Hlavní navigace

7 otázek a odpovědí k dani z příjmů ze závislé činnosti

24. 2. 2015
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: isifa.com
Přečtěte si odpovědi na otázky k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, které mohou trápit i vás.

Příjmy ze závislé činnosti automaticky neznamenají, že si nikdy nebudete lámat hlavu s daní z příjmů fyzických osob. Přinášíme odpovědi na otázky, které vás mohou před koncem března potrápit.

Kdy nemusíte oznamovat osvobozený příjem?

Podle zákona musíte nově oznamovat správci daně (do konce řádného termínu pro podání daňového přiznání za období, ve kterém jste ho obdrželi) příjem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a přesahuje hranici 5 000 000 Kč (limit za jednotlivý příjem samostatně). Povinnost se týká nejdříve příjmů z letošního roku. V oznámení musíte uvést výši příjmu, okolnosti nabytí a datum, kdy vznikl.

Výjimkou, na kterou se toto pravidlo nevztahuje, je takový příjem, o kterém se může finanční úřad dozvědět z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce, tedy například katastr nemovitostí.

Oznamovací povinnost se tedy nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, zapisované do katastru nemovitostí ČR, vysvětlila Finanční správa ČR s tím, že další výjimkou je také příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky (ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).

Co ještě nevíte ke slevě na manželku?

Slevu na vyživovanou manželku/manžela (dále jen manželku) si můžete uplatnit, pokud neměla za loňský rok příjem vyšší než 68 000 Kč. Co se do příjmů započítává?

Příjmy, které se do vlastního příjmu nezahrnují (nejčastější omyly):

  • dávky státní sociální podpory (zahrnuje rodičovský příspěvek, porodné, přídavky na děti atp.),
  • dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  • dávky osobám se zdravotním postižením,
  • dávky pomoci v hmotné nouzi,
  • příspěvek na péči, sociální služby,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  • státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.

Příjmy, které se zahrnují (největší chybovost):

  • veškeré příjmy od zaměstnavatele „v hrubém“, příjmy z podnikání, příjmy z nájmu atd.,
  • příjmy od daně osvobozené např. z prodeje nemovitosti, auta, cenných papírů,
  • všechny druhy důchodů,
  • nemocenská,
  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
  • ošetřovné,
  • podpora v nezaměstnanosti,
  • peněžitá pomoc v mateřství,
  • odměny pěstouna.

Kam započítat příjem v podobě nemocenské či mateřské, kterou manželka obdržela v lednu 2015, ale za prosinec 2014? 

Pro příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů (ZDP) platí, že pokud jsou vyplacené nebo obdržené nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují se ještě za příjmy tohoto zdaňovacího období.

Protože ale nemocenská ani mateřská nejsou příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, budou se započítávat už do zdaňovacího období roku 2015

Pokud by ale v lednu 2015 manželka ještě dostala mzdu od zaměstnavatele za prosinec 2014, zahrne se tento příjem do příjmu za rok 2014. 

V případě, že se poplatník ožení během roku, může si uplatnit slevu na vyživovanou manželku za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro její uplatnění. Pokud byste tedy byli oddáni například 3. 8. 2014, můžete si slevu na vyživovanou manželku uplatnit pouze za měsíce září až prosinec, tedy 4×2070 Kč = 8280 Kč

Slevu na vyživovanou manželku/manžela si mohou uplatnit také partneři sezdaní podle zákona upravujícího registrované partnerství.

Individuální plán a sleva na studenta

Může uplatnit slevu na studenta i zaměstnaná osoba ve věku 23 let, která studuje denní studium, ale podle individuálního plánu?

Slevu na studenta si může uplatnit ten, kdo se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, ale maximálně do věku 26 let. (Dobou soustavné přípravy je doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.)

Podle § 12 odst. 1 písm. a) ale soustavnou přípravou na budoucí povolání není dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li poplatník v době takového studia výdělečně činný (§10), nebo pokud má v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Pokud zaměstnanec studuje formou denního studia (a potvrzuje to také škola), pak je to soustavná příprava na budoucí povolání i přes to, že má individuální plán. Slevu na studenta v tomto případě lze uplatnit.

Slevu na studenta si mohou uplatnit i daňoví nerezidenti ČR, pokud podepíší na příslušné zdaňovací období u zaměstnavatele formulář „Prohlášení k dani“.

Jak s příspěvky na „životko“ v roce 2015?

