Hlavní navigace

Státní zaměstnanci si příští rok polepší v průměru o osm procent

Sdílet

Jiří Hovorka 29. 8. 2018

Zaměstnanci státu se příští rok mohou těšit na podstatné zvýšení platů. Vláda se dnes dohodla na tom, že na platy ve veřejné sféře příští rok pošle o osm procent více než letos. Původně přitom vláda počítala s navýšením sumy o šest procent. Osmiprocentní zvýšení znamená nárůst zhruba 25 miliard korun.

Platové tarify neporostou plošně. Většině pracovníků by se měly zvednout o čtyři procenta, vojákům a policistům pak o dvě procenta. Navýšení u jednotlivých profesí chce vláda v pátek projednat s odbory.

Víceméně jsme se domluvili na kompromisu, který rezultuje do průměru asi osm procent s tím, že je to podle jednotlivých profesí, cituje agentura ČTK premiéra Andreje Babiše.

Průměrný plat ve veřejném sektoru činil v prvním čtvrtletí letošního roku 32 725 korun. Meziročně se zvedl o 14,2 procenta. Polovina lidí vydělávala přes 30 623 korun, uvádí s odkazem na informační systém o průměrném výdělku ČTK.

Státní úřady a organizace by měly v rámci takzvané systematizace od příštího roku zrušit 1327 míst, z toho 281 míst je obsazených. Rozpočet by tak měl podle výpočtů vlády uspořit 1,24 miliardy korun.

Vlk se nažral, ale koza zůstává celá

komentář Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus

Rozhodnutí vlády zvýšit platy v průměru o osm procent působí na první pohled jako kompromisní řešení. Ve skutečnosti byl kompromisem už návrh na šestiprocentní růst, za nímž stál premiér Babiš. V letošním roce totiž mzdy obecně, i po započtení soukromé sféry, porostou zhruba osmiprocentním tempem, přičemž příští rok tato dynamika zpomalí.

Soukromá sféra by přitom měla udávat tempo mzdového a platového růstu. Pokud toto tempo udává sféra veřejná, nejde o zdravý stav, jelikož většina přidané hodnoty ekonomiky vzniká ve sféře soukromé. Dnešní rozhodnutí vlády je tak třeba považovat za populistický krok, který příliš nebere v potaz možnost cyklického útlumu ekonomiky již v poměrně brzké době.

Rovněž rušení pracovních pozic státních zaměstnanců je spíše jen kosmetickým opatřením v populistickém duchu, které má také spíše jen vyvolat určitý dojem – tentokrát dojem hospodárnosti.

Vlk se tedy nažral, protože státní zaměstnanci budou mít výrazně více, ale zároveň koza zůstává celá, jelikož se jejich početní stav nijak markantně nesníží. Vše na účet daňového poplatníka a s rizikem budoucího citelného růstu zadlužení země.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 30. 8. 2018 1:40

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.96.---

    Zaměstnanci v soukromém sektoru mohou tlačit na své šéfy. Děje se tak v každé vyspělejší zemi na světě. Na rozdíl od nás, jsou tamní zaměstnanci takřka všichni registrováni v odborech. A pořádně silných odborech. Se zaměstnavateli se moc nepřetlačují, neboť mají velkou váhu a žádná firma proti odborům nepůjde. Zde se lidé všemu diví. Přitom například v Rakousku mají úplně běžně 13. a 14. platy. V Německu 6 týdnů nemocenské za 100% průměru mzdy či platu, kratší pracovní dobu, podstatně vyšší příplatky za noční, soboty, neděle a svátky - vztaženo k % srovnání, nikoliv v absolutní výši. Pokud zde lidé budou stále ustrašení, stěžovat si pouze na ulici, v hospodě či doma a tam určitě nejvíce, budeme Němce a Rakušany dohánět přes 100 let. Lidé jsou jen závistiví a ta je v nich různým zvýšením platů ve veřejné správě podporována. Jsem VŠ takřka s 35 letou praxi. Pracuji velmi svědomitě a intenzivně a rozhodně se v penězích netopím. Na srovnatelné pozici v Německy bych měl plat takřka 4 x vyšší. Náklady na život jen cca 2 vyšší. Nejdráže by mě přišlo bydlení a energie. Trochu vím, o čem píši. Syn tam roky pracuje a žije.

  • 30. 8. 2018 8:20

    Leona (neregistrovaný) ---.fnusa.cz

    Problém je ve zdravotnictví. V nemocnicích, kde je tabulkový systém, mají pracovníci - zdravotníci nastaveny tabulky výše, než například THP. Rozdíl mezi administrativní pracovnicí a zdravotní sestrou, které obě mají ÚSŠ nebo VŠ vzdělání a stejnou dobu praxe jen v základě činí cca 5000 Kč. Jsem zvědava, zda se bude dle pana premiéra plat diferencovat, tedy ti, co berou méně, dostanou více...

  • 30. 8. 2018 9:03

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.96.---

    To jen velmi těžko. ANO často hovoří o diferenciaci platu dle výkonu a přínosu konkrétního zaměstnance. V reálu to často končí, že dobře jsou ohodnoceni lidé servilní, kamarádi, pohledné blondýnky, či dokonce rodinní příslušníci. Tažní pracují až na pokraj svých sil, chovní si užívají zaměstnání. Chovný pedagog má jen minimální přínos pro žáky, studenty, ale ředitel si sním může užít hodně zábavy, může z něho udělat svého obdivovatele, rádce, důvěrníka... A co je pro srovnání ČR a SRN ještě typické? Pracovní klima na pracovištích, včetně zdravotních zařízení. U nás stále převládá stres, tlak, přetěžování, nízké kompetence managementu. Co u nás musí zvládnout jeden zaměstnanec, v SRN vykonávají minimálně dva. Přitom vedoucích pracovníků máme relativně dost. I proto je na zvážení vyšší zastoupení v odborech. V opačném případě si zaměstnanci mnoho "nevybojují" a kapitalismus v tomto podání je historický kapitalismus přelomu 19. a 20. století.

  • 30. 8. 2018 9:41

    Leona (neregistrovaný) ---.fnusa.cz

    Tož to máte pravdu. Nezlehčuji práci zdravotníků, ale bez komplementu (THP) by nebyli schopní pracovat. Plat je však diametrálně odlišný.

  • 31. 8. 2018 12:34

    Martin Luther (neregistrovaný) 193.165.96.---

    A pokud dnes vláda dává managementu určitou volnost v ohodnocení svých zaměstnanců, vidím reálné riziko v podpoře servilních zaměstnanců. Pokrytců, co lezou šéfům do rekta a za zády ho často pomluví. Tažný člen pracovní skupiny s vysokou pravděpodobností opět ostrouhá. Na papíře vypadá moc hezky, že vedoucí, ředitel může diferencovat, ale v praxi záleží na prvním přímém nadřízeném a jeho vůli, sympatiím. V organizacích, kde je zaměstnáno několik stovek, či více zaměstnanců, ředitel ani netuší kdo se jak snaží.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).