Ceny ropy mezi roky 2014/15 spadly z historických výšin nad 100 USD pod 40 USD/barel. Hlavní příčinou byl rozmach těžby z břidlicových ložisek ropy v USA a Kanadě.
Ekonomiky zemí sdružených v OPEC jsou výrazně závislé na příjmech z exportu ropy, a proto v prosinci minulého roku přistoupily po skoro deseti letech k dohodě o omezení těžby o 1,4 mil. barelů denně, ke kterému se připojilo i Rusko. Cena ropy zareagovala rychlým růstem zpět nad 50 USD. Začátkem května však opět klesala k 45 USD, tedy blízko úrovni před dohodou o omezení těžby.
Nové technologie evidentně umožňují profitabilní těžbu z břidlic i při cenách kolem 50 USD. Navíc blížící se konec dohody mohl psychologicky přispět k tlaku na pokles ceny.
Zřejmě proto začátkem tohoto týdne přispěchala Saudská Arábie a Rusko s prohlášením o prodloužení dohody až do března 2018. Přestože prodloužení musí na svém zasedání 25. května schválit OPEC, cena ropy opět impulzivně zareagovala a otočila vzhůru k hranici 50 USD/barel.
Omezování těžby se tedy zdá být relativně účinným nástrojem podpory růstu ceny ropy, nicméně spíše s krátkodobým účinkem. Impulzy k dlouhodobějšímu růstu ceny tak budou muset přijít ze strany silnější poptávky a rostoucí spotřeby, která dlouhodoběji sníží stávající vysoké zásoby ropy. Ta je závislá především na globálním makroekonomickém vývoji, a to hlavně v regionech s vysokou spotřebou, jako je Severní Amerika, Evropa nebo Čína a Indie.