté bitcoiny v systému dále uplatní, uvedla. Ztráta důvěry v bitcoiny, kterou mohou vyvolat například hackerské útoky, tak může znamenat ztrátu hodnoty této kryptoměny a tím i finanční ztráty pro jejího držitele. Příkladem budiž pád tokijské bitcoinové burzy Mt. Gox, která byla v dané době největší na světě a na začátku roku 2014 na sebe musela po útoku hackerů a krádeži cca 650 milionů dolarů podat návrh na bankrot.

Přestože se jedná o neregulovanou neoficiální záležitost, podle Pomaizlové je nutné v případě krádeže uvažovat o bitcoinu jako o věci.

Považujeme-li bitcoin za věc, byť nehmotnou, je za její zcizení v případě prokázání viny pachatel odpovědný podle ust. § 205 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku, které upravuje trestný čin krádeže. Trestná je i příprava takového protiprávního jednání. Trestní sazba může dosáhnout až 10 let, upozornila Pomaizlová z Taylor Wessing a dodala, že v úvahu připadá také kvalifikace konkrétního protiprávního jednání jako trestného činu podvodu (ust. § 209). V případě trestné činnosti, realizované v kybernetickém prostoru, však vyvstává otázka místní příslušnosti policejních orgánů a soudů a případně také aplikace práva konkrétního státu, naráží na případné potíže s domáháním se vlastnických práv.

Bitcoiny a EET

S tím, jak se bitcoiny (a další virtuální měny) budou šířit dál do společnosti, poroste potřeba je oficiálně nějak uchopit. Příkladem z poslední doby je Bitcoin Coffee provozované při spolku s názvem Paralelní Polis a problematika elektronické evidence tržeb (EET). Ve zmíněné kavárně za občerstvení totiž zaplatíte výhradně bitcoiny, které si ve zdejším automatu můžete směnit za vaše koruny.

Zástupci Paralelní Polis EET od počátku otevřeně bojkotují s odvoláním na manifest jednoho ze zakladatelů Charty 77 Václava Bendy a jeho apelu na potřebu paralelní ekonomiky ve svobodné společnosti: Systém EET pokládáme za reálný nástroj centralizované kontroly občanů ze strany státu. Centrálně ukládané informace o každém uskutečněném obchodu mohou být v budoucnu plošně zneužívány a souhrnná data o zákaznických preferencích představují drastický zásah do soukromí všech občanů, uvádí mluvčí Martin Šíp na webu Paralelní Polis a vyzývá všechny občany ČR, aby dělali to samé.

Od počátku vyhlášení bojkotu bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy si sem přijde dát kafe také zástupce finančního úřadu. Za chybějící systém EET totiž hrozí pokuta, a pokud by provozovatel porušoval zákon nařizující evidovat tržby opakovaně, může dojít i k uzavření provozovny.

To však pro zástupce Paralalní Polis není směrodatné. Svým principům jsou ochotni obětovat i provoz kavárny: Otevřený střet je pro nás mj. příležitostí, jak dostat do veřejné diskuze témata, která jsou zásadní pro Paralelní Polis. Důležité je si uvědomit, že naše experimentální bitcoinová kavárna je jen jedním z několika konceptů Paralelní Polis a nestojí sama o sobě. Jejím cílem není generovat vnější zisk. Proto máme v tomto směru mnohem více volné ruce než ostatní kavárny a restaurace, které nemají příliš na výběr, vysvětlil serveru Měšec.cz Šíp s tím, že další postup závisí na oficiální reakci státu.

Formální náležitosti vs. nepodnikatelská činnost

Ten nyní zjevně situaci analyzuje, ačkoli podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové platba uskutečněná bitcoiny formální náležitosti pro evidovanou tržbu ve smyslu zákona o evidenci tržeb splňuje. Jedná se o formu obdobnou hotovosti. Za předpokladu, že by takováto platba zakládala rozhodný příjem podle zákona o evidenci tržeb, pak by se jednalo o evidovanou tržbu poplatníka, upřesnila serveru Petlachová.

Metodickém pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb se však přiznává dle konkrétní situace možnost výjimky pro kluby provozující hostinskou a související činnost, aniž by vystupovaly jako standardní restaurační zařízení. Roli zde hraje fakt, že daný klub, který může mít i charakter spolku, je provozován jako nepodnikatelský. Naopak příjmy z podnikatelské činnosti vykonávané tímto způsobem EET podléhají. Bitcoin Coffee by se do nepodnikatelské škatulky vejít mohla. Uvidíme, zda si to myslí i správce daně.

Našli jste v článku chybu?