5000 Kč na dítě dostane méně rodičů. A to je vlastně dobře

Vláda se rozhodla kvůli vysokému růstu cen podpořit rodiny s dětmi výplatou jednorázového příspěvku.

Kromě toho plánuje v rámci tzv. balíčku rodinné pomoci také podpořit tvorbu částečných úvazků na trhu práce a vznik dalších dětských skupin, aby rodiče s malými dětmi měli více příležitostí si přivydělat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní musí připravit návrhy, které opatření pokryjí legislativně a které musí projít parlamentem.

Nápad vyplatit jednorázový příspěvek silně připomíná metody minulé vlády a má řadu kritiků i z řad lidí, kteří se mají stát samotnými příjemci. Dost možná je tento krok úlitbou pro jinou skupinu občanů, kteří si připadají ukřivdění kvůli velkorysé pomoci občanům Ukrajiny, kteří k nám prchají před válkou.

Jak se na plánovaný balíček rodinné pomoci dívají ekonomové?

Milion, ale hrubého

Jednorázový příspěvek pro rodiny a samoživitele má být tedy ve výši 5000 Kč na každé již narozené dítě, které v době výplaty ještě nedosáhlo 18 let.

Podmínky pro vznik nároku na jednorázový příspěvek jsou poměrně velkorysé, ale nakonec ne tak, jak se předpokládalo původně.

Na příspěvek dosáhne domácnost s hrubým ročním příjmem do 1 mil. Kč. Do příjmu se mají započítávat i vyplácené dávky od státu. Maximální příjem domácnosti vláda stanovila tak, aby odpovídal přibližně 2násobku průměrné mzdy. Ta je pro rok 2022 stanovena na 38 911 Kč (hrubého).

Původně přitom na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka uvedl, že na příspěvek dosáhnou domácnosti s ročním čistým příjem do 1 mil. Kč. Během soboty se ale na jeho twitterovém účtu objevila informace, že se z jeho strany jednalo o chybu, protože původně vláda pracovala i s variantou odvíjející se od čistého příjmu. Skupina domácností s nárokem na příspěvek tak bude menší.

V sobotu Marian Jurečka své původní prohlášení opravil.

Autor: Gabriela Hájková, z Twitteru Mariana Jurečky

Cílíme na rodiny s dětmi, kterých se dosavadní zvýšení dávek, příspěvků nebo důchodů netýkalo. Třeba právě senioři dostanou letos přidáno s největší pravděpodobností dokonce třikrát. Zvýšily se i některé dávky v souvislosti s růstem životního minima. Nyní se zaměřujeme na rodiny s nižšími a středními příjmy a také samoživitelky, vysvětlil Jurečka, který vychází i z mapy zranitelnosti o dopadech inflace na jednotlivé skupiny obyvatel.

Protože zatím není na stole konkrétní návrh, není v tuto chvíli jasné ani to, jak se bude výše příjmu domácnosti zjišťovat. Zvažujeme více variant. Zatím není definován postup zjišťování příjmu domácností, nabízí se využití dat ČSSZ, Finančních úřadů apod. Chceme co nejvíce spoléhat na databáze, kterými stát disponuje, aby administrace příspěvku byla jednoduchá, ale zároveň spolehlivá, řekl nám Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Výplata nejpozději v srpnu

Na příspěvek by měli dosáhnout i adoptivní rodiče, protože jsou zákonnými zástupci dětí. Záměrem MPSV je umožnit čerpání příspěvku také pěstounům, upřesňuje na svém webu ministerstvo práce.

Podle informací ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše by neměl mít příspěvek vliv na vznik nároku na sociální dávky. Pohlídáme, aby se bonus nezapočítával do příjmu, nedělal problémy při výpočtu jiných podpor nebo nezmizel v exekučních srážkách, uvedl na svém profilu na Facebooku.

Výplata příspěvku se předpokládá nejpozději na letošní srpen, aby peníze pomohly rodinám pokrýt i náklady spojené se začátkem školního roku.

Administrace příspěvku by měla v co největší míře probíhat online. Vláda slibuje snadné a rychlé vyřízení.

Další pomoc pro rodiče s dětmi

Vláda chce také zvýšit hranici pro maximální možnou měsíční výši rodičovského příspěvku v případech, kdy nelze ani u jednoho z rodičů určit denní vyměřovací základ nebo je jeho hodnota nižší než 10 000 Kč. V takovém případě smí příjemce rodičovského příspěvku čerpat dávku maximálně ve výši 10 000 Kč za měsíc. Vláda chce tuto hranici zvýšit na 13 000 Kč měsíčně.

