Názory k článku Bankovní zajímavosti: Zlato v bankách nenese žádné výnosy

"Z důvodu snížení hodnoty švédské měny však dokonce došlo k tomu, že hodnota mincovního kovu (tedy mědi) byla vyšší než nominální hodnota mincí, a proto měděné peníze mizely z oběhu."

No na to je jednoduchý recept - nemít na mincích nominální (úřední) hodnotu, ale jen druh a množství drahého kovu (Au / Ag / Cu).
U mince "1/10 unce zlata" je prostě cena daná tržní hodnotou zlata a nemůže dojít k žádnému rozporu a mince nebudou mizet z oběhu.
Jenže to se vládcům (tehdy ani teď) nelíbí - oni chtějí obsah kovu v mincích snižovat a zároveň nominální hodnotu zvyšovat (a na rozdílu si mastit kapsy).

BiMetalismus (vyšší nominály zlaté, menší stříbrné) či dokonce trimatalismus (+měďáky pro nejnižší mince) nemůže LOGICKY fungovat proto, že poměr tržních hodnot jednotlivých kovů není a nemůže být konstantní, protože se zkrátka jedná o různé komodity, poptávka po nich (průmysl, šperkařství, ...) se v čase mění.

Takže nelze nastavit pevný kurz (např 20:1) mezi zlatem a stříbrem (30g zlatý dvacetidolar, 30g stříbrné jednodolary - obdobně za RakouskoUherska 10, 20 a 100 korunové mince byly zlaté, menší stříbrné, ještě menší měděné).

Zkrátka je nutné mezi Au a Ag nechat volný kurz a na mince nepsat, kolik to je korun/dolarů (protože to je nesmysl).
Lidé/trh si pak vyberou, zda budou převážně platit jen jedním kovem, nebo oběma (např. Ag za levnější věci, Au za dražší - auta, domy, ...).

Samozřejmě dnes by to mohlo probíhat sofistikovaně. Kdo pamatuje e-gold, tak ví jak:
Vložím si do banky zlato. Nebo si do banky vložím koruny/eura/dolary a banka mi je přepočte na miligramy zlata v aktuálním kurzu, zůstatek vede v těch miligramech.
Normálně mohu platit kartou, platit převodem (nájem, ...) a vždy se mi cena v cílové státní měně přepočte v aktuálním kurzu na miligramy zlata a ty se my z účtu odečtou.
Zásoby zlata v bance musí být transparentně auditované.
Majitel účtu má právo si svůj zůstatek kdykoli vybrat v tom zlatě - to je rozdíl oproti dnešním bankám, protože ty nejen že nemají zlato, ale nemají ani dost bankovek (potištěných papírků), kdyby si větší množství lidí chtělo své úspory vybrat.
Další rozdíl oproti současným bankám je ten, že ty současné mohou vytvářet peníze z ničeho. Když si v nich půjčím (na auto, na hypotéku, ...), tak mi nepůjčují z peněz, které si u nich jiní klienti uložili, ale tou půjčkou vytvoří peníze nové! Ze vzduchu.
Kdežto u "poctivé banky" já vkladatel určuji, zda si tam peníze/zlato jen ukládám (pak platím poplatek za úschovu), nebo zda bance na nějaký čas dávám právo můj vklad někomu za úrok půjčit (a po tu dobu s ním nemohu disponovat) a banka mi část z toho zisku/úroku věnuje.

Tento systém (e-gold) fungoval poměrně nedávno, ale bohužel představoval rostoucí konkurenci pro dolar a tak na něj naběhl pohotovostní pluk FBI, zlato zabavili a management pozavírali.
Ostatně po této zkušenosti Satoshi Nakamoto stvořil decentralizovaný bitcoin, který nemá žádnou centrálu, kterou by mohl státní represivní aparát obsadit, žádný management, který může zavřít a žádný centrální server, který může vypnout.
Jen tam bohužel za tím není ta podkladová komodita (zlato), to je "nahrazeno" faktem, že bitcoinů je konečné množství (21 milionů v roce 2140).
Uvidíme, zda je pro lidi větší zárukou hmatatelnost (zlato zakopané na zahradě, ovšem státem lehce zabavitelné a zablokovatelné transakce, kontroly na hranicích, ...), nebo fixní zásoba (21mil BTC) a odolnost decentralizovaného systému proti státní represi.

