Názory k článku 9 omylů o právech spotřebitelů při reklamaci
-
bau (neregistrovaný)
Nevíte, jak je to s reklamací v čistírnách? Vrátili mi roztrhlé kožené rukavice, nejdříve se vymluvili, že to tak už bylo, když jsem je přinesl, teď zkouší, že jde o vadu materiálu. Cena sice byla jen něco nad 500 Kč, ale i tak nejsem nadšený z toho, že musím kupovat nové, protože roztrhlé se nedají nosit.
-
Dobrý den, problematiky čistíren jsem se dotkla v článku http://www.mesec.cz/clanky/5-chytaku-na-ktere-uz-nenaletite/.
Zkuste zavolat na poradenskou linku dTest a vysvětlete vaši konkrétní situaci. Dostal jste předávací protokol? Je zde uvedeno, že se vám rukavice vrátili roztržené? Řešení bude záležet na individuální situaci, proto radím se obrátit přímo na linku http://www.dtest.cz/clanek-1530/telefonicka-poradna-pro-spotrebitele
Podle mě by Vám ale čistírna škodu měla nahradit. Spíš ji k tomu ale donutíte s dobrou právní argumentací, proto doporučuji tu linku...
Držím palce, Klimánková
-
Dobrý den, co na to napsat :) Po promítání už jste službu vlastně "zkonzumoval". Navíc hodnocení kvality filmu je čistě subjektivní věc, takže si moc neumím představit, že byste mohl reklamovat film, protože se vám nelíbil.
To co popisujete je běžná praxe, kterou zažil každý z nás... Nikdy se film nebude líbit všem divákům v kině. Kdyby ale provozovatel musel vracet vstupné, asi byste za chvíli neměl kam chodit na promítání...:)
Příště více rozvažovat, nenechat se zlákat jen trailery, které často obsahují v pár sekundách opravdu to nejlepší, co ve filmu najdete a zkusit najít hodnocení snímku od lidí, kteří už jej viděli před vámi...Vždycky je to riziko, ale ten zvuk, šustění pytlíků od popcornu, atmosféra i vyrušování ostatními diváky - všechno to patří k věci. Buď berte, nebo nechte být :)
Zdravím, Klimánková
-
Tak především v případě kina se jedná o reklamaci vad služby. Věc se tedy z povahy řídí jinými ustanoveními než reklamace vad koupené věci. Dlužno podotknout, že je vůbec otázka, podle jakých ustanovení vlastně posoudit právní vztah vzniklý zakoupením vstupenky do kina. V úvahu připadá smlouva o dílo, ale i smlouva licenční a zčásti v jistém smyslu i smlouva nájemní.
Když se přidržím Vaší analogie, tak reklamovat můžete fakt, že koupená potravina je nějakým způsobem objektivně závadná. Ne to, že Vám subjektivně nechutná. Pokud nedojíte nakládanou okurku proto, že je kyselá, těžko se můžete domáhat vrácení peněz.
Stejně tak v kině byste nepochybně mohl reklamovat objektivní vadu služby resp. objektivní rozpor se smlouvou. Například v půlce vypnou proud a Vy nemůžete ten večer film dokoukat. Nebo si koupíte lístky na film v původním znění s titulky a kino Vám ho pak pustí nadabovaný. To, že se Vám film jen nelíbil, je opět jen Váš problém.
Samozřejmě, obchodník Vám může vyjít vstříc a vrátit Vám peníze i tak. Ale těžko v tom hledat zákonnou povinnost.
-
xf (neregistrovaný)
Zkrátka, kino je zajíc v pytli. Stejně tak DVD atd. Obrana v zákoně není, provozovatelé kin ji také dobrovolně neumožňují. Ostatně ani distributoři a fimaři, kteří by provozovateli nic z vráceného vstupného zpět nevrátili. Kino musí odvést poplatek celý, daný zakoupením lístku.
Ale je tu zákonná možnost pořizování kopií pro vlastní potřebu, která situaci srovnává. Není sice bezplatné, ale předplatné pro tuto službu člověk zaplatí ať chce, nebo nechce.
Inu, ta první věc je jednostranně výhodnější pro filmaře, ta druhá zase pro zákazníky. Ale je to zákazník, kdo je nucen se přizpůsobit situaci nastavené fimaři.
-
testament (neregistrovaný)
no reklamovat objektivní vadu služby sice můžete, ale nic vám nedaj. osobně jsem zažil, kdy asi 20 minut po začátku filmu přerušili promítání a nařídili všem odejít, že je tam prej bomba. No bylo tam samozřejmě prd, ale při odchodu jsem se ptal u pokladny, jestli mi vrátí vstupné, nebo aspoň dají zdarma lístek na jiný termín a odpověď byla jednoznačné NE.
-
Nejsem úplně přesvědčen, že nahlášení bomby v kině představuje objektivní vadu služby na straně dodavatele (provozovatele kina).