Vláda už nějakou dobu uvažuje také o celkovém navýšení rodičovského příspěvku. Zatím není k dispozici konkrétní návrh, ve hře ale bylo několik variant. Ta nejvelkorysejší by navýšila dávku o 15 %. V koalici se diskutuje i nad tím, zda by se tato dávka neměla pravidelně valorizovat, jako je tomu u penzí. Žádné konkrétnější výsledky ale jednání zatím nepřinesla.

Dále vláda plánuje přispět k lepšímu slaďování rodinného a pracovního života. Chce proto legislativně podpořit tvorbu zkrácených a flexibilních úvazků, aby si rodiče s malými dětmi nebo studenti mohli snáze přivydělat.

Ministerstvo práce také vyhlásilo dvě mimořádné dotační výzvy, které mají podpořit vznik dalších dětských skupin.

Díky nim bude možné čerpat evropské prostředky na rychlé vytvoření nových kapacit dětských skupin a reagovat na narůstající poptávku po umístění dětí v předškolních zařízeních, vysvětlil ministr práce Jurečka s tím, že výzvy mají pomoci obcím, které čelí nedostatečným kapacitám, ať už z důvodu vysokých počtů dětí předškolního věku, nebo i z aktuální potřeby umístit děti uprchlíků
z Ukrajiny. 

Výzvy umožňují podporu pouze veřejných dětských skupin. Žádat mohou přímo obce, nebo po dohodě s obcí i další subjekty (např. příspěvkové organizace apod.), a to do 8. června 2022. Jedna z výzev je určena pro Prahu a druhá pro zbytek České republiky.

Více informací najdete na webu MPSV a webu Evropského sociálního fondu.

Ekonomové některá opatření chválí, jiná kritizují

Prakticky hned po ohlášení shody na příspěvku pro rodiny s dětmi se kolem tohoto tématu rozproudila živá diskuse. Jedni příspěvek kvitují, druzí ho kritizují s tím, že se vláda uchyluje k praktikám vlády předchozí. Co na ohlášená opatření říkají ekonomové?

Podle Tomáše Volfa, analytika ze společnosti Citfin, Finanční trhy, je vláda mezi mlýnskými kameny, kdy na jedné straně chce být rozpočtově odpovědnější a na druhé straně se snaží vyhovět veřejné poptávce po rychlém řešení rostoucí inflace a výčitkám, že upřednostňuje ukrajinské uprchlíky.

Volf připomněl, že inflace se dá řešit dvěma způsoby. Buď monetárními nástroji ze strany České národní banky (ČNB), která zvyšuje dlouhodobé sazby a letos intervenovala ve prospěch koruny, protože silná domácí měna má potenciál brzdit inflační tlaky. Jak však ekonom poznamenal, jde o běh na dlouhou trať.

Druhým způsobem jsou fiskální nástroje. Vláda s nimi však podle něj s touto inflací mnoho nenadělá. Její nejúčinnější zbraní proti inflaci je nenavyšování zadlužení státu a snaha o minimalizaci schodku rozpočtu.

Dnešní inflace jde do velké míry mimo dosah ČNB i vlády. Vláda má na výběr hned několik špatných řešení situace. Na inflaci může vláda reagovat mimořádnými platbami vybraným skupinám obyvatel, které považuje za ohrožené, může zastropovat ceny vybraného zboží, diktovat maximální marže vybraným obchodníkům nebo snížit či odpustit DPH. Všechny tuto varianty výrazně deformují tržní prostředí, jsou nevhodné a nežádoucí, ale přesto relativně jednoduché, přímé a rychlé, vysvětlil Volf a dodal, že všechna tato řešení jsou hodně drahá. Jakýkoli zásah do trhu nebo podpora vybraných skupin obyvatel podle něj zvyšuje zadlužení země a roztáčí inflaci.

Z makroekonomického pohledu je třeba si uvědomit, že obecné podpory zvyšující schodek státního rozpočtu mají do značné míry proinflační charakter. Ve výsledku pak inflace může být vyšší a může tu být s námi déle, řekl nám také Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Opatření podporující zkrácené úvazky a tvorbu dětských skupin podle něj naopak mají smysl i s ohledem na napjatý trh práce.

Podpora zkrácených úvazků nebo větší flexibilita při čerpání rodičovského příspěvku představuje správný směr i podle Vratislava Zámiše, analytika Raiffeisenbank, který pětitisícový příspěvek na dítě považuje spíše za ústupek mediálnímu tlaku než snahu o hledání opravdu cíleného řešení.