Jinak koho zajímá historie peněz, tak bych doporučil eBook:
http://libinst.cz/book/rothbard-m-1963-penize-v-rukou-statu/

tak to je fakt hifi - a jak často by se ta mince indexovala? každých pět vteřin? pět hodin? nebo stačilo by pro dostatečný chaos, kdyby každý den jinak? není jednodušší, udělat platidlo jen jako interpretaci hodnoty, přičemž matriál výrobku má balastní význam? kdo chce platit kalibrovanýma zlatýma cihličkama, nikdo mu v tom přece nebrání - existují od 1gr až po 1kg. peníze jsou však něco jiného - peníze mají sloužit jako bankosměnka, která má garantovanou směnnou hodnotu. nikoli volatiní podle nálady na trhu kovů.

Soudruhu a co tahle přestat chtít plánovat lidem jejich život?
Co takhle zrušit institut "zákonného platidla" tedy jediné legální měny a nechat lidi/trh, ať si sami bez donucení a protlačování jediné "správné" alternativy zvolí sami?

Nastal by pouze zbytečný chaos. Lidská společnost se bez pravidel neobejde. A finanční systém je příliš důležitou ekonomickou infrastrukturou, než aby byl ponechán na pospas všem možným bláznivým chaotikům. Nadávka v podobě oslovení "soudruh" už vznikla díky tomu, že soudruzi už měli svoji příležitost předvést, jak hluboce se ve svém fanatismu mýlili. Libertarián zatím nadávka není. A to jen díky tomu, že jim zatím ještě nikdo nedal šanci znemožnit se obdobným způsobem, jakým se znemožnili fanatičtí komunisté. A já doufám, že to tak i nadále zůstane. :-)

Tak schválně: Dokážete říct, co přesně institut "zákonného platidla" vymezuje?

Zákonné platidlo? To je právní, nikoliv ekonomický pojem. Jen málokdo si uvědomuje, že mu ukládá zákon přjmout hotovost jako platební prostředek. Tuto právní povinnost tudíž nepovažuji za ekonomkcky relevantní. Lidé používají hotovost k platbám jen v minimálním rozsahu a vesměs zcela dobrovolně.

> Když si v nich půjčím (na auto, na hypotéku, ...), tak mi nepůjčují z peněz, které si u nich jiní klienti uložili, ale tou půjčkou vytvoří peníze nové! Ze vzduchu.

Blbost. Ale to je typické, že ti kdo učeně rozpráví o změnách nechápou ani takovou základní věc, jak fungování monetární expanze.

Tak si to někde nastudujte. banky mají možnost půjčovat několikanásobek vkladů u nich uložených. Takže ano, půjčují neexistující peníze. Jen kdyby chtěli všichni jejich vkladatelé svoje vklady nazpět. To by se banka sesypala.

Nastudováno mám, děkuji pěkně. Dokonce jsem v bankovnictví nějakou dobu pracoval. Takže opakuji: Banka může půjčit pouze peníze, které do ní klienti vložili a to dokonce ještě ne všechny. Princip monetární expanze je v tom, že půjčené peníze se s velkou pravděpodobností dříve nebo později stanou vkladem a mohou být případně opět (částečně) půjčeny.

Naopak, možnost runu na banku ukazuje, že banka peníze vytvářet "ze vzduchu" nemůže. Kdyby banka opravdu mohla vytvořit peníze "ze vzduchu", tak by je prostě vytvořila, vrátila klientům a žádný problém by nebyl, ne?

Je toho k nalezení dost. Banka nepůjčuje peníze klientů ale virtuální neexistující peníze. Kdyby dneska nefungovaly banky virtuálně asi by muslely kvanta papírků doopravdy tisknout. Je na to i někde zákon/předpis kolikanásobek vkladů může banka rozpůjčovat.

https://www.nejvic-info.cz/jak-banky-pujcuji-a-vytvareji-penize/

Nemáte pravdu. A není to Vaše chyba. :-) Ještě dne se i na vysokých školách učí nesmysly o tzv. multiplikaci vkladů. Tato teorie, která nemá s praxí v bankovnictví zbla společného, je jen matoucí a zavádějící nesmysl, jehož hodnota je obdobná tvrzení, že mezi sčítáním a násobení není rozdíl, protože přece 2+2 = 2*2.

Pokud chcete rozumět skutečným principům, na nichž je založeno současní bankovnictví doporučuji knihu Prof. Josefa Jílka Finance v globální ekonomice I. Pokud se Vám nechce číst celou knihu stačí nalistovat str. 50 a přečíst cca 3 stránky. Na webových stránkách grada je kniha k dispozici k prolistování.

Peníze se nevytváří ze vzduch. Banky je vytváří z dluhů a dluhy nejsou vzduch. V ohledu objemu takto vytvářených peněz jsou banky omezeny pravidly kapitálové přiměřenosti, tedy minimálním podílem vlastního kapitálu k objemu rizikových aktiv.

