Únorová inflace naznačila, že zřejmě došlo k otočení trendu a inflace udělala první krok k ústupu. Zatímco v lednu 2023 byla ještě na 17,5 %, v únoru už zpomalila na 16,7 %, což je o 2 procentní body více, než odhadovala Česká národní banka (ČNB). Zpomalení je to zatím jen spíše symbolické, ale mohlo by znamenat první krok k návratu k ideálním hodnotám.
Spotřebitelské ceny meziměsíčně narostly o 0,6 %. V meziročním srovnání nejvíce zdražily potraviny a nealko nápoje, stravování a ubytování a také bydlení.
Spotřebitelské ceny v únoru zmírnily svůj meziroční růst na 16,7 %. Toto zpomalení bylo zaznamenáno v polovině oddílů spotřebního koše. Například ale ceny pohonných hmot snižují svůj vliv na meziroční index již od loňského července,
říká uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.
Podle hlavního ekonoma Banky CREDITAS Petra Dufka začíná být na druhou stranu vidět začínající zlevňování. Například u zemního plynu se cena meziměsíčně snížila o 1,6 %.
Je to zatím kosmetická změna, protože plyn je stále meziročně dražší o téměř tři čtvrtiny, avšak jde o první náznak pozitivního obratu na trhu s energiemi,
říká Petr Dufek. Nepříjemné je naopak zvyšování cen potravin nebo bytového vybavení. Máme zde sice silnou korunu, která by měla zlevňovat dovážené zboží a námořní tarify se propadly na předcovidovou úroveň, avšak ceny zboží dál rostou,
dodává.
V meziročním porovnání byly v únoru 2023 stále nejdražší oddíly bydlení, energií a potravin, které jsou ze dvou třetin příčinou vysokého růstu inflace.
V průběhu dalších měsíců lze očekávat pozvolné zpomalování inflace a pod 10 % bychom se mohli dostat v létě. Zároveň je třeba zmínit, že vysoko inflační prostředí v domácí ekonomice zatím přetrvává,
říká analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák. Rizikem pro pomalejší ústup inflace z vysokých hodnot je sekundární inflační vlna, když v návaznosti na vysoké ceny energií a zvyšování mezd může docházet k dalšímu zdražování a testování toho, co spotřebitel snese. Příkladem jsou např. telekomunikační služby. Určitým rizikem pro pozvolnější ústup inflace jsou i přetrvávající cenové tlaky ve výrobě.
Hlavní ekonom společnost Cyrrus Vít Hradil uvedl, že českou inflaci vlivem působení vládních cenových stropů i vývoje na trzích přestaly tlačit vzhůru ceny energií. Ty sice i nadále ovlivňují meziroční míru inflace, protože zůstávají vysoko nad loňskými cenami, ale tento efekt má v průběhu roku postupně samovolně vyprchávat.
Podobná situace nastala u potravin, kde zdražování v únoru poměrně významně zvolnilo a i zde existuje naděje, že s příchodem jarních měsíců dojde k dalšímu uklidnění. Pozornost se nyní upne na ty kategorie, kde je cenový růst poháněn ochotou zákazníků připlácet, spíše než jejich nezbytností a nákladovými tlaky. Právě tyto kategorie rozhodnou o tom, zda česká inflace klesne přesvědčivě a udržitelně zpět ke 2 %, nebo zůstane zaseknutá na vyšších hodnotách,
řekl Hradil.
ČLÁNKY DO MAILU