Spíše se jedná o zásah vyšší moci, protože proti něčemu takovému se dodavatel těžko může nějak zabezpečit. Zkrátka je to něco, za co nenese vinu a tudíž podle mne ani odpovědnost. -
testament (neregistrovaný)
to byste ale stejně mohl argumentovat i s tou elektřinou z vašeho příspěvku, kino taky nemůže za to, že mu ji dodavatel vypl.
z mého pohledu se o vadu služby jedná, neboť jsem neobržel zaplacenou službu a kdo to způsobil je celkem jedno. Kino má podle mě vrátit vstupné a škodu vymáhat na oznamovateli bomby.
-
Můžete mi uvést nějaký rozumný důvod, proč by se měly škody vzniklé spotřebitelům ze škodlivého jednání třetí osoby přenášet ausgerechnet na provozovatele kina? Pokud je tak snadné od oznamovatele bomby vymáhat náhradu škody, proč se nedomluvíte s ostatními poškozenými spotřebiteli a nezažalujete ho sami? Proč by to měl za Vás dělat provozovatel kina?
V případě výpadku elektřiny je podstatná otázka důvodů výpadku elektřiny: pokud to byla plánovaná revize nebo něco podobného, měl si to provozovatel ohlídat a na daný termín vůbec neprodávat vstupenky. Pokud to byla závada na vnitřní instalaci kina, mohl jí pravděpodobně předejít důslednou údržbou. Samozřejmě, pokud k výpadku došlo v důsledku teroristického útoku, je to zásah vyšší moci.
-
testament (neregistrovaný)
ten důvod je ten, že je to slušné a obvyklé. jsme na serveru o financích, použiju tedy příklad z této oblasti. pokud vám někdo nějaká, jak vy říkáte, třetí osoba svým škodlivým jednáním způsobí škodu např. zneužitím údajů z platební karty, banka vám taky na základě reklamace vrátí peníze a náhradu škody vymáhá po škůdci.
ale to jistě sám víte, z vašich příspěvků je znát, že máte k bankám blízko. -
Slušnost z povahy věci není povinnost, ale nadstandard.
U bank existuje velmi konkrétní důvod: zneužití platební karty by mohlo spotřebitele snadno zruinovat. Proto je smysluplné přenést riziko na banky, které jsou schopny to riziko absorbovat nebo přenést na pojišťovnu, byť to v konečném důsledku přenesou na toho spotřebitele.
Navíc banky jsou ty, kdo reálně rozhoduje o vývoji zabezpečení platebních karet, proto je přenesení rizika na ně i motivační - kdyby riziko nesl v plné výši spotřebitel, i kdyby se proti němu pojistil, banky by motivaci zlepšovat zabezpečení neměly - a spotřebitel ho sám moc neovlivní. -
xf (neregistrovaný)
To je prosté. Provozování kina je podnikání, jako každé jiné. Provozovatel nese riziko, a odměnou je mu zisk. To je férové.
Takže by bylo nelogické, aby jedné straně (zákazník) náleželo riziko, a druhé straně (kinař) náležel zisk.
No a také je to slušnost. Ono je nepředstavitelné ve všech normálních vztazích, aby třeba truhlář sebral peníze, a nedodal zboží, protože prý anonym oznámil, že má v dílně bombu. Maximálně by zboží dodal později, což kino může lehce učinit vrácením peněz, nebo poukazem na jiné představení.
CO JE NA TOM TAK ZVLÁŠTNÍHO, ŽE TO PRÁVNÍK NECHÁPE?
-
Provozovatel kina má smlouvu s distribuční společností místo toho, aby si elektřinu, kterou k produkci potřebuje, sám vyráběl. Distribuční společnost je tedy někdo, koho si najal, aby si vytvořil podmínky pro své podnikání. Spotřebitele logicky nemusí zajímat, kdo z nich je ten lajdák, a odpovídá mu ten, s kým má spotřebitel smlouvu, tedy provozovatel kina.
Naproti tomu terorista je síla vstupující do celého systému zvenčí - provozovatel kina ho nepozval. Proto za jím způsobenou škodu neodpovídá.
Samozřejmě bychom mohli zákonem nutit provozovatele kin, aby si platili pojištění proti nutnosti zrušit představení kvůli trestnému činu třetí osoby (nebo nesli příslušné riziko, což je v podstatě totéž). Bude to mít přirozeně za důsledek, že cenu pojištění (nebo ocenění rizika) přirazí k ceně vstupenky. A protože budou muset pokrýt taky úředníka pojišťovny a dividendu pro akcionáře pojišťovny (a konec konců i své náklady na sjednání pojištění), přirážka pro spotřebitele bude nakonec mnohem větší, než ztráta, která na něj v průměru připadá v důsledku zrušených představení. Opravdu to chcete?
-
Pavel (neregistrovaný)
Čertovo kopýtko je v tom "v průměru". Ano, tomu, kdo tráví v kině osm večerů týdně by se ta přirážka nevyplatila. Ale třeba já za celý život nebyl v kině tak často, aby se mi na neexistující přirážce vrátila hodnota takto propadlé vstupenky. Takže ano, já bych byl pro přirážku.
