Elektronické bankovnictví
Bezpečnostní rizika internetového bankovnictví jsou vcelku známá a bankovní domy je snižují na téměř neznatelnou míru. S rozvojem a rozšířením moderních technologií roste i zabezpečení produktu, a protože jde o oblast médii ostře sledovanou, jakákoli netěsnost systému je řádně proprána ve sdělovacích prostředcích a následně (či předem) uvedena do patřičného stavu. Podobná situace panuje i u ostatních produktů elektronického bankovnictví.
Platební a kreditní karty
Často se též hovoří o kartách. Přibližně dvakrát do roka vyjde na světlo nový způsob podvodu s platební či kreditní kartou nebo alespoň technická obtíž některé z nich. V nedávné době se rozšířila například zpráva o „kopírkách“ karet, pomocí kterých bylo možno ve spolupráci s obchodníkem vytvořit kopii karty, nebo o podvodnících, sázejících na neznalost uživatelů karet při výběru z bankomatu.
Největší riziko karet nastává při jejich ztrátě či zcizení. Zjistíte-li, že vám platební nebo kreditní karta chybí, je třeba neprodleně informovat banku a kartu zablokovat. Blokace karty zpravidla není zdarma, nebývá ani nikterak levnou záležitostí, ale ponecháním karty jejímu osudu se vystavíte riziku mnohem větších ztrát.
Před kartovými podvody může ochránit jen ostražitost a osvěta. Podvodníci jsou velmi vynalézaví tvorové, kteří nespí a spřádají stále důmyslnější finty, jak obelstít banku či důvěřivé spoluobčany. Kdo si myslí, že se s podvodníkem ještě nesetkal, měl buď ohromné štěstí, nebo potkal tak rafinovaného, že si podvodu ani nevšiml. V oblasti platebních karet je celá řada úspěšných plánů, jak získat peníze z nic netušících obětí.
Bezpečnost platebních karet roste s technickým rozvojem. Za několik málo let budou veškeré karty s magnetickým proužkem nahrazeny kartami čipovými, které krom vyššího komfortu pro zákazníka přinašejí i vyšší bezpečnost.
Pomalu končí doba, kdy u obchodníka stačilo zfalšovat podpis, aby člověk získal zboží, po kterém toužil. Začíná doba, v níž ke každé platbě bude zapotřebí znalosti PINu. O tom jsem se přesvědčil se svou platební kartou od Komerční banky. Protože účet ani kartu nevyužívám pravidelně, zapomněl jsem PIN a místo, kde jsem ho měl uložené, se propadlo v čase. Při jedné drobné platbě jsem chtěl využít služeb zmíněné banky a zaplatit podpisem. A ejhle, přestože jsem ještě před půl rokem zaplatil bez potíží, podala mi prodavačka jakousi kalkulačku a chtěla, abych zadal osobní identifikační číslo. Omluvil jsem se a vytáhl jinou kartu.
Přepážka
I na přepážkách bank panují jistá bezpečnostní opatření. Krom podpisu je u většiny služeb vyžadován též doklad totožnosti, jehož přítomnost přináší téměř plnou jistotu, že před přepážkou stojí skutečně osoba s dispozičním právem k účtu. Při kontrole podpisu pracovníci banky sledují nejen výsledný podpis (respektive jeho shodu s podpisovým vzorem), ale též chování při psaní a plynulost podepisování.
Sběrné boxy
Není tomu tak dávno, kdy Česká spořitelna zavedla sběrné boxy. Rozvířila tím diskusi o poplatcích a obtížnosti vyplňování platebních a jiných příkazů, avšak aspekt bezpečnosti této kontroversní služby zůstal takřka nedotčen. Při použití sběrného boxu není třeba prokazovat totožnost a skutečnost, zda se jedná opravdu o majitele účtu či osobu jím oprávněnou, zajišťuje pouze podpis. A co hůř, není zde ani zkušený pracovník banky, který by odhalil odchylky v chování při podpisování. Chce-li někdo zneužít či vybrat cizí účet, stačí znát číslo účtu a podpis majitele.
Sběrné boxy jsem si vyzkoušel. Platba vždy proběhla bez potíží, přestože jsem trnul, zda nebude vyřazena pro špatně zadaný symbol nebo nesrovnalosti v podpisu. Teď již jen čekám, kdy si sběrný box na můj účet vyzkouší někdo jiný.