Hlavní navigace

Banky u nás nevědí, co s penězi

6. 6. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Z fondů už dlouhou dobu lidé své úspory spíše vybírají. Aby ne, když prakticky nic nevynesou. Kam ale peníze uložit?

Z fondů lidé své úspory pomalu vybírají tempem přes miliardu měsíčně, ale už třetím rokem jen z těch peněžního trhu a zajištěných. Aby ne, když tam prakticky nic nevynesou (a do těch dynamičtějších chodí jen menšina odvážných). Kam ale ty penízky dát?

Jistotu vidí náš Spořínek jen a jen v bankách. Na to, kolik vynesou na úrocích, už tolik nekouká. I když přece snad alespoň občas některý, jak naznačuje docela rychlý nárůst vkladů u menších a novějších bank.

Vklady rostou jako z vody

Domácnosti mají v bankách na vkladech celkem 1,63 bilionu korun. Letošní vývoj bankovních vkladů ukazuje, že u nás dále přibírají skoro 10 miliard měsíčně a ty netermínované dokonce 12 miliard měsíčně (takže samozřejmě zároveň termínované včetně stavebního spoření poněkud hubnou).

Netermínované ale neznamená jen běžné, protože celých 27 miliard z celkových letošních 47 šlo právě na tzv. spořicí účty. Tam zaznamenávají pěkné úspěchy hlavně bankovní nováčci, jejichž čtveřice od loňska již získala přes 40 miliard korun.

To mimo jiné provokuje i ty velké banky, přestože ty mají depozit tradičně dost, takže moc vklady neúročí. Jako první z těch větších nyní přesto UniCredit Bank začala nabízet nový spořicí účet Prima bez omezujících podmínek. Stejně jako Air Bank nebo Spoření Plus od Zuno Bank nabízí roční úrokovou sazbu 2,5 %, tedy na bankovním trhu nejvyšší – ale pozor, jen do konce roku.

Situace zřejmě vyprovokovala i AXA Bank, která přišla s dvouměsíční akcí a láká nováčky na 2,8 % – ale také bude platit jen do konce roku, takže znalý tuší, jak to dopadne pak. Banky totiž mohou obecně kdykoli úročení snížit. Kdo má rozum, používá bezpoplatkový běžný účet od Fio Banky a spořák Air Bank, která trvale garantuje úrok alespoň „v nejlepší trojce“.

A kolik máme půjčeno?

Když se podíváme na bankovní statistiku, vidíme i druhou stránku, tedy jak si lidé půjčují. Celkem jde o 1,1 bilionu Kč, ale z toho je 780 milionů na bydlení.

Navíc poslední tři roky zadlužování domácností silně brzdí. Také za první třetinu roku dluhy na hypotéky sice narostly o téměř 9 miliard, ale celkové zadlužení domácností vzrostlo jen o 4 miliardy korun.

Ostatní půjčky tedy nejen nerostou, ale dokonce klesají (o 2,5 miliardy ze stavebního spoření a 2,5 miliardy spotřebáků), lidé je tedy splácejí a nové nechtějí. Ani firmy se nechtějí příliš zadlužovat. Po silném poklesu před lety sice firemní úvěrování již trochu roste, ale platí tu i obecné: dobrý klient nechce (nepotřebuje) a špatnému rozumná banka nepůjčí. Čtěte více: Lidé si přestávají půjčovat na zbytečnosti, úvěry raději chtějí rychle splatit

Naše banky toho tedy nemají moc na práci a nebýt poplatků, o které se naši líní klienti nechávají oškubávat, musely by se aspoň trochu snažit. 

Kolik platíte na poplatcích

Spočítejte si, kolik zahraničním vlastníkům bank posíláte ročně. Víte, že šestici největších bank u nás výnosy z poplatků vzrostly v poslední dekádě trojnásobně v porovnání s inflací (o 123 %, zatímco inflace jen o 42 %). Například v Belgii přitom bankám ve stejném desetiletí klesl výnos z poplatků o 23 %. 

U nás většině klientů zatím zřejmě nevadí, že vyhazují peníze zbytečně. Anebo jsou tak líní? Na druhou stranu lze situaci charakterizovat trefným rčením, že za své peníze může být každý blbý, jak chce.
Loni byl tedy český klient blbý v průměru za 1604 koruny – tolik platil ke konci loňského roku standardní klient za běžný účet v bance.

V průměru nejdražší účet měla GE Money Bank, naopak nejlevnější Fio banka, která opakovaně získává i titul Nejvstřícnější banka. Ze čtveřice nováčků má také zatím nejvíce klientů, protože na podzim roku 2010 navázala na mnohaletou činnost družstevní záložny (i ta fungovala v podstatě jako side business pro hlavní brokerskou činnost – Fio je v Česku největší retailový broker). 

Za minulý rok pak Fio banka získala zhruba 70 tisíc nových klientů, dále rozšiřuje pobočkovou síť a dlouhodobě základní bankovní služby občanům i podnikatelům poskytuje bez poplatků. Není také „nucena k ziskovosti“, protože nemá zahraniční vlastníky. Fakticky je Fio jedinou skutečně českou bankou (i Air Bank je totiž formálně kyperská).

Spořáky jen o úrocích

Nové banky se vrhly na klienty nabídkami spořicích účtů. Kromě Fio banky všechny potřebovaly „napumpovat bilanci“. Ve výši vkladů už Air Bank ostatní nováčky překonala a má na nich dokonce víc než mBank, která v Česku působí pátým rokem a má zhruba 400 tisíc klientů. Ostatně ani mBank již ve službách není, co zpočátku bývala – tak uvidíme, jak se vybarví nováčci. Všechny chtějí do kreditek a hypoték, ale na trhu je velmi těsno.

Srovnání nových bank

dan_z_prijmu

Banka Počet klientů Objem vkladů (mld. Kč)
Air Bank 40 000 16,5
Equa bank 13 000 5,6
Fio banka 170 000 13,8
Zuno Bank 45 000 téměř 14

Zdroj: Banky

Air Bank má také poměrně velkou část klientů, kteří u ní mají právě jen spořák, zatímco běžně „bankují“ jinde. A marketingu se zatím ne úplně daří klientelu k sobě převádět na „kompletní servis“. To je odvrácená strana té jinak marketingové trefě do černého – garance, že úročení spořáku bude stále patřit mezi tři nejlepší na trhu. Jistě tedy bude hodně záležet právě na kompletaci dalších produktů a služeb.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem měsíčníku pro finanční poradce s názvem PROFI PORADENSTVÍ & FINANCE.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).