Zaměstnavatel vám může podle ust. § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 zákona o daních z příjmů přispívat maximálně částkou do 30 000 Kč ročně (částka od daně osvobozená) i na soukromé životní pojištění. Měl by ale mít jistotu, že vaše životní pojištění splňuje podmínky pro to, aby byly příspěvky dále osvobozené (smlouva nově nesmí obsahovat možnost předčasných výběrů)

Pokud byste tyto skutečnosti zaměstnavateli nedoložili například dodatkem smlouvy s pojišťovnou, může vám přispívat i nadále, ale o poskytnutou částku vám zvýší základ daně

V případě, že byste dodali potřebné podklady pro osvobození příspěvků od zaměstnavatele na životní pojištění pozdě (dodatek s pojišťovnou musíte uzavřít nejpozději do 31. března 2015) a ten by vám své příspěvky zdanil, může po doložení dodatku provést opravu na záloze na dani a vy tak nic navíc nezaplatíte. V případě, že by příspěvky dočasně přestal poskytovat, je může přiznat zpětně a pojišťovně je doplatit.

Kdy můžete požádat o roční zúčtování? 

O roční zúčtování daně můžete zaměstnavatele požádat, pokud nemáte vedlejší příjmy vyšší než 6000 Kč a v uplynulém roce jste byli zaměstnáni pouze u jednoho zaměstnavatele (nebo postupně u více zaměstnavatelů, ale bez toho, aby se tyto poměry překrývaly). Dále je nutné, abyste měli u zaměstnavatele (či zaměstnavatelů) podepsáno prohlášení k dani.

Jiný zaměstnavatel na dohodu

Pokud jste pracovali po celý minulý rok u jednoho zaměstnavatele a s jiným jste uzavřeli jen dohodu o provedení práce na částku 4500 Kč, můžete i přes to požádat o zúčtování. Pokud totiž příjmy z dohody o provedení práce nepřesáhly hranici 10 000 Kč za jeden měsíc, pak už zdaněné byly (srážkou podle zvláštní sazby daně)

Pracovní úraz

Pokud jste pracovali u jednoho zaměstnavatele a způsobili si pracovní úraz, na základě kterého pojišťovna vyplatila náhradu za ztrátu výdělku např. ve výši 8000 Kč, o zúčtování požádat nemůžete. Vznikla vám totiž povinnost podat daňové přiznání. Příjmy od pojišťovny se v tomto případě pokládají za příjmy od druhého zaměstnavatele a pojišťovna srazila z těchto příjmů zálohu na daň. Tyto příjmy musíte zahrnout do daňového přiznání, vysvětluje Finanční správa ČR.

Po část roku bez práce

O roční zúčtování můžete zaměstnavatele požádat i v případě, že jste byli po část roku bez práce. Pokud jste byli například do března nezaměstnaní, pak nastoupili do pracovního poměru a od října už zase byli bez práce, zaměstnavatel provede roční zúčtování a odečte vám slevu na poplatníka za celý rok a ne jen za měsíce, kdy jste byli v zaměstnání.

Odchod do důchodu

V případě, že jste v půlce roku odešli ze zaměstnání do starobního důchodu, můžete zaměstnavatele požádat o roční zúčtování. Zaměstnavatel vám totiž započte slevu na poplatníka za všech 12 měsíců a nikoli pouze za dobu strávenou v zaměstnání.

Musíte letos podávat daňové přiznání?

Solidární přirážka bez daňového přiznání?

Solidární přirážka se aplikuje na příjmy, které za měsíc překročí hranici 48násobku průměrné mzdy. Pro rok 2014 to byla částka 103 768 Kč. Pro letošní rok platí 106 444 Kč.

Pokud jste ze svých příjmů, které pocházejí výhradně ze zaměstnání, zaplatili v záloze na daň solidární přirážku, ještě to neznamená, že musíte podávat daňové přiznání. Skutečnost, že vám bylo sraženo solidární zvýšení daně u zálohy, sama o sobě nezakládá povinnost podávat přiznání, potvrzuje Finanční správa. Pokud jste tedy v minulém roce při výplatě prémií přesáhli limit pro aplikaci solidární přirážky a zvýšila se vám tak jednorázově záloha na daň (ale za celý rok tak vysoký základ daně nemáte), daňové přiznání podávat nemusíte.

skoleni_15_4

Je kompenzace odstupného příjmem?

Tzv. kompenzaci odstupného získáte na pobočce Úřadu práce ČR, pokud vám sice vznikl nárok na odstupné, který o příslušný počet měsíců posunul výplatu podpory v nezaměstnanosti, ale ve skutečnosti vám zaměstnavatel nic nevyplácí a vy jste tak prakticky bez prostředků. Je ale tato kompenzace příjmem z hlediska daně z příjmů?

Kompenzace za nevyplacené odstupné je plněním z uplatňování nástrojů státní politiky zaměstnanosti, které je vypláceno ze zdrojů pasivní politiky zaměstnanosti, uvádí Finanční správa ČR. Jako nástroj státní politiky zaměstnanosti je proto tato kompenzace příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů).

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).