Analýza podmínek přidělení úvěru a úročení vkladů stavebního spoření

Přidělení a rozhodný den

Rozhodný den je pojem důležitý pro přidělování úvěru ze stavebního spoření. Pro získání tohoto úvěru musí klient splnit podmínky dané stavební spořitelnou, a to naspořit stanovenou částku a dosáhnout předepsané hodnoty hodnotícího čísla. Každá stavební spořitelna pravidelně na konci každého měsíce (pouze MPSS na konci každého čtvrtletí) sleduje, zda klient tyto podnímky splnil. Pokud jsou v daném termínu podmínky splněny, označuje se tento den jako „rozhodný den“.

Většina stavebních spořitelen má obchodní podmínky nastaveny tak, že klient může získat úvěr ze stavebního spoření tři měsíce po rozhodném dnu. Výjimkou je SSČS, u které může být úvěr ze stavebního spoření poskytnut teoreticky okamžitě, v praxi může nějakou dobu trvat než je uzavřena úvěrová smlouva. SSČS rovně pojem „rozhodný den“ nepoužívá.

Formálně vzato mají klienti SSČS jistou výhodu, protože mohou úvěr získat dříve (nemusejí čekat tři měsíce po rozhodném dnu) a naopak smlouvy klientů MPSS jsou hodnoceny pouze jednou za čtvrtletí, což může přidělení úvěru zpozdit. Fakticky jsou však kromě těchto parametrů daleko důležitější podmínky konkrétního tarifu – tedy minimální částka, kterou musí klient naspořit a parametry, které ovlivňují výši hodnotícího čísla. Vypočtené čekací doby na přidělení úvěru najdete v přehledu tarifů podle čekací doby na přidělení úvěru.

Úročení vkladů a úvěrů

Zákon vyžaduje, aby úroková sazba z vkladů i úvěru ze stavebního spoření byla uvedena ve smlouvě o stavebním spoření, přičemž rozdíl mezi těmito sazbami může činit nejvýše 3 procentní body. Dříve byly úrokové sazby obsaženy ve VOP, dnes již všechny stavební spořitelny mají své úrokové sazby pouze ve vlastní smlouvě.

Kromě úrokové sazby má na výsledný úrok vliv také zpúsob úročení. U bankovních účtů je dnes obvyklé složené úročení. V pravidelných intervalech se provádí kapitalizace, tedy vypočítají se úroky a přičtou se k jistině. Tím se zvýší úročená částka a úroky narůstají rychleji. Čím častěji se kapitalizace provádí, tím rychleji úroky narůstají. Kapitalizace se obvykle provádí měsíčně, čtvrtletně nebo ročně.

Při spoření je pro klienta je výhodné, když se kapitalizace provádí co nejčastěji, protože pak rychleji narůstá naspořená částka. Naopak pokud klient splácí úvěr, je v jeho zájmu aby úroky přibývaly co nejpomaleji. Při splácení úvěru je tedy pro klienta výhodnější roční kapitalizace.

Nutno poznamenat, že rozdíl mezi měsíční a roční kapitalizací není příliš velký. Při úrokové sazbě 1 % s měsíční kapitalizací je výnos stejný jako u sazby 1,005 % s roční kapitalizací. Je však dobré o těchto drobných rozdílech vědět.

Všechny stavební spořitelny úročí vklady s roční kapitalizací, což je varianta pro klienta méně výhodná. ČMSS však (jako jediná) používá roční kapitalizaci i v případě úvěrů ze stavebního spoření.

MPSS a Wüstenrot provádějí kapitalizaci u úvěru ze stavebního spoření měsíčně a RSTS dokonce připisuje úroky na konci měsíce a navíc při připsání splátky úvěru. Pokud tedy klient neposílá své splátky na konci měsíce, jsou mu úroky kapitalizovány dvakrát měsíčně. SSČS ve svých VOP frekvenci kapitalizace u úvěru ze stavebního spoření neuvádí vůbec, provádí ji však jednou měsíčně.

Článek byl převzat s laskavým svolením autora z webových stránek stavebky.cz