Klasický run na banky hromadnými výběry hotovosti je v současném systému možný jen proto, že centrální banka je schopna do bankovního systému dodat jen omezené množství hotovosti, a to v závislosti na tom, kolik kvalitních aktiv (zpravidla státní dluhopisy) mohou obchodní banky poskytnou centrální bance ve formě kolaterálu ve vztahu k poskytnuté hotovosti. Pokud by měl být systém nastaven tak, že banky mohou vždy vyplatit veškeré vklady v hotovosti, pak by banky musely půjčovat vždy jen a pouze státu, což je nesmysl.

Vklady (přesněji bezhotovostní peníze) vznikají v bankách, když si od nich klienti (dlužníci) půjčují peníze. Banka v takovém případě připíše půjčenou částku na klientův vkladový účet, aniž by ji odepsala z účtu jiného klienta. Pokud tedy píšete o vyzvednutí vkladů NAZPĚT, jde o zavádějící myšlenku. Ve skutečnosti, teprve když někdo VKLÁDÁ peníze do banky, tak je vkládá NAZPĚT(!) tam, kde vznikly, tedy do banky. Když někdo hotovost z banky vybírá, pak ji netransportuje NAZPĚT do prostředí z něhož ta hotovost vzešla.

Celý ten zmatek v časové posloupnosti je dán používáním nešťastných pojmů jako je např. právě pojem "vklad", který byl namístě v době zlatého standardu ale v dnešním peněžním systému způsobuje mylné představy, že vklady v bankách vznikají tak, že někdo přinese peníze v hotovosti do banky. Když někdo přinese hotovostní peníze do banky, pak do banky vrací již dříve v bance vzniklý vklad, ale žádný nový vklad tím nevytváří.

Správně by se tedy měly spíše než pojmy "vklad" a "výběr" hotovosti používat pojmy přeměna peněz z hotovostních na bezhotovostní a naopak.

Jinak řečeno. Nejprve vždy musí vzniknout v obchodní bance bezhotovostní peníze připsáním na vkladový účet dlužníka (takto vzniká vklad) a teprve poté je možné bezhotovostní peníze převést na hotovost (vybrat peníze v vkladového účtu v hotovosti). Pokud někdo zanese vklad zpět do banky, žádný vklad tím nevytvoří. Pouze dříve vytvořené bezhotovostní peníze (vklad) se vrací zpět do banky (přemění se zpět na bezhotovostní).

> Když někdo přinese hotovostní peníze do banky, pak do banky vrací již dříve v bance vzniklý vklad, ale žádný nový vklad tím nevytváří.

To je přeci pitomost. Hotovostní peníze vydává ČNB a když je donesu do komerční banky, tak jí nemůžu nic "vracet", protože ona je nevytvořila.

Nemáte pravdu, že současné účetní peníze banky vytváří z ničeho. Banky vytváří peníze současně s dluhem dlužníka. Pokud považujete dluh za nic, pak máte velmi vážný problém. Kromě toho, že peníze vytvořené bankou jsou kryty dluhem, tedy tlakem na dlužníka, aby poskytoval na trhu práci, zboží, služby..., aby mohl svůj dluh splatit bance, je zpravidla onen dluh (tedy v souvislosti s ním vzniklé peníze) navíc zajištěn zastaveným majetkem dlužníka. Tohle vše považujete za nic?

Bitcoin naproti tomu skutečně vznikl z ničeho. Ano za jeho těžbou stojí dnes obrovské množství energie. Spálené elektrické energie. Aby mohl vzniknou bitcoin musí někdo spálit elektrickou energii a spotřebovávat výpočetní hardware.

Bitcoin tak stojí na V MINULOSTI spotřebovaném množství elektrické energie a "těžebních" prostředků. Produkce bitcoinů pouze spotřebovává zdroje. Naproti tomu současné účetní peníze stojí na V BUDOUCNOSTI dlužníkem vydávané kreativní energii (práce, produkce, služby...), která bude držitelům peněz užitečná. Něco, co dlužník vytvoří (poskytne) si majitel peněz na trhu koupí a dlužník bude moci splatit část svého dluhu. Namísto SPOTŘEBY vytvořených zdrojů, dochází v současném peněžním systému naopak k VYTVÁŘENÍ nových zdrojů. Těžař bitcoinů ani držitel bitcoinů proti sobě nemají žádné subjekty, které by byli nuceni vytvořit něco nového užitečného, co by si držitelé bitcoinů mohli za bitcoiny koupit. V tomto ohledu bitcoin aktuálně spoléhá pouze na současný funkční peněžní systém, díky němuž existuje armáda dlužníků nabízejících zboží a služby, jež je někdy možné koupit i za bitcoin. Těžař bude pouze bude dál spotřebovávat výpočetní výkon a samoúčelně pálit nesmyslné množství elektrické energie jen proto, aby bylo možné bitcoin používat jako platidlo. Bitcoin a všechny ostatní kryptoměny, které jsou založeny na nákladech vynaložených zbůhdarma a toliko v minulosti (toliko v souvislosti se vznikem "kryptopeněz"), jsou jednoduše stejně absurdní jako peníze, které si někdo začne tisknout sám doma. V extrémním případě se může stát, že všichni budou těžit kryptoměny a nikdo nebude nic produkovat, a celý ten kryptoměnový svět obnaží svou nesmyslnost.

