Lidovečtí poslanci v čele s předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou nyní znovu předkládají návrh na změnu zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Cílem novely je prosadit zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Peníze navíc by měl dostat ten, kdo o dítě osobně pečoval až do věku dosažení jeho zletilosti. Minimální doba péče o dítě je přitom stanovena na dobu alespoň 10 let. Navýšení starobního důchodu by mělo náležet vždy jen té osobě, která se na péči o dítě podílela nejvyšší měrou.
Novela předpokládá, že jde o rodiče dítěte, jeho osvojitele nebo pěstouna. Zvýšení důchodů se tak bude týkat převážně žen, matek. Není ale vyloučeno, aby peníze pobíral muž (otec, osvojitel nebo pěstoun vychovávající dítě), jestliže splní zákonem dané podmínky. Pokud bude novela schválena, tak si osoba, která vychová dvě děti, přilepší po odchodu do penze ke stávajícímu vyměřenému důchodu každý měsíc o tisícovku. Návrh v současné chvíli (od 2. do 11. září 2020) prochází připomínkovým řízením. Jestliže bude schválen, začne platit od 1. ledna 2022.
Rozdíly mezi důchody mužů a žen by měla částečně srovnat důchodová reforma
Předkladatelé legislativní úpravy v důvodové zprávě uvádějí, že jedním z aspektů nevýhodného postavení rodin je nepříznivý dopad péče o děti na výši důchodů. Což ostatně zmiňuje i dokument Strategický rámec Česká republika 2030, který upozorňuje na znevýhodněné postavení rodin s dětmi v naší společnosti, a podle něhož by v budoucnu měly být nastaveny příznivější socioekonomické podmínky podporující fungování rodin. Mělo být jít například o zlepšení možností skloubení práce a rodiny a rozšíření a zkvalitnění služeb pečujících o děti i seniory.
Časově náročná péče o děti a jejich výchova je hlavní příčinou nižších důchodů matek (případně jiných pečujících osob), a to hlavně kvůli s tím související omezené možnosti kariérního růstu, zkráceným úvazkům či kvůli kratší době pojištění a chybějícím náhradním dobám,
píše se v důvodové zprávě. Současně se ve zprávě uvádí, že opatření, které ženám k vyměřenému starobního důchodu přidá 500 korun navíc, by mělo být dočasné a v budoucnu by mělo být nahrazeno systémovým řešením vycházejícím z chystané důchodové reformy, které zohlední výchovu dětí jako stejně důležitý vklad do důchodového systému, jako jsou finanční odvody.
Vláda schválila i jednorázový příspěvek pro seniory ve výši 5000 Kč
Novelu lidovců, která by umožnila přidat ženám, jenž pečovaly o dítě k důchodu 500 korun, přitom už loni v létě neschválil Senát. Důvodem k jejímu nepřijetí byl z finančního hlediska její dopad na důchodový systém a státní rozpočet. Ten je odhadován zhruba na 16 miliard korun ročně. V následujících letech by měl s ohledem na postupné stárnutí populace dále mírně narůstat.
Vzhledem k tomu, že příjemci starobního důchodu většinu takto získaných prostředků bezprostředně utratí v domácí ekonomice, lze předpokládat rychlý návrat části prostředků prostřednictvím daně z přidané hodnoty a rovněž následný prorůstový efekt s dalším zvýšením příjmů státního rozpočtu. Finální dopad do státního a veřejných rozpočtů tak bude zhruba poloviční, tj. asi 8 miliard korun,
komentuje očekávaný dopad na veřejné finance důvodová zpráva.
Je jistě otázkou, zda má novela šanci na úspěch v dnešní době, kdy se jednak blíží volby, a navíc vláda počátkem září schválila jednorázový příspěvek ve výši 5000 korun pro důchodce, invalidy a lidi pobírající pozůstalostní penzi. Ten by měl státní rozpočet vyjít na cca 14,5 miliardy korun. Jedná se přitom o návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, jdoucí nad rámec pravidelných valorizací penzí. Podrobnosti o zmíněném příspěvku jsme vám už dříve přinesli v článku.
Rouškovné versus pravidelný měsíční příspěvek
Porovnáme-li náklady na takzvané rouškovné, které má stát přijít na 14,5 miliardy korun, a výdaje na pravidelný měsíční příspěvek pro osoby vychovávající dítě, jenž má státní rozpočet ročně stát zhruba 16 miliard, tedy asi o 1,5 miliardy více, nabízí se srovnání, jaká forma podpory důchodců je výhodnější. Pravidelný měsíční příspěvek sice není na rozdíl od rouškovného určen všem, zato jde o koncepční řešení, které ovlivní finanční situaci více než poloviny penzistů, žen, které se dožívají vyššího věku než muži dlouhodobě. Začít platit má navíc až počátkem roku 2022, kdy už dopady koronakrize nejspíš nebudou tak markantní jako dnes.
Ministerstvo přitom potřebu jednorázové dávky důchodcům zdůvodnilo aktuální potřebou navýšit příjmy seniorů jednak v návaznosti na pokračující růst životních nákladů, který se ve valorizaci zohlední se zpožděním, jednak v návaznosti na dopady pandemie koronaviru na celkovou příjmovou a sociální situaci seniorů. Premiér Andrej Babiš se dříve nechal slyšet, že mimořádný bonus má důchodcům kompenzovat stres, který prožili kvůli pandemii koronaviru.