-
Mně se zase za můj dosavadní život nestalo, že bych přišel o představení v kině kvůli hrozbě bombou. Takže mně by se přirážka fakt nevyplatila.
Kdyby spotřebitelů jako Vy bylo hodně, jistě by se toho chytla nějaká pojišťovna a nabízela by pojištění přímo Vám stejně jako pojišťovny nabízejí pojištění storna letenek pro případ zdravotních potíží. Takže Vás asi moc není.
-
AAA (neregistrovaný)
A kdyby se vam to nahodou stalo, jiste s usmevem na tvari akceptujete fakt, ze jste vyhodil par stovek oknem, ze.
A mimochodem co rikate na tohle? Proc by spotrebitele v kine meli mit mensi prava nez spotrebitele v doprave?
http://aktualne.centrum.cz/finance/doprava/clanek.phtml?id=791392
-
Tak zaprvé netvrdím, že by provozovatel kina neměl nést žádné riziko. Dokonce ani netvrdím, že by celé riziko trestné činnosti třetích osob měl návštěvník. Tvrdím jen, že návštěvníkovo riziko by se nemělo přenášet na provozovatele.
Zadruhé předpokládám, že zákazník chodí do kina z nějakého důvodu - zřejmě pro svůj prožitek. Zákazník tedy také realizuje zisk, byť ne v penězích.
-
xf (neregistrovaný)
"Tak zaprvé netvrdím, že by provozovatel kina neměl nést žádné riziko."
A já zase netvrdím, že pštros je malý pták. Bavíme se ale o konkrétním případu, kde toto tvrzení je jednoznačné."Dokonce ani netvrdím, že by celé riziko trestné činnosti třetích osob měl návštěvník."
Jistě. Však já také z tohoto tvrzení nikoho neobviňuji. Nebo snad někde obviňuji Slaninu, že tvrdí, že by měl nést náklady na policii a hasiče návštěvník?
A opět, musím připomenout: Bavíme se o případu, zda si má kinař nechat peníze za neprovedenou službu."Tvrdím jen, že návštěvníkovo riziko by se nemělo přenášet na provozovatele."
A právě nad tímto "návštěvníkovím rizikem" zdvihám obočí. Viz. případ s truhlářem."Zadruhé předpokládám, že zákazník chodí do kina z nějakého důvodu - zřejmě pro svůj prožitek."
Inu, já zase předpokládám, že přijde obutý."Zákazník tedy také realizuje zisk, byť ne v penězích."
Znova: zákazník nedostal, zač zaplatil.
Zákazník zaplatil, aby dostal službu. Ne zisk. Když jdu k pekaři, tak tam chci "realizovat" rohlík. Ne zisk.
Zisk inkasuje ne zákazník, ale kinař, aniž by odvedl to, zač dostal zaplaceno. A to mi nepřijde v pořádku. -
xf (neregistrovaný)
Zajímavé. Takže pokud nedodám dohodnuté zboží, nebo službu, tak mi vznikly nějaké náklady, za účetnictví, kancelář, bankovní účet atd., byť možná o trochu menší (nespotřeboval jsem třeba tolik elektřiny), takže si mohu peníze nechat. Bezdůvodné obohacení to nebude.
Pokud by zákazník tvrdil, že smlouva zanikla, musí mi tyto náklady uhradit. -
Intri (neregistrovaný)
Přesně tak... Navíc když jsem byl naposledy v kině (to bylo na Avatara), stál lístek tuším 2 stovky za 3D představení. Odcházel jsem docela dost zklamaný... Film dobrý, ale 3D brýle silně degradovaly barvy (které zrovna u Avatara měly více smyslu než u většiny jiných filmů) a plátno, na které jsme se dívali, bylo příliš malé, takže se 3D efekt hodně silně vytrácel. Za dvě stovky takové představení... To si raději pustím ten film na 3D monitoru doma a mám to totéž. Navíc když si ten monitor dám dostatečně blízko, pak zabere dokonce i větší část zorného pole, než to plátno v kině, a 3D efekt bude výraznější.
No a potom se holt všichni diví, že existuje "pirátství" (uvozovky proto, že nemůže být pirátstvím něco, co není nelegální, ale to je jiné téma).
-
David O (neregistrovaný)
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jak si mám přesně vyložit znění: "projeví se čtyři na sobě nezávislé vady". Znamená to, abych mohl požadovat vrácení peněz zboží čtyřikrát vyreklamovat s čtyřmi nezávislými vadami? Nebo pokud se projeví dvě vady najednou a už dvakrát v reklamaci bylo, můžu požadovat vrácení peněz? Tzn.: 3x reklamace s čtyřmi nezávislými vadami na sobě. Předpokládám, že druhá možnost? Raději se ptám, protože prodejce určitě nebude chtít přistoupit na toto řešení.
Děkuji s pozdravem
David
ČLÁNKY DO MAILU