Money Bank přišla na to, že zasílání papírových výpisů klientům s účtem Gratis nenese také žádné zisky a proto zaslala dopis. Vážená klientko, dovolte abychom Vás informovali, že z důvodu zpoplatnění nestandardního způsobu předávání papírových měsíčních výpisů a mimořádných výpisů ke každému 31.12. poštou dochází ke změně v Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele. Nově bude tato služba od 1.8. 2018 u Konta Genius Gratis zpoplatněna 30 Kč měsíčně......

Ten článek je ale, pěkná blbost. Zlato nemůže nést v bankách výnosy prostě proto, že v bankách žádné zlato určené k obchodování NENÍ !!! Jediné fyzické zlato k nákupu a prodeji je k mání pouze ve dvou bankách na světě. Jedna je v Londýně a druhá v Šanghaji. Mluvíme tedy o zlatě v cihlách !!! Na obchodování přes tyto banky se zlatem zapomeňte, to je jen vlhký sen. A to že tyto dvě banky mají "výnosy" tak na to vemte jed. Ostatní banky jsou obvykle státními měnovými bankami jako je např. ČNB a tyto s fyzickým zlatem jako komoditou neobchodují a mají je k jiným účelům než jsou "výnosy". Co se týče takzvaného investičního zlata zavařeného v plastových fóliích, to je obyčejný obchodní produkt, který žádné "výnosy" nemůže mít. Tedy pokud ho při následném prodeji sami neprodáte za vyšší cenu, než za jakou jste ho nakoupili. To je ale něco jiného než bylo článkem míněno. Investice do "zlata"s "výnosy", tak jak je nabízeno některými komerčními bankami, není o fyzickém zlatě, ale o "papírovém" zlatě !!! To zlato banka fyzicky nemá a ani nikdy mít nebude. To je jeden velký podvod !!! Neboť je známo milá Náno !, že v papírovém zlatě je ve světě vydáno zhruba desetinásobné množství zlata, než ho tato planeta kdy měla k dispozici. A co se týče zlata "šperkařského", tak to opět není investiční zlato určené pro nějaké obchodní "výnosy". To se dává buď z lásky a nebo z blbosti. Má úcta.

Jen pro přesnost, ve článku se hovoří o centrálních bankách a ne o bankách jako takových. Je ovšem jedno, kde se zlato fyzicky nachází, ale kdo ho vlastní - viz bilance příslušné centrální banky. Pokud si uložíte svoje šperky do bezpečnostní schránky, tak je pořád Vaše, i když jej nemáte uložené doma.
Banky obecně (tj. nejenom centrální) sledují výnosy ze svých aktivních obchodů - v tomto smyslu se jedná především o úroky a poplatky, a to zlato skutečně nenese.
Pokud to zjednoduším, tak prodej zlata bankou technicky stejný (nikoli samozřejmě výnosově) jako když banka prodá svoje obrazy, počítače atp.

Jinými slovy řečeno: nejde tedy o investice, ale o tezaurus, o formu uložení peněz do nějakého zboží trvalé hodnoty. Tímto zbožím může být jak zlato, stříbro, diamanty, ale taky obrazy, sochy, archivní víno, auta-veteráni... Zatímco zlato, stříbro a diamanty svou hodnotu včase vpodstatě neztrácejí, u soch a obrazů se musíte trefit do vkusu budoucích generací, neb některé dílo můžou naši potomci považovat nikoli za umělecké dílo, ale mazaninu trotla okresního formátu, víno se může při špatném uzavření vypařit, auto-veterán zrezne. Pak se může stát, že jste se netrefili a z investice je prodělek. Pokud jste se trefili, je výdělek příjemným bonusem, který ovšem nemusíte inkasovat Vy, ale Vaši zadci.